Wikipedista:Ludwig V. von Ballonburg und Mohenzollern/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volby ODS KDU-ČSL ČSSD STAN TOP 09 ANO Zelení Piráti SEN 21 KSČM US+
DEU
ODA NK Ost. Celkem Zdroj
2020 5 3 N/A 11 2 1 N/A 1 2 N/A N/A N/A N/A 2 27 [1]
2020 dop. 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 1 [2]
2019 dop. N/A N/A N/A 1 N/A -1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 1 [3]
2018 10 2 1 5 1 1 N/A 1 1 N/A N/A N/A 3 2 27 [4]
2018 dop. N/A N/A N/A 1 N/A -1 N/A N/A 1 N/A N/A N/A N/A -1 2 [5]
2016 3 6 2 3 2 3 1 N/A N/A N/A N/A N/A 1 6 27 [6]
2014 2 5 10 2 N/A 4 2 N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2 27 [7]
Nyní 18 12 3 19 5 5 1 2 3 - - - 4 9 81

Parlament Aljašky

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

[8]

KISSINGER, Henry: Uspořádání světa. Penguin Press, New York, 2014.
JOHNSON, Paul: Dějiny amerického národa. Harper Collins Publishers, New York, 1998.
en.m.wikipedia.org

Zemské volby ve Slezsku 1902


Všeobecné volby ve Spojeném království 1910

Šablona:Infobox election Volby do Místního národního výboru v Táboře 1946

Tabulky: vlády, státy[editovat | editovat zdroj]

Ludwigslandská říše
Ludwigslandisches Reich
Ludwigslandyske Rige
 Struské království
 Mánské království
 Celtské knížectví
 Mavorsko
 Neinbursko
1799–1840 Ludwigslandské císařství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Balberg
Modaň
Modela
Nejvyšší bod
Ballonberg (Mt. Balloon / 8848 m n. m.)
Nejdelší řeka
Hrýn (926 km)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
5 690 000 (1840)
83 000 000 (včetně impéria)
Národnostní složení
Ludwigslanďané, Mánové
němčina, dánština
Křesťanství
Státní útvar
Konstituční monarchie (de iure Říše)
Říšská varka
Vznik
12. července 1799
Zánik
23. září 1840 (pozastavení platnosti Ústavy Ludwigslandské říše)
Státní útvary a území
Předcházející
Struské království Struské království
Mánské království Mánské království
Celtské knížectví Celtské knížectví
Mavorsko Mavorsko
Neinbursko Neinbursko
Následující
Ludwigslandské císařství Ludwigslandské císařství
Gouvernement Akvitánie
Gouvernement Akwitanien
 Ludwigslandská severní a prarktická území
 Distrikt Akvitánie
1841–1844 Dominium Akvitánie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Georgburg
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
1 900 000 (1842)
Národnostní složení
Ludwigslandští kolonisté, domorodé kmeny
Němčina, Akvitánština
Křesťanství
Státní útvar
Gouvernement (de facto kolonie)
Ludwigsland
Říšská varka
Vznik
12. října 1841
Zánik
1. ledna 1844
Státní útvary a území
Předcházející
Ludwigslandská severní a prarktická území Ludwigslandská severní a prarktická území
Distrikt Akvitánie Distrikt Akvitánie
Následující
Dominium Akvitánie Dominium Akvitánie
Druhá vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern
Pořadíosmá (od r. 1799)
PředsedaLudwig von Ballonburg-Mohenzollern
1. místopředsedaFrederik de Fildeglørk
MístopředsedovéLudwig von Armannsperg
Počet členů12-14
Politické subjektyKonzervativní strana, MDS
Říšský sněm
363/569
JmenovánaFridrichem Vilémem II.
Datum jmenování8. listopadu 1842

Vyslovení důvěry12. listopadu 1842
A 363N 206Z 0 / 569

Demise28. června 1849
Konec v úřadu31. července 1850
Důvod ukončeníVolby do Řišského sněmu 1849
OpoziceNLUL
Posloupnost vlád
< Ballonburg-Mohenzollern I.
Ballonburg-Mohenzollern III. >
Třetí vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern
Pořadídevátá (od r. 1799)
PředsedaLudwig von Ballonburg-Mohenzollern
1. místopředsedaChristopher von Rinke
MístopředsedovéAlfred von Larkona
Počet členů16
Politické subjektyKonzervativní strana
Národní demokraté
Říšský sněm
306/569
JmenovánaFridrichem Vilémem II.
Datum jmenování31. července 1850

Vyslovení důvěry10. prosince 1855
A 202N 164Z 22 / 388
PodporaLVP

Demise18. prosince 1855
Konec v úřadu15. ledna 1856
Důvod ukončeníSpor o osobu vévody z Larkony
KauzySpor o vládu Dominia Akvitánie (1852)
OpoziceMDS
Posloupnost vlád
< Ballonburg-Mohenzollern II.
Rinke >
Přechodná vláda Christophera von Rinkeho
Pořadídesátá (od r. 1799)
PředsedaChristopher von Rinke
1. místopředsedaJohann von Urwald
Počet členů14
Politické subjektyKonzervativní strana
nestraníci
Říšský sněm
203/569
(do voleb 1856)
246/569
(od voleb 1856)
JmenovánaFridrichem Vilémem II.
Datum jmenování15. ledna 1856
PodporaNárodní demokraté, LVP
Demise29. června 1861
Konec v úřadu30. června 1861
Důvod ukončenídohodnutí politické vlády
OpoziceMDS
Posloupnost vlád
< Ballonburg-Mohenzollern III.
Asterhasy >
Národní vláda Dagoberta Asterhasyho
Pořadíjedenáctá (od r. 1799)
PředsedaDagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy
1. místopředsedaChristopher von Rinke
MístopředsedovéFrederik de Fildeglørk
Počet členů10
Politické subjektyKonzervativní strana
MDS
Národní liberálové
LVP
Říšský sněm
568/569
JmenovánaFridrichem Vilémem II.
Datum jmenování30. června 1861
Konec v úřaduúřadující
OpozicePokroková strana
Posloupnost vlád
< Rinke
Dominium Akvitánie
Dominion von Akwitanien
vlajka Akvitánie
vlajka
znak Akvitánie
znak
Hymna
Vorwärts, Ludwigsland!
Motto
Veritas Vincet
Geografie

Poloha Akvitánie
Poloha Akvitánie

Hlavní městoGeorgburg
Rozloha582 469 km²
Nejvyšší bodLudwigspitz (2156 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 123 396
Hustota zalidnění1,5 ob. / km²
JazykNěmčina, Akvitánština
NáboženstvíKřesťanství, místní náboženství
Státní útvar
Státní zřízeníDominium
Vznik1. ledna 1844 (od Ludwigslandu)
CísařFriedrich Vilém II. (zastupován generálním guvernérem Franzem Maurerem, markýzem Wollenburgem)
Ministerský předsedaDagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy
MěnaAkvitánská varka, Říšská varka (AW, RW)

Vlády Ludwigslandu od r. 1828[editovat | editovat zdroj]

Pátá vláda Otto von Clismarcka (1828-1834)[editovat | editovat zdroj]

Pátá vláda Otto von Clismarcka byla jmenována v září 1828. Na základě voleb v témže roce v ní zasedlo 12. zástupců Ludwigslandské konstitučně zaměřené strany. Mezi nejvýznamnější počiny této vlády patří reorganizace Říšské branné moci a poštovní reforma zavádějící zemské a říšské poštovní známky. Ve vládě jako vicekancléř a ministr války zasedl od 12. prosince 1830 Lászlo hrabě Aszterházy, poté vévoda z Larkony.

