Wikipedista:Lenka1580/Pískoviště

Wikipedista:Lenka1580/Pískoviště

Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny
Vývojář	DeepFakes
První vydání	2017
Platforma	PC
Typ softwaru	Sociální sítě

Deepfake videa

Deepfake je označení pro realistickou úpravu videa. Upravuje se především tvář zobrazených osob, mimika obličeje a řeč jednotlivých aktérů videa. Jedinci pak vykonávají činnosti, které ve skutečnosti nedělají, a říkají slova, která ve skutečnosti nikdy nepronesli. Deepfake využívá pokročilého počítačového zpracování dat umělé inteligence (neurálních sítí schopných učit se). Kvalita upraveného videa se neustále zvyšuje.

V Hollywoodu realisticky nahrazovali obličeje ve videích i předtím pomocí CGI (speciálních efektů tvořených počítačovou úpravou). Dnes si díky novým technologiím může vytvořit velmi realistické video každý uživatel s lepším počítačem.

Historie

Prvním deepfake videem bylo pornografické video celebrit vytvořené uživatelem DeepFakes na sociální síti Reddit v roce 2017. O tři roky později se na sociální platformě TikTok objevil profil Toma Cruise, který přiznal, že je falešný. Falešný profil natáčející se, jak vykonává běžné každodenní činnosti, se stal postupně známějším a oblíbenějším. Nedávné deepfake video ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzývajícího národ ke složení zbraní však poukázalo na to, jak negativní působení může technologie mít, dojde-li k jejímu zneužití.

Šíření deepfake videí

Deepfake videa se šíří obrovskou rychlostí. Podle studie The State of Deepfakes se jich v roce 2020 na internetu objevilo přes čtrnáct tisíc. Za rostoucím počtem deepfake videí a stoupající oblíbeností stojí to, že algoritmy využívají k vytváření deepfake videí počítačové aplikace, služby a komunity. Deepfake videa se v současnosti z 96 % objevují v pornografii, kde jsou do videí dosazovány nejčastěji britské a americké herečky a zpěvačky.

Deepfake se vyskytuje také v satirických videích, jako jsou například úryvky z filmů, kde jsou původní herci nahrazováni jinými. Výtvory na podobné bázi vytváří například slovenský YouTuber Ctrl Shift Face, který vytvořil upravenou verzi filmu Sám doma (Home Alone) se Sylvesterem Stallonem nebo film Osvícení (The Shining), v němž se místo Jacka Nicholsona obličej Jimma Carreyho.

S fenoménem deepfake videí je spojena řada problémů. Za jeden z palčivých problémů lze považovat mezinárodní šíření falešných zpráv na sociálních médiích a internetu, ale také nedostatečnou mediální a informační gramotnost. Existence deepfake způsobuje to, že mnozí uživatelé zhlédnou upravené video, ale o tom, že nejde o skutečnost, se tak snadno nedozví.

Shallowfake videa

S deepfake videi se někdy mylně zaměňují tzv. shallowfake videa. Shallowfake videa se tvoří jednoduchými střihacími nástroji nebo záměrným vytržením z kontextu.

K manipulování videí se v nedávné době používaly jednodušší postupy. Příkladem může být video vzniklé během voleb ve Velké Británii, za které byla konzervativní strana kritizována, protože bylo sestříháno tak, aby vypadalo, že Keir Starner z labouristické strany nemá žádnou odpověď pro brexit.

Jako další ukázka slouží upravené video kongresmanky Nancy Pelosiové, v němž byl její proslov zpomalen a měl vyznět tak, že kongresmanka nezřetelně mumlá. Záznam byl masivně sdílen na sociálních sítích, dokonce samotným americkým prezidentem, v komentářích byla politička označována za opilou.

Fake fakes

Deepfake technologie umí vytvořit i tzv. fake fakes, tedy počítačem vymodelované avatary, kteří nemají tvář žádného skutečného člověka a jejich vzhled je kompletně vytvořen umělou inteligencí. Fake fakes už nyní využívá módní průmysl, který počítačově generuje modely a modelky pro některé kampaně. V blízké budoucnosti bude možné online nakupování 2.0 založené na fake fakes tak, že si uživatel vytvoří svého avatara a na něm si bude virtuálně zkoušet oblečení vybrané k nákupu.

Podobné využití se nabízí také v počítačových hrách nebo při sledování filmů - díky technologii záměny tváře by si hráč či divák mohl zahrát roli své oblíbené postavy.

Jak odhalit deepfake videa

V současnosti se testuje řada technologií, které mají šíření deepfakeových videí zabránit. Facebook vyvíjí technologii, která by měla deepfaková videa odhalovat, společnosti jako TruePic či americká vojenská společnost DARPA sází na technologie na bázi blockchainu (neustále se rozšiřující databáze). Dříve než bude vyvinut účinný software, je stále třeba používat staré metody odhalování deepfake, například ověřovat výroky a události z několika zdrojů a uplatňovat kritické myšlení, tedy zamýšlet se nad prezentovanou skutečností a kvalifikovaně zvážit, do jaké míry je pravděpodobné, že daná skutečnost může být pravdivá.

Odkazy

Reference

Kategorie:Počítačová grafika Kategorie:Mediální studia Kategorie:2017