Wikipedista:Vážkozpytec/Pískoviště

Dr. Viktor Dyk
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1925
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1925 – 1931
Stranická příslušnost
Členství	Státoprávní pokrok. str. Čs. národní demokracie
Narození	31. prosince 1877 Pšovka u Mělníka Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. května 1931 (ve věku 53 let) Lopud Jugoslávie
Národnost	česká
Choť	Zdenka Hásková
Příbuzní	bratr Ludvík Dyk synovec Viktor Kripner babička Marie Patrovská
Alma mater	Univerzita Karlova

Viktor Dyk (31. prosince 1877 Pšovka u Mělníka – 14. května 1931 Lopud) byl český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik, v mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor.

Život

Rodný dům Viktora Dyka

Dyk v roce 1899

Politická činnost

S politickou činností šla ruku v ruce i jeho tvorba politická, nejmarkantnější příklad lze nalézt v knize Prohrané kampaně (1914), v níž shrnuje svou prozaickou a lyrickou předvolební a povolební činnost v období parlamentních voleb roku 1911, nebo v poválečném období, kdy se jeho lyrika zaměřovala především na útoky útoků proti politickým oponentům. Obětování literární tvorby politickému pamfletismu je patrné například z básně Svatá aliance, v níž kritizoval účelové vytvoření předvolebního kartelu. Zneužívání veršů k potírání oponentů Dykovi vytýkal například F. X. Šalda. Podle něj Dyk utvořil z poezie služku politiky a divil se tomu, že jako nacionalista tělem a duší, nedokázal svou básnickou činnost adresovat především národu, ale že jí především vracel rány politickým protivníkům, kteří napadali národně demokratickou stranu, jejímž byl členem.

Život vedle politiky a literatury

V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou. Jeho synovcem byl předválečný diplomat Viktor Kripner, sám autor několika básnických sbírek.

Viktor Dyk byl vášnivým a uznávaným šachistou, členem Českého spolku šachovního. Blízce se přátelil s prvním českým velmistrem Oldřichem Durasem a také mu věnoval několik básní, včetně jedné, kterou napsal v němčině. Několik záznamů Dykových partií (mj. právě s Durasem a s Richardem Rétim) se dochovalo a jsou k dispozici i na internetu.

Pohřební průvod dne 20. května 1931 před Vinohradským divadlem

Smrt a pohřeb

V této souvislosti je často připomínána jeho báseň Soumrak moře ze sbírky Devátá vlna, kterou podle některých názorů předpověděl svou smrt.

Dílo

Dyk často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš. Jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy.

Počátek jeho literární tvorby je spojen se značnou skepsí, která pramení z potlačení omladinářských bouří v první polovině 90. let. Sbírky jsou spojovány s tvorbou skupiny soustředěné kolem Moderní revue.

Poezie

• Od brány pekelné (1897, latinsky A porta inferi, raná subjektivní lyrika, název podle latinského žalmu zpívaného při pohřbu)
• Síla života (1898)
• Marnosti (1900)
• Satiry a sarkasmy (1905, politická satirická poezie)
• Milá sedmi loupežníků (1906, lyrickoepická poema (balada), formou dialogu, kult síly a vášně, vliv romantismu a anarchismu)
• Pohádky z naší vesnice (1910, politická satirická lyrika)
• Giuseppe Moro (1911)
• Zápas Jiřího Macků (1916)
• Noci chiméry (1917, subjektivní lyrika)
• Buřiči a smíření (1918) Dostupné online – obsahuje oddíly Buřiči, Milá sedmi loupežníků, Giuseppe Moro
• Devátá vlna (1930, melancholie, předtucha smrti)

Následující čtyři sbírky patří do tzv. válečné tetralogie, jejímž hlavní myšlenkou je národní (státní) samostatnost. Dyk se nechal inspirovat 1. světovou válkou. Vyzývá k odvaze. Vyjadřuje také obavy o osud národa a varuje před zradou.

