Wikipedista:Misa - tohlejmenobudevolne/Pískoviště

Myšlenky o mravnosti (též Myšlenky o morálce) dánského spisovatele Ludviga Holberga byly vydány v roce 1744 v dánštině. Dílo sestává z předmluvy, která funguje jako úvod a 63 krátkých esejí, v nichž se autor zamýšlí nad konkrétními morálními dilematy a předkládá čtenáři témata k zamyšlení.

O Myšlenkách o mravnosti

Myšlenky o morálce jsou krátké esejistické texty, které podle autora nejsou určeny ke čtení jako krásná literatura, nýbrž mají čtenáře vést k zamyšlení nad daným tématem. Texty pracují se zdánlivě paradoxním tvrzením, které může ukrývat pravdu. Zároveň poukazují na to, že obecně platné pravdy mnohdy stojí za přezkoumání. Jednotlivé myšlenky o mravnosti jsou uvozeny epigramy, které mají funkci motta. Samotné epigramy vydal Holberg už v roce 1737. Jsou to krátké veršované útvary upozorňující na konkrétní problémy ve společnosti. Podle autorova mínění si lidé vykládali epigramy chybně, proto vydal v roce 1744 soubor textů nazvaných Myšlenky o mravnosti. V každém z textů se Holberg věnuje konkrétní otázce, jednotlivé texty na sebe proto nenavazují.

Mezi témata, kterým se Holberg věnuje, patří náboženství, společenské soužití, tolerance, vztahy mezi ženami a muži, život a smrt, místo a úděl člověka ve světě, sebepoznání, každodenní okolnosti života jako móda a mj. i rodinné vztahy. Coby osvícenský myslitel kritizoval Holberg soudobou církevní praxi, ale zároveň hledal možnosti smíření rozumu a víry. Dalším tématem zpracovaným v Myšlenkách o mravnosti jsou lidské vlastnosti spojené s mravným životem, jako je např. shovívavost, pochopení, smířlivost a spravedlnost. Jako příklad lze uvézt Holbergův názor, že není možné odsuzovat osoby pocházející z jiného kulturního prostředí za jejich odlišné názory, protože stejně snadno bychom mohli být souzeni sami. Nicméně Holberg se nevěnuje pouze závažným etickým otázkám, zpracovává také témata každodenního života jako je dobová móda mj. téma nošení plnovousu.

Dílo Myšlenky o mravnosti bývá označováno za autorovo nejpromyšlenější dílo. Holberg jej napsal ve věku 60 let coby zámožný muž, který měl dostatek času a prostředků k tomu, aby své přemýšlení o mravnosti systematizoval.

Inspirace

Mezi nejvýznamnější osobnosti, které ovlivnili Holbergovu tvorbu, bývají uváděni Michel de Montaigne a Seneca. Zároveň byl Holberg sám zdrojem inspirace pro významné myslitele, kteří přišli po něm, jedním z nich byl Søren Kierkegaard. Michel de Montaigne ovlivnil Holbergovy myšlenky o morálce z hlediska literárního žánru. Myšlenky o morálce patří mezi esejistická díla, čtenáři přinášejí témata k úvaze a nabízejí způsoby, jak je analyzovat. Holberg vede se čtenářem dialog, jehož cílem nutně není nalézt odpověď, ale pokusit se o její nalezení. Způsob výkladu je velmi podobný postupům antických filozofů, zejména stoiků (Seneca).

Hlavní podobností mezi Senecou a Holbergem je přístup k jednotlivým tématům. Ani jeden nezpracovávají originální témata, naopak zaměřují se na společenské jevy, které jsou dlouhodobě známé či rozporuplné. Originalita, těchto autorů spočívá v neotřelém pohledu na konkrétní problém.

Holbergova Morálka

Holberg považoval morálku za druhou nejvýznamnější vědu po teologii. Holbergův morální systém má za cíl vytvořit návod na mravní život. Holberg sám připouští, že jeho morální systém je poněkud netradiční, proto své myšlenky předkládá čtenářům k zamyšlení. Tímto způsobem mohou přemýšlet nad obecně přijímanými názory a nad tím, jestli se zakládají na zdravém rozumu. Podle Holberga lze morálku rozdělit na vážnou a hravou. S tzv. vážnou morálkou, respektive etikou, se čtenáři mohou setkat např. v dílech antických filozofů, ale tato četba je pro svou poučnou povahu málo zábavná. Na druhé straně existuje podle Holberga tzv. hravá morálka, která je často ukryta ve smyšlených příbězích, jako příklad uvádí Ezopovy bajky. Své vlastní texty zakládá Holberg na obou přístupech. Ve svých dílech používal morální paradoxy a parodické postupy a ukrýval tak často nepříjemnou pravdu za komické obrazy. Nejlepší prostředek pro hledání pravdy je podle Holberga smích, ale pravdě samotné se smát nelze.

Vydání Díla

Ludvig Holberg vydal knihu Myšlenek o mravnosti v roce 1744 vlastním nákladem. Kniha byla natolik populární, že na základě opisu vzniklo pirátské vydání. Ve snaze se bránit, prodal Holberg svá práva tiskaři, který měl pirátské vydání na svědomí a ten nadále zajišťoval tisk a prodej knihy „s autorovým svolením“. Dochovalo se deset těchto pirátských kopií a lze je identifikovat podle čtyř chyb v textu. V původním vydání se tyto chyby nevyskytují.

Myšlenky o mravnosti nebyly dosud přeloženy do češtiny.

Externí odkazy

Holbergs skrifter