Wikipedista:Prahabrnoblava/Vít Masare

Vít Masare (* 2. března 1987 Praha) je český politik, sociální inovátor, občanský aktivista a publicista zaměřující se od roku 2010 na klimatickou politiku, politiku udržitelnosti, protikorupční politiku a rozvoj občanské participace na spolurozhodování o věcech veřejných.

Veřejně začal působit jako organizátor pražských cyklojízd a později mluvčí iniciativy AutoMat a pražských neziskových organizací zaměřujících se na udržitelný městský rozvoj.

Od listopadu 2018 je spolupředsedou Zelených v Praze v období od ledna 2018 do ledna 2020 byl členem celostátního vedení Zelených.

Inicioval mj. vznik diskuzního fóra o dění v centru Prahy Praha číslo 1 (2015), inicioval a vede kampaně BEZUHLI.CZ (2018) a 55 miliard pro budoucnost aneb Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat! (2019). Byl jedním z hlavních koordinátorů Týdne pro klima (2019) a prosadil celoevropské usnesení European Green Party zavazující všechny členské strany k maximálnímu úsilí o bezodkladnou revizi celoevropské dopravní politiky z důvodu její neadekvátnosti situaci klimatické krize. Inicioval udělení čestného občanství Prahy 1 zapomenuté hrdince protinacistické opozice Marie Schmolkové. Vyzval vedení Prahy k ukončení spolupráce s finanční skupinou PPF.

V letech 2015-2016 působil jako odborný poradce dvou náměstků primátorky hl. m. Prahy pro územní rozvoj za Trojkoalici (Zelených, KDU-ČSL a STAN). V roce 2019 vykonával obdobnou funkci pro historicky prvního radního na Praze 1 za Zelené.

O činnosti s AutoMatem a udržitelném městě hovořil jako host pořadu Bourání na Radiu Wave a jako host pořadu Zátiší na Radiu 1 v roce 2013.

Názory na udržitelnou dopravu v Česku prezentoval jako host s dalšími dopravními experty v pořadu Souvislosti Jana Pokorného v České televizi v roce 2017.

Život

Vyrůstal v Praze na Žižkově a následně strávil většinu dospívání v panelovém sídlišti na pomezí Bohnic a Troji. Důležitým pro něj byla i zkušenost z východočeského Heřmanova Městce, odkud pochází jeho rodina.

Absolvoval Gymnázium Ústavní, poté vystudoval Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (promoval v roce 2010 s prací zaměřenou na francouzskou reakci na Maďarskou revoluci 1956 a získal titul Bc.) a následně Bezpečnostní studia na téže fakultě (promoval v roce 2014 s prací zaměřenou na moderní trendy městského rozvoje jako součást lidsko-bezpečnosntí politiky v 21. století a získal titul Mgr.).

Během bakalářského studia se živil jako frankofonní turistický průvodce po Praze. Významně jej ovlivnila roční stáž v rámci programu ERASMUS v Rennes, v Bretagni na škole Sciences Po Rennes (2008/2009) a po návratu dokumentární film Auto*Mat režiséra Martina Marečka.

Na základě zkušenosti z života v odlišně fungující francouzské společnosti a díky následnému seznámení se s prostředím českých progresivních organizací - zejména Marečkem založeného spolku AutoMat -, postupně věnoval víc a víc času ve prospěch podpory sociálně inovačních projektů zaměřených na přenos nejlepší zkušenosti z rozvoje a správy měst v zahraničí do Česka i mezi městy v Česku.

Hovoří plynně anglicky a francouzsky, ovládá základy italštiny, maďarštiny a ruštiny.

V roce 2013 se z politických důvodů přestěhoval na Prahu 1. Od té doby žije na Starém Městě a aktivně spolupracuje na občansko-politické reformaci sociálně vyloučeného centra Prahy.

Od roku 2015 je členem Zelených.

Je ženatý a společně se svou ženou vychovává částečně na rodičovské dovolené malou dceru.

