Wikipedista:Podzemnik/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPotápky
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpotápky (Podicipediformes)
Fürbringer, 1888
Čeleďpotápkovití (Podicipedidae)
Bonaparte, 1831
Sesterská skupina
plameňáci (Phoenicopteriformes)
Tento článek je o řádu vodních ptáků. O nekonformní, prozápadně orientované mládeži pojednává článek Potápka (subkultura).

Potápky (Podicipediformes) je řád široce rozšířených vodních ptáků, kteří obývají sladkovodní biotopy všech kontinentů s výjimkou Antarktidy. Jedná se poměrně o ucelený řád, v rámci kterého se rozeznává jediná čeleď potápkovití (Podicipedidae). Rozeznává se kolem 23 recentních druhů, z nichž hned 3 v nedávné době vyhynuly. Potápky nápadně připomínají potáplice, se kterými byly v minulosti spojovány, avšak morfologické a genetické studie ukázaly, že jejich nejbližšími příbuznými jsou plameňáci.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Čeleď potápkovití (Podicipedidae) vytyčil v roce 1831 francouzský přírodovědec Charles Lucien Bonaparte.[1] Německý anatom Max Fürbringer čeleď povýšil na řád potápky (Podicipediformes) v roce 1888.[2] Taxonomické postavení potápek nicméně bylo diskutabilní až do počátku 21. století (viz níže). Vědecký název čeledi i řádu je odvozen z rodu potápek Podiceps, které má základ v latinském podex, podicis („řiť“, „zadnice“) a pes („noha“).[3]

Vnější fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Potápky byly tradičně považovány za nejbližší příbuzné potáplic (Gaviiformes).[4][5] Již v roce 1935 však bylo poukázáno na to, že podobnost obou skupin může být důsledek konvergentní evoluce, tzn. důsledek podobných selekčních tlaků, který v průběhu evoluce vzhledově i ekologicky přiblížil dvě jinak nepříbuzné skupiny.[6] Stejný názor měli i průkopníci výzkumu DNA ve fylogenezi ptáků Sibley & Ahlquist (1990).[7] V roce 2001 byli poprvé identifikováni jako možná sesterská skupina potápek plameňáci (Phoenicopteriformes).[8] To následně potvrdily i morfologické[9] a další genetické studie.[10][11][12] Toto zjištění bylo poměrně překvapující, jelikož plameňáci jsou dlouhonozí ptáci, jenž potravu sbírají broděním a filtrací živočichů z vody, zatímco potápky jsou krátkonozí ptáci, co se živí převážně rybami a menšími členovci, pro které se potápí pod vodou.[9] Podrobná studie morfologie identifikoval hned kolem 11 morfologických znaků, které mají obě skupiny jedinečně společné. Patří k nim 23 presakrálních obratlů (obratle v oblasti horní části těla; většina ostatních ptáků jich má jen 18–21), 11 ručních letek (jediná další skupina se stejným počtem jsou čápovití (Ciconiidae)), vejce pokrytá vrstvou amorfního kalcia fosfátu (k tomu dochází pouze u některých druhů tabonovitých (Megapodiidae)) a nejméně 4 hrudní obratle srůstající do notaria.[9] Společný klad potápek a plameňáků se označuje jako Mirandornithes.[13] Ten patrně představuje bazální klad samotných Neoaves, tedy jednoho ze dvou hlavních kladů moderních ptáků (druhým jsou běžci).[14][15][16]

Fosilní nálezy[editovat | editovat zdroj]