Na začátku března roku 1833 abdikoval císař Ludvík II. a vyjevil úmysl účastnit se aktivní politiky. V LVOP se setkal s velkou podporou a stal se de facto vůdcem strany. Na protest proti avizovanému reformnímu kurzu ministr vnitra Johann kníže Holzburg založil Ludwigslandskou lidovou stranu; ta získala mezi poslanci Říšského sněmu takovou podporu, že kníže Holzburg zůstal ve funkci. 3. března 1833 byl Ludwig von Ballonburg und Mohenzollern jmenován 1. vicekancléřem. Říšský kancléř Otto von Clismarck zůstal ve funkci do 24. dubna, kdy shledaje, že ztratil podporu, podal demisi a byly vyhlášeny předčasné volby do Říšského sněmu.

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Říšský kancléřOtto von ClismarckLVOPzáří 182818340424a24. dubna 1834
1. vicekancléřFriedrich von MödelburgLVOPzáří 182818301212a12. prosince 1830
Lászlo von Larkonanestraník18301212a12. prosince 183018330303a3. března 1833
Ludwig von Ballonburg-MohenzollernLVOP18330303a3. března 183318340424a24. dubna 1834
Ministr vnitraJohann von HolzburgLVOP [9]září 182818340424a24. dubna 1834
1. lord pokladuFriedrich von HeligolandLVOPzáří 182818340424a24. dubna 1834
Státní sekretář zahraničních věcíKonrad GesselmannLVOPzáří 182818340424a24. dubna 1834
Ministr pošt a spojůGerhard von MagenbergLVOPzáří 182818340424a24. dubna 1834
1. lord admiralityGustav von PressenheimLVOPzáří 182818340424a24. dubna 1834
Ministr válkyWilhelm von HasensteinLVOPzáří 182818301212a12. prosince 1830
Lászlo von Larkonanestraník18301212a12. prosince 183018340424a24. dubna 1834
VicekancléřLászlo von Larkonanestraník18330303a3. března 183318340424a24. dubna 1834
Ministr zemědělstvíJohann von NeumannLVOPzáří 182818340424a24. dubna 1834
1. lord pokladuWolfgang von RosenbergLVOPzáří 182818330303a3. března 1833
Knut de VilemshavnLVOP18330303a3. března 183318340424a24. dubna 1834
Ministr obchoduNikolas von HeligenstädtelLVOPzáří 182818340424a24. dubna 1834
Lord kancléřGerhard von St. JoachimsthalLVOPzáří 182818340424a24. dubna 1834

První vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern (1834-1842)[editovat | editovat zdroj]

První vláda bývalého císaře Ludwiga von Ballonburg- Mohenzollern byla jmenována 15. března 1834 a ve volbách konstitucionisté přesvědčivě zvítězili. Lord Ballonburg sestavil kabinet i z liberálně zaměřených politiků vedených vévodou z Larkony (dále např. ministr zahraničí Hasenstein nebo zemědělství Neuantenburg) a zástupců Mánska (1. lord pokladu Frederikbørg). Z původní vlády zůstal pouze ministr pošt a války.

Mezi první kroky patřil Zákon o rozšíření suverenity Ludwigslandské Říše, který de facto zrušil otroctví a zahájil boj proti otrokářům. Též započala série ústavních změn, zprvu strukturizace Říšské rady a její přejmenování na Panskou sněmovnu. V roce 1840 byla pozastavena platnost většiny článků Ústavy; ty byly nahrazeny zvykovým právem vzniklým od 20. let. Ludwigslandská říše byla přejmenována na Ludwigslandské císařství, říšská vláda na Vládu Jeho Veličenstva a Panská sněmovna na Sněmovnu lordů. Začaly se přejmenovávat instituce po vzoru Ludwigslandského království před rokem 1624. Byť se dosavadní praxe zas tak zásadně nezměnila, ústavní rámec po vzoru Německé říše se transformoval na britský. Pilíře předchozího systému nicméně zůstat musely; státní formou byla nadále říše a vztah ústřední vlády k zemím se nezměnil, to by způsobilo rozvrat a ústavní krizi (v této době navíc drželi konzervatovci ve vedení LVOP a posléze Konzervativní strany pevné pozice).

Zřetel se bral také na impérium, místokrálovství Sauthánie a Starého Zélandu získala status dominia s vlastní vládou. Byla provedena invaze do kruské Akvitánie (Staraja Zemlja), zprvu podřízené Ludwigslandským severním a prarktickým územím (LNPG), od roku 1841 získala status gouvernementu. Guvernérem Akvitánie a LNPG se stal vévoda z Larkony. Dosud nevyjasněná pozice Balónska a nejistota, zdali se ho podruhé pokusit natvrdo dostat do područí, či pouze zklidnit situaci a odejít, byla vyřešena v květnu 1835, kdy podepsal balónský král Jan Julius III. s novým ministrem kolonií, hrabětem Armannspergem, smlouvu o vytvoření regentské rady, která bude částečně pod vlivem Ludwigslandu a Balónsku bude dočasně vládnout. Fakt, že se vláda rozhodla odejít co nejrychleji a nejsnáze, se odrazil v tom, že si Ludwigsland nepřivlastnil žádnou balónskou kolonii, jenom ponechal své posádky v Panadě.

Lordu Ballonburkovi a vévodovi z Larkony začínal být koncept LVOP jako masové ,,státostrany" odpudivý, začali proto pracovat na rozdělení konstituční strany na část liberální (vévoda z Larkony) a konzervativní (lord Ballonburg). Dne 18. října 1841 tedy vznikla Konzervativní strana Ludwigslandu, kam přešlo 5 ministrů, a Národně liberální unii Ludwigslandu se 4 ministry. Byl plánován čistě konzervativní kabinet, nakonec byl ale zproštěn úřadu jenom jeden liberální ministr a vláda úřadovala až do řádných voleb v listopadu 1842.

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Říšský kancléřLudwig von Ballonburg-MohenzollernLVOP, poté Konzervativní strana18340315a15. března 183418421108a8. listopadu 1842
1. vicekancléř
Ministr války
Lászlo von Larkonanestraník, poté NLUL18340315a15. března 183418421108a8. listopadu 1842
Ministr vnitraRobert de MortevilleLVOP, poté Konzervativní strana18340315a15. března 183418421108a8. listopadu 1842
1. lord pokladuInes de Frederikborgnestraník, poté NLUL18340315a15. března 183418411018a18. října 1841
Wilhelm von WulfstanburgKonzervativní strana18411018a18. října 184118421108a8. listopadu 1842
Vicekancléř
Státní sekretář zahraničních věcí
Johann Friedrich HasensteinLVOP, poté NLUL18340315a15. března 183418421108a8. listopadu 1842
Ministr pošt a spojůGerhard von MagenbergLVOP, poté Konzervativní strana18340315a15. března 183418421108a8. listopadu 1842
Ministr pro správní a koloniální záležitosti
1. lord admirality
William de KnuthenborgLVOP18340315a15. března 183418350510a10. května 1835
Ludwig von ArmannspergLVOP, poté Konzervativní strana18350510a10. května 183518421108a8. listopadu 1842
Ministr zemědělstvíWolfgang von NeuantenburgLVOP, poté NLUL18340315a15. března 183418421108a8. listopadu 1842
Ministr obchoduHeinrich von Ziegenland-MagdaburgLVOP, poté Konzervativní strana18340315a15. března 183418421108a8. listopadu 1842
Lord kancléřLászlo von Larkonanestraník, poté NLUL18340315a15. března 183418411018a18. října 1841
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern (pověřen řízením)Konzervativní strana18411028a28. října 184118421108a8. listopadu 1842

Druhá vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern (1842-1850)[editovat | editovat zdroj]

Z voleb vzešly 3 podobně silné strany a navzdory očekávané koalici NLUL a MDS, popř. konzervativců a NLUL byl druhý kabinet Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern překvapivě koalicí Konzervativní strany a Mánského demokratického sněmu. Jednalo se o alianci pragmatických představitelů MDS, pro které to byla první vláda s jejich účastí, a konzervativců, kteří pochopili, že zatímco v koalici s liberály by museli akceptovat větší vnitropolitické požadavky, Mánům stačily výhody pro jejich zemi a zahraničněobchodní ústupky. Nakonec koalice získala i podporu části liberálů, protože ministr války vévoda z Larkony a ministr zemědělství Neuantenburg zůstali na svých pozicích jako nestraníci. Byly zahájeny další reformy; např. reorganizace imperiální správy, zavedení jednotných zemských voleb a politické instituce Říšský správní soud. Ovšem hned 7. den po svém opětovném uvedení do úřadu zemřel 1. vévoda z Larkony, později byl proto jmenován ministrem jeho syn Alfred, nestraník s vazbami na liberální unii.

