Wikipedista:Vojtěch Bíba/Pískoviště
Bletchley park je panské sídlo ležící poblíž města Milton Keynes v anglickém hrabství Buckinghamshire, asi 80 km na severozápad od Londýna. V areálu Bletchley parku se nachází viktoriánský zámek a 23 hektarů okolních pozemků[1]. Sídlo do jeho současné podoby přestavěl anglický finančník a politik Sir Herbert Samuel Leon. V období od Mnichovské krize v Bletchley parku sídlila britská MI6 a také především Vládní komunikační ústředí. Během druhé světové války postupně stoupal počet zaměstnanců Bletchley parku, do konce roku 1944 dokonce dosáhli 10000 zaměstnanců.[2] Zaměstnány zde byli významné osobnosti jako například matematik Alan Turing, šachista Hugh Alexander, či šifrant Dilly Knox.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně měly být pozemky okolo Bletchley užity pro zemědělské účely. To se změnilo v roce 1675, kdy pozemky prodal původní vlastník 2nd Duke of Buckingham fyzikovi Dr. Thomasi Willisovi. Na pozemcích však začal stavět až jeho vnuk, Browne Willis, který Bletchley zdědil. Starožitník a patron architektury Willis začal v Bletchley stavět nový dům, který byl dokončen roku 1711.[4]
Po smrti Browna Willise pozemky chátraly až do doby, kdy je odkoupil roku 1877 Samuel Lipcombe Seckham, který zde rozestavěl novogotický zámek, který však nikdy nedokončil. Bletchley nakonec prodal finančníkovi a politikovi Siru Herbertu S. Leonovi, který vystavěl Bletchley do současné podoby a využíval ho pro schůzky s vlivnými politiky, například David L. Georgem. Po jeho smrti pozemky spravovala jeho vdova až do své smrti v roce 1937.[4]
V roce 1938 koupil v předtuše války centrum Bletchley admirál Sir Hugh Sinclair, ředitel Secret Intelligence Service, se záměrem využít Bletchley v období války jako sídlo pro SIS. Důvodem byla především strategicky výhodná poloha Bletchley, relativně malá vzdálenost od Londýna a blízká železniční trat', která spojovala Londýn a Birmingham s náborovými středisky v Oxfordu a Cambridge.[5]
V létě 1939 se do Bletchley přesouvá oddělení kryptografie, oficiálně zvané Station X. Byla zde založena škola šifrování, jejíž absolventi měli později sloužit k válečným účelům, především k prolomení šifrovacích přístrojů, přes které komunikovali důstojníci Wehrmachtu. [6]
Operace proti Třetí říši za II. světové války[editovat | editovat zdroj]
Během prvních měsíců II. světové války se úsilí šifrantů z Bletchley parku setkalo pouze s velmi omezeným úspěchem. Méně důležité kódy se dařilo prolamovat matematicky, což byl ovšem velmi obtížný úkol, a tak rozšifrované zprávy již většinou nebyly aktuální. [6]
Prolomení šifrovacího stroje Enigma[editovat | editovat zdroj]
Největší tlak směřoval na rozluštění šifrovacího stroje Enigmy. Operace která směřovala k rozluštení kódu Enigmy získala označení Ultra.[6] Na počátku roku 1940 navázal tým šifrantů Bletchley parku na informace především polských spojenců, kteří byli schopni číst některé údaje posílané přes Enigmu již v roce 1932. Postupně začali zachytávat a dešiftovat značné množství zpráv šifrovaných Enigmou. Existovalo mnoho různých šifer Enigmy a aby je Wehrmacht rozlišil, používal pro ně barevé označení. V únoru 1940 začal s prolamováním 'červené', což bylo komunikační spojení mezi Wehrmachtem a Luftwaffe. Němci pravidelně měnili rotory v Enigmě, což vedlo k tomu, že Britům se často podařilo prolomit daný stroj pouze díky tipování a lenosti šifrantů Wehrmachtu. Německá přehnaná důvěra v Enigmu nakonec vedla ke kompletnímu prolomení v roce 1943.[5]
Prolomení šifrovacího stroje Lorenz[editovat | editovat zdroj]
Další operace z Bletchley parku měli za cíl dešifrování stroje Lorenz, kterým komunikovalo nejvyšší velení Wehrmachtu. Postup prolamování kódu zde byl pomalejší než u Enigmy, zásadního posunu se dočkali Britové až po obrovské chybě na straně Německa 30. srpna 1941. Tuto chybu udělal německý šifrant, který posílal zprávu z jednoho velitelství německé armády do druhého- pravděpodobně v Aténách nebo ve Vídní. Po nedorozumění poslali navzdory všem předpisům, požadovanou zprávu přes stroj Lorenz dvakrát se stejným nastavením, což bylo proti všem předpisům zacházení se šifrovacími stroji.[7]