Fosilní záznam potápek je navzdory jejich celosvětovému rozšíření jen chabý. Většina popsaných fosilních druhů z neogénu je známa jen na základě fragmentů kostí končetin. Nejstarší fosilie, které se snad dají přiřadit k potápkám, pochází z oligocénu, i když jejich zařazení mezi potápky je diskutabilní.[17] Z větší dávkou jistoty se za raně primitivní klad potápek dají považovat miocénní potápky z rodu Miobaptus, které jsou známy z nálezů z Česka[18][19] a jezera Bajkal.[20] Ze Španělska je z dobře zachované miocénní kostry znám rod Thiornis.[21][22] Z pliocénu se ve fosilním záznamu zachoval severoamerický rod Pliolymbus[23][24] a několik fosilních druhů je známo i z rodů, které dodnes mají recentní zástupce, mj. Podiceps,[25][23] Aechmophorus či Podilymbus.[23] Jelikož se na severní polokouli objevují potápky ve fosilním záznamu až v miocénu, předpokládá se, že se vyvinuly na jižní polokouli a teprve později osídlili severní polokouli.[26]

Fosilie primitivního druhu potápky Thiornis sociata

K fosilním taxonům potápek se řadí mj. následující rody a druhy:[23][24][25][26][17]

Vnitřní systematika[editovat | editovat zdroj]

Rozeznává se 20 žijících druhů potápek v 6 rodech. 3 další druhy nedávno vyhynuly.[27] Rozdělení do rodů je založeno na anatomických, morfologických a etologických rysech. Druhově zdaleka nejrozmanitější je rod Podiceps, jehož zástupci se vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy. Do tohoto rodu se zařazuje i většina potápek vyskytujících se na území Česka, jako je potápka černokrká nebo roháč. Podobně široké rozšíření má i rod Tachybaptus. Rody Podilymbus i Aechmophorus zahrnují po dvou druzích potápek z Ameriky, rod Poliocephalus dva druhy z Australasie a rod Rollandia dva druhy z Jižní Ameriky.[27][28] Úplný seznam recentních nebo nedávno vyhynulých taxonů zahrnuje následující tabulka:[29][27]

Obrázek Rod Seznam druhů
Podilymbus Lesson 1831
Tachybaptus Reichenbach 1853
Poliocephalus Selby, 1840
Aechmophorus Coues, 1862
Podiceps Latham 1787
Rollandia Bonaparte, 1856

Popis[editovat | editovat zdroj]

[30]

del Hoyo[31] Potápky dorůstají velikosti od nejmenších 27 cm až po největší 48 cm. Mají krátký zobák, dlouhý krk a kratičký ocas. Prsty mají opatřené plovacími lemy a nohy jsou posunuty dozadu tak, že ptáci prakticky nemohou stát. Obě pohlaví vypadají stejně.

Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pro potravu se potápějí do vody, kde loví ryby, hmyz, měkkýše a korýše.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Potápky si budují své hnízdo z vodních rostlin. Vypadá jako plovoucí plošina na vodě či chuchvalec ukotvený vodními rostlinami. Hnízdí v rákosí, na větších jezerech, zatopených lomech i umělých vodních nádržích. Obvykle hnízdí po jednotlivých párech, některé druhy (jako potápka černokrká) hnízdí i v koloniích. Samice snáší jednou či dvakrát (podle druhu) do roka 4-6 bílých vajec, o které se starají oba rodiče. Mláďata krmí nejčastěji rybami. Rodiče často polykají vlastní peří a pak jím krmí svá mláďata, kterým tím pomáhají při trávení, zbavují je cizopasníků v žaludku. Jako u potáplic se mláďata vozí na hřbetě rodičů.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ BONAPARTE, Charles Lucien. Saggio di una distribuzione metodica degli Animali Vertebrati. Giornale Arcadico di Scienze Lettere ed Arti [online]. 1831. Roč. 49. Dostupné online. 
  2. ↑ FÜRBRINGER, Maximilian; FÜRBRINGER, Maximilian. Untersuchungen zur Morphologie und Systematik der Vögel, zugleich ein Beitrag zur Anatomie der Stütz- und Bewegungsorgane. Amsterdam: T. van Holkema Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.51998. (německy) 
  3. ↑ JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 311. (anglicky) 
  4. ↑ L., R. The Structure and Classification of Birds. Nature. 1898-11, roč. 59, čís. 1516, s. 49–50. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/059049a0. (anglicky) 
  5. ↑ FÜRBRINGER, Maximilian; FÜRBRINGER, Maximilian. Untersuchungen zur Morphologie und Systematik der Vögel, zugleich ein Beitrag zur Anatomie der Stütz- und Bewegungsorgane. Amsterdam: T. van Holkema Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ STOLPE, Max. Colymbus, Hesperornis, Podiceps: ein Vergleich ihrer hinteren Extremität. Journal of Ornithology. 1935-01-01, roč. 83, s. 115–128. ADS Bibcode: 1935JOrni..83..115S. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. DOI 10.1007/BF01908745. (anglicky) 
  7. ↑ SIBLEY, Charles G.; AHLQUIST, Jon E. Phylogeny and Classification of the Birds: A Study in Molecular Evolution. Yale: Yale University Press, 1990. Dostupné online. ISBN 978-0-300-04085-2. (anglicky) 
  8. ↑ TUINENF, Marcel Van; BUTVILL, Dave Brian; KIRSCH, John A. W. Convergence and divergence in the evolution of aquatic birds. Proceedings of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences. 2001-07-07, roč. 268, čís. 1474, s. 1345–1350. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rspb.2001.1679. PMID 11429133. (anglicky) 
  9. ↑ a b c MAYR, GERALD. Morphological evidence for sister group relationship between flamingos (Aves: Phoenicopteridae) and grebes (Podicipedidae). Zoological Journal of the Linnean Society. 2004-02, roč. 140, čís. 2, s. 157–169. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1096-3642. DOI 10.1111/j.1096-3642.2003.00094.x. (anglicky) 
  10. ↑ CHUBB, Alison L. New nuclear evidence for the oldest divergence among neognath birds: the phylogenetic utility of ZENK (i). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 140–151. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/S1055-7903(03)00159-3. 
  11. ↑ ERICSON, Per G.P; ANDERSON, Cajsa L; BRITTON, Tom. Diversification of Neoaves: integration of molecular sequence data and fossils. Biology Letters. 2006-12-22, roč. 2, čís. 4, s. 543–547. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2006.0523. PMID 17148284. (anglicky) 
  12. ↑ HACKETT, Shannon J.; KIMBALL, Rebecca T.; REDDY, Sushma. A Phylogenomic Study of Birds Reveals Their Evolutionary History. Science. 2008-06-27, roč. 320, čís. 5884, s. 1763–1768. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1157704. (anglicky) 
  13. ↑ MAYR, Gerald. Mirandornithes (Grebes and Flamingos), Charadriiformes (Shorebirds and Allies), and Gruiformes (Rails, Cranes, and Allies). Příprava vydání Gerald Mayr. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-030-87645-6. DOI 10.1007/978-3-030-87645-6_5. S. 73–92. (anglicky) 
  14. ↑ STILLER, Josefin; FENG, Shaohong; CHOWDHURY, Al-Aabid. Complexity of avian evolution revealed by family-level genomes. Nature. 2024-04-01, s. 1–3. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-024-07323-1. (anglicky) 
  15. ↑ KUHL, Heiner; FRANKL-VILCHES, Carolina; BAKKER, Antje. An Unbiased Molecular Approach Using 3′-UTRs Resolves the Avian Family-Level Tree of Life. Molecular Biology and Evolution. 2020-11-08, roč. 38, čís. 1, s. 108–127. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msaa191. PMID 32781465. (anglicky) 
