Zákožkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxZákožkovití
alternativní popis obrázku chybí
Zákožka svrabová
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád roztoči (Acarina)
Podřád zákožkovci (Astigmata)
Čeleď zákožkovití (Sarcoptidae)
Trouessart, 1892
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleď zákožkovití (Sarcoptidae Trouessart, 1892) zahrnuje roztoče parazitující v kůži zvířat a člověka. Jedná se o nejmenší zákožky.


Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tělo zákožkovitých je okrouhlého tvaru (velikost od 150 do 500 µm) a je pokryto pevným chitinovým krunýřem. Hlavohruď splývá se zadečkem v jediný nečlánkovaný útvar. Na ventrální straně těla jsou 4 páry (u larev 3 páry) krátkých kuželovitých končetin, zcela skrytých pod tělem. Přísavné terčíky jsou u samic na 1. a 2. páru končetin, u samců na 1., 2., a 4. páru končetin. Povrch zákožek je hojně porostlý trny a štětinami. Ústní ústrojí je tvořeno podkovovitým chobotkem složeným z nůžkovitých chelicer, hypostomu, a tříčlánkovými palpami. Oči, soustava oběhu tělních tekutin a vylučovací ústrojí zcela chybí. Střevo je úplné a řitní otvor je lokalizován vždy na konci těla (typický znak pro rod Sarcoptes). Stigmata chybí, dýchací soustava vyúsťuje porézními políčky na různých místech celého povrchu těla. Samci jsou vždy menších rozměrů než samice.

Vývoj zákožek[editovat | editovat zdroj]

Probíhá od vajíček přes protonymfy, dutonymfy a teleonymfy k imagu. Samičky kopulují většinou již ve stádiu teleonymfy a později, samci vždy až ve stadiu imaga. Celý vývoj trvá 10 - 14 dnů, může se však prodloužit dle podmínek prostředí až na 1 měsíc. Zákožky tráví celý život na hostiteli, mimo tělo vydrží infekceschopné maximálně 18 dní. Jsou vysoce citlivé na vysoké teploty, sluneční záření a kožní reakci (pH).


Druhy a hostitelé[editovat | editovat zdroj]

Hostitelská specifita „sarkoptových“ zákožek není dosud zcela objasněna.

Zákožky a člověk[editovat | editovat zdroj]

Druh S. scabiei (zákožka svrabová) způsobuje u lidí svědivé onemocnění zvané svrab. Na člověka je přenosný i druh S. canis a N. cati. Uvádí se, že 60 % osob, které jsou v přímém kontaktu s nemocnými psy nebo liškami může být přechodně napadeno zákožkami S. canis [zdroj?]. Onemocnění u lidí se nazývá pseudosvrab, projevuje se pouze svědivými papulózními změnami na rukou, příp. na trupu. Přesto, že se zákožky zavrtávají do kůže, vyvíjí se pouze 1-2 generace a příznaky spontánně vymizí během asi 4 týdnů, pokud nedojde k opakovaným kontaktům.

Rozšíření zákožek[editovat | editovat zdroj]

Zákožky čeledi Sarcoptidae jsou rozšířeny celosvětově. Nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější je svrab u prasat. V ČR se odhaduje promořenost prasat zákožkou S. suis kolem 55 % [zdroj?]. U psů má svrab význam zejména ve velkých chovech a nehygienických podmínkách. Z volně žijících zvířat má zcela největší význam svrab u kamzíků a v posledních letech i u lišek [zdroj?].


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • česky
    • Chroust, K., Svobodová V., Modrý D., Volf, J., 2001. Veterinární arachnoentomologie. Ústav parazitologie VFU, Brno, 97 pp.