Profesní a politická kariéra

AutoMat

Po shlédnutí dokumentárního snímku Auto*Mat režiséra Martina Marečka v lednu 2010 se přihlásil jako dobrovolník do tehdy paradoxně personálně vyčerpaného spolku AutoMat - řeč došla i na možnost zrušení spolku. Spolu s pár dalšími lidmi, které shlédnutý film rovněž mobilizoval, dodal spolku potřebnou energii do dalších let. V letech 2011-2014 byl zvolen do tříčlenného vedení spolku a učiněn mluvčím AutoMatu.

Svou kapacitou a zaměřením pomohl k navázání mezistátní spolupráce AutoMatu s podobně zaměřenými organizacemi napříč Evropou a zintenzivnění přeshraničního přenosu informací.

Cyklojízdy

V létě 2010 byl pověřen funkcí koordinátora cyklojízd. Stalo se tak navzdory faktu, že k samotnému pohybování se vnitřní Prahou na kole jej přivedli vlastně až členové AutoMatu několik měsíců předtím. Všechny každoměsíční malé cyklojízdy a dvakrát ročně i velké cyklojízdy koordinoval až do nalezení dalších následovníků v roce 2012. Během tohoto působení podporoval, inspirován zejména masivními budapešťskými Critical Mass rozvoj cyklojízd jako pozitivní společenské události s kulturním přesahem. Dosavadní střety s Policií se podařilo nahradit za poklidnou partnerskou spolupráci. Některé z velkých cyklojízd v období působení Víta Masare v jejich organizaci se zařadily na vrchol žebříčku účasti veřejnosti.

(Historicky největší přišla však až v roce 2015, kdy tisíce lidí nalákala možnost projet se kontroverzním dosud neotevřeným tunelem Blanka).

Do práce na kole

Na jaře 2011 převzal v těsně před zahájením hlavní fáze projektu vedení prvního ročníku kampaně Do práce na kole. Přípravu ročníku 2012, který poprvé expandoval i mimo Prahu, a dal si za cíl preferovat prvky týmové spolupráce nad sledováním výkonnosti a najetých kilometrů, od koordinoval od začátku do konce.

Laboratoř udržitelného urbanismu (dříve Watchdog)

V létě 2011 byl pověřen funkcí mluvčího AutoMatu, tedy především jeho watchdogového programu zaměřeného na dohled a lobbing v oblasti pražské politiky v oblasti dopravy a městského rozvoje. Následně byl zvolen do tříčlenné Výkonné rady, vedení spolku. Po ročníku 2012 předal následovníkům koordinaci kampaně Do práce na kole, v průběhu roku předal také organizaci cyklojízd. Maximálně se zaměřil na watchdogovou činnost a lobbing.

Proměna severojižní magistrály v novou městskou třídu

V roce 2011 byl spoluautorem a hlavním vyjednavačem tzv. Iniciativy za humanizaci magistrály, dokumentu, který podepsali v lednu 2012 starostové Prahy 2, 4, 7 (všichni z ODS) a "nerozporoval" jej starosta Prahy 1 (TOP 09), ve kterém signatáři zavrhli tunelové řešení magistrály (plán z doby primátora Béma), ale vyslovili se shodně pro povrchové zklidnění a žádali od vedení Prahy 50 milionů na zahájení projektové přípravy změn. Adresované vedení Prahy (ODS s ČSSD) tyto peníze sice navzdory slibům nikdy neuvolnilo, ale zároveň ani nepokračovalo v rozvíjení teorie o tunelech. V době splnění podmínky tehdejší ODS - tedy otevření tunelu Blanka v roce 2017 - ODS nicméně začala namísto podpory realizace změn, požadovat další dlouho nesplnitelné podmínky - dostavbu celého Městského okruhu.

Nábřeží žije!

V roce 2012 byl jedním z hlavních autorů oživení dávného slibu primátora Béma ohledně zneprůjezdnění Smetanova nábřeží pro tranzit. Na základě inspirace newyorskými Summer streets a kolumbijskými Ciclovías byl zprvu s ODS ve vedení Prahy projednáván záměr obdobné opakované transformace Smetanova nábřeží v zónu bez aut po dobu několika týdnů nebo série několika letních sobot v létě 2013. Akce měla být spojena s historicky prvním navedením objízdné dopravy mimo Malou Stranu, s rozsáhlými debatami s místními rezidenty ohledně možností zlepšování podmínek pro život v centru a s intenzivním průběžným laděním dopravně organizačních opatření stejně jako intenzivním sběrem a vyhodnocováním dopravních dat.

