Fonsecký záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Záliv Fonseca)
Skočit na: Navigace, Hledání
Fonsecký záliv
GOF Photo.jpg
Satelitní snímek Fonseckého zálivu
Maximální hloubka  m
Šířka {{{šířka}}} km
Délka {{{délka}}} km
Rozloha 3200 km²

Nadřazený celek Tichý oceán
Sousední celky
Podřazené celky
Světadíl Střední Amerika
Státy Salvador, Hondruras, Nikaragua
Poznámka
Přítoky Choluteca

Fonsecký záliv[1] (španělsky: Golfo de Fonseca) je záliv v Tichém oceánu, na západním pobřeží Střední Ameriky. O jeho pobřeží se dělí Salvador (29 km), Honduras (185 km) a Nikaragua (47 km). V zálivu se nachází několik malých ostrovů. Největším z nich je El Tigre, patřící Hondurasu.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Fonsecký záliv je mělká sníženina na tichomořské straně středoamerické šíje o rozloze přibližně 3200 km². Do zálivu se vlévá řeka Choluteca.

Přibližně 80 % celkového ročního úhrnu srážek (1400–1600 mm) spadne v období dešťů, které trvá od května do listopadu. Teploty se pohybují mezi 25 až 30 °C, přičemž březen a duben jsou nejteplejšími a listopad a prosinec nejchladnějšími měsíci.

Typickým porostem místních mokřadních ekosystémů jsou mangrovy. V zálivu žije mnoho druhů mořských živočichů, například krabi a krevety. Tradičním zdrojem obživy obyvatel pobřeží je chov dobytka, rybolov, chov krevet a těžba mořské soli.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Fonsecký záliv byl objeven v roce 1522 Gilem Gonzalezem de Avila, který jej pojmenoval po arcibiskupovi Juanu Rodriguezovi de Fonseca (1451–1524), předním organizátorovi španělské koloniální politiky v Latinské Americe.[1]

Ostrovy nacházející se v zálivu byly dlouho předmětem sporů všech tří států, kterým patří pobřeží zálivu. V roce 1992 Mezinárodní soudní dvůr stanovil, že právo plavby mají všechny tři země, Salvadoru přiřkl ostrovy Meanguera a Meanguerita a Hondurasu ostrov El Tigre.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fonseca (záliv) na slovenské Wikipedii.

  1. a b Česká jména moří a mezinárodních území: Seznam českých jmen oceánů, moří, jejich částí, podmořských útvarů, mořských proudů a geografických objektů v Antarktidě. 1. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2014. 186 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR) Online mapy. ISBN 978-80-86918-71-6. S. 51.