Wikipedista:Romanvysansky/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Banner soutěž Československo 1948-1989 (3) 01.jpg
WikiProjekt Československo 1948–1989 Soutěžte s námi! O čem psát Minulé ročníky

Zapoj se do soutěže Československo 1948‒1989! Napiš článek k tématu, rozšiř stávající nebo nahraj fotku související s obdobím 1948–1989 v Československu a vyhraj ceny!

Od sametové revoluce uplynulo více než 30 let. Pojmy jako Socialismus s lidskou tváří, Poučení z krizového vývoje nebo Několik vět jsou pro řadu z nás známé. Za více než čtyřicet let totality se toho však stalo mnohem více a na české Wikipedii přitom stále spousta témat chybí! Oslavme naši svobodu tím, že dobře popíšeme totalitu, která jí předcházela, a zachovejme toto povědomí pro další generace!

  • Soutěž trvá od 17. listopadu 2022 do 31. prosince 2022.
  • Šest vítězů, kteří si odneslo poukazy do knihkupectví, vylosujeme!
  • Zapojit se mohl každý, kdo má přístup k internetu.

Soutěž pořádá spolek Wikimedia Česká republika a finančně ji podpořilo velvyslanectví USA v Praze v rámci programu Small Grants. V případě dotazů můžete napsat na diskusní stránku.

Děkujeme za vaši účast a za všechny nově přidané informace!

Chci v soutěži napsat nové články nebo rozšířit stávající![editovat | editovat zdroj]

1. Jaký článek byste chtěli napsat/rozšířit? Zvolit můžete jakékoliv téma z uvedeného období – a nemusí jít jen o historii nebo politiku. I řada kulturních, technických, vědeckých a dalších témat si svůj článek zaslouží. Seznam chybějících a stručných článků níže berte jako inspiraci, ne jako povinnost.

2. Pokud chcete napsat článek nový, nejprve ho zkuste vyhledat, ať zbytečně nepíšete něco, co už existuje. Červeně zvýrazněné tipy níže jsou články chybějící. Modré si říkají o rozšíření. Klikněte na odkaz – a začněte editovat!

Nevíte jak editovat? Přijďte na náš editaton a my vás to zdarma naučíme! Nebo

Kam vložit hashtag

3. Při psaní článku nezapomeňte používat věrohodné zdroje.

4. Do políčka „Shrnutí editace“ napište hashtag

#soutezceskoslovensko2022

(viz obr. vpravo). Pomocí tohoto hashtagu pak vaše příspěvky najdeme. Všechny jsou tady.

Minimální rozsah toho, co byste měli přidat (počet slov, vět, bytů), nestanovujeme. Necháme to na vašem selském rozumu. Články musí souviset s obdobím 1948–1989 a měly by být encyklopedicky významné. Šanci na vylosování zvýšíte tak, že rozšíříte více článků nebo založíte nové. Níže najdete články, které jsou příliš stručné a zasloužily by si rozšířit, nebo články, které byste mohli založit. Hesla vytipoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a spolek Wikimedia Česká republika. Samozřejmě si můžete zvolit vlastní.

Recese, Praha, 60. léta

Chci do soutěže nahrát fotky![editovat | editovat zdroj]

Jak vložit šablonu během uploadu

Na Wikimedia Commons je žalostně málo svobodných fotek souvisejících s obdobím 1948–1989 v Československu. Máte doma nějaké v šuplících či rodinných albech? Pokud ne vy, tak určitě vaši (pra)rodiče. Kromě fotografií můžete přidávat i dobové plakáty a jiné grafické materiály (dokonce i videa či zvuky). Nahrajte je na Commons a ke každé fotce/obrázku apod. během uploadu vložte do pole „Další informace“ tento kód:

{{Soutěž Československo 1948 - 1989|2021}}

Díky tomu je obrázek zařazen do soutěžní kategorie a my vidíme všechny pohromadě. Jak vložit kód (říkáme mu šablona), vidíte na ilustraci vpravo. Alternativně můžete fotku prvně nahrát a až poté na její stránce kliknout na „editovat“ a do pole stránky vložit kód: {{Soutěž Československo 1948 - 1989|2021}}

Fotky a obrázky, které mohou ilustrovat články na Wikipedii, můžete získat nejen od jejich autorů, ale i měst, archivů, muzeí, nakladatelství... Fotky musí souviset s obdobím 1948–1989 a měly by být encyklopedicky významné (alespoň tak, aby mohly ilustrovat nějaký článek). Šanci na vylosování zvýšíte tak, že nahrajete více obrázků.