Akce následně nesoucí název Nábřeží žije!, nabrala novou dynamiku v momentě transformace Útvaru rozvoje města (ÚRM) na Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) po zapojení se TOP09, resp. tehdy nového náměstka primátora pro územní rozvoj Tomáše Hudečka do koalice s ODS. Začala se oficiálně připravovat jako společný podnik IPRu, AutoMatu a MHMP. Vlivem průtahů při změnách ve vedení komunikace MHMP byl zmeškán letní termín, v úvahu tak na dlouho dopředu připadl už jen brzký podzim 2013.

Přípravy byly od samého začátku, déle jak rok, konzultovány se zástupci koalice na Praze 1.

První komplikací byla ztráta informačních letáků pro rezidenty a firmy z okolí, jejichž roznos si zadal Magistrát u České pošty. Namísto roznosu letáky na poště zmizely.

Těsně před zahájením akcí začal projekt otevřeně sabotovat Hudečkův stranický kolegaz TOP 09, starosta Prahy 1, Oldřich Lomecký. Přes opakované žádosti o publikaci, včetně dodání hotových podkladů k použítí, nenapsala Městská část Praha 1 (koalice TOP 09, ČSSD) svým obyvatelům v radničních novinách, na webu, ani na sociálních sítích o smyslu a konání akce, ani o souvisejících debatách, které byly určeny ke sběru informací pro tvorbu Strategického plánu hl.m. Prahy, zejména pro kapitolu věnující se podpoře života v centru, ani o dopravních opatřeních jediné slovo.

Starosta nereagoval ani na pozvánky do debat organizovaných IPRem během sobot přímo na nábřeží.

Místo toho začal navzdory měsícům konzultací po první sobotě do médií rozhlašovat, že Magistrát o akci nikoho neinformoval, že to je útok na místní rezidenty, a že byl vždycky proti. ODS dokonce pro účely současně probíhající kampaně pro předčasné sněmovní volby vytvořila v podobném duchu manipulativní petici, kterou vynila organizátory, že chtěli zlikvidovat dopravou Malou Stranu. Přitom právě s ODS (z vedení Prahy) se celá akce začala připravovat již rok předtím, resp. několik let předtím, když primátor Bém sliboval ýe režim nábřeží sám do pár let změní.

Konečným překvapením bylo na evaluační schůzce po první sobotě, že většina vedoucích úředníků Magistrátu i Policie, kteří měli na akci spolupracovat, ignorovali základní princip akce, že klíčovým prvkem je, že poprvé v historii při dopravní uzavírce na nábřeží nemá být objízdná trasa vedena přes Malou Stranu, ale Strahovským tunelem. Navzdory všem veřejně známým dohodám onu první sobotu veškerou objízdnou dorpavu navedli na Malou Stranu.

Dohodu, že na základě zkušeností z každé proběhlé soboty budeme pro příští týden režim zlepšovat, část z nich rovněž prostě odmítla s tím, že je řešení problémů nezajímá. Někteří klíčoví úředníci namísto zkontorlování akce na místě, prostě odjeli z Prahy a co se bude dít na místě je vůbec nezajímalo.

Výsledkem akce byla i přes všechny komplikace odborná studie Centrum bez kolon , ale také spousta zkušeností s kvalitami a schopnostmi řady politiků a úředníků, kteří spolurozhodovali o rozvoji Prahy.

Starosta Prahy 1 Lomecký navíc při přímé konfrontaci, kdy jej Vít Masare po opakovaném ignorování pozvání do diskuze potkal náhodou na ulici, otevřeně na otázku, proč když už odmítá o akci jakkoliv informovat radničními médii ještě ke všemu do médií šíří nepravdy a pomluvy, otevřeně přiznal, že to vše dělá "z politických důvodů".

Po této odstrašující zkušenosti a po vyslechnutí sdělení, že se s ním politici z vedení Prahy 1 nebudou bavit, když na Praze 1 nebydlí, se Vít Masare na podzim 2013 na Prahu 1 přestěhoval a začal propojovat místní opozici.

