Wikipedista:Technyck/temp02

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Svařování plasmou je technika tavného svařování, kdy teplo potřebné pro roztavení základního materiálu anebo svarového kovu je předáváno plasmou, tedy ionizovaným plynem, který je nejčastěji ionizován elektrickým obloukem. Výhodou je vyšší koncentrace tepla předávaného svařovanému materiálu.


Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Schéma plasmového hořáku pro svařování: (1) plasmový plyn, (2) hubice pro přívod ochranného plynu, (3) ochranný plyn, (4) elektroda, (5) tryska hořáku, (6) plasmový paprsek

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Henry Cort (1741? – 23. května 1800) byl anglický kovolijec, který během průmyslové revoluce v Anglii vynalezl výrobu svářkové oceli v pudlovací peci. Tento postup si nechal roce 1873 patentovat.

Raný život[editovat | editovat zdroj]

Henry Cort se narodil jako syn stavitele v Lancasteru. Ačkoli se rok jeho narození běžně uvádí v roce 1940, důkaz z období jeho prvního manželství stanovují datum narození na duben nebo květen roku 1741.[1] Jako mladík pracoval jako placený zástupce Královského námořnictva v Lodýně, kde se zajímal o nízkou kvalitu anglického železa v porovnání se zámořskými dodávkami. Jeho zájem jej dovedl k nápadům jak zvýšit kvalitu výroby železa. V roce 1768 se oženil s neteří Williama Attwicka Elizabeth Heyshamovou, přes kterou se tak seznámil s rodinou Attwicků z Gosportu. Cort se připojil k podnikání rodiny Atwicků v oblasti výroby železa. Práci pro Královské námořnictvo opustil v roce 1775.

Válcovny plechů a pudlovací pec[editovat | editovat zdroj]

Schematické zobrazení pudlovací pece

S rostoucí poptávkou Královského námořnictva po železném zboží, vzkvétalo železářské podnikání v Middle Street v Gosportu. Velkou zakázkou byla smlouva na převinutí barelů novými obručemi pro Navy Vitualling Board. Pro zvládnutí tak náročného úkolu Cort zřídil železárny ve Fontley v hrabství Hampshire, kde byla válcovací stolice a kde dokázal rozvinout své nápady, které vedly k udělení patentu v roce 1873 za drážkovou válcovací stolici a o rok později za pudlovací pec, která dovolila výrobu surových standardizovaných profilů. Jeho práce byla vystavěna na již existujícím nápadu bratrů Cranegeových a jejich plamenné peci, ve které teplo sálalo shora místo zdola jako u vysoké pece, a pudlovacího procesu Petera Onionse, ve kterém se železo míchalo pro odseparování nečistot pro získání svářkové oceli vyšší kvality. Pec efektivně snižovala obsah uhlíku surového železa oxidací. Těstovitá hmota železa z pudlovací pece se dál zpracovávala bucharem a následně válcovala.

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Ve Fontley Mill navázal spolupráci se Samuelem Jellicoem, synem Adama Jellicoe, který měl důležité styky s Královským námořnictvem. , Ačkoli zpočátku Jellicoe financoval Cortovi experimenty nemalými částkami a zakoupil i nábřeží v Gosportu, spolupráce časem skončila špatně. Smrt Adama Jellicoa v roce 1789 odhalila jeho neúprosný bankrot a Cortovi dluhy vůči Jellicoeovi byly požadovány k zaplacení při vypořádání majetku. Patenty byly převzaty vládou. Mladší Jellicoe převzal kontrolu nad válcovnou a nábřežím ačkoli (jako Cortův společník) také převzal dluhy svého otce vůči námořnictvu. Přestože Cortův proces nebyl vhodný pro tavení surového železa s koksem a různá zdokonalení, která byla provedena, nezasahovala do patentových nároků, byl Cort brzy zproštěn insolvence.

Kromě krátkého manželství s Elizabeth Brownovou

Cort married twice. A short-lived marriage to Elizabeth Brown was succeeded by his marriage in 1768 to Elizabeth Heysham, by whom he had a large family. However, his business ventures did not bring him wealth, even though vast numbers of the puddling furnaces that he developed were eventually used (reportedly 8,200 by 1820) as they used a modified version of his process. He was later awarded a government pension, but died a ruined man, and was buried in Hampstead churchyard in London.

His son, Richard Cort, was cashier of the British Iron Company for a short period in 1825-6 and subsequently wrote several pamphlets which were severely critical of the management of the company. He also attacked a number of early railway companies.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

References[editovat | editovat zdroj]

  1. EVANS, Chris. Cort, Henry (1741?–1800) [online]. Oxford University Press, 2006 [cit. 2010-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. A. Mott (ed. P. Singer), Henry Cort: the Great Finer (The Metals Society, London 1983)
  • H. W. Dickinson, Henry Cort's Bicentenary, in The Newcomen Society, Transactions 1940-41, volume XXI, 1943.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]