Wikipedista:TerezaKrakorova/Pískoviště

Kostel svatého Martina v Sedlčanech
Pohled od jihu
Místo
Stát	[[Česká republika]]
Kraj	Středočeský
Okres	Příbram
Obec	Sedlčany
Souřadnice	49°39′24,67″ s. š., 14°25′32,23″ v. d.
Kostel svatého Martina
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	pražská
Vikariát	příbramský
Farnost	Sedlčany
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
galerie na Commons

Základní informace

Západní průčelí s patrovou věží, zapuštěnou do severní strany předsíně. S pozdně gotickou zvonicí v popředí.

Jižní pohled

Kostel svatého Martina, jedna z dominant města Sedlčan, je postaven v gotickém stylu. Zároveň se jedná o nejstarší dochovanou sedlčanskou stavbou. Jedná se o farní kostel římskokatolické farnosti Sedlčany, v minulosti sloužil jako děkanský chrám sedlčanského děkanství.

Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie objektu

Založení kostela není přesně známé, nejstarší zpráva o Sedlčanech, z roku 1294, kostel nezmiňuje. Podle slohu věže se sdruženými románsko-gotickými okénky, umístěnými ve vrchní části věže, se usuzuje, že byl postaven v letech 1270-80.

Kostel byl přestavěn ve 14.století rodem Rožmberků. Část původního zdiva kostela a část věže jsou dosud zachovány.

První a nejvýznamnější stavební etapa kostela, o níž máme doložené zmínky, započala roku 1374, kdy někdejší majitelé, patroni Sedlčan, Petr a Jan z Rožmberka, přistavěli nový vysoký pravoúhlý presbytář (kněžiště) ve stylu vrcholné gotiky, jehož východní zeď je v rozích a uprostřed podepřena třemi opěrnými pilíři. K presbytáři přiléhala z jeho severní strany dvoupatrová gotická sakristie, kde horní místnost sloužila k úschově městských a církevních cenností. Okna byla prolomena jen na jižní stěně kněžiště. Nečleněná severní stěna presbytáře představovala ideální místo pro realizaci monumentálních maleb.

Kostel v období pozdní gotiky a renesance

V renesanci byla připojena k západnímu průčelí stojící patrová věž, která byla opatřena cimbuřím a gotickou helmicí. Sedlčany neměly hradby, a proto byl kostel opevněn. Byl obehnán vysokou hradební zdí s dřevěným podsebitím, arkýřovitými nárožními baštami a padacím mostem přes příkop. Fasády kostela byla opatřeny sgrafity.

Roku 1580 směnil Vilém z Rožmberka Sedlčany s Jakubem Krčínem z Ječan za jeho tvrz Nový Leptač (dnes Kratochvíle). Z Krčínovy renesanční éry pochází cínová křtitelnice a renesanční sgrafito věže. Když Krčín zemřel bez mužských potomků, vrátily se Sedlčany zpět Rožmberkům.

Období baroka

Za třicetileté války byl 2.března 1645 kostel vydrancován švédskou armádou generála Lennarta Torstenssona a v průběhu staletí zasažen četnými požáry, které poškodily opevnění i kostel. Baroko se v kostele sv. Martina projevilo pouze ve vnitřním vybavení.

19. a 20. století

Druhá významná stavební úprava kostela proběhla až v 19.století. Roku 1817 byla místnost nad sakristií změněna na oratoř, z níž byla do kněžiště prolomena dvě okna. V roce 1906 spadla klenba pod oratoří. Ta byla tehdy zrušena a okna do presbytáře byla zazděna.

Byla přistavěna chrámová předsíň a do nového vchodu přemístěn původní gotický trojlaločný hlavní portál. V letech 1862-1864 byl kostel rozšířen o severní pseudogotickou boční loď s emporou v patře, zřízen nový dřevěný kůr pro varhany. Pro přístup bylo vybudováno nové schodiště, přiléhající k věži. Novogotický projekt vypracoval architekt Bernhard Grueber. Na přelomu 19. a 20.století byla provedena rekonstrukce kružeb oken a pořízené vitráže.