• Lehké a těžké kroky (1915) Dostupné online
• Anebo (1917)
• Okno (1921)
• Poslední rok (1922)

„Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš!“
(z básně Země mluví ze sbírky Okno)

Próza

• Stud (1900, povídka)
• Hučí jez a jiné prózy (1903)
• Konec Hackenschmidův (1904, román z cyklu "Akta působnosti Čertova kopyta")
• Prosinec (1906, román z cyklu "Akta působnosti Čertova kopyta")
• Prsty Habakukovy (1906, román)
• Píseň o vrbě (1908, sbírka povídek)
• Příhody (1911, sbírka povídek)
• Krysař (1915, novela, která čerpá ze staroněmecké pověsti. Ve shodě s romantismem ji Dyk obměňuje motivem milostné deziluze.). Dostupné online
• Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova (1923, povídka neúplně čas. 1915, dopsáno 1922; dvě původní zkonfiskované kapitoly, po 1915 ztracené a autorem pro knižní vydání nepoužité, až posmrtně 1931–32)
• Tichý dům (1921, povídka)
• Zlý vítr (1922, sbírka povídek, psáno 1905)
• Prsty Habakukovy (1925, román)
• Můj přítel Čehona (1925, povídka)
• Dědivadelní hra (1927, povídka pro ml.)
• Holoubek Kuzma (1928, povídka)
• Soykovy děti (1929, román)

Politická literatura

• Ad usum pana presidenta republiky (1929 – kniha kritizující politiku Beneše, Masaryka a celé skupiny okolo „Hradu“)
• O národní stát (vydáno posmrtně v letech 1932–1938, 7 svazků, soubor Dykovy politické publicistiky z let 1917–1931)

Drama

• Epizoda (1906, i prem.)
• Posel (1907 i prem., divadelní hra, změn. vyd. 1922, 1. díl zamýšlené a neuskutečněné dramatické trilogie)
• Zmoudření Dona Quijota (1913, prem. 1914, výrazný vliv symbolismu, zmoudření = ztráta iluzí, smrt)
• Veliký mág (1914, prem. 1915, divadelní hra)
• Zvěrstva (1919, i prem., divadelní hra)
• Ondřej a drak (1919, prem. 1920, divadelní hra); v roce 1981 zpracováno jako rozhlasová hra, rozhlasová úprava: Lída Naarová, režie: Vladimír Tomeš
• Revoluční trilogie (1921, sbírka divadelních heromán; Ranní ropucha prem. 1908, Figaro prem. 1917, Poražení prem. 1911, prem. celku 1917)
• Napravený plukovník Švec (1929, divadelní hra; Zastává se v ní Rudolfa Medka)

Paměti

• Vzpomínky a komentáře (1927)

Libreta

• Libreto k opeře Výlety pana Broučka od Leoše Janáčka (podle románu Svatopluka Čecha)

Galerie

• 
  Viktor Dyk s manželkou Zdeňkou Háskovou na lázeňské kolonádě.
• 
  Viktor Dyk po roce 1900.
• 
  Památník Viktora Dyka na ostrově Lopud, kde se utopil. Snímek z roku 1981 před renovací.
• 
  Hrob Viktora Dyka, Olšanské hřbitovy.
• 
  Pamětní deska na domě v dnešní Dykově ulici, ve kterém Viktor Dyk v letech 1904 až 1931 žil.
• 
  Památník Viktora Dyka v Mělníku.
• 
  Středy u Dyků: zprava Zdenka Dyková, správce Zafouk, Jan Opolský, Viktor Dyk, František Kobliha, 1929.
• 
  Rodný dům Viktora Dyka.
• 
  Pamětní deska na rodném domě Viktora Dyka.
• 
  Babička Viktora Dyka, Marie Patrovská.
• 
  Hrob prarodičů Viktora Dyka, Františka Patrovského a Marie Patrovské na hřbitově v Rožďalovicích.
• 
  Zdeňka Hásková-Dyková, manželka Viktora Dyka.
• 
  Kresba Františka Gellnera, Viktor Dyk a literární kritik Arnošt Procházka.

Odkazy

Literatura

• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 56–60. 
• Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 615. 
• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 643–646. 
• GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 213–224
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 281–282. 
• TOMEŠ, Josef. Viktor Dyk a T.G. Masaryk : dvojí reflexe češství. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 203 s. ISBN 978-80-7106-309-4. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha: Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 502–503. 

Související články

• Anarchističtí buřiči
• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1900–1945

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vážkozpytec/Pískoviště na Wikimedia Commons
• Autor Viktor Dyk ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vážkozpytec/Pískoviště
• Osoba Viktor Dyk ve Wikicitátech
• Volně dostupná díla Viktora Dyka v digitální knihovně Kramerius NK ČR
• Veřejně dostupná díla Viktora Dyka v Digitální knihovně MZK
• Viktor Dyk: Básník, který nenáviděl českou prostřednost
• Rozhlasové adaptace vybraných děl k bezplatnému stáhnutí ve formátu mp3 na webu Českého rozhlasu
• A monument to Viktor Dyk by Serbian architect Nikola Dobrović on the island of Lopud
• Ukázky z díla

Portály: Lidé | Literatura | Politika | První světová válka