Wikipedista:Petr Karel/Dinosauří rekordy

Dinosauří rekordy
	Tyrannosaurus v porovnání s člověkem
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	Dinosauři (Dinosauria); Owen, 1842

Dinosauři patří k nejpopulárnějším skupinám pravěkých živočichů. Mnohými vlastnostmi (především velikostí) zdaleka předčí všechny živočichy, které známe dnes (s výjimkou některých kytovců). V následující tabulce je přehled některých základních „rekordů“, týkajících se právě neptačích dinosaurů. (Viz také Velikost dinosaurů).

Největší dinosaurus[editovat | editovat zdroj]

Dnes se obecně považuje za největšího (poměrně dobře známého) dinosaura, a zároveň největšího živočicha, který kdy chodil po povrchu planety, argentinský druh Argentinosaurus huinculensis^[1]. Jeho 181 cm vysoký humerus (to v případě, že by měl stejný humerotibiální poměr - tedy poměr mezi délkou kosti holenní a pažní - jako Aegyptosaurus, od nějž je tento poměr odvozen) a přes 1,2 m dlouhý krční obratel nasvědčuje zvířeti o hmotnosti asi 80 až 100 metrických tun. Podobně velký byl i další argentinský sauropod Puertasaurus reuili a dosud nepopsaný obří titanosaur z Patagonie, jen o trochu menší pak rody Futalognkosaurus, Notocolossus nebo Paralititan. Ještě mnohem větší bederní obratel o výšce 2,4 – 2,7 m byl objeven roku 1878 americkým paleontologem E. D. Copem na západě USA, při přepravě do muzea se však údajně ztratil a zbyla jen jeho kresba. Pokud nešlo o podvod, tento dinosaurus, který byl pojmenován Amphicoelias fragillimus, mohl být dlouhý neuvěřitelných 52 až 64 m (největší plejtvák obrovský měřil 33,6 m) a jeho hmotnost by se pohybovala okolo 120 tun. Nejvyšším dinosaurem byl zřejmě brachiosauridní sauropod Sauroposeidon proteles, který žil ve spodní křídě na území jihozápadu USA. Na základě 1,5 m dlouhých krčních obratlů byla jeho výška odhadnuta na víc než 12 m, což je jako průměrný panelový dům. Mnohé další ojedinělé nálezy nasvědčují existenci ještě větších zvířat (např. skoro třímetrová (!) stehenní kost indického bruhatkayosaura, kterou však někteří vědci považují za zkamenělý kmen stromu). Odhady délky tohoto sauropoda (44,1 m) a především hmotnosti (původně 175 – 220 tun, nyní spíše kolem 150 tun) vypadají téměř neuvěřitelně.

Pro srovnání lze uvést, že současný největší suchozemský tvor slon africký (Loxodonta africana), váží v průměru kolem 5 tun a dosahuje výšky v plecích okolo 2,5 – 3 m (rekordní exemplář pak 12,2 t váhy, 3,96 m výšky vestoje). Největší současný plaz je krokodýl mořský (Crocodylus porosus), který dosahuje maximální ověřené délky asi 6,4 metru a hmotnosti do 1300 kg.

Největší dravý dinosaurus[editovat | editovat zdroj]

Draví dinosauři – teropodi – byli celkově podstatně menší než největší sauropodi, přesto však ti největší budili hrůzu v celém druhohorním světě. Největším dosud dobře známým teropodem je africký druh Spinosaurus aegyptiacus o celkové délce asi 15-18 metrů a hmotnosti kolem 12 tun.^[2] Lebka největších jedinců měří možná až 2,4 m, ačkoliv potvrzená míra je 175 cm. Minimální prokázaná délka tohoto druhu je asi 15,2 m, celkově však měl stavbu těla poněkud subtilnější než Giganotosaurus nebo např. Tyrannosaurus (největší exemplář 12,8 m, 6,4 tuny)^[3]. Obřími rody byly také Carcharodontosaurus, Oxalaia, Mapusaurus, Suchomimus a některé další. Pro srovnání lze uvést, že největším recentním suchozemským dravcem je medvěd lední (Ursus maritimus), který dosahuje délky 2,4-2,6 m (tedy jako samotná lebka spinosaura) a hmotnosti 400-600 kg (výjimečně až k 1 tuně).

Nejmenší dinosaurus[editovat | editovat zdroj]

Zatím nejmenší dospělý exemplář dinosaura, nepočítáme-li ptáky, je čínský Microraptor zhaoianus, který měřil na délku i s ocasem jen okolo 40 cm a vážil kolem 2 kg. Pokud bychom brali v úvahu i dosud sporný nález druhu Epidendrosaurus ningchengensis, rozměry by byly pouze 15 cm délka, asi 5 cm výška a hmotnost kolem 100 gramů! Podobně drobný byl i další sporný druh Scansoriopteryx heilmanni, s délkou kolem 18 cm a výškou asi 7 cm. Oba „trpasličí“ druhy teropodů pocházejí z čínské provincie Yixian a byly objeveny v roce 2002.

