Wikipedista:Terka.988/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Můj druhý život[editovat | editovat zdroj]

Můj druhý život ( v německém originále Mein zweites Leben ) je kniha navazující na světový bestseller: My děti ze stanice zoo. Autorkou této biografie je světoznámá narkomanka Christiane_F. (celé příjmení Felscherinowová), která se narodila 20.5.1962 v Berlíně. Životopis je napsán novinářkou Sonjou Vukovic. Kniha získala několik ocenění a sklidila veliký úspěch. Byla přeložena do několika světových jazyků a vydána v roce 2013 nakladatelstvím[1] Oldag. Do českého jazyka ji přeložila Nora Obrtelová.

Plakát k filmu: My děti ze stanice zoo.


Christiane Felscherinow[editovat | editovat zdroj]

Christiane vyrůstala v rodině plné násilí a alkoholismu, proto již od útlého dětství trpěla depresemi a psychickými problémy. V šesti letech se odstěhovali do problematického sídliště Gropiusstadt. V mládí se dokonce pokusila i o sebevraždu. Jelikož ji její nevlastní otec mlátil, byla ráda za každou příležitost opustit domov. V období její puberty byl[2] Berlín považován za střed drogové mafie a celá tamní mládež drogám zcela propadla. Proto se později, když vykrádání obchodů nestačilo pokrýt její výdaje, které potřebovala k nákupu drog, začala vydělávat peníze prostitucí. K drogám ji dostal její mladý přítel Detlef, která byl narkomanem už delší dobu. Spolu se několikrát pokusí o léčbu, avšak to se jim nikdy nepodaří a Detlefa nakonec zavřou i vězení. Tady jejich láska končí. To co následuje po této události popisuje její druhá autobiografie (Můj druhý život).

Děj[editovat | editovat zdroj]

Všechny kapitoly se věnují Christiinu životu po pětatřiceti letech, tedy po napsání své první knihy. Popisuje své životní vzestupy a pády: jak neustále propadá drogám a následně nastoupí na léčbu , její pobyt ve vězení, setkávání s legendami amerického rocku a v neposlední řadě její šťastná léta v Řecku. Promluví o svých nesčetných a pro ni bolestných potratech, které absolvovala. I přes to, že zažila takových životních tragédií za tu nejhorší označuje událost, kdy ji sociální pracovnice sebrala jejího syna Phillipa. To ji doslova probralo a dodalo odvahu k tomu přestat brát [3]drogy. Podaří se jí být na několik let čistá a o syna se smí starat. Bohužel po několika letech se k drogám opět vrátí. Phillip už je však dospělý a tak se o sebe musí postarat sám. Autentičnost knize dodává to, že se Christiane rozhodla zveřejnit své osobní fotografie, prohlášení a velice diskutabilní názory. Samozřejmě několik stránek v knize pojednává o tom, jak drogy člověka změní a zničí ,jak fyzicky tak i psychicky.

Reference[editovat | editovat zdroj]