Wunsiedel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wunsiedel
Felsenlabyrinth 31 db.jpg
Wunsiedel – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 525 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Bavorsko Bavorsko
vládní obvod Horní Franky
zemský okres Wunsiedel im Fichtelgebirge
Wunsiedel
Wunsiedel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 54,91 km²
Počet obyvatel 9 301 (31. 12. 2014)
Hustota zalidnění 169,4 obyv./km²
Správa
Starosta Karl-Willi Beck
Oficiální web wunsiedel.de
Telefonní předvolba 09232
PSČ 95632
Označení vozidel WUN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wunsiedel je správním střediskem bavorského zemského okresu Wunsiedel im Fichtelgebirge. Leží ve Smrčinách, v údolí nad řekou Röslau.

Ve Wunsiedelu se nachází okresní úřad, finanční úřad, geodetický úřad, obvodní soud a ředitelství okresní policie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Wunsiedel je prvně připomínán roku 1163, kdy zde měl sídlo ministeriál Adelbertus, nebo Albrecht. Název města je pravděpodobně složeninou slov wunne = země lesů a luk a sedel = šlechtické sídlo. V roce 1285 obdržel Wunsiedel purkrabí Bedřich III. z Norimberka jako léno od císaře Rudolfa I. Habsburského. Roku 1326 byla Wunsiedelu propůjčena městská práva, která byla v roce 1328 potvrzena císařem Ludvíkem Bavorským. Ve středověku byl Wunsiedel významným střediskem těžby cínu. Od roku 1613 byl Wunsiedel centrem Šestizemí. Hlavnímu úřadu ve Wunsiedelu byly podřízeny úřady v Hohenbergu, Weißenstadtu, Kirchenlamitz, Selbu a Thiersteinu. Do roku 1792 náleželo město k Bayreuthskému knížectví. Mezi lety 17921806 bylo pod pruskou správou, a poté bylo až do roku 1810 obléháno napoleonskými vojsky. V roce 1810 přešel Wunsiedel do správy Bavorského království. Požáry v letech 1476, 1547, 1607, 1636, 1644, 1646, 1657 a 1731 zasáhly, a významně poničili všechny části města. Po posledním velkém požáru v roce 1834, kdy byly zničeny skoro dvě třetiny města, získalo město svou nynější klasicistickou tvář.

Wunsiedel proslul smutečními pochody, které se od 90. let 20. století konaly ve městě v srpnu a mířily k hrobu Rudolfa Hesse. I když Bavorský správní soud a Spolkový ústavní soud "vzpomínkový pochod" povolily, protestovalo proti němu v roce 2004 ve Wunsiedelu asi 4 500 demonstrantů. V roce 2005 byl pochod zakázán všemi nadřazenými soudy.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • zámek Bernstein
  • farní kostel sv. Víta
  • kostel sv. Marie
  • farní kostel U dvou Apoštolů
  • hřbitovní kostel sv. Trojice
  • trosky kostela sv. Kateřiny na Katharinenbergu
  • radnice z let 1835/1837
  • rodný dům básníka Jeana Paula s jeho bystou
  • hrob Rudolfa Hesse

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Ekonomiku města značně ovlivňuje oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, zpracování kamene a stavební průmysl. Oblíbeným vývozním artiklem je bylinný lék Sechsamtertropfen. Míra nezaměstnanosti je 7,6%, což je srovnatelné s bavorským průměrem.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město má 30 místních částí, jimiž jsou:

  • Bernstein
  • Breitenbrunn
  • Fleißenhammer
  • Furthammer
  • Göpfersgrün
  • Göringsreuth
  • Hauenreuth
  • Hildenbach
  • Hildenmühle
  • Holenbrunn
  • Johanneszeche
  • Juliushammer
  • Klause
  • Kösseinehaus
  • Luisenburg
  • Krohenhammer
  • Schneckenhammer
  • Schneckenmühle
  • Schönbrunn
  • Schönlind
  • Sinatengrün
  • Stemmasgrün
  • Stollenmühle
  • Valetsberg
  • Walkmühle
  • Wiesenmühle
  • Wintersberg
  • Wintersreuth
  • Wunsiedel
  • Ziegelhütte

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wunsiedel na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]