1. Pokud jste autory vhodných fotek, nahrajte je na Commons.

2. Pokud nejste autory fotek, musíte navíc získat svolení autora (držitele autorských majetkových práv) s jejich nahráním na Commons, resp. uvolněním pod svobodnou licencí. Skutečný autor musí souhlasit se zveřejněním svých fotek pod svobodnou licencí, což potvrdí jedním e-mailem. Vzor tohoto svolení vám pošleme, kontaktujte natalia.szelachowska@wikimedia.cz.

Mateřská škola, Flora, Praha, 50. léta

Pro zajímavost: zde jsou fotky z Československa již nahrané na Commons:

O čem psát[editovat | editovat zdroj]

Níže najdete témata, která by si zasloužila mít článek na Wikipedii (nebo ho mají ale je moc stručný). Vytipoval je Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a spolek Wikimedia Česká republika. Samozřejmě si můžete vybrat téma vlastní.

Prokomunističtí agitátoři v roce 1947
Šátek z XI. všesokolského sletu v Praze v roce 1948
Oldřich Pecl během procesu s Miladou Horákovou v roce 1951
Spartakiáda v Plzni roku 1960
Dukla Praha vyhrává nad Ajaxem 2:1. Vpravo Josef Masopust (1967)
Alexander Dubček, hlavní tvář Pražského jara, v roce 1968
Emil Zátopek na besedě o Pražském jaru na Fakultě sociálních věd a publicistiky, podzim 1968.
Dům u Hybernů v roce 1975
Přijímání do Pionýra (1979)
Držitel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert v roce 1981
Sametová revoluce v Brně (1989)
Volební lístek Občanského fóra do Sněmovny Národů v roce 1990