V roce 1913 byly v souvislosti s vymalováním presbytáře objeveny pod vrstvou malby staré fresky. Do děkanské pamětní knihy a kroniky byl zaznamenán popis s náčrty a pořízeno několik fotografií. Poté bylo vše opět přetřeno barvou.

Hlavní barokní oltář, který byl pořízen počátkem 18. století, shořel 5. května roku 1934. Příčinou požáru byla pravděpodobně elektroinstalace. Repliku barokního oltáře zhotovil téhož roku kutnohorský řezbář František Charvát. Vytvořil i repliky soch sv.Václava a sv.Ludmily a zastavení křížové cesty.

Freska Průvod Tří králů

V letech 1956-1958 byla obnovena sgrafita na fasádě kostela.

21.století

V roce 2014 byl proveden odborný restaurátorský průzkum severní stěny presbytáře. Byla odhalena rozsáhlá gotická freska Průvodu Tří králů, torzo malby Křtu Páně. Klanění Tří králů v této podobě patří v českých zemích k ojedinělým, objednavatelem maleb byl snad Jindřich z Rožmberka. Následně bylo také potvrzeno několikanásobné poškození středověké malby, které vzniklo při různých stavebních úpravách kostela. Jedno ze zásadních poškození malby jsou dva proražené okenní otvory z roku 1817, které vedly do oratoře nad sakristií, před tím než byly zazděny. V roce 2015 byla freska zrestaurována.

Architektonický popis exteriéru

Kostel je situován jižně od náměstí a na západě je otevřen přímo do ulice. Gotický opevněný kostel stojí na oválném návrší dřívějšího hřbitova. Opevněné kostely jsou charakteristické hradbou, z niž se zde dochovalo kamenné ostění brány ve zdivu zvonice, která se nachází na severozápadní straně od kostela. Rozsah původní hradby naznačuje současná zeď okolo kostela z roku 1955.

Pozdně gotická zvonice

Hranolová zvonice je dvojpodlažní, dochována v pozdně gotickém stylu, s nepatrně ustupujícím zděným zvonovým patrem, zastřešená nízkou stanovou střechou, krytou bobrovkami. Na průčelí, orientovaném ke kostelu, je široký, půlkruhový portál s okosením, které je dole pravoúhle zalomené. Do portálu jsou vsazeny výplňové dveře. Patro osvětluje klenuté okno.

Západní průčelí

V západním průčelí kostela se nachází hranolovitá věž, předsazena hlavní lodi a k jejímuž jižnímu boku je přisazena předsíň s depozitářem v patře. Věž je pokryta sgrafitovou rustikou, s pozdně románskými až raně gotickými sdruženými, trojlistě zakončenými, okny v 1.patře, bez kružeb. V dalším patře jsou z každé strany prolomena lomená okna s kružbami trojlistu v horní části, a dvěma jeptiškami níže. Ve spodní části lomených oken jsou umístěny hodiny. Věž je zakončena ochozem s cimbuřím a zděnou osmibokou jehlancovitou střechou, která je stavebně mladší.[2]

V průčelí předsíně můžeme vidět raně gotický profilovaný trojlistě zakončený portál a dvě jednoduchá obdélníková okénka, s rozdílnými výškami parapetu, které osvětlují 1.patro předsíně. Západní průčelí severního přístavku nám nabízí pohled na hrotitý portál a nad ním prolomené hrotité okno s dvěma plaménkovými kružbami a dvěma jeptiškami. Nad tímto oknem se nachází kruhový otvor bez kružeb. Štít lodi je hladký, trojúhelníkový.

Východní průčelí

Jihovýchodní pohled

Ve východní zdi jsou dvě lomená okna s kružbami. Kružba severněji umístěného okna má nejvýše čtyřlist, pod ním dva trojlisty a nejníže tři jeptišky. Kružba jižněji umístěného okna má nejvýše také čtyřlist doplněný dvěma menšími čtyřlisty, trojdílné okno je ukončeno jeptiškami a kružbami.

