Wilhelm Uhde
| Wilhelm Uhde | |
|---|---|
 Wilhelm Uhde, fotografie, rok 1910 | |
| Narození | 28. října 1874 Friedeberg, Braniborsko, nyní Polsko |
| Úmrtí | 17. srpna 1947 (ve věku 72 let) Paříž, Francie |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Bydliště | Paříž, New York |
| Národnost | francouzská |
| Občanství | německé |
| Povolání | galerista |
| Znám jako | zástupce mnoha impresionistických a postimpresionistických umělců včetně takových jako Georges Braque, Henri Matisse a Pablo Picasso |
| Choť | Sonia Delaunay (1908–1910) |
| Příbuzní | Anne-Marie Uhde (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wilhelm Uhde (28. října 1874, Friedeberg, Braniborsko (nyní Polsko) – 17. srpna 1947, Paříž, Francie) byl německý sběratel umění, obchodník, autor a kritik, jeden z prvních sběratelů modernistické malby a významná postava v kariéře Henri Rousseaua.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Uhde studoval právo v Drážďanech, ale přešel na dějiny umění, které studoval v Mnichově a Florencii, poté se v roce 1904 přestěhoval do Paříže. Svého prvního Picassa koupil v roce 1905 a byl jedním z prvních sběratelů kubistických obrazů Pabla Picassa a Georgesa Braqueho. V roce 1907 se seznámil s Robertem Delaunayem, Sonií Delaunay a Henri Rousseauem. V roce 1908 si otevřel vlastní uměleckou galerii na rue Notre-Dame-des-Champs (Paříž) kde vystavoval Georgese Braquea, Jeana Metzingera, Soniu Delaunay, André Deraina, Raoula Dufyho, Auguste Herbina, Julesa Pascina a Pablo Picassa.[1] V roce 1910 Uhde pověřil Picassa namalováním svého portrétu a v roce 1911 napsal první monografii o Rousseauovi.[2]
Uhde a Sonia Terk (později Delaunay) se vzali v Londýně v roce 1908, údajně to bylo manželství z rozumu, které maskovalo jeho homosexualitu. Rozvedli se v roce 1910 a Sonia se provdala za Roberta Delaunaye.[2]
Po vypuknutí první světové války bylo mnoho německých státních příslušníků žijících ve Francii zadrženo francouzským státem. V důsledku toho byla Uhdeova sbírka (včetně děl George Braqua, Raoula Dufyho, Juana Grise, Augusta Herbina, Marie Laurencinové, Fernanda Légera, Jeana Metzingera, Pabla Picassa, Jeana Puye a Henriho Rousseaua) v roce 1914 zabavena a prodána vládou v roce 1921 v sérii aukcí pořádaných v aukční síni Hôtel Drouot.[3][4]
V letech 1919–1920 spolupracoval Uhde s Helmutem Kollem a žil s ním ve francouzském Chantilly. Uhde se stal aktivním pacifistou ve Výmarském Německu. V roce 1924 se vrátil do Francie a v roce 1927 do Chantilly. Uhde jako Žid strávil druhou světovou válku v úkrytu v jižní Francii. V té době mu pomohl kritik umění a vůdce odboje Jean Cassou.
Malíři Nejsvětějšího srdce[editovat | editovat zdroj]
Uhde je také známý jako hlavní organizátor první výstavy naivního umění, která se konala v Paříži v roce 1928. Vystavovateli byli Henri Rousseau, André Bauchant, Camille Bombois, Séraphine Louis a Louis Vivin, společně známí jako malíři Nejsvětějšího srdce (Sacred Heart painters). Séraphine Louis se starala o domácnost Uhdeho, ten její talent objevil a sponzoroval ji v letech 1912 až 1930.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Juan Gris: Mísa s ovocem, 1914, křída a olej na plátně, 92 x 65 cm, Kröller-Müller Museum, Holandsko -
Henri Rousseau: Portrét Josepha Brummera, 1909, olej na plátně, 116 x 88,5 cm, soukr. sbírka -
Henri Rousseau: Žena v červeném v lese, 1886, olej na plátně, 70 x 60.5 cm, Kunsthaus Zürich -
Helmut Kolle: Portrét Wilhelma Uhdeho -
Robert Delaunay: Portrét Wilhelma Uhdeho
,_chalk_and_oil_on_canvas,_92_x_65_cm,_Kr%C3%B6ller-M%C3%BCller_Museum,_Otterlo,_Netherlands.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm Uhde na anglické Wikipedii.
- ↑ MAM, Musée d'Art Moderne de la Ville de Paris, Paris 1937, L'Art Indépendant, ex. cat. ISBN 2-85346-044-4, Paris-Musées, 1987, s. 188
- ↑ a b Dictionary of Art Historians [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-25.
- ↑ Vente de biens allemands ayant fait l'objet d'une mesure de Séquestre de Guerre: Collection Uhde. Paris, 30 May 1921
- ↑ Malcolm Gee, "Dealers, Critics and Collectors of Modern Painting; Aspects of the Parisian Art Market Between 1910 and 1930", Courtauld PhD Dissertation 1977, s. 25
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Picasso et la tradition française, Paris : Les Quatre Chemins, 1928
- Cinq maîtres primitifs, Paříž, 1949
- Von Bismarck bis Picasso: Erinnerungen und Bekenntnisse (1938) recent editions:
- UHDE, Wilhelm. Von Bismarck bis Picasso: Erinnerungen und Bekenntnisse. [s.l.]: Römerhof Verlag, 2010. ISBN 978-3-905894-06-6.
- UHDE, Wilheml. De Bismarck à Picasso. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 2-910342-22-0.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Uhde na Wikimedia Commons