Osobnosti (političtí vězni, odbojáři i agenti StB...)[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Bereš (nazývaný „chebský Palach“, pokusil se v roce 1968 upálit)
  • Ladislav Bublík (spisovatel budovatelských divadelních her a románů)
  • Miloslav Čapek (politický vězeň a odsouzený kurýr americké tajné služby CIC)
  • Čestmír Čejka (politický vězeň, v roce 1950 odsouzen Státním soudem v Praze jako člen ilegální skupiny Eduard k 17 letům odnětí svobody)
  • Josef Čupera (politik za ČSNS, odsouzen v procesu JUDr. Čupera a spol. během padesátých let)
  • Barbara Day (britská pedagožka a překladatelka, organizátorka bytových seminářů v době normalizace)
  • Jan Dus (evangelický farář, signatář Charty 77, politický vězeň od května 1986 do června 1987)
  • Dagmar Eisnerová (dcera Pavla Eisnera, překladatelka z němčiny)
  • František Falerski (skaut, politický vězeň, činný v K-231)
  • Leopold Färber (skaut, protinacistický i protikomunistický odbojář, politický vězeň)
  • Oldřich Fiala (politický vězeň, popravený pravdepodobně v roce 1951)
  • Ivo Fleischmann (spisovatel, spoluzakladatel Mladé fronty, roku 1964 emigroval do Francie)
  • Josef Fric (politický vězeň, popravený v roce 1952)
  • Bohumil Gruber (člen skupiny Bílá legie, popravený v roce 1953 a pohřben na Ďáblickém hřbitově)
  • Karel Hájek (odbojář) (protikomunistický odbojář, odsouzený v kauze „Josef Pavelka a spol.“ a popravený v roce 1952 ve svých 28 letech)
  • Petr Hauptmann (syn neúspěšného emigranta, šikanovaný komunistickou mocí a v roce 1983 odsouzen k odnětí svobody)
  • Božena Hauserová (en:Barbara Lauwers, první Češka sloužící v americké armádě, špionka)
  • František Hejný (advokát, politický vězeň a politik za ČSNS)
  • Vincenc Hodek (letecký konstruktér letounu Hodek HK-101, po únorovém převratu perzekuovaný)
  • Josef Hodic (profesor Vojenské politické akademie v Praze, falešný signatář Charty 77, agent StB)
  • Alois Hofman (český filolog, autor mnoha publikací)
  • Jan Horáček (protikomunistický odbojář, popraven roku 1951)
  • Josef Horák (exilový politik) (protinacistický i protikomunistický odbojář, politik ČSSD, později emigroval do USA)
  • Marie Hromádková (původně členka KSČ, mluvčí Charty 77)
  • Milan Hulík (advokát disidentů, např. Františka Stárka, Petra Cibulky, Petra Uhla nebo Jarmily Bělíkové)
  • Čestmír Huňát (politický vězeň, spoluzakladatel Unijazzu)
  • Jiří Janouch (politický vězeň, popraven v roce 1950)
  • Miroslav Jebavý (protinacistický i protikomunistický odbojář, popraven v roce 1949)
  • Alois Jeřábek (četař pohraniční stráže, který se pokusil o útěk na západ. Oběšen roku 1953)
  • Eva Joachimová (přímá svědkyně upálení Jana Palacha, později mluvčí Charty 77)
  • Bedřich Judytka (vedoucí odbojové organizace Dr. Beneš, oběšen roku 1950)
  • Alois Kalábek (prostějovský živnostník, po nepovedeném pokusu o emigraci byl zatčen. Ve vězení byl brutálně zbit a na následky zranění zemřel)
  • Ludvík Karl (ředitel státního podniku Preciosa, kde vězni pracovali v nelidských podmínkách. V současnosti jeden z nejbohatších Čechů)
  • Jozef Karolík (sk:Jozef Karolík, příslušník SNB, popraven po útěku z Jáchymovského pracovního tábora)
  • Zdeněk Kašťák (signatář Charty 77, politický vězeň)
  • Jiří Kauer (kurýr exilové zpravodajské skupiny, popraven v roce 1952)
  • Josef Kmínek (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Ubald Kolařík (generál zeměpisné služby, protinacistický odbojář, později odsouzen k dvanácti letům vězení za velezradu - ve svých 72 letech)
  • Milo Komínek (vzdušný akrobat, protikomunistický odbojář, třikrát se pokusil emigrovat, politický vězeň, později emigrant do Kanady)
  • Alexander Korda (generál) (sk:Alexander Korda (generál), slovenský protinacistický odbojář, v roce 1949 odsouzen za velezradu k doživotí)
  • Tomáš Kořínek (odbojář) (spáchal atentát na komunistického funkcionáře Aloise Blažka, popraven 1951)
  • Vladimír Kořínek (bratr atentátníka Tomáše Kořínka, obviněn z objednání vraždy funkcionáře Aloise Blažka, popraven 1951)
  • Lubomír Koukal (politický vězeň, popraven 1951)
  • Boris Kovaříček (student právnické fakulty UK, protikomunistický odbojář, popraven ve svých 22 letech)
  • Zdeněk Kovařík (protikomunistický odbojář, skaut, politický vězeň, nucen pracovat v Jáchymovských dolech)
  • Jiří Krbec (lékař)
  • Bohumil Kruliš (spolupracovník vraha Tomáše Kořínka, popraven 1951)
