Wikipedista:Psax/Pískoviště/Leo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leo Igwe
Narození26. července 1970 (53 let)
Nigérie Nigérie
Národnostnigerijská
VzděláníBayreuth International School of African Studies, Universität Bayreuth, Německo (Ph.D)
University of Calabar, Nigérie
Alma materUniversität Bayreuth
Znám(á) jakolidskoprávní aktivista
Titulředitel Center For Inquiry - Nigeria

zakladatel a koordinátor Nigerijského humanistického hnutí
člen představenstva Atheist Alliance International

výzkumný pracovník JREF
Oceněnílaureát Mezinárodní akademie humanismu

cena za zásluhy o humanismus IHEU

Freidenkerova cena za mimořádný přínos světovému ateismu
Nábož. vyznáníateismus
Citát
Afričané by si měli osvojit toto kulturní heslo: Odvažte se myslet. Odvažte se pochybovat. Odvažte se pochybovat o všem, navzdory tomu, co učí a kážou pověrčiví lidé kolem vás.

Leo Igwe (narozen 26. července 1970) je nigerijský obhájce lidských práv a humanista. Igwe je doktorem filozofie, bývalým zástupcem Mezinárodní humanistické a etické unie pro západní a jižní Afriku (IHEU) a specializuje se na kampaně proti obviněním dětí z čarodějnictví a jejich dokumentování. Igweho obhajoba lidských práv ho přivedla do konfliktu s vysoce postavenými lidmi věřícími v čarodějnictví, jako je Liberty Foundation Gospel Ministries, kvůli jeho kritice toho, co popisuje jako jejich roli v násilí na dětech a jejich opuštění rodinou, které jsou někdy důsledkem z obvinění z čarodějnictví.
Igwe byl jmenován výzkumným pracovníkem James Randi Educational Foundation (JREF), kde pokračuje ve své práci, jejímž cílem je reagovat na to, co považuje za škodlivé dopady pověr, a rozvíjet skepticismus v celé Africe a na celém světě. V roce 2014 byl Igwe zvolen laureátem International Academy of Humanism a v roce 2017 obdržel cenu za zásluhy o humanismus od IHEU. Zastával vedoucí funkce v Nigerijském humanistickém hnutí, Atheist Alliance International a Center For Inquiry - Nigeria.
Igweho terénní práce v oblasti lidských práv v Nigérii vedla několikrát k jeho zatčení.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Ranný život[editovat | editovat zdroj]

Leo Igwe vyrůstal v jihovýchodní Nigérii a podle rozhovoru v Gold Coast Bulletin popisuje svou domácnost jako přísně katolickou uprostřed „velice pověrčivé komunity“. Ve dvanácti letech vstoupil do semináře a začal studovat na katolického kněze. „V semináři,“ řekl v pozdějším rozhovoru pro European Skeptics Podcast, „prosazují svou křesťanskou katolickou nauku a tato víra zpochybňuje tradiční víru“.[1] Tato „zvláštní směs kmenového a fundamentalistického křesťanství“ ho vedla k období hledání a vnitřních konfliktů. „Když jsem se začal ptát, zjistil jsem, že ať už jde o křesťanství, nebo o tradiční [2]magii, jde o pověry, o pověsti, o to, že si lidé vymýšlejí. Všechno je to o tom, že lidé šíří víru bez důkazů.“ Ve svých 24 letech Leo Igwe odešel ze semináře a přestěhoval se do Ibadanu.[1]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Roku 2017 získal doktorát na Mezinárodní škole afrických studií na univerzitě v Bayreuthu v Německu, kde je Igwe uveden jako juniorský stipendista. Doktorát obhájil projektem případové studie obvinění z čarodějnictví v severní Ghaně.[3][4]
Následně získal titul bakalář filozofie a Master of Art na univerzitě v Kalabaru a Seat of Wisdom Seminary v Owerri v Nigérii[5]
Leo Igwe byl hostujícím profesorem v zimním semestru 2018/2019 na Katolické univerzitě aplikovaných věd v Mnichově v Německu.[5]

Lidskoprávní aktivismus[editovat | editovat zdroj]

Igweho humanistické aktivity ovlivnily spisy Paula Kurtze, které četl v časopisech, které vydával Center for Inquiry.[6]