Období po II. světové válce[editovat | editovat zdroj]
Projekt Ultra byl státním tajemstvím až do jara 1974. Většina vybavení a všechny plány byly zničeny. Většina kryptoanalytiků i ostatních zaměstnanců se vrátilo do svých civilních životů a měli zakázáno mluvit o své práci(do roku 1974). Během téměř 40 let od zveřejnění dokumentů projektu Ultra si příběh Enigmy a Bletchley parku získal velkou popularitu. Bletchley park v současné době slouží jako muzeum projektu Ultra, kde jsou obnoveny některé chatky, které využívali šifranti. Speciální část je věnována stoji Enigma. V roce 2007 byla dokočena replika programového počítače Colossus, který úspěšně dešifroval první zprávu od konce II. světové války.[8]
Lidé z Bletchley parku[editovat | editovat zdroj]
Ještě před začátkam války naverbovalo Vládní informační ústředí do Bletchley parku 'muže a ženy profesorského typu' přes své kontakty na univerzitách Oxford a Cambridge. Takto se do Bletchey parku dostali jedni z nejznámějších šifrantů Alan Turing, Gordon Welchman a Bill Tutte. Další šifranti, jako například Dilly Knox a Nigel de Grey pracovali pro Vládní informační ústředí již od I. světové války. [3]
Velké procento zaměstnanců Bletchley parku tvořili ženy. Do roku 1945 to bylo dokonce 75% všech zaměstanců. Šest z deseti žen zaměstaných v Bletchley parku bylo dokonce v armádě. Zbytek z nich byl naverbován pro civilní služby.[9]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Pro rozluštění Enigmy byl zřejmě klíčový přínos matematika Alana Turinga. Ten během práce v Bletchley parku sestrojil stroj Colossus, který by se dal považovat za první počítač. Po válce byl souzen a odsouzen za sexuální delikt, jelikož udržoval v té době zakázaný homosexuální vztah. Zemřel roku 1954 na otravu kyanidem draselným, podle oficiálního stanoviska se jednalo o sebevraždu.[10]
Na rozluštění stroje Lorenze měl největší zásluhu britský matematik a kryptolog William Thomas Tutte. Po válce pokračoval v matematice, kde je významná jeho práce v oblasti kombinatoriky a teorie grafů.[11]
V Bletchley parku pracoval také britský šachista Hugh Alexander, který později vedle divizi kryptoanalýzy ve Vládním informační ústředí po 25 let. V šachu se stal dvakrát šampionem Británie a získal titul Mezinárodního mistra šachu.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bletchley Park | government establishment, England, United Kingdom. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GCHQ. www.gchq.gov.uk [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online.
- ↑ a b HUGH., Sebag-Montefiore,. Enigma : the battle for the code. London: Weidenfeld & Nicolson xii, 403 pages, 16 unnumbered pages of plates s. ISBN 029784251X, ISBN 9780297842514. OCLC 42700612
- ↑ a b http://www.bucksgardenstrust.org.uk/wp-content/uploads/2016/02/Bletchley_Park.pdf
- ↑ a b 1961-, Aldrich, Richard J. (Richard James),. GCHQ : the uncensored story of Britain's most secret intelligence agency. London: HarperPress 666 pages s. ISBN 9780007278473, ISBN 0007278470. OCLC 503638180
- ↑ a b c Bletchley Park | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné online.
- ↑ The Lorenz Cipher and how Bletchley Park broke it. www.codesandciphers.org.uk [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné online.
- ↑ LENDL, Christian. Bletchley park: British cryptanalysis during World War II. Vienna: [s.n.], 2012. 55 s. ISBN 978-3-200-02924-8.
- ↑ About Bletchley Park. Bletchley Park [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Alan Turing: his work and impact. Choice Reviews Online. 2013-11-18, roč. 51, čís. 04, s. 51–2125-51-2125. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. ISSN 0009-4978. DOI 10.5860/choice.51-2125.
- ↑ W. T. Tutte. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 890163088.
- ↑ Conel Hugh O'Donel Alexander. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 877734422.