Jižní fasáda

Jižní stěna presbytáře je prolomena dvěma úzkými okny, která jsou zdobena stejnou gotickou kružbou, a to čtyřlistem a pod ním dvě jeptišky. Mezi okny je vysoký, čtyřikrát odstupněný opěrák, pultově ukončený. Čelo opěráku je bez omítky, s viditelnými kvádry. Obdobný je diagonálně postavený nárožní opěrák. V jižní zdi hlavní lodi je umístěný hrotitý profilovaný portál.

Hlavní loď prosvětlují dvě lomená okna s gotickou kružbou. Okno umístěno východněji je zdobeno dvěma jeptiškami, zakončeno kružbami dvou trojlistů a nad nimi kružbou čtyřlistu. Západněji prolomené okno má dvě jeptišky a ve vrchní části kružbu čtyřlistu.

Vstup do předsíně z jižní strany je zajištěn jednoduchými dřevěnými dveřmi.

Prostor kruchty osvětluje z jižní strany jedno hrotité okno zdobeno dvěma jeptiškami a trojlistem.

Na jižní straně předsíně jsou dvě jednoduchá obdélníková okénka, každé v jednom z pater, s ostěním zakončeném půlobloukem.

Severní fasáda

V severní zdi hlavní lodi k níž sakristie přiléhá nejsou okna. Do sakristie zajišťují vstup jednoduché dřevěné dveře. Na severní straně kostela pseudogotického přístavku je situován jednoduchý obdélníkový portál, osazen dřevěnými dveřmi. Po stranách portálu se nachází symetricky umístěná obdélníková okna zdobena dvěma jeptiškami.

Krovy

Trámový krov je na hlavní lodi nesen dřevěnými krakorci. Nad jižním vstupem lodi jsou v koruně zdi vsazeny i dva kamenné krakorce, které nejspíše nesly licí arkýř.

Architektonický popis interiéru

Jedná se o gotický, jednolodní opevněný kostel, s obdélným gotickým presbytářem, patrovou obdélníkovou sakristií a s rozsáhlým pseudogotickým přístavkem s emporou v patře po severní straně čtvercové lodi.

Zaklenutí presbytáře

Kněžiště

Zaklenutí presbytáře tvoří dvě nestejně velká pole obdélníkového tvaru. Jedno pole je zaklenuto křížovou klenbou. Druhé pole je tvořeno obkročnou klenbou s klínovým žebry umístěnými na ornamentálních konzolách. Cihlová žebra se kříží ve svornících, zdobených trojhranným štítem a reliéfními pětilistými rožmberskými růžemi. Žebra jsou vesměs profilována a konzoly žeber v rozích presbytáře mají jehlancový tvar. Dveře z presbytáře do sakristie mají rovné nadpraží.

Hrobka v kostelní lodi

Sakristie a oratoř

Obdélníková sakristie je zaklenuta dvěma poli křížové klenby, oratoř nad ní křížovou klenbou téhož typu. Klínová vyžlabená žebra vybíhají z jehlancových konzolek a spínají je ve vrcholu hladké kruhové svorníky.

Loď a vítězný oblouk

Loď je krytá plochým stropem. Na pilířích je vymalován Lobkovický knížecí erb. Hlavní loď a presbytář jsou od sebe odděleny lomeným vítězným obloukem, na hranách jednoduše profilovaný čtvrtkruhovým žlábkem. Loď je osvětlována z jižní strany třemi gotickými okny, okno umístěno nejblíže k vítěznému oblouku je nejširší.

Uprostřed kostelní lodi je zděná hrobka z roku 1713, v níž je pochováno několik šlechticů z okolí. 

Panská tribuna a varhany

Panská tribuna a věž

Panská tribuna v západní části je spojena s 1.patrem věže úzkou chodbou. Panská tribuna je podklenuta mohutnou raně gotickou křížovou klenbou s klínovými žebry s náběžnými štítky.

