Wilkesova země

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wilkesova země na mapě Antarktidy

Wilkesova země (Wilkes Land) je území ve východní části Antarktidy na pobřeží Indického oceánu. Hraničí na západě se Zemí královny Maud a na východě s Adélinou zemí. Jmenuje se podle amerického polárníka Charlese Wilkese, který ji objevil v lednu 1840, ale ledová bariéra mu neumožnila přistát. Austrálie vyhlásila roku 1933 nárok na toto území jako na součást Australského antarktického území, ale Antarktický smluvní systém v roce 1961 zavázal všechny signatářské státy, aby své požadavky neuplatňovaly.

Pobřeží Wilkesovy země je dlouhé 2400 km. Dělí se na následující části (bráno od západu):

Původně bylo za Wilkesovu zemi pokládáno jen pobřeží, ale časem se název rozšířil na celou výseč sahající až k Jižnímu pólu. V tomto smyslu má Wilkesova země rozlohu asi 2 600 000 km².

Až na několik pobřežních oáz je celá Wilkesova země pokryta ledem; na jejím území dosahuje ledový krunýř největší tloušťky v celé Antarktidě: 4744 metru.[1] Podnebí Wilkesovy země je mimořádně drsné, na pobřeží dosahuje katabatický vítr rychlosti přes 300 km/h. V hornatém vnitrozemí klesají teploty v zimě až pod −80 °C.

Jedinými obydlenými místy na Wilkesově zemi jsou polární stanice: australská Casey na pobřeží zálivu Vincennes Bay, ruský Vostok a francouzsko-italská Concordia ve vnitrozemí.

V roce 1962 byl objeven pod ledovým příkrovem Wilkesovy země mascon o průměru asi 480 km. V roce 2006 vystoupili Ralph von Frese a Laramie Potts z Ohio State University s tvrzením, že jde o obrovský impaktní kráter, způsobený nárazem asteroidu v době před 250 miliony let. Tato katastrofa měla závažné důsledky pro život na zemi, známé jako permské vymírání.[2]

Podle studie publikované časopisem Nature se může na Wilkesově zemi vzhledem k jejímu povlovnému sklonu k moři v důsledku globálního oteplování sesunout do moře tolik ledu, že by to zvedlo hladinu světového oceánu až o čtyři metry.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=106685&s_lang=2&detail=1&title=Wilkesova%20zem%EC
  2. http://21stoleti.cz/blog/2006/11/17/prekvapiva-hypoteza-nejvetsi-katastrofa-v-dejinach-zeme/
  3. http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/studie-tani-na-vychode-antarktidy-by-zvedlo-hladiny-mori-az-o-ctyri-metry-1082377

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Walter Sullivan: Sedmý světadíl. Historie objevů v Antarktidě. Překlad Miroslava Rektorisová. Olympia, Praha 1974. 27-060-74.