Blatná (zámek)
| Zámek Blatná | |
|---|---|
_-_castle_(side).jpg) jižní pohled na zámek s Rožmitálským a Rejtovým palácem | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, novogotický |
| Výstavba | 13. století |
| Současný majitel | Hildprandtové z Ottenhausenu
(Stefanos-Filipos Germenis Jana Germenis-Hildprandt) |
| Poloha | |
| Adresa | Blatná,  Česko |
| Ulice | Na Příkopech |
| Souřadnice | 49°25′22,22″ s. š., 13°52′46″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34503/3-4015 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.zamek-blatna.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Blatná se nachází ve stejnojmenném městě asi 60 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic a 95 km jihozápadně od Prahy. Blatná patří nesporně mezi stavebně historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého druhu v České republice.[1] Původně se jednalo o tvrz, jejíž počátky sahají do 13. století. Během 14. století tvrz získala charakter gotického hradu. V následujících stoletích došlo k dalším stavebním úpravám, při kterých zámek získal trojkřídlou dispozici s nádvořím otevřeným do parku.[2] Zámek je soukromým majetkem a v turistické sezóně je přístupný veřejnosti. Zámecký park je přístupný celoročně.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Své jméno získal hrad a po něm i osada, jež při něm vyrůstala, od bažin, uprostřed kterých byl postaven.[3] První písemná zmínka o „blatném hradě“ pochází z roku 1235.[3] Z původního hradu se dodnes dochovaly pouze zbytky románské kaple ze 13. století, které byly vykopány v roce 1926.[4]
Od 13. století patřil hrad do majetku pánů Bavorů ze Strakonic. Podle zprávy z roku 1253 zde sídlili Johanité a od roku 1391 páni z Rožmitálu.[4] Tehdy také prošel hrad první významnou přestavbou. Za Zdeňka z Rožmitálu († 1398) byl starý dvorec vyjma románské kaple zbourán a na jeho místě postaven kamenný palác s monumentální hranolovou věží v čele. Hrad byl obehnán kamennou zdí, vodním příkopem a hliněným valem.[4] Přestavbu dokončil Zdeňkův syn Jan.
Nejvýznamnější doba hradu nastala v 15. století. Tehdy jej vlastnil královský purkrabí Zdeněk Lev z Rožmitálu, jenž si zde vybudoval reprezentativní sídlo. Přestavbu paláce, hradní zdi a vodního příkopu vedl Benedikt Ried z Piestingu zvaný též Benedikt Rejt z Pístova.[4] pro Zdeňka Lva z Rožmitálu, pro něhož byla vyzdobena také Zelená světnice, jeden z prvních světských interiérů s nástěnnou malbou ve stylu renesančního umění.[5] Po smrti Zdeňka Lva roku 1535 přešel hrad roku 1541 do majetku rodu Šternberků. Ti jej roku 1579 prodali Janu z Rozdražova, který pocházel z Polska. Jeho syn Václav vystavěl na severní straně nový renesanční palác.
V roce 1695 hrad získal rod uherských hrabat Serényiů, za jejichž vlády zámek vyhořel. To si vyžádalo značné opravy, k nimž došlo v letech 1763–1767.[4] Serényiové podpořili také vznik dalších staveb v Blatné i okolí. V roce 1798 koupil Blatnou baron Karel Hildprandt. Hildprandtové zámek vlastnili až do konfiskace v letech 1948–1952. Za nich došlo k úpravě obory na anglický park, byla zbourána románská kaple a některé další budovy a přestavěny některé paláce. K poslední větší úpravě došlo za Roberta Hildprandta v letech 1850–1856, kdy byl zámek pod vedením architekta Bernarda Grubera regotizován.[4]
Po roce 1989 se Kornelie Hildprandtová a její dcery Josefina a Jana, každá se svým synem, vrátily zpět z emigrace do vlasti a po restituci v roce 1992 pokračují dále v rozsáhlé v rekonstrukci zámku.[6]
Pověst[editovat | editovat zdroj]
Vypráví se, že v zámku byla schována zlatá kvočna s dvanácti zlatými kuřaty, které hlídá černý mouřenín. Jeden písař tak dlouho pátral po pokladu, až v hodovní síni nepoužívaného starého paláce objevil nástěnnou malbu zobrazující průvod templářů s mouřenínem, který jim svítil lucernou. Jak už to tak bývá, písař poklad odnesl a v Blatné se víc neukázal.[7]
Zámecký park[editovat | editovat zdroj]
Zámecké nádvoří je spojeno s parkem a rozsáhlou oborou, která v 17. století patřila k největší v Čechách a chovala se v ní i dravá zvěř. Zachovaly se zde stoleté duby o nichž se vypráví, že pod nimi za mladých let sedávala Johana z Rožmitálu. František Hildprandt nechal oboru upravit aby připomínala anglické parky. Upravena ovšem byla jen přední část, ta zadní byla ponechána v původním stavu. V roce 1815 v období napoleonských válek, nechal František Hildprandt zaměstnat místní obyvatele stavbou umělé jeskyně, aby jim v období nedostatku zajistil obživu.[8] V tehdejším parku se nacházela také Oranžérie, myslivna nebo švýcarský dům. Tyto stavby zde již dnes nenajdeme. V současné době na zámecký park navazuje obora se stádem daňků skvrnitých.[9] Areál obory s rybníkem Naděje a přilehlým pravým břehem Lomnice je chráněn jako přírodní památka Blatná.
Zámek ve filmu[editovat | editovat zdroj]
Zámek Blatná nebo jeho blízké okolí se objevily v následujících filmech a pohádkách:
- Bílá paní (1965, režie: Zdeněk Podskalský)
- Šíleně smutná princezna (1968, režie: Bořivoj Zeman)
- Dívka s flétnou (E02, seriál Příkopy, 2007, režie: Jaroslav Hanuš)
- Křišťálek meč (2007, režie: Jitka Němcová)
- Místo zločinu České Budějovice (7. díl – Kniha hříchů, 2023, režie: Jan Hřebejk)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled od severu -
Vstupní brána -
Zámecké nádvoří -
Zámecký park s letohrádkem -
Chov daňků v parku
_-_castle_(front).jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Historie zámku. www.zamek-blatna.cz [online]. [cit. 2009-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-04.
- ↑ Stavební vývoj hradu. www.zamek-blatna.cz [online]. [cit. 2009-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-21.
- ↑ a b Zámek Blatná. www.blatna.cz [online]. [cit. 2009-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Blatná.
- ↑ Jaromír Homolka, Josef Krása, Václav Mencl, Jaroslav Pěšina, Josef Petráň: Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526). Praha Odeon 1979
- ↑ Rod Hildebrandtů z Ottenhausenu
- ↑ LISICKÁ, Helena. Z českých a moravských hradů. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1977. 696 s.
- ↑ SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. [s.l.]: GARN, 2014. 487 s. S. 231.
- ↑ Zámek Blatná - Historie parku. www.zamek-blatna.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Blatná na Wikimedia Commons - Seznam prací o zámku v Blatné v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky zámku