Byla to první vláda, která začala aktivně vládnout vnitřním záležitostem; bylo zřízeno Ministerstvo průmyslu, které obsadil 1. vicekancléř Frederik de Fildeglørk, a Ministerstvo rozvoje, které mělo na starosti státní investice do škol, chudobinců, špitálů apod.

Na nový rok 1844 vzniklo Dominium Akvitánie s pokrokovou ústavou z dílny ministerstva kolonií, byla velmi vstřícná k domorodým Akvitáncům. Premiérem se stal 2. vévoda z Larkony, čímž sdílel úřady de facto dvou států.

Vláda nicméně neuspěla ve vypracování reformního zákona, které bylo odloženo na neurčito. Obecně byla koalicí dvou pragmatických sil, jejichž hlavním zájmem bylo udržení se u moci, nikoli prosazování programu, který se u konzervativců a MDS nezanedbatelně lišil. Do voleb, které byly vyhlášeny už na červen 1849, šla Konzervativní strana v reformní koalici s NDP, čímž ukončila toto praktické intermezzo. Vláda jako celek úřadovala až do 31. července 1850.

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Říšský kancléřLudwig von Ballonburg-MohenzollernKonzervativní strana18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
1. vicekancléř
Lord kancléř
Ministr průmyslu (od 3. XII. 1843)
Frederik de FildeglørkMDS18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
Ministr vnitraRobert de MortevilleKonzervativní strana18421108a8. listopadu 184218431203a3. prosince 1843
Ludwig von Ballonburg-MohenzollernKonzervativní strana18431203a3. prosince 184318500731a31. července 1850
1. lord pokladusir Ludvig HolbergMDS18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
Vicekancléř
Státní sekretář zahraničních věcí
Ludwig von ArmannspergKonzervativní strana18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
Ministr pošt a spojůGerhard von MagenbergKonzervativní strana18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
Ministr pro správní a koloniální záležitostiWilhelm von WulfstanburgKonzervativní strana18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
Ministr válkyLászlo von Larkonanestraník [10]18421108a8. listopadu 184218421115a15. listopadu 1842
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern (pověřen řízením)Konzervativní strana18421115a15. listopadu 184218431203a3. prosince 1843
Alfred von Larkonanestraník18431203a3. prosince 184318500731a31. července 1850
Ministr spravedlnostiHans MikkelsenMDS18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
Ministr zemědělstvíWolfgang von Neuantenburgnestraník18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
1. lord admiralityHeinrich von Ziegenland-MagdaburgKonzervativní strana18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
Ministr obchoduNikolai von GrønfeldtMDS18421108a8. listopadu 184218500731a31. července 1850
Ministr rozvojeKonrad GesselmannKonzervativní strana18431203a3. prosince 184318500731a31. července 1850
Ministr
Státní tajemník pro dominia
Christopher von RinkeKonzervativní strana18480518a18. května 184818500731a31. července 1850

Třetí vláda Ludwiga von Ballonburg-Mohenzollern (1850-1856)[editovat | editovat zdroj]

vládní uskupení počet mandátů v Říšském sněmu Počet hlasů ve volbách % zisk počet křesel ve vládě předseda strany
Konzervativní strana 202 2 878 363 50,17 % 8 Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern
Národní demokraté 104 7 Alfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony
Johann hrabě Urwald, nezávislý kandidát 1 7 500 0,13 % 1 -
Vláda celkově 307 2 885 863 50,30 % 16
celkem 569 5 743 000 100 % -

Volby v červnu 1849 vyhrála Konzervativní aliance, sdružení konzervativců a národních demokratů. Ta v Říšském sněmu získala jasnou většinu 38 hlasů a následujícího roku vytvořila vládu. V té zůstali všichni konzervativní ministři z vlády předchozí, Konzervativní strana nicméně získala úřad 1. vicekancléře pro dosud státního tajemníka pro dominia barona Christophera von Rinkeho, který též obsadil ministerstvo kolonií. Celkem měla Konzervativní strana 8 ministrů a národní demokraté 7. V jejich čele stál ministr války 2. vévoda z Larkony, který se stal také vicekancléřem.

Vláda provedla další dílčí reformy říšské správy, v této době stále ještě zasahující pouze do nejobecnějších záležitostí. Byl vytvořen institut Lorda strážce státní pečeti, který zodpovídal za státní symboly a archiválie. Také začalo být na ministerstvu vnitra uvažováno definitivní sjednocení administrativy na zemské úrovni, to si však konzervativci nemohli dovolit vůči voličům. 31. listopadu 1854 byla zřízena Rozvědná služba Ministerstva rybolovu a zahájila rozsáhlé tajné operace proti Brancii.

Na začátku října 1853 provedl úřad Státního tajemníka pro dominia audit situace v Akvitánii, kterou vévoda z Larkony spravoval stále na základě voleb z prosince 1844. Byla uvažována vojenská intervence, na tvrdý odpor ministra války byla změněna na guvernérskou vládu, která obnoví ústavní pořádek. Od řešení situace však kancléř i baron Rinke ustoupili. Tato aféra poměrně poškodila národní demokraty, nebyla však dostatečně využita konzervativci, kteří si polepšili dlouhodobě asi jen o 4 procentní body na 40% a NDP se příblížila svým původním preferencím kolem 12%.

Tato situace však nebyla zapomenuta a stala se jedním z hlavních podnětů k akcím Konzervativní strany na konci roku 1855. 18. prosince oznámili kancléř Ballonburg a 1. vicekancléř Rinke vévodovi z Larkony požadavek na rezignaci ze všech funkcí kvůli nadřazování akvitánského zájmu nad ludwigslandský, špatné koaliční spolupráci a bránění reformám. Ten odpověděl rezignačním dopisem na funkce vicekancléře a ministra války, kde počastoval vedení konzervativců označeními typu ,,oligarchové’’ a ,,blbci’’, přihlásil se k akvitánské národnosti a nepřímo k myšlenkám socialismu, dále odmítl rezignovat na úřad Lorda strážce státní pečeti. V dopise byly zřejmě úmyslně hrubé gramatické chyby a celkově se dá popsat jako urážlivý. Reakce Konzervativní strany na sebe nenechala dlouho čekat; říšský kancléř von Ballonburg navrhl císaři odvolání vévody z Larkony. Obyčejně byl tento akt pouze formální, císař však odpověděl bezprecedentně: návrh odmítl. Na protest proti tomuto kroku podal kancléř za Vládu Jeho Veličenstva demisi, jako svého nástupce navrhl barona Rinkeho a avizoval vůli k předčasným volbám.

Ačkoli bylo dříve neformálně ujednáno mezi Ballonburkem a vévodou z Larkony, že Národní demokraté podpoří v případě krachu vlády Christophera von Rinkeho, nyní se vyslovili spíše pro ministra rybolovu a místopředsedu Říšského sněmu Johanna von Urwalda, nestraníka s vazbami na LVP. Tuto variantu podpořil též císař Fridrich Vilém II., stejně též Mánský demokratický sněm. Hrabě Urwald ale nabídku odmítl a vyjádřil podporu baronu Rinkemu; 19. prosince ho tedy císař jmenoval kancléřem. Bylo ovšem dohodnuto, že vládní posty Národních demokratů obsadí nestraníci z okolí hraběte Urwalda. Předchozí kabinet zůstal v úřadu až do 15. ledna příštího roku.