Nejrychlejší dinosaurus[editovat | editovat zdroj]

Dinosauři ze skupiny Ornithomimosauria (tzv. pštrosí dinosauři), např. Gallimimus bullatus z Mongolska, Struthiomimus altus z USA ad. pravděpodobně dosahovali rychlosti v běhu až okolo 70 km/h. Nejrychlejší lidští sprinteři (jako je Usain Bolt) přitom dosahují maximální rychlosti výjimečně až asi 43-48 km/h. Podle studia počítačových modelů dosahovali nejrychlejší dinosauři rychlosti kolem 60 km/h. Dromaeosauridi (jako byl Velociraptor) byli zřejmě schopní běžet rychlostí kolem 40 km/h. Velcí teropodi, jako byl Tyrannosaurus nebo Giganotosaurus, pravděpodobně mohli běžet rychlostí přes 30 km/h (v případě druhého snad i přes 40 km/h).

"Nejinteligentnější" dinosauři[editovat | editovat zdroj]

Sem by právem patřili malí teropodi troodontidi a dromeosauridi. Inteligence velociraptorů v knize/filmu Jurský park je čistou fikcí, přesto někteří dinosauři po propočtech encefalizačního kvocientu (EQ) vykázali až 14násobně vyšší „intelekt“ než má dnešní krokodýl stejných rozměrů. (EQ o hodnotě 12,5 – 13,8 u druhu Bambiraptor feinbergorum). Inteligence těchto dinosaurů se tak zhruba rovná té u dnešních ptáků a některých skupin savců nebo je i mírně překonává (což je značně pozitivní výsledek)^[4].

Nejdelší lebka[editovat | editovat zdroj]

I s kostěným límcem počítaje, nejdelší lebku mezi suchozemskými zvířaty vůbec měl ceratopsidní dinosaurus Pentaceratops sternbergii, jejíž nejdelší dochovaný exemplář měří 3,1 m. Hned v závěsu je další ceratopsidní dinosaurus Torosaurus latus (dnes je však považován za plně dospělé stadium triceratopse), jehož nejdelší lebka měřila 2,7 nebo dokonce 3,2 metru^[5]. Dalším „uchazečem“ o titul je pak Eotriceratops xerinsularis, jehož mohutná lebka údajně také měřila kolem 3 metrů^[6].

Mezi teropody měl nejdelší lebku zřejmě Spinosaurus, její maximální délka se odhaduje na 2,2-2,5 metru (s jistotou ale „jen“ 175 cm). Nejdelší ověřitelná délka lebky teropoda je 180 - 195 cm, u argentinského rodu Giganotosaurus. V závěsu je další karcharodontosaurid Carcharodontosaurus iguidensis se 175 cm. Dosud nepojmenovaný torvosauridní teropod měl lebku dlouhou 158 cm. Populární Tyrannosaurus rex měl lebku dlouhou maximálně asi 150 cm, byla však velmi mohutná.

Nejdelší drápy a přední končetiny[editovat | editovat zdroj]

Těmi se pyšnil mongolský therizinosauroid Therizinosaurus cheloniformis, nejdelší měřily 91 cm, přičemž však tento údaj vypovídá pouze o kostěném podkladě. I s keratinovým „násadcem“ by zaživa tyto drápy přesáhly výrazně metrovou délku.

Nejdelší přední končetiny pak patří enigmatickému mongolskému teropodovi druhu Deinocheirus mirificus, patřícímu zřejmě k ornithomimosaurům. Měřily až 2,7 metru na délku a jsou zároveň jedinou komplexně dochovanou částí kostry tohoto druhu. Také velcí jedinci therizinosaurů ale mohli mít paže dlouhé údajně až 3,5 metru.

Největší a nejmenší stopy[editovat | editovat zdroj]

Největší stopy patří samozřejmě sauropodům. Údaje o 1,7 m dlouhých stopách v Austrálii nelze zatím ověřit, jistá je však hodnota 1,15 m u afrického ichnotaxonu Breviparopus taghbaloutensis. Hodnota 1,36 m pro hadrosaurida v USA je taktéž pofidérní. V roce 2009 byly údajně objeveny stopy sauropoda o průměru kolem 1,5 metru^[7].

Nejmenší stopy dinosaura (zřejmě mláděte teropodního dinosaura) byly objeveny v roce 2008 v Jižní Koreji a měří jen 1,2 a 1,5 cm na délku^[8].

Nejstarší dinosauři[editovat | editovat zdroj]

"Praví" dinosauři se vyvinuli ze svých diapsidních předků ve středním triasu, asi před 245-235 miliony let. Nejstarší dosud známé exempláře představují zřejmě dosud nepopsané (?) fosilie madagaskarských "prosauropodů", jejichž stáří zřejmě mírně přesahuje 230 milionů let. Nejstarší relativně dobře známí dinosauři pak pocházejí ze sedimentů staršího svrchního triasu z lokality Ischigualasto v Argentině. Jejich stáří je 231,4 milionů let a patří sem primitivní rody teropodů Eoraptor, Herrerasaurus a Staurikosaurus.

Nejmladší dinosauři[editovat | editovat zdroj]

Nejpozdnější „praví“ dinosauři žili zcela jistě na úplném konci křídy, před asi 66,0 miliony let (dle jiných tabulek 65,5, 65,0 nebo i 64,5 Ma). Pozůstatky tyranosaura a jiných neptačích dinosaurů byly v Montaně a Coloradu údajně objeveny ještě pouhých několik tisíc let před dopadem známého Chicxulubského meteoritu^[9]. V poslední době však přibývá důkazů, že i neptačí dinosauři možná přežili kritickou hranici K-T a jejich pozůstatky byly objeveny i ve vrstvách nejstarších třetihor (Paleocénu), před asi 64,8 až 64,4 Ma (např. Ojo Alamo Sandstone v Novém Mexiku)^[10]. S tímto závěrem však většina paleontologů nesouhlasí.