V Ozvučné desce (MOZD) a Pražském urbanistickém kroužku (PUK)

Na konci roku 2012, po nástupu Tomáše Hudečka do funkce náměstka primátora pro územní rozvoj, byl Vít Masare Adamem Gebrianem přizván do nově vzniklého poradního orgánu nové Rady hl.m. Prahy (ODS-TOP09) s názvem Metropolitní ozvučná deska. Ještě před prvním jednáním se za AutoMat, v zastoupení nepřítomného kolegy, zúčastnil neplánovaně setkání zástupců pražských neziskovek, které se zabývaly rozvojem města, mezi kterými panovala opatrná skepse vůči exkluzivnímu formátu Ozvučné desky.

Tento postoj pak byl Vít Masare jediný ochoten tlumočit na úvodním jednání plénu Ozvučné desky. Tím se stal de facto mluvčím pražských rozvojových neziskovek. Za tyto byl přizván do koordinační skupiny Ozvučné desky, kde se následně podílel na maximální možné diverzifikaci účastníků jednání Ozvučné desky z původně převažujícího modelu muži-architekti-středního věku.

Z platformy neziskovek kolem Ozvučné desky se následně vyvinul tzv. Pražský urbanistický kroužek (PUK), který vytvořil mj. crowdsourcovaně vytvořený Manuál pro udržitelné územní plánování a rozvoj Prahy, z kterého pak bylo možno čerpat při tvorbě programového prohlášení Rady hl.m. Prahy pro roky 2014-2018.

VIZE 2025: Vize pro mobilitu a veřejný prostor Praha 2025

V květnu 2014 se Vít Masare omezeně podílel na vydání dokumentu VIZE 2025: Vize pro mobilitu a veřejný prostor Praha 2025.

Pražské předvolební debaty 2014

Před komunálními volbami chtěl AutoMat navázat na předchozí praxi a zrealizovat sérii předvolebních debat s kandidáty do vedení Prahy. Novinkou mělo být zavedení debat i do vybraných městských částí. Po odmítnutí ze strany Martina Veselovského z tehdy nově vzniklé DVTV pro nedostatek kapacit Vít Masare tyto debaty s kolegy zprodukoval se zřejmě ještě menšími kapacitami metodou DIY. Čtyři tematické debaty celoměstské a debatu na Praze 7 i sám moderoval. Debatu na Praze 1 spoluprodukoval.

Oživení

Starostové pro transparentnost

Na podzim roku 2014 se jako projektový manažer zapojil v protikorupčním spolku Oživení z.s. do realizace projektu Starostové pro transparentnost. Cílem projektu byla podpora zveřejňování smluv bez ohledu na výsledek projednávání zákona o registru smluv. Oněch několik měsíců to byla pravděpodobně jediná probíhající aktivita na podporu zákona o registru smluv. Vedlejším efektem aktivity byla i spoluúčast při vzniku myšlenky založení platformy Otevřená města.

Zelení

Jednička bez hazardu - historicky první obecní referendum na Praze 1

Na sklonku roku 2013 se Ondřej Černoš ze Zelených z Prahy 1 přihlásil na workshopu pořádaném spolkem Občané proti hazardu z.s. k pořádání petiční akce k vyvolání protihazardního referenda na Praze 1.

Tou dobou se Vít Masare již několik měsíců účastnil schůzek místní buňky Zelených, kde ho zaujalo, že se jejím novým předsedou v září stal Filip Ježek, a kterou identifikoval jako jediné reálné opoziční uskupení na Praze 1.

Černošovu myšlenku sesbírání podpisů pro referendum doplnil o kritickou úvahu, že to v paletě mnoha problémů řivota v centur Prahy rozhodně není ten nejhorší a že úspěch ve sběru podpisů bude zapojené stát spoustu energie a času, a že to bude hodně moc práce. Když i nadále řada lidí souhlasila s pokračováním v akci a vyargumentovala nadlokální význam tématu, pokračoval Vít Masare v koordinaci plánování akce.