Vládní angažmá národních demokratů na voliče příliš nezapůsobilo; navzdory tomu, že drželi polovinu ministerstev, vzešel od nich pouze podnět na zavedení rozvědné služby a většina reforem, které nicméně poněkud nedostály očekávání, pocházela od konzervativců, které veřejné mínění ocenilo vyšší popularitou. V tomto období se posunuli směrem k reformnímu kurzu, čímž brali voliče NDP a sami ztráceli jen zanedbatelně, protože využívali v novém volebním systému kombinace liberalismu nakloněného vedení a buněk z Pohrýní, Celtska a Mavorska a místním kandidátům ve Strusku a spol., kteří reprezentovali konzervativní systém. Celkově došli během těchto let k názoru, že s podporou kolem 40% mají šancí získat větší podporu ve volbách a vládnout s tichou podporou lidovců, nebo dokonce sami. Tento scénář by nebyl ohrožen ani při eventuelním sjednocením liberálů; to bylo riziko spíše pro národní demokraty, jejich voličstvo se v roce 1855 sestávalo v podstatě jen z odpadlých voličů od NLUL. Na těch si kompenzovali vysoké ztráty způsobené Konzervativní stranou.

Celkově byla vláda Konzervativní aliance nadějným reformním pokusem, zmařeným pasivitou NDP a přesvědčením konzervativců o nevýhodnosti této vlády pro ně.

Vláda Christophera von Rinkeho (1856-1861)[editovat | editovat zdroj]

Vláda Christophera von Rinkeho byla jmenována 15. ledna 1856 po dohodách z prosince mezi Konzervativní stranou a Národními demokraty. Členy vlády za NDP nahradili v tomto kabinetu nestraníci. 1. vicekancléřem a ministrem války se stal ministr rybolovu Johann hrabě Urwald. Jako hlavní úkol má vláda dovést zemi k volbám téhož roku. Nakonec vlivem pandemie koronaviru zůstala přechodná vláda u moci i po volbách; Národní demokraté jí nadále deklarovali podporu. Po sloučení Národně demokratické strany a NLUL již nomohlo nové vedení udržovat u moci de facto konzervativní vládu. Po odeznění pandemie se začalo uvažovat o plně politické vládě, její vytvoření ale komplikovalo patové rozložení sil v Říšském sněmu; kvůli různým přeběhlíkům disponovala předpokládaná koalice MDS a Národně liberální strany (NDP+NLUL) většinou jen jednoho hlasu. Nakonec se v průběhu června 1861 dohodla národní vláda v čele s hrbětem Dagobertem Asterhasym (NazLib). Vláda úřadovala do 30. června 1861.

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Říšský kancléř
2. lord pokladu (od 6. IX. 1852)
Ludwig von Ballonburg-MohenzollernKonzervativní strana18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
1. vicekancléř
Ministr pro správní a koloniální záležitosti
Státní tajemník pro dominia
Christopher von RinkeKonzervativní strana18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Vicekancléř
Ministr války
Lord strážce státní pečeti (od 6. IX. 1852)
Alfred von LarkonaNárodní demokraté18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Ministr vnitraFranz von MordstadtKonzervativní strana18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
1. lord pokladuInes de FrederikbørgNárodní demokraté18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Ministr pošt a spojůGerhard von MagenbergKonzervativní strana18500731a31. července 185018520906a6. září 1852
Friedrich von WöllensteinKonzervativní strana18520906a6. září 185218560115a15. ledna 1856
Státní sekretář zahraničních věcíLudwig von ArmannspergKonzervativní strana18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Ministr zemědělstvíWolfgang von Neuantenburgnestr. za Národní demokraty18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
1. lord admiralityWojciech JaruzełskiNárodní demokraté18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Lord kancléřPaul von Lettow-VorbeckNárodní demokraté18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Státní podsekretář zahraničních věcísir Gustav PressemannNárodní demokraté18520906a6. září 185218560115a15. ledna 1856
Státní sekretář pro obchodní záležitostiHeinrich von Ziegenland-MagdaburgKonzervativní strana18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Lord prezident Státní výdajové komise[11]Konrad GesselmannKonzervativní strana18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Ministr průmysluFerdinand von LieksensteinNárodní demokraté18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Ministr bez portfejeWilhelm von WulfstanburgKonzervativní strana18500731a31. července 185018560115a15. ledna 1856
Ministr rybolovuJohann hrabě Urwaldnestraník
18531023a23. října 185318560115a15. ledna 1856

Vláda Dagoberta Asterhasyho (od 1861)[editovat | editovat zdroj]

Vláda 6. hraběte Asterhasyho byla jmenována dne 30. června 1861 jakožto koalice všech politických sil. Ač byl říšský kancléř vůdcem Národně liberální strany, získala větší část silových postů Konzervativní strana. Mezi konzervativním (konzervativci a LVP) a liberálním (MDS a národní liberálové) blokem panovala rovnováha. Vláda byla sestavena na základě nového kompetenčního zákona výrazně zjednodušujícího státní správu.

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Kancléř
Ministr pro správní a koloniální záležitosti
Státní tajemník pro dominia
Christopher von RinkeKonzervativní strana18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
1. vicekancléř
Ministr války
Ministr rybolovu
Johann von Urwaldnestraník18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Lord strážce státní pečetiFranz von Märznestraník
18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Ministr vnitraFranz von MordstadtKonzervativní strana18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
1. lord pokladuWilhelm von WulfstanburgKonzervativní strana18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Ministr pošt a spojůFriedrich von WöllensteinKonzervativní strana18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Státní sekretář zahraničních věcíLudwig von ArmannspergKonzervativní strana18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Ministr zemědělstvíHorst von Trollnestraník
18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
1. lord admiralityKarl von Transistornestraník
18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Lord kancléřnestraník
18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Státní sekretář pro obchodní záležitostiHeinrich von Ziegenland-MagdaburgKonzervativní strana18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Lord prezident Státní rozvojové komiseKonrad GesselmannKonzervativní strana18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Ministr průmysluJoachim Schachtnestraník
18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861
Ministr pověřený řízením spravedlnostiKonzervativní strana18560115a15. ledna 185618610630a30. června 1861

Postavy[editovat | editovat zdroj]

