Worms

Šablona:Infobox sídla světa

Worms (kelt.: Borbetomagus, ve starověku latinsky: Civitas Vangonium, jidiš: Vermayze) je město na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Porýní-Falc. Jde o jedno z nejstarších německých měst a jediné z nich, které je členem organizace Most Ancient European Towns. Jeho jméno je keltského původu: Borbetomagus znamená něco jako "osada na vodnatém území". To bylo časem převedeno do latinského názvu Vormatia, který se používá od 6. století. Rozloha města je asi 108,73 km² a žije zde okolo 82 212 obyvatel

Historie

Místo pro založení tohoto města si vybrali již Keltové a to především kvůli výjimečně teplému a suchému klimatu. Různá sídla zde byla ovšem již v době předhistorické, především významné jsou hroby z doby bronzové, tzv. Adlerbergkultur (Ernst Probst, 1996). V 5. století se zde usadil germánský kmen Burgundů a v 7. století se Worms stal sídlem biskupů, jejichž význam vzrostl v době karolínské, kdy získali významný vliv u královského dvora. Karel Veliký si totiž Worms zvolil za své letní sídlo a zbudoval zde falc. V letech 829-926 byl Worms sněmovním městem Východofranské říše a později jedním ze sněmovních měst Říše římské. Krypta wormského dómu byla rodových pohřebištěm císařů sálské dynastie a některých příslušníků dynastie Štaufů. Roku 1049 zde byl papežem zvolen Lev IX.., pravděpodobně nejvýznamnější německý papež středověku. Roku 1096 se městem prohnalo křižácké vojsko, směřující do Svaté země, a uspořádalo pogrom na místní velkou židovskou komunitu, jejíž kamenná synagóga a rituální lázeň mikve byly zbudovány již od 11. století. V roce 1122 zde byl uzavřen slavný wormský konkordát. Koncem 12. století udělil římský císař Friedrich Barbarossa Wormsu četná městská práva, čímž se Worms stal městem říšským. Od té doby až do 16. století probíhal mocenský zápas mezi měšťanstvem a biskupem. Worms se stal významným městem německé reformace, Martin Luther zde na sněmu obhajoval svých 95 tezí reformace před císařem Karlem V.Habsburským a kurfiřty. Worms se změnil v město evangelické. Roku 1698 bylo město vyplundrováno francouzskými vojsky Ludvíka XIV., poté již nedosáhlo významu, jaký mívalo ve středověku. V letech 1792-1814 byl Worms anektován Francií a roku 1816 přičleněn k Hesensku-Darmstadtsku. Během dvou spojeneckých náletů 21. února a 18. března 1945 bylo 85% staveb města srovnáno se zemí. Náletu padla za oběť podstatná část slavného dómu, který byl znovu postaven během 50. a 60. let 20. století. Vnitřní zařízení bylo během války zčásti uchráněno, zčásti rekonstruováno. V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagógou a hřbitov.

Současnost

Moderní Worms je městem vysokých škol a turismu, důležitý je říční přístav. Stejně jako většina ostatních měst v Porýní je Worms průmyslovým centrem a to s tradicí především chemozpracující a metalurgickou, ve městě a okolí jsou ale i podniky dřevozpracující, strojírenské a optické. Dlouhou tradici zde má i vinařství, vždyť víno sem přinesli již před 2 000 lety Římané. Místní slavná odrůda vína je Liebfrauenmilch, které bylo podle tradice vymačkáno pouze z hroznů z vinic v okruhu chrámu Milostné Panny Marie (Liebfrauenkirche), jen kam dosáhl stín věže tohoto kostela.

42% obyvatel je vyznání evangelického, 31% jsou římští katolíci. V posledních volbách do městského zastupitelstva (2004) získala nejvíce křesel CDU (21) následovaná SPD (19), SPD má ovšem díky podpoře koaličních partnerů momentálně poněkud větší vliv a starostou je její člen Michael Kissel.

Pamětihodnosti

Dóm sv. Petra, dvouchórová biskupská bazilika s pěti věžemi, postavená v románském slohu a dokončená v období gotiky. Jedna z nejvýznamnějších staveb německého středověku. V kryptě jsou hroby římských panovníků sálské dynastie a jejich manželek.

Vně při severní zdi se každoročně koná divadelní festival zobrazující scény z Písně Nibelungů, tzv.Nibelungen-Festspiele.

Kostel sv. Pavla s klášterem dominikánů
Kostel Panny Marie (Liebfrauenkirche)
Lutherův pomník, připomíná německého reformátora, který zde roku 1521 na říšském sněmu stál proti odpůrcům pevně za svými tezemi a pronesl slavnou větu: "Zde stojím a jinak nemohu..."
Dómské muzeum a dómská pokladnice sídlí v biskupské rezidenci a shromažďují nejvýznamnější památky chrámového umění.
Muzeum Nibelungů, moderní multimediální muzeum věnující se germánské mytologii.
Dům umění Heylshof, se sbírkami gotického a renesančního umění. Nejslavnějším dílem sbírky malby je Rubensova Matka s dítětem.
Židovské muzeum s archívem, synagóga a rituální lázeň mikve stojí v severovýchodní části města při hradbě. Čtvrť bývala známá jako Malý Jeruzalém. Dále vně hradeb je bývalý židovský hřbitov.