V článku ve čtvrtletníku Free Inquiry z podzimu 2000 Leo Igwe vyjmenoval různé způsoby, jakými náboženští extremisté v Nigérii kooptovali místní vládu a využívali ji k prosazování náboženských zákonů, což bránilo dodržování lidských práv v těchto oblastech.[7]

V roce 2004 napsal, že v jeho zemi, Nigérii, současná víra v čarodějnictví vede k rituálnímu zabíjení a lidským obětem, a poznamenal, že o ženách a dětech se častěji říká, že mají nebo praktikují „negativní“ čarodějnické schopnosti, zatímco muži jsou častěji zobrazováni jako ti, kteří mají neškodné čarodějnické schopnosti.[8]

V roce 2008 se v dokumentárním filmu BBC s názvem Saving Africa's Witch Children[9][10] objevil Igwe, neboť jednou z hlavních protagonistek byla „lovkyně čarodějnic Helen Ukpabio“[2]. Dokument podrobně popisoval „strašné zločiny páchané na dětech obviněných z čarodějnictví“ a v roce 2010 měl premiéru jako celovečerní film HBO. Film také sleduje úsilí Sama Itaumy, lidskoprávního aktivisty a zakladatele organizace Child Rights and Rehabilitation Network (CRARN), která nabízí útočiště a ochranu dětem, jež byly zneužity nebo opuštěny, a Garyho Foxcrofta, který založil Stepping Stones Nigeria, charitativní organizaci registrovanou ve Velké Británii.[2]

Leo Igwe, The Amaz!ng Meeting

V roce 2009 Igwe zastupoval Mezinárodní humanistickou a etickou unii v Africké komisi pro lidská práva a práva národů v Banjulu v Gambii, kde jménem IHEU vystupoval proti diskriminaci na základě kast v Africe.[11] Ve svém projevu Igwe upozornil na diskriminaci Osuů, skupiny lidí, kterou někteří vnímají jako nižší třídu a která podle Igweho „nadále trpí diskriminací a ponižováním, zejména v oblasti manželství a rodiny, práva vlastnit majetek a dědit ho, v přístupu k půdě, politických práv a zastoupení, vzdělání, rozvoje, infrastruktury a distribuce základního vybavení“.[11]

Podle sdělení Evropské humanistické federace (EHF) vtrhli v roce 2010 „na základě smyšleného obvinění z vraždy“ do Igweho domu vojáci a policisté. Obvinění měl vznést muž, jehož se Igwe pokusil stíhat za údajné sexuální zločiny spáchané v roce 2006 na desetileté dívce.[12] Podle zprávy byl Igwe od zahájení práce na případu znásilnění třikrát zatčen v důsledku údajně zlovolných petic,[12] což přimělo Davida Pollocka z EHF, aby Igweho jménem napsal dopis tehdejšímu viceprezidentovi Nigérie Goodluckovi Jonathanovi.[13]

Podle EHF došlo později v srpnu 2010 k přepadení Igweho domu a rodiny, kdy dva neznámí muži napadli Igweho otce, zavázali mu oči a způsobili mu rozsáhlá „zranění v obličeji a na hlavě“, a v důsledku toho muselo být Igwemu staršímu chirurgicky odstraněno oko. Poté, co policie údajně odmítla zahájit vyšetřování, se případu ujala Amnesty International.[12]

11. ledna 2011 byl Igwe při pokusu o záchranu dvou dětí, které se staly obětí obvinění z čarodějnictví ve státě Akwa Ibom na jihu Nigérie, „uvězněn a zbit policií“[14], což byla podle Sahara Reporters snaha guvernéra státu Godswilla Akpabia začít „potírat aktivisty, kteří se podílejí na záchraně dětí obviněných z čarodějnictví.“[15] Podle Garyho Foxcrofta z organizace Stepping Stones Nigeria byl Igwe později propuštěn bez obvinění.[16]

Loe Igwe je otevřeným stoupencem organizace Kampaň za zřízení Parlamentního shromáždění OSN (CUNPA), která vede kampaň za demokratickou reformu OSN. Při diskusi o této záležitosti Igwe tvrdil, že „OSN je třeba vrátit těm, kterým skutečně patří - lidem světa“.[17]

