Wikipedista:Stepet49/Pískoviště 5

Vila Aloise Zemana
Účel stavby
Základní umělecká škola
Základní informace
Sloh	secese
Architekt	Osvald Polívka
Výstavba	1902-1903
Přestavba	1934
Stavebník	Alois a Marie Zemanovi
Současný majitel	Český stát
Poloha
Adresa	Černošice, Česko Česko
Ulice	Střední 403
Vila Aloise Zemana

Vila Aloise Zemana je secesní stavba, postavená v roce 1903, dle projektu architekta Osvalda Polívky. Vila se nachází v Černošicích, mezi ulicemi Střední a Dr. Janského (dobře viditelná z projíždějících vlaků), na adrese Střední 403.

Majitelé a stavebníci vily

Alois Zeman byl zřejmě společník čalounické firmy Antonín Zeman v Praze. Manželé Alois a Marie Zemanovi zakoupili pozemek 30. září 1902. Stavba vily, dle projektu architekta Osvalda Polívky, byla schválena 29. října 1902. Vlastní realizace proběhla od 3. února 1903 do 24. června 1903.

Popis vily

Exteriér

...................Letohrádek ve Střední ulici čp. 403 projektoval v letech 1902–1903 pro Aloise Zemana známý pražský architekt Osvald Polívka (1859–1931). V současnosti zde sídlí Základní umělecká škola Černošice. Originálně pojatá a svým charakterem vzácná, raně secesní stavba je důležitým vývojovým článkem nejen v Polívkově díle, ale i v dějinách české moderní architektury. Pro její vývoj bylo podstatné, že architekt, který se podílel na projektu Obecního domu (1903) a je autorem domu Topičova nakladatelství v Praze (do 1908), dospěl z vlastních stylových zdrojů vycházejících z novorenesance a novobaroka k secesnímu stylu. Vedle vytříbených architektonických detailů (segmentové štíty s pylony, původní okna a dveře s výškově rozmanitými okenními tabulkami, tvar rozměrného okna zakončeného půlkruhem, plastická vpadlá pole, okrasná profilovaná římsa apod.) byla původní omítka domu opatřena malovanými stylizovanými vegetabilními motivy. Nejreprezentativnější z celého objektu je východní průčelí směřující do dolní části zahrady s předstupující apsidou a zdobným kovovým zábradlím se stylizovanými rostlinnými motivy. Stále je patrná čistota původního výrazu této působivé a elegantní architektury. Dochovaly se též zbytky starého oplocení ukončující zahradu v její dolní partii.

Interiéry

V přízemí byly vyprojektovány dva velké pokoje, propojené skleněnými stěnami s dvoukřídlými posunovacími dveřmi. Jeden sloužil jako hlavní obývací pokoj, s průhledem do trojbokého proskleného rizalitu, druhý měl funkci jídelny, se vstupem na terasu se schodištěm na zahradu. S jídelnou sousedila přípravna a spižírna.

Ze schodišťové předsíně se vstupovalo do patra. Zde byly dvě ložnice, druhá kuchyně, koupelna a pokojík pro služebnou. Z jedné ložnice byl vstup na terasu na čelním rizalitu.

V suterénu, kromě bytu domovníka, se nacházela ještě prádelna se sušárnou, sklad na potraviny (pod rizalitem), prostory pro zahradní nářadí a v podélné dispozici vily byla vkomponována garáž.

Zahrada

Zahradu navrhla firma A. F. Walter z Prahy-Chuchle. Zahrada byla dle navrženého plánu velmi precizně členěna na jednotlivé funkční segmenty. V severozápadním rohu pozemku byla navržena hospodářská část (zeleninové a jahodové záhony, rybízové a malinové keře, angrešt, lísky, dvorek s chovem drůbeže). Na této straně bylo navrženo vysázení 34 ovocných kordónů (jabloně a hrušně). Podél vjezdu a kolem terasy na severovýchodní straně byly navrženy 3 nízké květinové zídky. Směrem k lesu se rozkládal obytný trávník, po jehož obvodu vedla mlatová cestička lemovaná záhony růží (162 kusů keřových rostlin), s odpočívadlem a skalkou v rohu (60 různých alpinek), která dále pokračovala k dětskému hřišti, s pískovištěm, částečně podsklepeným bazénem a nízkou zídkou určenou k sezení. Při východním oplocení byl tvarovaný živý plot ze stálozeleného ptačího zobu se střídavou výsadbou akátů a sakur. Severní oplocení přecházelo v sousední les, proto jeho základ tvořilo 25 smrčků, 12 bříz, jeden pestrolistý javor a tři původní lípy. Zelený pás měly doplňovat jiřiny, tři štíhlé jalovce, čtyři rododendrony a tři azalky.

Rekonstrukce vily, současnost

Přípravy na rekonstrukci vily začaly v roce 2014, vlastní obnova se uskutečnila v letech 2016–2017. S ohledem na původní architektonické dílo byla pro projekt rekonstrukce zvolena vnučka architekta Lubomíra Šlapety, Ing. arch. Anna Šlapetová. Vila, původně navržená pro letní bydlení, byla přizpůsobena celoročnímu obývání pro dvě generace rodiny. Při zateplení byly dodrženy proporce okenních otvorů, okna vyměněna za podobná dřevěná a původní dřevěné rolety vyměněny za hliníkové žaluzie. Řešení interiéru v přízemí a patře bylo zachováno (schodiště, parketové podlahy, dveře - včetně posuvných mezi obývacím pokojem a jídelnou). Dispoziční úpravy se týkaly pouze prostor v suterénu. V hlavním vstupu došlo ke změně původně proskleného zádveří za větší, zděné s prosklenou plochou. Na protilehlém průčelí byl původní rizalit dostavěn, rozšířena terasa a schodiště na zahradu odstraněno.

Zahrada má dnes výrazně okrasný a rekreační charakter. Zachovává si původní kompozici a členění na jednotlivé funkční segmenty. Mezi zachované prvky patří cesty, terasa, bazén, užitkový kout se sadem a tvarovaný živý plot (nyní tvořený tisem).

Odkazy

Literatura

• CZUMALO, Vladimír; KOPŘIVOVÁ, Anastazie; KOUKALOVÁ, Šárka, Jan Kuklík, Stanislav Svoboda, Jaroslav Šulc. Letní rezidence Pražanů. Černošice a vilová architektura 19. a 20. století. Příprava vydání Šárka Koukalová; ilustrace Martin Micka. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2022. 496 s. ISBN 978-80-7480-174-7. 

Externí odkazy

• Černošické vily (webové stránky města Černošice)