Přičiněním Víta Masare celá akce neskončila již po pár stovkách sebraných podpisů. Během léta se podařilo namotivovat řadu dalších lidí do sbírání podpisů a do této kampaně door-to-door. Úspěch se dostavil v půlce srpna po několika týdnech intenzivního denního sbírání každý večer po práci. Určení termínu konání referenda bylo však Lomeckým zmanipulováno, aby se předešlo konání referenda v den voleb ve stejných budovách a tím aby se minimalizovala účast hlasujících. Vydání radničních novin se radši zrušilo, než, aby se z něj občané o referendu dozvěděli.

Nová povolební koalice - doposud vládnoucí TOP09, ČSSD doplnění o ODS po volnách porušili své sliby dané občanům na předvolební debatě a výsledek referenda vyignorovali kompletně.

V týmu náměstka primátorky pro územní rozvoj a územní plánování

Ještě jako nestraník byl na sklonku roku 2014 Masare přesvědčen Matějem Stropnickým a Petrou Kolínskou, aby přijal žádost Matěje Stropnického a stal se jeho poradcem-asistentem jakožto nového náměstka primátorky pro územní rozvoj a územní plán.

Kapitola programového prohlášení pro rozvoj Prahy 2014-2018, na jejíž vytvoření primátorka Krnáčová poskytla šílené jedno dopoledne, aniž by sama svou kapitolu dodala ostatním ke konzultaci ještě několik dalších týdnů, vznikala v jádru s využitím crowdsourcovaně vzniklého materiálu Manuál pro udržitelné územní plánování a rozvoj Prahy, který vznikl v koordinaci Pražského urbanistickéhokroužku (PUK). Z toho důvodu o pár měsíců později architekt Martin Kloda psal o tzv. "spiknutí neziskovek" proti Praze.

Náměstkovský tým přežil turbulence celých 4 let volebního období a Petra Kolínská tak mohla hodnotit, do jaké míry se programové prohlášení podařilo naplnit.

Toto období se neslo především v duchu:

• ztransparentňování procesu pořizování změn územního plánu - včetně mj. zřízení Komise pro změny územního plánu
• zachraňování Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který Matěj Stropnický uhájil proti vůli většiny koalice po jeho zrušení a navrch prosadil navýšení jeho rozpočtu
• nejprve zachraňování a potom rovnou ekologizační věcné novelizace Pražských stavebních předpisů, kterou ukončila tzv. "kuchyňkovou aférou" primátorky Krnáčové a Ondřeje Boháče z IPRu a následným odvoláním Matěje Stropnického z funkce v říjnu 2015
• snahy o otevřenou diskuzi ohledně do té doby velmi netransparentně probíhajících příprav nového Metropolitního územního plánu. Pro tyto účely vznikla a jednala Komise pro dohled nad přípravou Metropolitního plánu.
• zajišťování příjmů do Fondu dostupného bydlení hl.m. Prahy
• zavádění principů participace do plánovací praxe v Praze zejména při plánování rekonstrukce významných ulic a veřejných prostranství
• úsilí o prioritizaci veřejné hromadné dopravy (v souladu s programovým prohlášením a zároveň navzdory faktickým krokům zbytku koalice)
• zaměření pozornosti na význam revitalizace a rehabilitace veřejných prostranství v okolí stanic metra na sídlištích
• snahy o řešení množících se konfliktů kolem intenzivně využívaného prostředí kolem Vltavy, zejména, ale nejen kolem náplavky na Praze 2 v návaznosti na Koncepci pražských břehů
• iniciace koordinované práce hl. m. Prahy na proměně severojižní magistrály v novou městskou třídu
• oživování projektu ze soutěže na rekonstrukci Malostranského náměstí
• úsilí o zabránění oddělení ZEVO Malešice od svozu odpadu z Prahy
• úsilí o regulaci reklamního smogu

V týmu náměstkyně primátorky pro územní rozvoj, územní plán, životní prostředí a energetiku

Po odvolání Matěje Stropnického z funkce pokračoval Vít Masare do jara 2016 spolu s celým týmem pod Janou Plamínkovou z Trojkoaličního STANu.