Igwe nadále vystupuje proti útokům na údajné čarodějnice v Malawi. Podle něj nedávné případy takových útoků z prosince 2019 a ledna 2020 „... obsahovaly zárodky účinné propagace proti pronásledování čarodějnic v Malawi. Především je naléhavě nutné, aby se obhájci údajných čarodějnic v celé zemi zviditelnili a stali se aktivnějšími“. Navrhuje, aby kromě rozsáhlé osvěty o skutečných příčinách neštěstí „byly zavedeny přísné tresty, včetně suspendace a zkrácené výpovědi pro vedoucího každé vesnice, resp. okresu, kde byla údajná čarodějnice napadena nebo zabita“.[18]

Liberty Gospel Church[editovat | editovat zdroj]

Igweho aktivita proti obviňování z čarodějnictví zahrnovala lobbování za prosazení zákona, který v Nigérii zakazuje obviňování dětí z čarodějnictví[19], což vedlo ke konfliktu s letniční skupinou Liberty Foundation Gospel Ministries a zejména s pastorkou Helen Ukpabio, která byla podle článku v New York Times kritizována Igwem a dalšími za to, že její učení „přispělo k mučení nebo opuštění tisíců nigerijských dětí - včetně kojenců a batolat - podezřelých z čarodějnictví“.[20]

Dne 29. července 2009 měl Igwe vystoupit na shromáždění v nigerijském Kalabaru, kde by „odsoudil opouštění, mučení a zabíjení dětí, o nichž se tvrdí, že jsou čarodějnice.“[21] Když se chystal přednést svůj projev, vtrhlo na shromáždění více než 150 členů církve Liberty Gospel Church a napadli Igweho, kterého „zbili a okradli, zbavili ho fotoaparátu, peněz a mobilního telefonu, načež se mu podařilo utéct na nedalekou policejní stanici a vyhledat pomoc.“[20][21] Část incidentu byla zachycena na film.[22]

Po útoku zažalovala vedoucí církve Liberty Gospel Church, pastorka Helen Ukpabio, vládu státu a také několik kritiků včetně Igweho, a požadovala 2 miliardy nair (asi 13 milionů USD, 2010) a „příkaz k trvalému zákazu“, který by omezil projevy kritiků v další kritice její práce.[19][20] Žalobu Ukpabiové později zamítl soudce P. J. Nneke u Federálního nejvyššího soudu v Kalabaru.[16]

V reakci na kritiku Igweho a dalších aktivistů Ukpabiová řekla reportérovi deníku The New York Times Marku Oppenheimerovi, že „její filmová vyobrazení posedlých dětí, které se za svitu měsíce shromažďují, aby požíraly lidské maso“ (jak je lze vidět v jejím filmu Konec zla) neměla být brána doslova, a uvedla, že podle Oppenheimera dokumentární film BBC Saving Africa's Children „přehání nebo si vymýšlí problém opuštěných dětí.“[19] Podle Oppenheimera „na otázku, jak si může být tak jistá, odpověděla: protože jsem Afričanka! V Africe jsou podle ní rodinné vazby příliš silné na to, aby se dítě ocitlo na ulici“.[19]

Skepticismus[editovat | editovat zdroj]

Leo Igwe, The Amaz!ng Meeting

Kromě založení Nigerijského humanistického hnutí byl Igwe také hlavním organizátorem a přednášejícím na první mezinárodní humanistické konferenci v subsaharské Africe v roce 2007.[23]

Leo Igwe také působil v představenstvu Atheist Alliance International, kde zprostředkoval spolupráci mezi AAI a Nigerijským humanistickým hnutím, díky čemuž NHM získalo jak mezinárodní Freidenkerovu cenu AAI, tak cenu AAI za komunitní spolupráci.[zdroj?]

V červnu 2009 poskytl Igwe jako ředitel Center For Inquiry - Nigeria rozhovor pro BBC World Service o snaze tohoto centra zvýšit povědomí o násilí a zanedbávání, které je důsledkem víry v čarodějnictví, a to jak ve jménu jeho praktikování, tak v důsledku strachu z magie.[24][25]

V roce 2012 napsal Igwe Manifest pro skeptickou Afriku, který získal podporu mnoha veřejných aktivistů v Africe i skeptických podporovatelů po celém světě.[26]

Na Sixth World Skeptics Congress (18.-20. května 2012) v německém Berlíně Igwe uvedl prezentaci s názornými popisky soudních procesů, kterým on a mnozí jeho příznivci čelili v Africe, když protestovali proti pronásledování a zabíjení dětí a menšin, a proti selhání orgánů činných v trestním řízení a náboženských vůdců, kteří se těmto zvěrstvům postavili.[27]

12. července 2012 se Igwe zúčastnil panelové diskuse na konferenci The Amaz!ng Meeting (TAM) s názvem „From Witch-burning to God-men: Supporting Skepticism Around the World.“[28][29] Igweho prezentace se zabývala otázkou chudoby, která je příčinou nabídky i poptávky po samozvaných exorcistech, kteří pak kořistí na zoufalých komunitách, a která vede k opouštění nebo zanedbávání dětí. S panelistou Eranem Segevem (tehdejším prezidentem Australian Skeptics) a moderátorem Brianem Thompsonem (Outreach Director, JREF) Igwe diskutoval o svém úsilí v oblasti obhajoby lidských práv a škodlivých účincích pověr a obviňování z čarodějnictví v Nigérii, Ghaně a Malawi.[28]

V říjnu 2012 byl Igwe jmenován výzkumným pracovníkem James Randi Educational Foundation (JREF),[30][31] skeptické neziskové organizace založené kouzelníkem a skeptikem Jamesem Randim. Randi o tomto jmenování řekl: „My v JREF jsme hrdí na to, že můžeme spolupracovat s panem Leo Igwem v boji proti smrtelně nebezpečným dezinformacím v Africe a na celém světě.“ Dodal, že poslání JREF „dokonale zapadá do velmi důležité práce pana Igweho“.[31]

V roce 2013 na setkání London Black Atheists Igwe přednesl projev nazvaný „Prolomení tabu ateismu v černošských komunitách“, v němž řekl: „Bůh se neobjevil! Černoši by se měli ozvat, protože náboženskými excesy trpíme nejvíce“.[32]

V roce 2017 se Igwe zúčastnil sedmnáctého European Skeptics Congress (ESC). Zde hovořil na téma vědy a náboženství. Zúčastnil se panelové diskuse s Petrem Janem Vinšem, knězem starokatolické církve, který hovořil o vnášení více kritického myšlení do náboženství. Igwe byl „přísně zdvořilý se svými poznámkami o tom, že nemá mluvit k věřícím lidem a přijmout vědu“.[33]

Ve své přednášce o humanismu v roce 2017 se Igwe svěřil, jak ho příklad tvrdé práce jeho rodičů inspiroval k přijetí filozofie, která v přístupu k problémům, jako je chudoba, nemoci a pověry, zdůrazňuje lidskou aktivitu. „V některých případech žene náboženství mnoho Afričanů k neobyčejným činům: k útokům na jiné lidské bytosti, k rituálním vraždám zaměřeným na ty, kdo žijí s albinismem, na ty, kdo mají hrb, a jak jsem se nedávno dozvěděl, na ty, kdo mají pleš. V Africe je rozšířená pověrčivost. Tolik lidí věří v čarodějnictví, tedy v něco, co nemá žádný rozumový ani vědecký základ. Přesto jsou údajné čarodějnice, obvykle ženy, děti a starší osoby, stále běžně napadány, vyháněny a zabíjeny. A já jsem si za součást svého životního poslání stanovil skoncovat s obviňováním z čarodějnictví a pronásledováním čarodějnic v Africe.“[34]

Čarodějnické testy[editovat | editovat zdroj]

Na konferenci JREF The Amaz!ng Meeting (TAM) v červenci 2013 Igwe vystoupil na panelu „Podpora skepticismu po celém světě“.[35] Během účasti na konferenci poskytl Igwe rozhovor Christopheru Brownovi z podcastu Meet the Skeptics, během něhož Igwe popsal tři testy používané k určení, zda je člověk „vinen“ praktikováním čarodějnictví. Každý ze tří testů je silně zaujatý proti obviněnému a zahrnuje užití náhodnosti přírody (kuřata nebo krokodýli) nebo fyzikálních zákonů (košťata).[1]

Test se slepicemi spočívá v tom, že testovaný poskytne věštci několik slepic. Věštec kuřatům obřadně usekne hlavu a sleduje, jak zabitá kuřata padají. Pokud dopadnou „tváří“ směrem k nebi, je podezřelý nevinný; pokud však dopadnou směrem k zemi, je obviněný vinen.[1]