  16. ↑ BRAUN, Edward L.; KIMBALL, Rebecca T. Data Types and the Phylogeny of Neoaves. Birds. 2021-03, roč. 2, čís. 1, s. 1–22. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 2673-6004. DOI 10.3390/birds2010001. (anglicky) 
  17. ↑ a b KSEPKA, Daniel T.; BALANOFF, Amy M.; BELL, Michael A. Fossil grebes from the T ruckee F ormation ( M iocene) of N evada and a new phylogenetic analysis of P odicipediformes ( A ves). Palaeontology. 2013-09, roč. 56, čís. 5, s. 1149–1169. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 0031-0239. DOI 10.1111/pala.12040. (anglicky) 
  18. ↑ ŠVEC, P. Two new species of diving birds from the Lower Miocene of Czechoslovakia. Časopis pro mineralogii a geologii. 1982, čís. 27, s. 243–260. 
  19. ↑ ŠVEC, P. Further finds of grebe Miobaptus walteri in the Miocene of Bohemia. Časopis pro mineralogii a geologii. 1982, čís. 29, s. 167–170. 
  20. ↑ ZELENKOV, N. V. A primitive grebe (Aves, Podicipedidae) from the Miocene of Eastern Siberia (Lake Baikal, Olkhon Island). Paleontological Journal. 2015-09-01, roč. 49, čís. 5, s. 521–529. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1555-6174. DOI 10.1134/S0031030115050159. (anglicky) 
  21. ↑ OLSON, Storrs L. Thiornis sociata Navás, a nearly complete Miocene grebe (Aves: Podicipedidae). S. 131–140. Courier Forschungsinstitut Senckenberg [online]. 1995. Čís. 181, s. 131–140. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ STORER, Robert W. The systematic position of the Miocene grebe Thiornis sociata Navás. Annales de Paléontologie. 2000-04, roč. 86, čís. 2, s. 129–139. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. DOI 10.1016/S0753-3969(00)80003-8. (anglicky) 
  23. ↑ a b c d MURRAY, Bertram G. Grebes from the Late Pliocene of North America. The Condor. 1967-05, roč. 69, čís. 3, s. 277–288. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 0010-5422. DOI 10.2307/1366317. (anglicky) 
  24. ↑ a b ALVAREZ, R. A Pleistocene Avifauna from Jalisco, Mexico. deepblue.lib.umich.edu. 1977. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. (anglicky) 
  25. ↑ a b STORER, Robert W. A New Pliocene Grebe from the Lee Creek Deposits. Biodiversity Heritage Library [online]. 2001 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b MLÍKOVSKÝ, Jiří. Systematic Notes on Asian Birds 2010. Příprava vydání David Wells. [s.l.]: British Ornithologists' Club, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-23. ISBN 978-0-9522886-5-7. Kapitola A preliminary review of the grebes, family Podicipedidae, s. 125–131. 
  27. ↑ a b c Grebes, flamingos. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.1 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Handbook of the birds of the world: Volume 1 - Ostrich to Ducks. Příprava vydání Joseph del Hoyo, Andrew Elliott, Jordi Sargatal. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. Dostupné online. ISBN 84-87334-10-5. S. 174-197. (anglicky) 
  29. ↑ České názvosloví ptáků světa: ŘÁD: POTÁPKY (PODICIPEDIFORMES). nkcso.wz.cz [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2024 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  30. ↑ Bird families of the world. Příprava vydání C. J. O. Harrison, Peter Hutchison, Joop Van Der Liet, Juliet Grindle. New York: Abrams, 1978. 274 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8109-0706-5. S. 31-32. (anglicky) 
  31. ↑ Handbook of the birds of the world: Volume 1 - Ostrich to Ducks. Příprava vydání Joseph del Hoyo, Andrew Elliott, Jordi Sargatal. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. Dostupné online. ISBN 84-87334-10-5. S. 174-197. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Handbook of the birds of the world: Volume 1 - Ostrich to Ducks. Příprava vydání Joseph del Hoyo, Andrew Elliott, Jordi Sargatal. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. Dostupné online. ISBN 84-87334-10-5. S. 174-197. (anglicky) 
  • ELPHICK, Jonathan, 2019. The handbook of bird families. London: Natural History Museum. ISBN 9780565093785. OCLC 1028614864 (anglicky) 
  • GRZIMEK, Bernhard, et al., 2003. Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 9: Birds II. Detroit: Gale. ISBN 9780787657857. OCLC 745926526 (anglicky) 
  • ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; VAŠÁK, Pavel. Svět zvířat V: Ptáci (2). Praha: Albatros Media, 1998. ISBN 978-80-00-00657-4. S. 22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ptáci
Běžci
Letci
Galloanserae
Neoaves
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Podzemnik/Pískoviště&oldid=23853659“