Centrum bez šmejdů

Po volbách 2017 spolu s většinou tehdejších kolegů z hlavní kanceláře Zelených z úsporných důvodů ihned podal výpověď. Získal tak nesmírně cennou první zkušenost s prací zaměstnankyň Úřadu práce a také s tím, jaké to je být bez úspor závislý na sociálních dávkách a na štěstí.

Během nezaměstnanosti, než si našel obživu pro uživení nově očekávané početnější rodiny, zrealizoval s řadou dobrovolníků minikampaň Centrum bez šmejdů, - týden trvající nenásilnou informační blokádu nejhorší směnárny v Praze, potažmo v Česku - provozovnu česko-britské firmy Checquepoint na rohu Staroměstského náměstí a Železné.

Na téma zhmotněné 100m od jeho bydliště Víta Masare přivedl částečně Janek Rubeš, který se dříve vyslovil, že kdyby někdo směnárnu blokoval aspoň týden, splnil by Jankovi sen. Druhou motivací byl Jankem vyvolaný nadprůměrný zájem o téma směnárny, který byl na sociálních sítích pár týdnů před sněmovními volbami, zejména při srovnání se zásadními tématy, která ovlivňují budoucnost obyvatel Česka, jako třeba udržitelnost, sociální situace, vzdělávání, kvalita demokracie nebo korupce v politice, neuvěřitelně intenzivní.

Zatopit na týden malým mediálně známým podvodníčkům se tedy jevilo jako vhodné rehabilitační konání poté, co se letité úsilí o řešení závažnějších témat nepotkalo ve volbách s momentálními zájmy veřejnosti. I s přispěním této blokády, ale také z ní plynoucího zkontaktování se s majiteli objektu, došlo následně k vypovězení smlouvy provozovatelům směnárny s účinností v létě 2018.

Kampaň na záchranu nejstarší nemocnice v Česku - Zachraňme Františka

Po získání informací, že radnice Prahy 1 hodlá podniknout riskantní kroky, které by mohly vést až k privatizaci, či případně zrušení nejstarší nemocnice v Česku, Nemocnice Na Františku Petr Kučera spolu s Vítem Masare začali podnikat kroky, jak rizikům zabránit. Vít Masare prosadil projednání tématu na výboru pro zdravotnictví zastupitelstva hlavního města Prahy, což byl zárodek pro zájem hl.m. Prahy finančně i majetkov do diskuze o budoucnosti nemocnice vstoupit. Opoziční zastupitel Prahy 1 Petr Kučera byl politickým lídrem následné kampaně Zachraňme Františka, jejímž středobodem byla petiční akce směřujícíc k vypsání referenda o nemocnici. Autorem nápadu usilovat v tomto případě o referendum byl Jan Čižinský. Koordinaci realizace referendového sběru podpisů řídil Masare.

Vzhledem ke spojení s dvojkolovými prezidentskými volbami bylo potřebného podpisů dosařeno v neuvěřitelném čase 8 hodin. Navíc s rezervou více jak tisíc podpisů. Sbírání během druhého kola voleb nebylo vůbec zapotřebí. Radnice Prahy 1 pod dvojitým tlakem - zájmu hlavního města a peice za referendum - začala brzdit.

Ve vedení Zelených 2018 - 2020

V lednu 2018 během pár dní získal nové zaměstnání (ve finančním sektoru, v oblasti kontroly dodržování mezinárodních hospodářských sankcí), stal se otcem a sepsal kandidaturu do předsednictva Zelených.

Funkci člena vedení strany s cílem provést stanu složitým obdobím po ztrátě většiny příjmů a motivace cílené roky ke sjednocení strany kolem dlouhodobého programu a směrem k dosažení úspěchu ve sněmovních volbách 2017 zastával od ledna 2018 do ledna 2020. Na starosti měl gesce financí, fundraisingu a regiony Praha a Karlovarský kraj. V daném období nutné konsolidace strany měl zásadní podíl především na těchto výsledcích:

Pusťte kanál Dunaj-Odra-Labe k vodě

Zelení dali do kontrastu astronomické náklady 650 miliard Kč na budování vnitrozemských lodních cest a vyschlou krajinu. Obnova přirozených schopností krajiny zadržovat vodu si zaslouží investice mnohem víc než betonování kanálů a jezů.