Krokodýlí test je jednoduchý a obviněný je vhozen do řeky, ve které žijí krokodýli. Pokud je podezřelý napaden a sežrán, byl vinen. Tento test se již údajně nepoužívá. Igwe má podezření, že to může být způsobeno nadměrným lovem krokodýlů v místech, kde se testy prováděly.[1]

Test s koštětem využívá fyzikálních zákonů k tomu, aby obviněného výrazně znevýhodnil. Podezřelý sedí na malém sedátku, které poskytuje jen velmi malou oporu nebo rovnováhu. Po několika rituálních úkonech jsou štětinaté konce dvou košťat přitlačeny k přední části krku podezřelého. Pokud se košťata oddělí, nebo spíše pokud je potenciální čarodějnice schopna zůstat vzpřímená, je podezřelý nevinný. Pokud se košťata neoddělí a obviněný je odstrčen ze sedu, je podezřelý vinen.[1]

iDoubt[editovat | editovat zdroj]

Igwe v článku pro Committee for Skeptical Inquiry popsal metodu kritického myšlení, kterou nazývá „iDoubt“. iDoubt je způsob, jak kategorizovat a pečlivě zkoumat informace, než je přijmeme jako fakt.[36]

Igwe vyjmenovává pět pochybností:

  • Individuální pochybnost - označuje osobní otázky člověka založené na jeho zkušenostech s daným tématem
  • Inspirující pochybnost - se týká pochvaly tomu, kdo používá kritické myšlení a vyjadřuje pochybnosti namísto volného přijímání informací jako faktů
  • Vštěpující pochybnost - zdůrazňuje, že ačkoli mnoho lidí pochybuje přirozeně, kritickému myšlení je třeba se učit, nejlépe od útlého věku
  • Informovat o pochybnostech - označuje potřebu vyjadřovat své kritické myšlenky, abychom je šířili a povzbuzovali ostatní k témuž
  • Pochybnosti na internetu - ukazují způsob, jak podněcovat další kritické myšlení kladením otázek a přijímáním dalších otázek v reakci na ně[41].

