Západní Sumatra
| Západní Sumatra Sumatera Barat | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Motto: Tuah Sakato | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Padang |
| Souřadnice | 1° j. š., 100°30′ v. d. |
| Rozloha | 42 899[1] km² |
| Nejvyšší bod | Kerinci (3 805 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC+7 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 5 534 472 (2020) |
| Jazyk | indonéština, minangkabauština, mentavajština |
| Národnostní složení | Minangkabauové (88 %), Batakové (4 %), Javánci (4 %), Mentavajci (1 %)[2] |
| Náboženství | islám (98 %), křesťanství (1,6 %), též buddhismus, hinduismus |
| Správa regionu | |
| Stát |  Indonésie |
| Nadřazený celek | Indonésie |
| Druh celku | provincie |
| Podřízené celky | 12 krajů (kabupaten) a 7 měst (kota) |
| guvernér | Gamawan Fauzi |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | BA |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západní Sumatra (indonésky Sumatera Barat, zkráceně Sumbar) je jedna z provincií Indonésie. Na ploše 42 899 km² (lze najít i jiné údaje) zde žije asi 4,5 milionu lidí.
Hlavním a největším městem je Padang ležící na pobřeží Indického oceánu. Součástí provincie jsou i Mentavajské ostrovy. Větší část území je hornatá. Mezi místní vrcholy patří i Marapi, nejaktivnější sopka na Sumatře, a vulkán Kerinci, nejvyšší vrchol Sumatry a nejvyšší sopka celé Indonésie. Dvě největší jezera v provincii jsou Singkarak a Maninjau.
Sousedními provinciemi jsou Severní Sumatra na severu, Riau na východě, Jambi na jihovýchodě a Bengkulu na jihu.
Dějiny
Dějiny Západní Sumatry jsou úzce spjaté s minangkabauským etnikem. Ti se před staletími plavili přes Malacký průliv a Jihočínské moře na Sumatru. Mnoho z nich založilo vesnice kolem oblasti Limapuluh Koto.
Více informací přichází až s vládou Adityawarmana. Ten sice není považován za minangkabauského krále, ale stal se nejvýznamnější osobností v historii Minangkabauů. Zavedl vládní systém a rozšířil buddhismus. To silně ovlivnilo Minangkabauy.
Po smrti Adityawarmana se Minangkabauové více setkávali s vnějším světem, a to především se sousedním Acehem, pod jehož nadvládou se nakonec ocitli. Objevil se islám a rozšířil se po celé Západní Sumatře.
Geografie
Provincie Západní Sumatra leží ve středu západního pobřeží Sumatry. Nedaleko pobřeží leží Mentavajské ostrovy. Velká část území je hornatá. Nejvyššími vrcholy jsou vulkán Kerinci, nejvyšší hora Sumatry a Marapi, nejaktivnější sopka na Sumatře.
Demografie
Obyvatele Západní Sumatry tvoří především dvě etnické skupiny, a to Minangkabauové a Mentavajci. Minangkabauové jsou po celé Indonésii známí jako obchodníci. Mentavajci jsou v dnešní době už především křesťané. Žijí na ostrovech poblíž pobřeží Sumatry. Jejich jazyk je nesrozumitelný s ostatními indonéskými.
Náboženství
Minangkabauové, kteří tvoří většinu obyvatel jsou muslimové. Mentavajci byli dříve pohany, avšak přítomnost evropských kolonistů a misionářů je převrátila na křesťanskou víru. Hinduismus a buddhismus se tu objevuje v malé míře.
Administrativní dělení
Provincie v Indonésii se dále dělí na kabupaten (kraje, regentství) a kota (města).
Města Západní Sumatry:
Regentství Západní Sumatry:
- Agamské regentství
- Dharmasrayaské regentství
- Mentavajské ostrovy
- Limapuluh Koto
- Padang Pariaman
- Pasaman
- Západní Pasaman
- Jižní Pesisir
- Sijunjung
- Solok
- Jižní Solok
- Tanah Datar
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku West Sumatra na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www.statoids.com/uid.html
- ↑ Indonesia's Population: Ethnicity and Religion in a Changing Political Landscape. [s.l.]: Institute of Southeast Asian Studies, 2003.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní Sumatra na Wikimedia Commons
- (česky) Západní Sumatra na www.tenggara.net
- (anglicky) Západní Sumatra na www.my-indonesia.info