Půdorys objektu

Pseudobarokní kazatelna

Popis zařízení v interiéru objektu

Pohled na hlavní barokní oltář v popředí a gotická lomená okna s kružbami prolomena ve východní zdi presbytáře

Vnitřní vybavení a zařízení kostela je převážně barokní. Jako například hlavní portálový oltář se sloupy. Kolem něhož se vine bohatá akantová řezba, do které jsou zakomponovány postavy andělů. Řezaný rám obstupují dva sloupy s korintskými hlavicemi po obou stranách oltáře, z nichž jeden má dřík hladký a druhý hadovitě stočený. Sloupky nesou vysoké kladí, nad nímž sochy tří klečících andělů drží oválný rámec obrazu. Ve štítovém nástavci hlavního oltáře je obraz „Korunovace Panny Marie“ od Jaroslava Majora z Prahy. Novodobá socha Madony s oválným obrazem sv.Martina od Jana Umlaufa v akantovém rámu v nástavci. Nad bočními brankami jsou sochy sv Václava a Ludmily.

U vstupu do sakristie se nachází pseudobarokní kazatelna se sochami čtyř evangelistů.

V osách nosných sloupů kruchty jsou dvě dřevěné sochy světic z počátku 18.století.

Postranní oltáře

Dále se zde nachází tři postranní pozdně barokní oltáře. Na oltáři severní boční lodi visí obraz Madony od Theodora Šmejkala a obraz sv.Kateřiny, na oltáři po jižní straně lodi obraz sv.Josefa a v horním nástavci obraz sv.Barbory od Jana Umlaufa z roku 1882 , obrazy Srdce Páně a Srdce Pany Marie od L. Bernarda.

Zajímavosti

U vchodu do sakristie ze hřbitova stávala zděná kostnice. Dnes jsou kosti uloženy pod kamenným křížem v parčíku u kostela s letopočtem 1728. Podle legendy jsou prý zde pohřbeni padlí husité, pravděpodobnější však je, že jde o kosti obětí moru z let 1680 a 1712.[3]

Nejstarší vyobrazení opevněného kostela pochází od Jana Willenbergera z roku 1602.

Na hřbitově u kostela se pochovávalo do roku 1821.

Za Protektorátu zde došlo k omezení bohoslužeb, kdy byly Sedlčany zahrnuty do vojenského prostoru. Kdo se chtěl zúčastnit nedělní mše, kterou sloužil děkan Bučil, musel mít povolení pro vstup do města. V roce 1968 bylo rozhodnuto pořídit na památku děkana Bučila zvon po něm pojmenovaný.

Bohoslužby

Bohoslužby se konají šestkrát týdně, rozpis bohoslužeb zde.

Odkazy

Reference

1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-01-04]. Katalogové číslo 138795 : Kostel sv. Martina. Památkový katalog
2. HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Svazek IV. Sedlčany : AlfaPrint, 1994. 756 s. ISBN 80-901734-0-3.
3.  Habart 1994, str. 310

Literatura

KRATOCHVÍL, Antonín, Dějiny města Sedlčan. Sedlčany : Staněk a spol., 1938, 54 s.

HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Svazek IV. Sedlčany : AlfaPrint, 1994. 756 s. ISBN 80-901734-0-3.

POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: P/Š. Svazek III. Praha : Academia, 1980. 540 s.

ŠITTLER, Eduard, PODLAHA Antonín, Soupis památek českých č.3, Sedlčansko, Praha : Tiskl Alois Wiesner v Praze, 1898

Články

• VŠETEČKOVÁ, Zuzana, Znovu odkrytá nástěnná malba "Průvod a Klanění tří králů" v presbytáři kostela sv. Martina v Sedlčanech., Podbrdsko. -, č. 23 (2016), s. 252-268 ISSN 1211-5169

Související články

• Opevněný kostel
• Sedlčany

Externí odkazy

• Sedlčanské kostelní zdi skrývají poklad (idnes.cz)
• Opevněné kostely v Čechách (ecclesiaincastellata.wordpress.com)