Niels Wilhelm Gade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Wilhelm Gade)
Skočit na: Navigace, Hledání
Niels Wilhelm Gade
Niels Gade by Georg Weinhold.jpg
Základní informace
Rodné jméno Niels Wilhelm Gade
Narození 22. února 1817
Kodaň
Úmrtí 21. prosince 1890 (ve věku 73 let)
Kodaň
Žánry symfonie
Povolání hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog a vysokoškolský pedagog
Nástroje housle a varhany
Významná díla Symphony No. 1 (Gade)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ14078635
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ14633062
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12304444
Ocenění Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Pour le Mérite
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niels Wilhelm Gade (22. února 1817 Kodaň21. prosince 1890) byl dánský hudební skladatel a dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kodani do rodiny truhláře. Kariéru začal jako houslista v Dánském královském orchestru. Když zamítli jeho návrh na hraní jeho první symfonie, poslal ji Felixi Mendelssohnovi, který ji přijal, a tak ji Gade v březnu 1843 v Lipsku začal dirigovat. Protože byla reakce veřejnosti nadšená, dánská vláda si ho oblíbila a nabídla mu místo učitele na konzervatoři. Zároveň s vyučováním pracoval jako asistent dirigenta v Gewandhaus Orchestra. Na jeho hudbu měl vliv Mendelssohn, který se ho ujal a Robert Schumann, se kterým se spřátelil.

Po Mendelssohnově smrti v roce 1847 byl Gade místo něj jmenován šéfdirigentem, ale když vypukla válka mezi Pruskem a Dánskem, byl nucen se na jaře roku 1848 vrátit do Kodaně. Tam se také stal ředitelem Kodaňské hudební společnosti (tuto pozici si udržel až do své smrti), vytvořil tam nový orchestr a sbor a trvale si vytvořil post nejvýznamnějšího hudebníka v Dánsku.

Pracoval také jako varhaník – nejdřív v kodaňské katedrále Johan Peter Emilius Hartmann, poté od roku 1850 až do smrti v kostele Holmen.

Gade byl společným ředitelem konzervatoře v Kodani s Hartmannem (jehož dcera se v roce 1852 za Gadeho provdala) a Holgerem Simonem Paullim.

Měl významný vliv na řadu pozdějších skandinávských skladatelů: učil a povzbudil Edvarda Griega a Carla Nielsna, Otta Mallinga a Asgera Hamerika. Zemřel v Kodani.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Složil osm symfonií, dále houslový koncert, komorní hudbu pro varhany a klavír. Nejznámější: 1846 - Overture (No. 3), C major 1854 - Arabeske. Piano 1864 - 3 Fantasi pieces, Clarinet and piano