Lavička Adolfa Wolfa
| Lavička Adolfa Wolfa /Wolf's Ruhe/ | |
|---|---|
 Foto 25. července 2019 | |
| Základní údaje | |
| Autor | neznámý |
| Rok vzniku | 15. dubna 1908 1925 oprava 2008 rekonstrukce |
| Umělecký směr | secese[1] |
| Pojmenováno po | Adolf Wolf |
| Popis | |
| Materiál | kámen |
| Umístění | |
| Umístění | Karlovy Vary karlovarské lázeňské lesy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′7,84″ s. š., 12°52′32,21″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lavička Adolfa Wolfa,[1] známa též jako Wolfova lavička, Vlčí lavička[2] nebo Wolfovo sedátko,[3] z původního německého názvu Wolf's Ruhe,[1] v přesném překladu Wolfovo odpočívadlo, někdy též publikováno gendrově ne zcela správně jako lavička s vlčicí,[4] je jednou z historických kamenných lavic v lázeňských lesích města Karlovy Vary.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Karlovy Vary si oblíbili mnozí lázeňští hosté. Bývalo zvykem vytvářet na území lázeňských lesů drobné či větší historické památníky na počest významného hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.[3] Jednu z kamenných laviček nechal v karlovarských lesích postavit častý lázeňský host z Mnichova, velkoobchodník a královský obchodní rada Adolf Wolf.[1]
Při procházkách lázeňskými lesy obdivoval nejvíce výhledy na město směrem k městskému divadlu a Vřídlu. Nedlouho poté, kdy ovdověl,[pozn. 1] nechal na skalní vyvýšenině nad prudkým svahem zřídit své vlastní odpočinkové místo. Terasa s lavičkou byly dokončeny 15. dubna 1908. Kdo a kde lavičku zhotovil není zatím známo. Na postranních ozdobných sloupcích se nacházely tehdejší znaky měst Mnichova a Karlových Varů. Na opěradle byl vytesán ležící vlk a nápis:[1]
Wolf's Ruhe
V opěradla lavičky byl původně ještě vytesán německý nápis (v českém překladu):[1]
Wolfova lavička. Věnováno Adolfem Wolfem, velkoobchodníkem a královským obchodním radou, a jeho manželkou Apollonií, rozenou Hochreiterovou. Mnichov 1908.
V roce 1925, tedy ještě za života Adolfa Wolfa, byla lavička na náklady města opravena. Původní německý nápis byl časem odstraněn neznámo kdy (pravděpodobně v roce 1938 nebo v letech 1945–1946) a z lavičky se tak na dlouhá léta stala bezejmenná památka bez jasných souvislostí jejího původu.[1]
V roce 2008 u příležitosti oslav 650. výročí založení města byla lavička celkově zrekonstruována. Zároveň byl odstraněn původní karlovarský městský znak z roku 1908 a nahrazen zcela novým, který oznamuje aktuální rok oslav a prováděné rekonstrukce.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Secesní lavička stojí na menší terase se zábradlím při cestě od zastávky Jelení skok lanové dráhy na rozhlednu Diana a nabízí odpočinek u rozcestí ke kapli Ecce homo, Chopinovu altánu a další kamenné lavičce – Jánose Aranyho. Opěradlo lavičky i nadále zdobí ležící vlk společně s nápisem „Wolf's Ruhe“. Na postranních sloupkách jsou stále reliéfní desky se znaky měst – vlevo původní (1908) znak města Mnichov a na pravé straně karlovarský, v roce 2008 aktuálně nahrazený.[1]
Výhled na město je již zacloněn vzrostlými stromy, takže lavička ztratila svůj původní vyhlídkový význam, stále však nabízí kolemjdoucím odpočinek. O její údržbu, stejně jako o ostatní památky v karlovarských lázeňských lesích, pečuje městská organizace Lázeňské lesy,[4] od roku 2023 (po fúzi s organizací Správa lázeňských parků)[5] pod názvem Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Adolfa Wolfa, s. 245–251.
- ↑ AUGUSTIN, Milan. Vlčí lavička. Promenáda. Roč. 1999/2000, čís. zima 1999/2000, s. 14. ISSN 1210-5694.
- ↑ a b BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády a skotský lord Findlater, s. 136.
- ↑ a b REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. Kapitola Chopinova a Findlaterova cesta; Lavičky, s. 11–12, 32.
- ↑ KOŘINEK, Roman. Karlovy Vary sloučí lázeňské lesy a správu parků do jedné organizace [online]. Karlovy Vary: Náš region, 2022-11-30 [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Adolfa Wolfa, s. 245–251.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lavička Adolfa Wolfa na Wikimedia Commons - NA VÝLET do karlovarských lesů – internetové stránky Muzea Karlovy Vary [cit. 2020-04-01]
