William Hallowes Miller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
William Hallowes Miller
William Hallowes Miller.png
Narození 6. dubna 1801
Llandovery
Úmrtí 20. května 1880 (ve věku 79 let)
Cambridge
Alma mater St John’s College
Zaměstnavatel Univerzita v Cambridgi
Ocenění člen Královské společnosti
Královská medaile
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Hallowes Miller (6. dubna 1801 Velindre poblíž Llandovery, Carmarthenshire, Wales20. května 1880 Cambridge) byl velšský mineralog, krystalograf a fyzik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání získal na St John's College univerzity v Cambridge. Několik let zde působil jako školitel, během této doby vydal pojednání o hydrostatice a hydrodynamice.

Zvláštní pozornost věnoval krystalografii. Po rezignaci Williama Whewella v roce 1832 se stal jeho nástupcem jako profesor mineralogie. Tento post zastával až do roku 1870. Svou hlavní práci v oblasti krystalografie publikoval v roce 1839 (Treatise on Crystallography).[1] V ní popsal později po něm pojmenované Millerovy indexy, užívané v krystalografii pro jednoduchý popis krystalografických rovin a směrů.

Byl jmenován členem výboru, ustanoveného britským parlamentem pro standardizování měr, stejně jako členem Královské komise. Jeho úkolem bylo reformovat normy délky a hmotnosti po požáru, který v roce 1834 zničil staré standardy. V roce 1852 editoval nové vydání díla Elementary Introduction to Mineralogy H. J. Brookea. V roce 1870 se stal členem International Commission du Metre.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Miller společně s H. J. Brookem poprvé popsal minerály annabergit a whewellit.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Hallowes Miller na německé Wikipedii.

  1. Oxford English Dictionary Online, květen 2007
  2. Holger Krahnke. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. S. 169. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]