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Kancléř
Lord strážce státní pečeti
Dagobert Asterhasy, 6. hrabě AsterhasyNárodně
liberální
18560115a15. ledna 1856v úřadu
1. vicekancléř
Ministr pro správní a koloniální záležitosti
Státní tajemník pro dominia
Christopher von RinkeKonzervativní
strana
18560115a15. ledna 1856v úřadu
VicekancléřFrederik FildeglørkMDS18560115a15. ledna 1856v úřadu
Ministr válkyLudwig von Ballonburg-MohenzollernKonzervativní
strana
18560115a15. ledna 1856v úřadu
Lord kancléřJoachim GauckKonzervativní strana18560115a15. ledna 1856v úřadu
Ministr pošt a spojůLudvík XII. BrancouzskýLVP18560115a15. ledna 1856v úřadu
Státní sekretář zahraničí a obchoduJohann von Urwaldnestr. za MDS18560115a15. ledna 1856v úřadu
Ministr zemědělstvíKarl von MoritzburgKonzervativní
strana
18560115a15. ledna 1856v úřadu
Ministr průmysluWolfgang KeberleNárodně
liberální
18560115a15. ledna 1856v úřadu
Ministr bez portfejeLudvig HolbergMDS18560115a15. ledna 1856v úřadu
  Strana Ideologie Postavy   Komora Vládní funkce
Konzervativní strana Ludwigslandu Konzervatismus Christopher von Rinke (vůdce) Říšský sněm ANO
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern Říšský sněm ANO
Mánský demokratický sněm Klasický liberalismus
Mánský autonomismus
Frederik de Fildeglørk Říšský sněm ANO
Národně liberální strana Liberalismus Dagobert hrabě Asterhasy mimo parlament ANO
Ludwigslandská lidová strana Konzervatismus Ludvík XII., král brancouzský (vůdce) Sněmovna lordů ANO
Johann hrabě Urwald Říšský sněm ANO
Ludwig Ballonburg, 17. vikomt Mohenzollern, 5. vévoda von Ziegenland-Magdaburg, 7. vévoda murgdunský a 5. kníže jižský
Poslanec Říšského sněmu
(od r. 1849 za obvod Balberg Altstadt)
Úřadující
Ve funkci od:
březen 1834
Zastupující generální guvernér Dominia Akvitánie
Úřadující
Ve funkci od:
15. května 1860
PředchůdceFranz Maurer, markýz Wollenburg
Říšský kancléř Ludwigslandu
Ve funkci:
24. dubna 1834 – 15. ledna 1856
PředchůdceOtto von Clismarck
NástupceChristopher von Rinke
1. vicekancléř Ludwigslandu
Ve funkci:
3. března 1833 – 24. dubna 1834
KancléřOtto von Clismarck
PředchůdceLászlo von Larkona
NástupceLászlo von Larkona
Ministr vnitra Ludwigslandu
Ve funkci:
3. prosince 1843 – 31. července 1850
PředchůdceRobert de Morteville
NástupceFranz von Mordstadt
1. místopředseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství
od 15. XI. 1842 do 6. IX. 1852 pověřen řízením Říšského sněmu
Ve funkci:
12. listopadu 1842 – 6. září 1852
NástupceChristopher von Rinke
Císař Ludwigslandu
Ve funkci:
12. října 1828 – 3. března 1833
PředchůdceLudvík Vilém II.
NástupceFriedrich Vilém II.
1. vůdce Konzervativní strany
Ve funkci:
19. října 1841 – 15. května 1860
NástupceChristopher von Rinke
Ministr války Ludwigslandu
Úřadující
Ve funkci od:
30. června 1861
PředchůdceJohann von Urwald
Ve funkci:
15. listopadu 1842 – 3. prosince 1843
pověřen řízením
PředchůdceLászlo Asterhasy, 1. vévoda z Larkony
NástupceAlfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony
Stranická příslušnost
ČlenstvíLVOP (1833-1841)
Konzervativní strana Ludwigslandu (od 1841)

Narození7. září 1796
Balberg
Prusko Struské království
ChoťElisabeth von Mabsburg-Mödelstein
DětiJoseph
Alma materKönigliche Univärsität, Strusko
Náboženstvíanglikánské
OceněníGottwaldova cena za pozastavení ústavy
Christopher Rinke, baron Rinke
1. vicekancléř Ludwigslandu
Úřadující
Ve funkci od:
30. června 1861
PředchůdceJohann von Urwald
Ve funkci:
31. července 1850 – 19. prosince 1855
PředchůdceFrederik de Fildeglørk
NástupceJohann von Urwald
Ministr pro správní a koloniální záležitosti Ludwigslandu
Úřadující
Ve funkci od:
31. července 1850
PředchůdceWilhelm von Wulfstanburg
Státní tajemník pro dominia
Úřadující
Ve funkci od:
18. května 1848
Předchůdceúřad vznikl
Říšský kancléř Ludwigslandu
Ve funkci:
19. prosince 1855 – 30. června 1861
PředchůdceLudwig von Ballonburg-Mohenzollern
NástupceDagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy
Předseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství
Ve funkci:
10. prosince 1855 – 21. února 1857
PředchůdceAlfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony
NástupceFrederik de Fildeglørk
1. místopředseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství
od 24. X. 1853 do 10. XII. 1855 pověřen řízením Říšského sněmu
Úřadující
Ve funkci od:
21. února 1857
PředchůdceJohann von Urwald
Ve funkci:
6. září 1852 – 10. prosince 1855
PředchůdceLudwig von Ballonburg-Mohenzollern
NástupceJohann von Urwald
Poslanec Říšského sněmu za obvod Balberg-Seestadt
Úřadující
Ve funkci od:
23. června 1849
Předchůdceobvod vznikl
2. vůdce Konzervativní strany
Úřadující
Ve funkci od:
15. května 1860
PředchůdceLudwig von Ballonburg-Mohenzollern
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana Ludwigslandu

Narození22. prosince 1818
Hosenfeld, Ludwigsland
ChoťJohanna von Ballonburg-Mohenzollern
DětiJoachim, Eleanor
Alma materKönigliche Univärsität in Zelten
Náboženstvíanglikánské
Johann hrabě Urwald
1. vicekancléř Ludwigslandu
Ve funkci:
15. ledna 1856 – 30. června 1861
KancléřChristopher von Rinke
PředchůdceChristopher von Rinke
NástupceChristopher von Rinke
Ministr rybolovu Ludwigslandu
Ve funkci:
23. října 1853 – 30. června 1861
KancléřLudwig von Ballonburg-Mohenzollern
Christopher von Rinke
Předchůdceúřad vznikl
Nástupceúřad zanikl
1. místopředseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství
Ve funkci:
13. prosince 1855 – 21. února 1857
PředchůdceChristopher von Rinke
NástupceChristopher von Rinke
Ministr války Ludwigslandu
Ve funkci:
15. ledna 1856 – 30. června 1861
KancléřChristopher von Rinke
PředchůdceAlfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony
NástupceLudwig von Ballonburg-Mohenzollern
Poslanec Říšského sněmu za obvod Larkona
Úřadující
Ve funkci od:
24. října 1853
PředchůdceAlfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony
Státní sekretář zahraničí a obchodu Ludwigslandu
Úřadující
Ve funkci od:
30. června 1861
PředchůdceLudwig von Armannsperg (zahraničí)
Heinrich von Ziegenland-Magdaburg (obchod)
Stranická příslušnost
ČlenstvíNestraník
Bezpartijní
do Říšského sněmuza LVP
v ludwigslandské vláděnestraník (1853-1861)
za MDS (od 1861)
Poslanecký klubLVP

Narození19. prosince 1818,
prales
Alma materUrwalduniversität, Země krále Ludvíka
Náboženstvíanglikánské
Frederik de Fildeglørk
Předseda Říšského sněmu Ludwigslandského císařství
Ve funkci:
21. února 1857 – 29. června 1861
PředchůdceChristopher von Rinke
NástupceDagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy
Vicekancléř Ludwigslandu
Úřadující
Ve funkci od:
30. června 1861
PředchůdceJohann von Urwald (1. vicekancléř)
1. vicekancléř Ludwigslandu
Ve funkci:
8. listopadu 1842 – 31. července 1850
PředchůdceLászlo Aszterházy, 1. vévoda z Larkony
NástupceChristopher von Rinke
Lord kancléř Ludwigslandu
Ve funkci:
8. listopadu 1842 – 31. července 1850
PředchůdceLászlo Azsterházy, 1. vévoda z Larkony
NástupcePaul von Lettow-Vorbeck
Ministr průmyslu Ludwigslandu
Ve funkci:
3. prosince 1843 – 31. července 1850
Předchůdceúřad vznikl
NástupceFerdinand von Lieksenstein
Poslanec Říšského sněmu
od r. 1849 za obvod Møbenhavn-Ørestad
Úřadující
Ve funkci od:
2. listopadu 1842
Stranická příslušnost
ČlenstvíMánský demokratický sněm

Narození22. září 1816
Modaň, Ludwigsland
ChoťKristine von Rot-Durchfahrt
Alma materZŠ Møbnhavn-Ålt weg
Náboženstvístibalismus

Říšský sněm a Sněmovna lordů[editovat | editovat zdroj]

Složení Parlamentu Ludwigslandského císařství[editovat | editovat zdroj]

