Wikipedista:PrinceMab/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Donna Tartt[editovat | editovat zdroj]

Donna Tartt (narozená 23. prosince, 1963) je americkou spisovatelkou a autorkou románů Tajná historie (1992), Malý kamarád (2002) a Stehlík (2013). Za román Malý kamarád získala literární cenu WH Smitha, zatímco román Stehlík jí v roce 2014 vynesl Pulitzerovou cenu. Časopis Time ji v tomtéž roce uvedl ve svém seznamu "Stovky nevlivnějších lidí"[1].

Život[editovat | editovat zdroj]

Donna Tartt se narodila v Greenwoodu, v deltě řeky Mississippi, a vyrůstala v blízkém městečku Grenada ve státu Mississippi. Jejímu otci se dařilo jako místnímu potikovi, zatímco její matka pracovala jako sekretářka. Ve třinácti letech Tarttovou prvně publikovali, když její sonet vydal Mississipský literární magazín.

V roce 1981 se zapsala na Mississippskou univerzitu, kde její psaní už v prvním ročníku zaujmulo Willieho Morrise. [1] Na doporučení Morrise pak Barry Hannah, vládnoucí spisovatel na Mississipské univerzitě, zapsal tehdy osmnáctiletou Tarttovou do svého magisterského předmětu o povídke. "Byla ohromně sečtělá," popsal ji Hannah. "Prostě výjimečný génius. Literární hvězda."[2]

Na doporučení Morrise a jiných (vyučujících) v roce 1982 přestoupila na Bennington College, kde u studia kreativního psaní navštěvovala hodiny klasické filologie u Claudea Fredericksa. V roce 2002 Tarttová údajně pracovala na převyprávění mýtu o Daidalovi a Ikarovi pro sérii Canongate Myth, což je série novel, v kterých současní autoři převyprávějí a adaptují antické mýty. [3]

Tarttová konvertovala ke katolicismu a do knihy The Novel, Spirituality and Modern Culture (2000) přispěla esejí "The spirit and writing in a secular world" (Duchovno a psaní v sekulárním světě). V této eseji Tarttová píše, že "... víra je životně důležitá pro můj proces tvorby díla a pro mou motivaci jej vytvářet", také ale varuje před spisovateli, kteří do svých románů vsouvají své názory a přesvědčení. Píše, že by se spisovatelé měli zdráhat "vkládat své názory přímo do svých děl". [1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Románový debut Tajná historie (1992) se stal okamžitou senzací. Román podmanivým způsobem popisuje partu studentů klasické filologie, které posedlost antickými klasiky a dionýskou estetikou povede až k dvojí vraždě. [4]

O deset let později vydán Malý kamarád (2002) se také zabývá tematikou vraždy, ač z jiné perspektivy. Dvanáctiletá Harriet Dufresne, bystrá a svérázná holka, se rozhodne vyřešit vraždu svého bratra, která zůstává i po dvanácti letech záhadou.[5]

Tarttové posledný román jde snadno označit za její nejúspěšnější: v roce 2014 se dočkal Pulitzera a o pět let později také filmového zpracování s Anselem Elgortem v hlavní roli. Stehlík (2013) je dickensovským vyprávěním Theodora Deckera, který v teroristickém útoku v galerii přichází o matku a zároveň nedopatřením nabývá Fabriciovu malbu stehlíka, která jej provází do Las Vegas a později zpátky do New Yorku -- i když nakonec Thea naháněčka za tímto obrazem jakožto symbolem pro krásu a estetično dotáhne až do Amsterdamu.[2]

Literární ceny[editovat | editovat zdroj]

  • 2003 Literární cena WH Smithe – Malý kamarád
  • 2003 nominace na cenu Orange Prize v kategorii próza – Malý kamarád
  • 2013 nominace na cenu National Book Critics Circle Award v kategorii próza – Stehlík
  • 2014 nominace na cenu Baileys Women's Prize v kategorii próza – Stehlík
  • 2014 Pulitzerova cena v kategorii próza – Stehlík
  • 2014 Ocenění Andrew Carnegie Medal za vyjímečné úspěchy v próze (Excellence for Fiction) – Stehlík
  • 2014 Cena Malaparte Prize (Itálie) – Stehlík[6]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Romány
  • The Secret History (1992, v češtině vyšlo jako Tajná historie, přel. Klára Kolínská, 2017, ISBN 978-80-257-1913-8)
  • The Little Friend (2002, v češtině vyšlo jako Malý Kamarád, přel. Lucie Johnová, 2016, ISBN 978-80-257-1845-2)
  • The Goldfinch (2013, v češtině vyšlo jako Stehlík, přel. David Petrů, 1. vyd. 2015, ISBN 978-80-257-1603-8)
Povídky
  • "Tam-O'-Shanter", The New Yorker, April 19, 1993, pp. 90–91
  • "A Christmas Pageant", Harper’s 287.1723, December 1993, pp. 45–51 ("Miss Vánoce")
  • "A Garter Snake", GQ 65.5, May 1995, pp. 89ff
  • "The Ambush", The Guardian, June 25, 2005
Eseje
  • "Sleepytown: A Southern Gothic Childhood, with Codeine", Harper’s 285.1706, July 1992, pp. 60–66 ("Ospalá města: jihogotické dětství s kodeinem")
  • "Basketball Season" in The Best American Sports Writing, edited and with an introduction by Frank Deford, Houghton Mifflin, 1993
  • "Team Spirit: Memories of Being a Freshman Cheerleader for the Basketball Team", Harper’s 288.1727, April 1994, pp. 37–40 ("Týmový duch: Vzpomínky prvňácké rozteskávačky basketbalového týmu)

[7]

  1. a b c Donna Tartt. Time [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b GALBRAITH, Interviewed by Lacey. Barry Hannah, The Art of Fiction No. 184. www.theparisreview.org. 2004, roč. Winter 2004, čís. 172. Dostupné online [cit. 2019-12-20]. ISSN 0031-2037. (anglicky) 
  3. DONNA TARTT. arlindo-correia.com [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  4. The Secret History. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 925152468. 
  5. The Little Friend. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 925994897. 
  6. The Secret History. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 925152468. 
  7. Donna Tartt. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 931385133.