X.400

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

X.400 je sada doporučení ITU-T definujících standardy pro systémy zpracování zpráv (Message Handling Systems – MHS), známější pod označením "e-mail".

Na konci 20. století se očekávalo, že se X.400 stane dominantním systémem elektronické pošty, ale úspěch Internetu zapříčinil, že tuto roli převzaly systémy založené na mnohem jednodušším protokolu SMTP. Protokol X.400 je však stále používán v mnoha organizacích a do roku 2006 byl jádrem Microsoft Exchange Serveru; varianty X.400 také stále hrají významnou roli v americké armádě a letectví.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1984 (Red Book) – první verze doporučení X.400
  • 1988 (Blue Book) – výrazně upravená verze
  • 1992 (White Book) – přidány nové vlastnosti

První verze doporučení X.400 byla publikována v roce 1984 (Red Book), v roce 1988 byla publikována výrazně upravená verze (Blue Book). Nové vlastnosti byly přidány v roce 1992 (White Book) i v dalších vydáních. X.400 mělo původně fungovat nad OSI transport service, nejoblíbenějším způsobem provozování X.400 se stala úprava pro fungování nad TCP/IP (RFC 1006).

Standardy série X.400 byly vyvinuty ve spolupráci s ISO jako OSI protokoly pro výměnu a adresování elektronických zpráv. Doprovodná série doporučení F.400 definuje Message Handling Services založené na Message Handling Systems (MHS) a přístup k MHS pro veřejné služby. Na konci 90. let 20. století ITU-T sjednotila doporučení F.400 a X.400 a publikovala ITU-T F.400/X.400 (06/1999) doporučení "Message handling system and service overview".

Sada doporučení X.400 definuje technické aspekty MHS: ITU-T Rec. X.402 | (ISO/IEC 10021-2) definuje celkovou systémovou architekturu MHS, ITU-T Rec. X.411 | (ISO/IEC 10021-4) definuje přenos zpráv (Message Transfer Service, MTS) a jeho funkční komponentu Message Transfer Agent (MTA) a ITU-T Rec. X.413 | (ISO/IEC 10021-5) definuje Message Store. Všechna doporučení ITU-T definují jednoznačné termíny pro popisy jednotlivých entit a procedur poštovního systému. Na příklad e-zprávy posílané mezi lidmi se označují jako Interpersonal Messaging (IPM); electronicky strukturované obchodní dokumenty (např. faktury, purchase orders, dispatch advice, apod.) vyměňované mezi obchodními partnery se označují jako EDI protokoly.

Jako většina ISO standardů pro aplikační vrstvu X.400 v Severní Americe neobstála ve střetu s internetovým protokolem SMTP. V Evropě, Jižní Americe a Asii byly systémy používající X.400 poměrně široce implementovány, zvláště pro EDI služby. I v Severní Americe se X.400 v některých oblastech stále používá (armáda, zpravodajské služby, letectví), zejména kvůli tomu, že bezpečnostní funkce a funkce pro kontrolu integrity zpráv byly v X.400 vyvinuty a používány mnohem dříve než u SMTP (S/MIME, PGP a SMTP-TLS). Z těchto důvodů je X.400 stále používána pro přenos EDI zpráv mezi aplikacemi.

Zpracování zpráv je úloha pro zpracování distribuovaných zpráv, která v sobě zahrnuje přenos zpráv a ukládání zpráv. Doporučení ITU-T definují konkrétní protokoly pro široké spektrum komunikačních úloh. Na příklad protokol P1 se používá výhradně pro komunikaci mezi MTA, P3 mezi user agentem a MTA a P7 mezi user agentem a úložištěm zpráv.

Od verze z roku 1994 umožňuje P7 v úložišti zpráv používat složky, ukládat odeslané zprávy a poskytovat mnoho automatických akcí jako auto-foldering a svázání odpovědí, doručenek s odeslanou zprávou.

X.400 definuje standardy pro formát zpráv pro komunikaci mezi uživatelskými poštovními programy (user agents – UA). Tyto standardy jsou utvářeny jako konceptuální protokoly, které využívají P1 a P3/P7 pro spolehlivou dopravu obsahu zpráv. X.400 standard pro formát zpráv používaných pro komunikaci mezi lidmi (interpersonal messaging – IPM) je X.420 | ISO/IEC 10021-7 byl v Red Book pojmenován P2. Rozšířená verze IPM v Blue Book dostala content-type 22 (jako P2 verze 2) a je často označována jako P22, přestože tento termín není definován v žádném standardu. Standard pro obsah zpráv pro EDI je definován v ITU-T doporučení F.435 | ISO/IEC 10021-8 a ITU-T doporučení X.435 | ISO/IEC 10021-9, a neformálně označován jako P35. Typ obsahu pro hlasovou poštu je definován v ITU-T doporučeních F.440 a X.440.