Poměr mandátů v Říšském sněmu
Česká strana sociálně demokratickáKomunistická strana Čech a MoravyTOP 09TOP 09Občanská demokratická strana
  •   Kons: 249 mandátů (43.8 %)
  •   MDS: 168 mandátů (29.5 %)
  •   NazLib: 117 mandátů (20.6 %)
  •   LVP: 34 mandátů (6.0 %)
  •   Progr: 1 mandátů (0.2 %)
Poměr mandátů ve Sněmovně lordů
Česká strana sociálně demokratickáKomunistická strana Čech a MoravyANO 2011Občanská demokratická stranaTOP 09TOP 09
  •   Kons: 404 mandátů (47.4 %)
  •   MDS: 243 mandátů (28.5 %)
  •   NazLib: 164 mandátů (19.2 %)
  •   LVP: 30 mandátů (3.5 %)
  •   CVU: 7 mandátů (0.8 %)
  •   Progr: 5 mandátů (0.6 %)

Vedení Říšského sněmu[editovat | editovat zdroj]

Úřad Člen vedení Poslanecký klub Období ve funkci
nástup odchod
Předseda Dagobert Asterhasy, 6. hrabě Asterhasy Národní liberálové 29. června 1861 úřadující
1. místopředseda Christopher von Rinke Konzervativní strana 21. února 1857 úřadující

Volby do Říšského sněmu[editovat | editovat zdroj]

1834[editovat | editovat zdroj]

Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern Johann von Holzberg
Lídr Ludwig Ballonburg,
vikomt Mohenzollern
Nikolai von Grønfeldt Karl von Lindsberg Gustav Pressemann Johann von Holzberg
Strana LVOP MDS CLU Národní
demokraté
LVP
Aliance CLU-CVU
Lídr od 3. III. 1833 19. I. 1831 1. VI. 1825 24. VI. 1833 3. III. 1833
Křeslo lídra Strusko Mánsko Sněmovna lordů Kozsko-Sudfálsko Jižsko
Mandátů 321 155 69 20 9
Hlasů 3 363 757 841 783 1 235 499 203 740 52 504
Procent 58,24 % 14,75 % 21,65 % 3,57 % 0,92 %

1842[editovat | editovat zdroj]

Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern Lászlo Asterhasy Frederik de Fildeglørk Johann von Holzberg
Lídr Ludwig Ballonburg,
vikomt Mohenzollern
1. vévoda z Larkony Frederik de Fildeglørk Johann von Holzburg Gustav Pressemann
Strana Konzervativní
strana
NLUL MDS LVP Národní
demokraté
Lídr od 19. X. 1841 19. X. 1841 1. X. 1842 3. III. 1833 24. VI. 1837
Křeslo lídra Strusko Sněmovna lordů Mánsko Jižsko Kozsko-Sudfálsko
Předchozí volby nekandidovala nekandidovala 155 (14,75 %) 9 (0,92 %) 20 (3,57 %)
Mandátů před volbami 210 180 155 9 20
Mandátů 208 178 155 23 5
Změna mandátů 2 2 14 15
Hlasů 1 218 900 1 769 000 1 475 000 430 800 1 013 300
Procent 20,63 % 29,95 % 24,97 % 7,29 % 17,15 %
Změna procent nová strana nová strana 10,2 % 6,3 % 13,6 %
Zemí 7 7 2 4 2


Získané hlasy
NLUL
30,0 %
MDS
25,0 %
Kons
20,6 %
NazDem
17,2 %
LVP
7,3 %
Získaná křesla
Kons
36,6 %
NLUL
31,3 %
MDS
27,2 %
LVP
4,0 %
NazDem
0,9 %

1849[editovat | editovat zdroj]

Datum Aliance Kons MDS NLUL NazDem LVP LPN
Volby 1842 21% 24% 30% 17% 7%
1843 24% 26% 26% 15% 7% 2%
1844 27% 26% 25% 14% 7% 0%
1845 28% 29% 23% 13% 6% 1%
1846 29% 28% 22% 14% 6% 1%
1847 30% 27% 21% 14% 7% 1%
1848 48% v Alianci 27% 17% v Alianci 7% 1%
Volby 1849 50% v Alianci 27% 15% v Alianci 6% 1%
307 164 73 21 4
Aliance MDS NLUL LV
P
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern Frederik de Fildeglørk sir Johann Friedrich Hasenstein Johann von Holzberg
Lídr Ludwig Ballonburg,
vikomt Mohenzollern
Frederik de Fildeglørk sir Johann Hasenstein Johann von Holzburg Heinrich Schlegel
Strana Konzervativní
strana
MDS NLUL LVP LPN
Aliance Konzervativní
aliance
Lídr od 19. X. 1841 1. X. 1842 15 XI. 1842 3. III. 1833 5. XII. 1843
Křeslo lídra Strusko Mánsko Celtsko Jižsko Neinbursko
Předchozí volby 213 (37,75 %) 155 (24.97 %) 178 (29,95 %) 23 (7,29 %) nová strana
Mandátů před volbami 215 155 176 23 0
Mandátů 307* 164 73 21 4
Změna mandátů 92 9 103 2 4
Hlasů 2 878 363 1 566 000 885 393 347 244 66 000
Procent 50,17 % 27,29 % 15,43 % 6,05 % 1.15 %
Změna procent 12,4% 2,3% 14,5% 1,2% nová strana
Zemí 16 2 2 2 0

* Konzervativci 202, NDP 105

Strana Lídr Mandáty Hlasy
Počet v % +/- Počet v %   
Konzervativní strana  Ludwig Ballonburg, vikomt Mohenzollern 202 35,5% 6 1 885 313 32,8%
Mánský demokratický sněm  Frederik de Fildeglørk 164 28,8% 9 1 566 000 27,3%
Národně demokratická strana  Alfred Asterhasy, 2. vévoda z Larkony 105 18,5% 100 993 050 17,3%
Národně liberální unie Ludwigslandu  sir Johann F. Hasenstein 73 12,8% 105 885 393 15,4%
Ludwigslandská lidová strana  Johann von Holzburg 21 3,7% 2 347 244 6,1%
Liberální strana Neinburska  Heinrich Schlegel 4 0,7% 4 66 000 1,2%
celkem - 569 100% - 5 743 000 100%
Získané hlasy
Aliance
50,2 %
MDS
27,3 %
NLUL
15,4 %
LVP
6,1 %
LPN
1,2 %
Získaná křesla
Aliance
53,8 %
MDS
28,8 %
NLUL
12,8 %
LVP
3,9 %
LPN
0,7 %
Doplňovací volby v obvodu Balberg-Altstadt 1856
Strana Kandidát Hlasy % ±%
Konzervativní strana Ludwig von Ballonburg bez protivníka
Většina 10,000 100% +25%
Účast 10,000 100% ±0%
Konzervativec získal od Národních demokratů ± +75%

1856[editovat | editovat zdroj]

Datum Aliance Kons MDS NLUL NazDem LVP LPN
Volby 1849 50% v Alianci 27% 15% v Alianci 6% 1%
1852 36% 27% 15% 15% 5% 1%
1853 40% 27% 16% 10% 6% 0%
1854 39% 28% 13% 12% 6% 1%
1855 43% 28% 14% 9% 6% 0%
Volby 1849 39% 26% 13% 13% 8% 0%
246 168 60 60 34 1
Kons MDS NLUL NazDem LV
P
Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern Frederik de Fildeglørk sir Johann Friedrich Hasenstein Alfred Asterhasy, 2.vévoda z Larkony
Lídr Ludwig Ballonburg,
vikomt Mohenzollern
Frederik de Fildeglørk sir Johann Hasenstein 2. vévoda z Larkony Johann von Urwald Heinrich Schlegel
Strana Konzervativní
strana
MDS NLUL Národní
demokraté
LVP Pokroková strana
Lídr od 19. X. 1841 1. X. 1842 15 XI. 1842 17. VI. 1849 1856 5. XII. 1843
Křeslo lídra Strusko Mánsko Celtsko Sněmovna lordů Strusko Neinbursko
Předchozí volby 202 (50,17 %)* 164 (27,29 %) 73 (15,43 %) 105 (s konzervativci) 21 (6,05 %) 4 (1,15 %)
Mandátů před volbami 202 164 73 104 22 4
Mandátů 246 168 60 60 34 1
Změna mandátů 44 4 13 44 12 3
Hlasů 2 234 304 1 504 500 741 494 738 125 456 530 23 000
Procent 39,31 % 26,36 % 12,99 % 12,93 % 8,00 % 0,40 %
Změna procent 10,9% 0,9% 2,5% s konzervativci 2,0% 0,7%
Zemí 12 3 1 2 3 0

* s Národními demokraty

Získané hlasy
Kons
39,1 %
MDS
26,4 %
NLUL
13,0 %
NazDem
12,9 %
LVP
8,0 %
LPN
0,4 %
Získaná křesla
Kons
43,2 %
MDS
29,5 %
NLUL
10,5 %
NazDem
10,5 %
LVP
6,0 %
LPN
0,2 %
Obvody ve volbách 1856 Obvody ve volbách 1849 Počet
Konzervativní strana
(246)




Konzervativní strana
(OBHÁJENÉ)




150

Národní demokraté

57
NLUL 17
MDS 11
LVP 8
Pokroková strana 3
MDS
(168)



MDS
(OBHÁJENÉ)



136
Národní demokraté 13
NLUL 9
Konzervativní strana 9
LVP 1
NLUL
(60)
NLUL
(OBHÁJENÉ)
29
Konzervativní strana 12
MDS 10
Národní demokraté 8
LVP 1
Národní demokraté
(60)
Národní demokraté
(OBHÁJENÉ)
19
Konzervativní strana 17
NLUL 13
MDS 7
LVP 4
Pokroková strana 1
LVP
(34)
Konzervativní strana 13
Národní demokraté 9
LVP (OBHÁJENÉ) 7
NLUL 5
Pokroková strana (1) Konzervativní strana 1

Volební obvody[editovat | editovat zdroj]

Obvod Larkona (Strusko č. 53)[editovat | editovat zdroj]

Volby Poslanec Strana
1849 2. vévoda z Larkony Národní demokraté
1853 dopl. Johann hrabě Urwald nezávislý
1856 nezávislý lidovec
Volby do Říšského sněmu v obvodu Larkona 1856
Strana Kandidát Hlasy % ±%
nezávislý lidovec Johann hrabě Urwald 5,500 55% -18%
Konzervativní strana Sir Ferdinand Schaube 4,500 45% +45%
Národně liberální unie Joseph Seliger 0 0% -26%
Národní demokraté Christopher Asterhasy 0 0% ±0%
Většina 1,000 10% -37%
Účast 10,000 100% ±0%
Nezávislý lidovec obhájil ± -18%
Doplňovací volby do Říšského sněmu v obvodu Larkona 1853
Strana Kandidát Hlasy % ±%
nezávislý Johann hrabě Urwald 7,300 73% +73%
Národně liberální unie Joseph Seliger 2,600 26% +26%
Radikálové Karl von Schwarzenberg 100 1% +1%
Většina 4,700 47% -53%
Účast 10,000 100% ±0%
Nezávislý získal od Národních demokratů ±
Volby do Říšského sněmu v obvodu Larkona 1849
Strana Kandidát Hlasy % ±%
Národní demokraté 2. vévoda z Larkony 10,000 100% +100%
LVP Sir Sebastian Lang 0 0% ±0%
Národně liberální unie Joseph Seliger 0 0% ±0%
Většina 10,000 10%
Účast 10,000 100%
Národní demokrat získal ±

Politické strany[editovat | editovat zdroj]

Konzervativní strana[editovat | editovat zdroj]

Konzervativní strana Ludwigslandu
Konservativpartei Ludwigslands
ZkratkaKons, KPL
Datum založení19. října 1841
VůdceChristopher von Rinke
     Říšský sněm
ZakladatelLudwig von Ballonburg-Mohenzollern
SídloLudwigsgürtel 92, Balberg
Ideologiekonzervatismus
zemský autonomismus
unionismus
ekonomický konzervatismus
Politická pozicepravice
Mateřská stranaLVOP
Stranické novinyNaše pravda
Barvy
     světle modrá
Volební výsledek39.1% (volby do Říšského sněmu 1856)
Zisk mandátů ve volbách
Říšský sněm
249/569
Sněmovna lordů
404/853
Vláda Jeho Veličenstva
4/10
Zemské sněmy
229/941

Konzervativní strana vznikla 19. října 1841 jakožto jeden ze dvou nástupnických subjektů LVOP. Většina členské základny a stranického establishmentu LVOP se vtělila do Konzervativní strany. V čele strany stanul dosavadní vůdce LVOP Ludwig von Ballonburg-Mohenzollern. Ve volbách v následujícím roce získala nejvíce mandátů a vytvořila koalici s MDS; co se ale týče hlasů, skončila s 21% až třetí, těsně před Národními demokraty, kteří převzali většinu reformních konzervativních voličů. V následujícím vládním období taky strana nečinila žádné významnější reformy (pokud nepočítáme impérium). Těchto osm let nejasné představy o vlastní budoucnosti strana utnula v roce 1849, kdy vytvořila Konzervativní alianci s Národně demokratickou stranou a prosadila spravedlivější systém jednomandátových volebních obvodů. V tomto roce Konzervativní aliance vyhrála všeobecné volby a lord Ballonburg obhájil pozici kancléře. Strana se tedy vydala cestou reformního konzervatismu, s nepsanou dohodou s tradičním křídlem, že nijak nebude zasahovat do vztahů na venkově a výsad venkovské šlechty. Reformní trend se ještě posílil taktikou, přijatou někdy v roce 1853, přebrat voliče NazDem a spolupracovat s LVP. Vyvrcholení nastalo před Vánoci 1855, kdy konzervativci využili nejasného vztahu k Akvitánii a Ludwigslandu vůdce Národních demokratů, 2. vévody z Larkony. Na vévodovi požadovali rezignaci na vládní funkce, když ten odmítl, položili vládu a zemi nasměrovali k předčasným volbám; mezitím byla jmenována přechodná vláda konzervativců a nestraníků, v jejímž čele stál druhý muž strany Christopher von Rinke. Lord Ballonburg sázel na jasnou výhru a následné sestavení vlády za podpory LVP; volby ale dopadly jinak. Přes posílení strany na 246 poslanců a přebrání voličů Národních demokratů z minulých let, těsnou většinou disponuje liberální blok (MDS, NLUL a NDP). Vlivem pandemie koronaviru se dosud situace po volbách neujasnila, u moci zůstává Rinkeho vláda.


Volební výsledky:

Říšský sněm[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1842 1,218,900 20.6
208/569
2 1. Vláda
1849 1,885,313 32.8
202/569
8 1. Vláda
1856 2,234,304 39.3
246/569
44 1. Vláda

Jednotné volby do zemských sněmů[editovat | editovat zdroj]

Volby (rok) Počet hlasů Podíl hlasů Počet mandátů
1842 1 218 900 20,63% ?
1843 cca 1 925 500* 32,59 %*
229/941

*  V rámci různých koalic. Na samostatných kandidátkách strana získala 17,71 % a cca 1 046 400 hlasů.

