Wikipedista:Sokoljan2/Vánoce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Následující odstavce jsem vyjmul z článku Vánoce, protože jsou buď duplicitní nebo vybočují z tématu a článek jednostranně přetěžují (např. o svátcích v Adventu, o vánočních barvách a vazbě květin, o sv. Mikuláši atd.) Z některých možná půjde udělat samostatná hesla, musely by se ale hodně upravit. Informace k tématu jsem zapracoval do jiných částí článku, snad se nic důležitého neztratilo.

Data oslav[editovat | editovat zdroj]

Křesťané v 21. století slaví vánoční svátky jako druhý nejdůležitější svátek, hned po Velikonocích, a Vánoce slaví jakožto svátek narození Krista.[1] Takto jsou Vánoce slaveny i v českých zemích. Celé Vánoce se berou u křesťanů po celém světě jako počátek Ježíšova putování a rozšiřování evangelia, ale k celému vánočnímu času patří i advent a vánoční svátky.

Vlastní Vánoce jsou chápány jako oslavy začínající v ČR Štědrým večerem, 24. 12. (Vánoce ve skutečnosti začínají 27. 11. podle prvního adventu). Na prosinec byl také zařazen svátek některých významných křesťanských světců. V průběhu adventu tak mají svátek někteří důležití svatí, např. sv. Ondřej (30. listopad), sv. Barbora (4. prosinec), sv. Mikuláš (6. prosinec) a sv. Lucie (13. prosinec). Uvedená data zahrnují některé významnější, v ČR slavené svátky ve vánočním období.

Svátky mezi Adventem a Štědrým dnem[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Advent.

Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů před Vánocemi. První adventní neděle (připadající na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek církevního (resp. liturgického) roku.[2] Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá.

Giotto, Františkovy jesličky
v Grecciu

K uvedeným svátkům se také vážou lidové nebo církevní tradice. Například svátek sv. Mikuláše je uctíván již od 5. století. Sv. Mikuláš byl patronem námořníků, lékárníků, pekařů, rybářů a obchodníků. Oslavy svátku svaté Lucie v severských zemích vychází zřejmě přímo z pohanských zvyků.[3]

Seznam významnějších svátků:[4]

  • sv. Ondřej – 30. 11.
  • sv. Barbora – 4. 12.
  • sv. Mikuláš – 6. 12.
  • sv. Ambrož – 7. 12.
  • Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu – 8. 12.
  • sv. Lucie (Světluše) – 13. 12.

Štědrý den[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Štědrý den.

Samotné Vánoce pro většinu obyvatel začínají Štědrým večerem (24. 12.), který byl od zmíněného roku 567 pro křesťany první z dvanácti svatých nocí. Protože nový den v raném středověku začínal nikoli půlnocí, ale již večer východem první hvězdy, je Štědrý večer považován za součást svátku Narození Páně (25. 12.).[3]

Samotný Štědrý den ale podle křesťanských církví ještě není součástí Vánoc, ale poslední den adventu, ve kterém vrcholí přípravy na Vánoce. Dříve byl tento den dnem nařízeného přísného půstu, což někteří katolíci dodnes dodržují, byť již to církev nestanoví jako povinnost. Odtud pochází i řada zvyklostí, jako jsou pověsti o zlatém prasátku, které měly zpříjemnit půst dětem, či postní složení štědrovečerní večeře, kterou se po západu Slunce (resp. objevení první hvězdy) začínají vánoční oslavy. Štědrovečerní večeře je produktem toho, že na jedné straně podle liturgických zvyklostí přísluší doba po západu slunce už následujícímu dni (po západu slunce je tedy již možno oslavovat zítřejší svátek),[5] na druhé straně postní pravidla se mají dodržovat až do půlnoci.

Následující půlnoční mše je pozůstatkem noční vigilie, bdění, které původně předcházelo všem významným křesťanským svátkům.

Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince,[5] (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“). 26. prosince se slaví svátek sv. Štěpána prvomučedníka, občanský „2. svátek vánoční“.

Vánoční svátky od 24. prosince do 6. ledna[editovat | editovat zdroj]

Mistr parament
z Narbonne, Klanění tří králů, kolem 1380

Od 25. prosince do 6. ledna byl v šestém století ustanoven „svatý dvanáctidenní čas“.[3]

6. ledna se slaví slavnost Zjevení Páně (též svátek Tří králů) – podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři.

Neděli následující po slavnosti Vánoční období v rámci církevního roku končí po slavnosti Zjevení Páně svátkem Křtu Páně, která se slaví buďto první neděli po Zjevení Páně nebo 13. ledna.

Ne všichni křesťané však Vánoce slaví – například v 17. století byly v Anglii a některých amerických koloniích Vánoce kvůli možnému pohanskému původu zakázány; podobně některé novodobé skupiny vycházející z křesťanství Vánoce neslaví ani dnes, například Svědkové Jehovovi. Přímo z Bible totiž nelze slavení Vánoc doložit.

Seznam významnějších svátků:[4]

  1. http://www.biblenet.cz/app/b/Luke/chapter/2#v1%7Cnarozen%C3%AD
  2. http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=1712
  3. a b c Historie adventu a vánočních svátků [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  4. a b Liturgický kalendář na rok 2014 [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  5. a b http://deti.vira.cz/Liturgicky-rok-kalendar/Vanoce