BEZUHLI.CZ - kampaň na kolektivní přepínání na obnovitelné zdroje energie

Zelení se novou iniciativou BEZUHLI.CZ , kterou inicioval a vede Vít Masare spolu s průkopnickým prosazováním klimapolitiky v hlavním městě ihned po zveřejnění zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu z října 2018 zapojili do nového klimatického hnutí v Česku a dodávali mu inspiraci a významnou organizační kapacitu.

Kampaň 55 miliard pro budoucnost resp. Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat!

Vít Masare jménem Zelených inicioval opozici proti záměru vlády investovat 55 miliard Kč do výstavby 3. ranveje letiště Praha-Ruzyně a zahájil kampaň 55 miliard pro budoucnost resp. Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat!

Celoevropské usnesení k revizi evropské dopravní politiky (směrnice TEN-T)

Zelení prosadili Vítem Masare iniciované celoevropské usnesení European Green party zavazující všechny evropské zelené strany usilovat o bezodkladnou revizi evropské směrnice o mezinárodní dopravě TEN-T, která je v době klimatické krize nebezpečně neaktuální.

Učitelé za klima a Týden pro klima

V rámci reprezentace Zelených v klimatickém hnutí Vít Masare inicioval vznik učitelské platformy Učitelé za klima a byl jedním z tří hlavních koordinátorů Týdne pro klima.

• Zelení zvládli fungovat a dosahovat řady výsledků i s drasticky omezenými příjmy
• Zelení byli schopni úspěšně fundraisovat na komunální volby po celé republice a tyto mnohde proměnit v úspěch i navzdory předchozímu debaklu z voleb směnovních
• Zelení přežili volební neúspěch na celopražské úrovni a nahradili jej průlomovými úspěchy ve strategicky významné Praze 1
• Zelení dali možnost vyrůst nebo si odpočinout novým lídryním a lídrům, kteří převzali obrozenou stranu v roce 2020

Spolupředsedou pražských Zelených od listopadu 2018

Po neúspěšných celopražských volbách, kde kandidoval na 7., nevolitelném místě kandidátky, ale se zkušeností z čerstvého historického úspěchu z Prahy 1, kde se podařilo sestavit reformní koalici, kandidoval a uspěl ve volbě pražského spolupředsedy Zelených. Protikandidátem byl podnikatel Štěpán Klimeš, který byl následně zvolen jako řadový člen pražského vedení. Dosavadní úspěchy:

• Nastartování debaty o klimapolitice ve vedení Prahy
• Vyvolání historicky prvního vyhlášení stavu klimatické nouze ve Střední a Východní Evropě - na Praze 7
• Přepnutí radnic Prahy 1, 3 a 7 na obnovitelné zdroje energií v rámci kampaně BEZUHLI.CZ
• Prosazení zásadního navýšení prostředků na údržbu stromů v pražských ulicích v době jejich masivního schnutí
• Zásadní kultivace údržby Sherwoodu (Vrchlického sadů) včetně brigád - prvotní cesty k reintegraci - pro místní lidi bez domova
• Propojení agendy klimatu a overtourismu s rozšiřováním Letiště Praha prostřednictvím kampaně Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat!

Součástí reformní koalice na Praze 1 (XII 2018 - I 2020)

Po 5 letech intenzivní opoziční práce se Vít Masare stal prostřednictvím kolegy, zastupitele a posléze radního Petra Kučery součástí reformní koalice, která byla vydržela ve vedení Prahy 1 od voleb 2018 do převratu v lednu 2020. Jako odborný poradce radního pro životní prostředí, IT, úklid a rozvoj hřišť, resp. projektový manažer pro lepší klima působil zároveň jako předseda komise pro participaci a Místní agendu 21, která zaváděla na radnici znalost principů strategického plánování a participace, člen komise investiční, která doporučila revidovat investiční smysluplnost některých mnohamilionových investičních projektů z minulosti (např. podzemní garáže na Malostranském náměstí) a člen komise dopravy a veřejného prostoru - historicky první, která na Praze 1 neoznačovala za veřejného nepřítele lidi na kole.

Z hlavních dosažených úspěchů lze kromě výše zmíněných doplnit také: