Wilhelm Friedrich Boger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wilhelm Friedrich Boger
Tygr z Osvětimi
Narození: 19. prosince 1906
Flag of the German Empire.svg Zuffenhausen, Německé císařství
Úmrtí: 3. dubna 1977
Německo Bietigheim-Bissingen, Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost: SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Sloužil: Hitlerjugend.svg Hitlerjugend (do roku 1929)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Nacistická strana (do roku 1945)
Složka: Flag Schutzstaffel.svg Waffen-SS (do roku 1945)
Války: Druhá světová válka

Wilhelm Friedrich Boger (19. prosince 1906, Zuffenhausen, Německé císařství - 3. dubna 1977, Bietigheim-Bissingen, Západní Německo), známý jako Tygr z Osvětimi,[1] byl německý policejní komisař a dozorce v koncentračním táboře v Osvětimi. Byl nechvalně známý pro své otřesné zločiny spolu se svým rakouským nadřízeným, důstojníkem a šéfem Gestapa Maximilianem Grabnerem.

V mládí vstoupil do Hitlerjugend. Po ukončení školy v roce 1925 získal práci v kanceláři ve Stuttgartu, kde také v roce 1929 vstoupil do nacistické strany. Zaměstnání ztratil v roce 1932. V letech 1936 až 1937 chodil do policejní vzdělávací školy a po ukončení byl jmenován policejním komisařem.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí druhé světové války byl převelen ke státní policii v Zichenau. V roce 1940 se připojil k SS se sídlem v Drážďanech, odkud byl poslán na frontu, kde byl v roce 1942 zraněn. O devět měsíců později byl převezen do Osvětimi, kde mu byl svěřen dohled nad vězni, příjem vězňů, udržování bezpečnosti tábora, boj proti vnitřnímu odporu a vedení výslechů. Zde si svou krutostí vysloužil přezdívku Tygr z Osvětimi. Jeho brutální zločiny v koncentračním táboře trvaly až do osvobození Osvětimi v lednu 1945.

Po ukončení války[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení války byl pět měsíců na útěku. Nakonec byl zadržen v roce 1946 a měl být vydán do Polska k soudu, ale podařilo se mu uniknout. Od roku 1948 žil v Crailsheimu nedaleko Stuttgartu, kde byl dva roky zaměstnán v při výrobě letadel. V roce 1959 byl znovu zatčen a obviněn z válečných zločinů, které spáchal v Osvětimi. 20. srpna 1965 stanul před soudem ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byl souzen za pomoc a účast při vraždění židů.[2] Po sérii svědeckých výpovědí byl nakonec odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Zemřel ve vězení v Bietigheimu-Bissingenu v Baden-Württembergu 3. dubna 1977, 19 let po jeho zatčení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Frau Braun and The Tiger of Auschwitz anglicky
  2. LANGBEIN, Hermann. Menschen in Auschwitz. Wien : Europa, 1972. 607 s. ISBN 3-203-50414-6. (německy)