  • Alexej Kusák (publicista, přispěvatel do literárních a výtvarných časopisů, překladatel z němčiny, emigrant po roce 1968)
  • Zdeněk Lakomý (architekt, zastánce socialistického realismu)
  • Vladimír Liberda (V roce 1963 odsouzen za hanobení prezidenta Novotného. Od 70. let 20. století rozšiřoval samizdatovou literaturu, za což byl v roce 1982 zatčen a odsouzen na 20 měsíců, signatář Charty 77)
  • Klement Lukeš (nevidomý rozšiřovatel samizdatu, jeden z prvních signatářů Charty 77)
  • Jozef Macej (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Alois Macek (politický vězeň, později agent CIC, jeden ze zakladatelů K231, později emigroval do Rakouska)
  • René Matoušek (po neúspěšné emigraci politický vězeň, signatář Charty 77 v Liberci, spoluzakladatel Občanského fóra v Liberci)
  • Oldřich Mihola (spolupracovník vojenské rozvědky, v roce 1950 zatčen v SRN)
  • Karel Moudrý (novinář) (redaktor rádia Svobodná Evropa)
  • Jolyon Naegele (redaktor rádia Hlas Ameriky, hlásil pád totality ve Východní Evropě)
  • Otakar Nahodil (český profesor filologie, původně stalinista, později emigrant do Západního Německa a profesor na univerzitě ve Freiburgu)
  • Karel Nigrín (středoškolský pedagog, skaut, v roce 1949 odsouzen k doživotí)
  • Antonín Paleček (novinář a emigrant, člen redakce Rádia Svobodná Evropa)
  • Pavla Paloušová (manželka Martina Palouše a dcera Jiřího a Dany Němcových, signatářka Charty 77)
  • František Pergl (policista) (sadistický vyšetřovatel StB, správce nechvalně proslulého „Domečku“)
  • Čeněk Petelík (strážce v plzeňské věznici, usnadňoval život politickým vězňům, za to byl odsouzen k trestu smrti a roku 1950 popraven)
  • Tomáš Petřivý (básník a publicista, signatář Charty 77 a politický vězeň, zemřel za záhadných okolností v roce 1986)
  • Luboš Polák (disident) (signatář Charty 77)
  • Otakar Poupa (profesor a významný farmaceut, po roce 1968 emigroval do Skandinávie)
  • Hubert Procházka (skaut, člen ČSNS, protikomunistický odbojář a politický vězeň odsouzený k práci s uranem v Jáchymově)
  • Emil Ransdorf (poslední starosta spolku Všehrd před jeho zakázáním, emigrant)
  • František Rod (protikomunistický odbojář, za rozšiřování letáků odsouzen k trestu smrti a roku 1950 popraven)
  • Miloslav Růžička (v prosinci 1951 zatčen za rozšiřování ilegálních tiskovin a odsouzen na pět let těžkého žaláře)
  • Luboš Rychvalský (spoluzakladatel Společnosti za veselejší současnost)
  • Josef Römer (po neúspěšné emigraci byl odsouzen na třináct let vězení, které si odpykal v plné výši)
  • Rudolf Smahel (přítel Jana Palacha, v sedmdesátých letech rozšiřovatel samizdatu, odsouzen k odnětí svobody)
  • Emil Sobička (advokát, protinacistický odbojář, v roce 1955 zatčen a odsouzen k odnětí svobody)
  • Oto Stehlík (posluchač ČVUT, odsouzen k 20 letům odnětí svobody, z čehož si odpykal 16 let)
  • Karel Strmiska (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
  • Stanislav Stránský (protikomunistický odbojář, odsouzen na čtrnáct let a určen k výkonu trestu v Jáchymově na táboře Rovnost)
  • Jaroslav Suk (člen Hnutí revoluční mládeže, po roce 1968 odsouzen na dva roky, později byl v rámci akce Asanace donucen emigrovat)
  • Slavoj Šádek (protikomunistický odbojář, člen ČSNS, v roce 1949 byl popraven)
  • Karel Šobr (člen ČSNS, zajišťoval finanční prostředky pro bývalé spolustraníky, kteří se po únoru 1948 ocitli v existenční tísni, odsouzen k třiceti letům žaláře)
  • Mirko Šťastný (skaut a sokol, člen ČSNS, politický vězeň a spoluzakladatel K 231)
  • František Vaněček (původně redaktor Rudého práva, později signatář Charty 77, emigroval do Rakouska)
  • Josef Vávra-Stařík (protifašistický i protikomunistický odbojář, emigroval do Francie, byl podezřelý ze spolupráce s StB, popraven v roce 1953.
  • Albína Wiesenbergerová-Palkosková (novinářka, která byla v roce 1949 odsouzená na mnoho let do vězení za pouhé podezření, že pomáhala lidem při útěcích přes hranice)
  • Zdeněk Zelený (skaut, odbojář, v roce 1951 zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu, podílel se na znovuobnovení Junáka)

Osobnosti vyznamenané 28. října[editovat | editovat zdroj]

Obecné[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Literatura a časopisy[editovat | editovat zdroj]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Vzhůru do toho![editovat | editovat zdroj]

Teď už byste měli vědět vše, co k soutěžení potřebujete. Tak vzhůru do toho!