Zámek Książ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Książ

Zámek Książ (německy: Schloss Fürstenstein) je největší zámek Dolního Slezska a třetí největší v Polsku, v těsné blízkosti města Valbřichu ležícího asi 25 kilometrů od českých hranic. Byl zbudován na strmém skalnatém ostrohu ( 395m n.m. ). Patří k hlavním turistickým atrakcím kraje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Piastovský rod

Podle dávné legendy hrad postavil rytíř Frederyk, zvaný Funkenstei v roce 933 z příkazu císaře Henryka Ptáčníka. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1255, kdy na listině je uveden jako svědek Henryk Wersteynberk. V dalších písemných pramenech se uvádí, že svidnicko - javorský kníže Bolko I, Surový, v roce 1288 zde postavil hrad na ochranu obchodní cesty z Čech do Slezska. V opevňování hradu pokračoval i jeho vnuk Bolko II, který byl stoupenec polského krále Kazimíra Velkého ( Kazimierz Wielki ).

Původní opevnění bylo zničeno českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1263. Książ byl poté vybudován jako hrad svídnickým knížetem Boleslavem I. v letech 1288-1292 z důvodu obrany před dalšími nájezdy z Čech. Po vymření zakládající dynastie mnohokrát změnil majitele (z řad Čechů, Maďarů či Němců). Mimo jiné ho získal v roce 1392 český král Václav IV. Nejdéle (v letech 1509-1941) jej vlastnil rod Hochbergů.

V letech 1428 až 1429 tehdejší hrad dobyli čeští husité.

Pozdější zámek prošel velkou rekonstrukcí v 90. letech 18. století a také v letech 19081923.

V roce 1941 byl celý objekt rodu Hochbergům zkonfiskován ve prospěch Třetí říše, přestavěn a v letech 1943-1945 využíván jako sídlo gestapa. Údajně si ho oblíbil nacistický pohlavár Heinrich Himmler a měl se stát sídlem samotného Adolfa Hitlera. Pod zámkem se ukrývají dlouhé podzemní chodby a dodnes se spekuluje o ukryté jantarové komnatě.[1]

Po 2. světové válce obsadila zámek Rudá armáda a značně jej zdevastovala.

V 70. letech 20. století prošel kompletní rekonstrukcí a nyní nabízí návštěvníkům prohlídky interiéru a okolí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://cestovani.idnes.cz/zamek-ktery-mel-byt-sidlem-hitlera-i-jantarove-komnaty-p14-/kolem-sveta.aspx?c=A081003_144841_igsvet_tom

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]