MDS[editovat | editovat zdroj]

Mánský demokratický sněm
Manske demokratiske tag
Männischer Demokratischtag
ZkratkaMDS/MDT
Datum založení23. října 1804
VůdceFrederik de Fildeglørk
     Říšský sněm
SídloJohenway 39, Møbenhavn
Ideologieekonomický liberalismus
mánský autonomismus
frakce:
reformismus
liberalismus
Politická pozicestřed
Barvy
     oranžová
Volební výsledek26,36 % (volby do Říšského sněmu 1856)
Zisk mandátů ve volbách
Říšský sněm
168/569
Sněmovna lordů
243/853
Vláda Jeho Veličenstva
3/10
Zemské sněmy
171/941

Volební výsledky:

Říšský sněm[editovat | editovat zdroj]

Volby (rok) Vůdce strany Počet hlasů Podíl hlasů Počet mandátů Vláda po volbách Pozice
1806 Niels von Klerk cca 1 300 000 cca 23,00 %
143/569
LVOP Opozice
1808 cca 850 000 cca 16,00 %
102/569
LVOP Opozice
1816 cca 950 000 cca 17,00 %
137/569
LVOP Opozice
1824 Christiaan hrabě Bohr cca 1 050 000 cca 20,00 %
150/569
LVOP Opozice
1828 cca 1 300 000 cca 23,00 %
155/569
LVOP Opozice
1834 Nikolai von Grønfeldt cca 750 000 14,75 %
155/569
LVOP Opozice
1842 Frederik de Fildeglørk 1 475 000 24,97 %
155/569
Konzervativci-MDS Vláda
1849 1 566 000 27,29 %
164/569
Konzervativci-Národní demokraté Opozice
1856 1 504 500 26,36 %
168/569
Konzervativci (úřednická) Opozice

Jednotné volby do zemských sněmů[editovat | editovat zdroj]

Volby (rok) Počet hlasů Podíl hlasů Počet mandátů
1842 1 475 000 24,97 % ?
1843 cca 1 554 200* 26,31 %*
171/941

*  V rámci různých koalic. Na samostatných kandidátkách strana získala 20,41 % a cca 1 205 600 hlasů.

Národní liberálové[editovat | editovat zdroj]

Národně liberální strana
Nazionale Liberalpartei
ZkratkaNazLib
Datum založení3. dubna 1859
PředsedaDagobert hrabě Asterhasy
     Říšský sněm
SídloFreimarktgasse 16, Neinburg
Ideologieliberalismus
reformismus
centralismus
frakce:
konzervativní liberalismus
Politická pozicestředolevice
Polovojenská org.Jestřábi svobody
Mateřská stranaNLUL, Národní demokraté
Barvy
     světle modrá
Zisk mandátů ve volbách
Říšský sněm
117/569
Sněmovna lordů
164/853
Vláda Jeho Veličenstva
2/10
Zemské sněmy
407/941

NLUL[editovat | editovat zdroj]

Národně liberální unie Ludwigslandu
Nazional und Liberalunion Ludwigslands
ZkratkaNLUL
Datum založení19. října 1841
Datum rozpuštění3. dubna 1859
Vůdce1. vévoda z Larkony
sir Johann Hasenstein
SídloStressemannstraße 45, Balberg
Sloučení doNárodně liberální strany
Ideologieliberalismus
reformismus
centralismus
Politická pozicelevice
Mateřská stranaCLU, LVOP
Barvy
     červená
Volební výsledek12,93 % (volby do Říšského sněmu 1856)

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1842 1,769,000 30.0
178/569
2 2. Opozice
1849 885,393 15.4
73/569
108 3. Opozice
1856 741,494 13.0
60/569
13 3. Opozice

LVOP[editovat | editovat zdroj]

Ludwigslandská konstitučně orientovaná strana
Ludwigslandische verfassungsretlich-orientiere Partei
ZkratkaLVOP
Datum založení3. září 1799
Datum rozpuštění18. října 1841 (rozpuštěna)
SídloLudwigsgürtel 92, Balberg
Ideologiekonzervatismus
zemský patriotismus
unionismus
Frakce: Liberální konzervatismus
monarchismus
Politická pozicepravice
Barvy
     modrá
Volební výsledek58,24 % (volby do Říšského sněmu 1834)

LVP[editovat | editovat zdroj]

Ludwigslandská lidová strana
Ludwigslandische Volkspartei
ZkratkaLVP
Datum založení3. března 1833
VůdceLudwig XII. von Ballonburg-Mohenzollern, král brancouzský
     Sněmovna lordů
SídloGoethegasse 15, Balberg
Ideologietradicionalismus
zemský patriotismus
ekonomický moralismus
katolicismus
Politická pozicepravice
Barvy
     žlutá
Volební výsledek8,00 % (volby do Říšského sněmu 1856)
Zisk mandátů ve volbách
Říšský sněm
34/569
Sněmovna lordů
30/853
Vláda Jeho Veličenstva
1/10
Zemské sněmy
110/941

Říšský sněm[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1834 52,504 0.9
9/569
9 5. Opozice
1842 430,800 7.3
23/569
14 4. Opozice
1849 347,244 6.1
21/569
2 5. Opozice
1856 456,530 8.0
34/569
13 1. Vláda

Národní demokraté[editovat | editovat zdroj]

Národně demokratická strana
Nazional-demokratische Partei
Nationale demokratiske parti
ZkratkaNDP, NazDem, Národní demokraté
Datum založení26. srpna 1822
Datum rozpuštění3. dubna 1859
VůdceGustav Pressemann
2. vévoda z Larkony
SídloFilderstrasse 59, Balberg
Sloučení doNárodně liberální strany
Ideologiekonzervativní liberalismus
reformní konzervatismus
Politická pozicestřed
Barvy
     tmavě modrá
Volební výsledek12,93 % (volby do Říšského sněmu 1856)

Říšský sněm[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1824 400,000 8.0
27/569
27 4. Opozice
1828 100,000 2.0
12/569
15 4. Opozice
1834 203,740 3.6
20/569
8 4. Opozice
1842 1,013,300 17.2
5/569
15 5. Opozice
1849 993,050 17.3
105/569
100 3. Vláda
1856 738,125 12.9
60/569
45 4. Vláda

CVU[editovat | editovat zdroj]

Křesťansko-konstituční unie Mavorska
Christlich-Verfaßungsretliche Union in Mayern
ZkratkaCVU
Datum založení8. června 1787
Vůdcesir Kurt Lindenheim (Zemský sněm Mavorska)
SídloKreuzstraße 45, Lünchen
Ideologieekonomický liberalismus
reformismus
křesťanská politika
lokální patriotismus
Politická pozicestřed
Barvy
     fialová
Volební výsledek0,20 % (volby do zemských sněmů 1843)
Zisk mandátů ve volbách
Říšský sněm
0/569
Sněmovna lordů
7/853
Vláda Jeho Veličenstva
0/10
Zemský sněm Mavorska
12/52
Zemský sněm Neueburska
2/20

Progresivisté[editovat | editovat zdroj]

Pokroková strana Ludwigslandu
Progresivpartei Ludwigslands
ZkratkaProgr, Pokroková strana, LPN
Datum založení3. prosince 1843
VůdceHeinrich Schlegel
     Říšský sněm
SídloFreimarktgasse 16, Neinburg
Ideologieklasický liberalismus
reformismus
libertanianismus
progresivismus
Politická pozicestředolevice
Mateřská stranaNLUL
Barvy
     zelená
Volební výsledek0,40 % (volby do Říšského sněmu 1856)
Zisk mandátů ve volbách
Říšský sněm
1/569
Sněmovna lordů
5/853
Vláda Jeho Veličenstva
0/10
Zemský sněm Neinburska
7/35
Zemský sněm Jaberska
3/23
  1. Český statistický úřad
  2. Český statistický úřad
  3. Český statistický úřad
  4. Český statistický úřad
  5. Český statistický úřad
  6. Český statistický úřad
  7. Český statistický úřad
  8. DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 216. ISBN 978-80-7451-366-4.
  9. 31. srpna 1833 vystoupil z LVOP a založil Ludwigslandskou lidovou stranu.
  10. Pro vstup do vlády pozastavil členství v NLUL.
  11. do 6. září 1852 ministr rozvoje