MS Exchange Server 2007 nepoužívá MTA objekt a X.400 konektor (který musí používat MTA) v Exchange Server 2007 už není obsažen. Exchange Server 2007 již nemá X.400 default proxy e-mailové adresy[1]

Mezi důležité vlastnosti X.400 patří strukturované adresování, ASN.1 binary code enabling multimedia content (efektivnější a dříve definované než MIME) a integrované bezpečnostní vlastnosti. Protože X.400 inter-domain relay services were assumed by ITU to be run by PTTs, X.400 incorporated fields for the automated transfer of messages between X.400 and other PTT services, such as Telex, facsimile a papírovou poštou. ISO později dooplnilo open routing standardy (ITU-T Rec. X.412 | ISO/IEC 10021-10 and ITU-T Rec. X.404 | ISO/IEC 10021-11), ale počáteční chybné chápání, že X.400 bude vyžadovat propojení s poštovním systémem, a že za zprávy se budou platit poštovní poplatky podle velikosti zprávy, byly významné faktory, které zabránily širšímu přijetí X.400.

X.400 standard se rozšířil ve vojenství (MMHS) a letectví (AMHS).

Adresy[editovat | editovat zdroj]

Adresa v X.400 se označuje jako Originator/Recipient (OR) address. Lze ji použít ke dvěma účelům:

  • identifikace e-poštovní schránky odesilatele nebo adresáta
  • Global domain identification – udává, kde je poštovní schránka umístěna

Přitom

  • verze X.400 z roku 1984 definovala OR adresu jako X.400 adresu, která identifikuje umístění uživatele
  • verze X.400 z roku 1988 definuje OR adresu jako kombinaci adresářového jména (distinguished name, DN) a X.400 adresy[2].

X.400 adresa má několik složek, mimo jiné:

  • označení země – C (Country name)
  • administrativní doména – ADMD (Administration Management Domain), obvykle jméno veřejného poskytovatele e-mailových schránek
  • privátní doména – PRMD (Private Management Domain)
  • jméno organizace – O (Organization name)
  • jméno organizační jednotky – OU (Organizational Unit Names)
  • křestní jméno – G (Given name)
  • iniciály – I (Initials)
  • příjmení – S (Surname)

Samotné standardy původně nedefinovaly, jak mají být X.400 adresy zapisovány (např. na navštívenkách); RFC 1685 uvádí jeden způsob zápisu založený na pracovní verzi ITU-T doporučení F.401 z roku 1993, který vypadá takto:

"G=Harald;S=Alvestrand;O=Uninett;P=Uninett;A=;C=no"

1984 definuje dva formáty adres:

  • Formát 1: (se třemi variantami) – primárně používá ADMD a podmnožinu ostatních atributů
  • Formát 2: (bez variant) – identifikuje uživatele pomocí (hardwarové) adresy telematického terminálu
    [3].

V roce 1988 byly v doporučení X.400 načrtnuty 4 formáty adres. Adresy ze standardu z roku 1984 formátu 1, varianty 1 byly přejmenovány na mnemonické O/R adresy, adresy formátu 1, variantay 3 byly zkombinovány s formátem 2 a přejmeovány na terminálové O/R adresy. Byly zavedeny i nové formáty: numerický O/R formát (variace na formát 1, varianta 2) a poštovní O/R adresa.

Těžkopádnost zápisu adres byl jednou z příčin neúspěchu X.400[4].

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. How the Exchange Server 2007 Core Services Work Together
  2. A Practical Guide to X.400 Addressing by Roger K Mizumori ISBN: 1-85032-210-4
  3. A Practical Guide to X.400 Addressing by Roger K Mizumori page 26 ISBN: 1-85032-210-4
  4. X400 Debate: Addresses are ugly

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Standardy X.400[editovat | editovat zdroj]

X.400 standardy jsou volně dostupné na serveru ITU-T

Produkty s podporou X.400[editovat | editovat zdroj]

  • Logsys - ISOPLEX X.400: Vendor and Developer.
  • Compucat Research - Compucat Message eXchange (CMX)
  • AddOnMail - Editor of X.400 user agent software
  • Boldon James - Vendor of X.400 user agent software
  • Deep-Secure - High assurance boundary protection guards, and Military Messaging clients and servers
  • Galadrium - LUNAR X.400 User Agent
  • Nexor - MMHS products implementing X.400
  • Intelcan - Skycom X.400 User Agent
  • Isode Ltd - M-Switch X.400 (MTA) & M-Store X.400 (Message Store)
  • Incite Software Solutions, Inc. - Messenger 400 (MTA), military messaging servers and solutions
  • NET-TEL - X.400 clients (user agents) and servers (MTA and P7 MS)
  • Atos Origin - MXMS X.400 server
  • Xelas Software - Vendor X.400 Message Handling System
  • Microsoft Exchange Server - the core engine of versions 4.0 (the original release) through 5.x were based on an implementation of the X.400 standard. The next version, Exchange 2000, replaced this with an SMTP-based engine. (note, however, that all versions support MTAs to permit connectivity to SMTP, X.400, and other mail systems)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BETANOV, Cemil. Introduction to X.400. Boston : Artech House, 1993. ISBN 0-89006-597-7.  
  • RADICATI, Sara. Electronic Mail: An Introduction to the X.400 Message Handling Standards. [s.l.] : Mcgraw-Hill, 1992. ISBN 0-07-051104-7.  
  • RHOTON, John. X.400 and SMTP. [s.l.] : Elsevier, 1997. ISBN 1-55558-165-X.