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Igweho role koordinátora Nigerijského humanistického hnutí vedla k tomu, že mu byla udělena Freidenker Award za mimořádný přínos světovému ateismu během sjezdu Stars of Freethought 2005, který pořádaly organizace Atheist Alliance International a Atheists United.[37]
  • 11. února 2014 byl Igwe zvolen laureátem Mezinárodní akademie humanismu.[38]
  • V roce 2017 mu valné shromáždění IHEU udělilo cenu za zásluhy o humanismus. Při převzetí ceny ji Igwe věnoval „všem ohroženým humanistům na celém světě“.[39]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f BÖCKMAN, Pontus. Episode #085, feat. Leo Igwe. European Skeptics Podcast [online]. 6. 8. 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c CFI/Nigeria Leader Leo Igwe Featured Tonight on ‘Saving Africa’s Witch Children’ [online]. Center for Inquiry, 26. 5. 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Junior Fellow - Leo Igwe [online]. Bayreuth International Graduate School of African Studies. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ IGWE, Leo. The Witch is not a Witch : the Dynamics and Contestations of Witchcraft Accusations in Northern Ghana [online]. University of Bayreuth, Bayreuth International Graduate School of African Studies, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Advisory Council - Leo Igwe [online]. Atheist Alliance International. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MTS: Meet Leo Igwe. Meet The Skeptics! [online]. 29. 3. 2014. Dostupné online. 
  7. ↑ IGWE, Leo. When Sharia Becomes the Law of the Land. web.archive.org [online]. Center for Inquiry, podzim 2000. Roč. 20, čís. 4. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ IGWE, Leo. A Skeptical Look at African Witchcraft and Religion. Skeptic Magazine. 2004, roč. 11, čís. 1. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ VAN DER VALK, Joost; GAVAN, Mags. Saving Africa's Witch Children. Dispatches (TV Series) [online]. BBC, 12. 11. 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ SNIDER, John C. Ep. 181 - Leo Igwe on Witchcraft Accusations in Africa. American Freethought podcast [online]. 7. 10. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b Caste discrimination in Africa: IHEU speaks out at African Human Rights Commission [online]. Humanists International, 14. 5. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c Protest at Harassment of Leo Igwe in Nigeria [online]. European Humanist Federation, 9. 3. 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ POLLOCK, David. Letter to Vice-President Goodluck Jonathan [online]. European Humanist Federation, 8. 3. 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ IHEU representative Leo Igwe jailed and beaten for human rights work [online]. Humanists International, 18. 1. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Clampdown On Child Rights Activists In Akwa Ibom State: Leo Igwe Arrested By Police On the Orders Of Gov. Akpabio. Sahara Reporters [online]. Omoyele Sowore, 12. 1. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b ROBBINS, Martin. The dangerous fight for the 'child witches' of Nigeria. The Guardian [online]. Guardian Media Group, 14. 1. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Statements [online]. Campaign for a UN Parliamentary Assembly, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ IGWE, Leo. Towards an Effective Advocacy Against Witch Persecution in Malawi. The Maravi Post [online]. Eltas Enterprises INC., 11. 2. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b c d OPPENHEIMER, Mark. On a Visit to the U.S., a Nigerian Witch-Hunter Explains Herself. The New York Times [online]. The New York Times Company, 21. 5. 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b c DE WAAL, Mandy. Suffer the little children. Mail & Guardian Online [online]. M&G Media Ltd, 10. 4. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b ROBBINS, Martin. Face to faith. The Guardian [online]. Guardian News & Media Limited, 8. 8. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Helen Ukpabio militia invade child rights conference in Calabar, Nigeria. SaharaTV [online]. Sahara Reporters, 30. 7. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ ALLEN JR., Norm R. African Americans for Humanism in Africa. Free Inquiry [online]. Center for Inquiry, Inc, prosinec 2006 / leden 2007. Roč. 27, čís. 1. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Director of CFI—Nigeria Leo Igwe interviewed on BBC World Service [online]. Center for Inquiry, 15. 6. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Do traditional beliefs in witchcraft or the power of juju hold back development in Africa?. BBC World Service [online]. BBC, 14. 6. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ IGWE, Leo. A Manifesto for a Skeptical Africa [online]. James Randi Educational Foundation, 27. 10. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ STURGESS, Kylie. Leo Igwe—The Constant Fight Against Irrationality. Skeptical Inquirer [online]. Center for Inquiry, Inc, 6. 6. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b From Witch-burning to God-men: Supporting Skepticism Around the World [online]. James Randi Educational Foundation, 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ New Video from the Amaz!ng Meeting 2012: Supporting Skepticism Around the World [online]. James Randi Educational Foundation, 25. 1. 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ HILL, Sharon. Leo Igwe partners with JREF to respond to witchcraft problem in Africa. Doubtful News [online]. Lithospherica, 30. 10. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ a b Leo Igwe Appointed as New JREF Research Fellow [online]. James Randi Educational Foundation, 30. 10. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ BARNETT, Adam. The ‘taboo’ of atheism in black communities – Leo Igwe at Hackney Attic. Hackney Citizen [online]. Citizen News & Media Limited, 26. 4. 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ GERBIC, Susan Gerbic. Skeptical Adventures in Europe, Part 2. Skeptical Inquirer [online]. Center for Inquiry, Inc, 9. 4. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ IGWE, Leo. Why I choose humanism over faith [online]. TED Talks, srpen 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Workshop 3B • Supporting Skepticism Around the World [online]. James Randi Educational Foundation. Dostupné online. 
  36. ↑ IGWE, Leo. iDoubt: Critical Thinking and Skepticism in Africa in an Internet Age. Skeptical Inquire [online]. Center for Inquiry, Inc, 28. 7. 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ KAMDAR, Mehul. Atheist Alliance International’s 11th Annual Stars of Freethought Convention - Some Afterthoughts [online]. 4. 4. 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ LAW, Stephen. New additions to the International Academy of Humanism [online]. 11. 2. 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Tears and joy at IHEU General Assembly 2017 [online]. Humanists International, 10. 8. 2017. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



[[Kategorie:Ateističtí aktivisté]] [[Kategorie:Náboženský fundamentalismus]] [[Kategorie:Narození 1970]] [[Kategorie:Narození 26. července]] [[Kategorie:Kritici náboženství]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Psax/Pískoviště/Leo&oldid=20094023“