Yersinia pseudotuberculosis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxYersinia pseudotuberculosis
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména bakterie (Bacteria)
Oddělení Proteobacteria
Třída Gammaproteobacteria
Řád Enterobacteriales
Čeleď Enterobacteriaceae
Rod Yersinia
Binomické jméno
Yersinia pseudotuberculosis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bakterie Yersinia pseudotuberculosis (rod Yersinia, čeleď Enterobacteriaceae) je původcem pseudotuberkulózybakteriálního onemocnění savců i ptáků, které je charakterizováno akutní septikémií a tvorbou sýrovitých uzlů (kaseózních nodulů) ve viscerálních orgánech, připomínajících tuberkulózní granulomy.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Y. pseudotuberculosis představuje gramnegativní (G-) pleomorfní tyčky o průměrné velikosti 0,5 x 0,8-5,0 µm. Netvoří spory ani pouzdro. V zorném poli se nachází jednotlivě, ve shlucích nebo v krátkých řetízcích. Mohou se vyskytovat i kokoidní nebo dlouhé vláknité formy. Při kultivaci za teploty 20-28 °C tvoří peritrichózní bičíky, takže je pohyblivá, při teplotě nad 30 °C nikoliv. U městských holubů byla izolována v L-formě.

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Y. pseudotuberculosis roste na běžných půdách v rozmezí teplot 4-42 °C, s optimem při 30 °C. Některé sérotypy rostoucí při 28 °C vyžadují thiamin nebo pantotenát. Při 37 °C většina kmenů roste jen po přidání minimálně tří ze 4 faktorů – kyselina glutamová, thiamin, cystin a pantotenát. Jiné kmeny vyžadují všechny 4 faktory a nikotinamid. Na obyčejném agaru tvoří zpočátku hladké a průsvitné kolonie velikosti 0,5-1,0 mm, později šedé barvy a zapáchající po másle. V bujónu tvoří kroužek a stejnoměrný zákal, později sedimentující. Krevní agar nehemolyzuje.

Biochemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Y. pseudotuberculosis zkvašuje bez tvorby plynu arabinózu, dextrin, fruktózu, glukózu, glycerol, maltózu, mannitol, manózu, ramózu a trehalózu, obvykle také xylózu a salicin. Nezkvašuje sacharózu, dulcitol, inozitol, laktózu, rafinózu a sorbitol. Produkuje močovinu, katalázu a čpavek, sirovodík většinou nikoliv. Redukuje nitráty i metylénovou modř. Indol neprodukuje a želatinu nezkapalňuje.

Odolnost v prostředí[editovat | editovat zdroj]

Y. pseudotuberculosis je rychle inaktivována slunečním světlem, suchem, teplem i běžnými dezinfekčními prostředky. V lyofilizovaném stavu přežívá po roky.

Antigenní struktura[editovat | editovat zdroj]

U Y. pseudotuberculosis bylo prokázáno 15 termostabilních somatických O antigenů a 5 termolabilních bičíkových H antigenů. Podle O antigenů se rozlišuje 6 sérotypů, z nichž 4 se ještě dělí na subtypy (viz tab.). Existuje určitá antigenní příbuznost mezi O antigeny Y. pseudotuberculosis, E. coli a salmonel séroskupin B, D a E .

Sérotypy a antigeny Y. pseudotuberculosis
Sérotyp Subtyp O antigeny H antigeny
I A 1,2,3 a,c
B 1,2,4 a,c
II A 1,5,6 a,d
B 1,5,7 a,d
III 1,8 a
IV A 1,9,11 a,b;b
B 1,9,12 a,b,d
V A 1,10,14 a; a,b,e
B 1,10,15 a
VI 1,13 a

U ptáků jsou nejčastěji izolovány kmeny patřící do sérotypu I, pak následují sérotypy II a IV. Sérotyp III se vyskytuje vzácně a sérotypy V a VI ještě nebyly u ptáků prokázány. Většina kmenů skupiny III produkovala termolabilní exotoxiny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – bakteriální a mykotické infekce. 1. vyd. Brno : ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7.  
  • RITCHIE, B.W. et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA : Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky)  
  • SAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA : Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Enterobakteriální infekce ptáků
Pseudotuberkulóza ptáků