Wikipedista:Kristýna.Vyslychová/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Soubor:Situace

Kostel sv. Jakuba Většího[editovat | editovat zdroj]

ÚVOD[editovat | editovat zdroj]

Kostel se nachází v obci Tečovice a pochází z konce 13. století. Kostel je původně románský, ale byl goticky a barokně přestavěn. Jedná se o jednu z nejstarších architektonických památek Zlínského kraje, od roku 1958 je chráněnou nemovitou kulturní památkou ČR.

OBECNÝ POPIS A POLOHA[editovat | editovat zdroj]

Kostel pochází přibližně z doby kolem roku 1260 a je umístěn na severním kopci vesnice na vyvýšené náhorní plošině v nadmořské výšce 231 m.n.m., kde stávala i někdejší tvrz. Podle průzkumu tvrz vznikla v době stavby kostela, měla čtvercový půdorys o straně 25-30m a byla obehnána 3m hlubokým příkopem. Hlavní částí tvrze byla dřevěná věž o rozměrech 12x12m.[1] Tvrz zanikla požárem v pol. 14. století. Tvrz sousedila s kostelíkem.[2]

Kostel je původně pozdně románský (lze soudit dle tloušťky stěn a provedení oken v lodi, která se začala stavět dříve, než kněžiště), poté byl v gotickém období přestavěn a později proběhly barokní úpravy. Barokní částí je zvonicová vížka. Kostel je orientován východně, stavba je nepodsklepená a má sokl. Zdivo je lomové s občasnými cihlovými doplňky, použitý kámen je tmavá opuka. Tloušťka zdí je 1,2m. Stavba pravděpodobně proběhla ve dvou časově rozdílných stavebních obdobích. Základní půdorys kostela a hmota lodě s okénky patří k rané gotice poslední třetiny 13. století. Zatímco ústupkový portál a klenby poukazují až ke třetí čtvrtině 14. století[3]. Zároveň v první fázi byla postavena loď a ve druhé pak kněžiště a sakristie. O postupné výstavbě svědčí také provedení oken, neboť zde můžeme nalézt 4 typy oken. Loď a kněžiště jsou vyzdobeny nástěnnými malbami, které vznikly okolo roku 1350. Ke kostelu přiléhá hřbitov s kamenným obezděním. Objekt dnes neslouží k pravidelným obřadům, ale spíše jako hřbitovní kaple.

POPIS EXTERIÉRU[editovat | editovat zdroj]

Kostel je rozdělen na presbyterium, loď a sakristii. Hlavní vchod je tvořen gotickým ústupkovým portálem s lomeným obloukem, je umístěn v obdélníkovém ústupku. Je 4m vysoký a 3m široký. Jedná se o práci vyspělé kamenické hutě a je důležitým úkazem vývoje raně gotických portálů na Moravě.[4] Ostění není tvořeno klasicky střídáním prutů a výžlabků, ale tvoří ho profily z dvou oblounů a tří hruškovců. Nad dveřmi je umístěno jednoduché rozetové okno s motivem čytřlaloku. Do kněžiště je veden vedlejší vchod tvořený masivními tesařsky dvakrát pobíjenými dveřmi. V presbyteriu se nachází dvě lomená jednodílná okna s kružbou. První okno v ose chrámu je zcela zazděné a ve vrcholu má vložen trojlalok. Druhé okno má ve vrcholu trojlist se stejným lemováním. Za oltářem se nachází částečně zazděné okno s jednoduchým ostěním, ze kterého je dnes ponecháno prosklení pouze jeho vrchol ve formě trojlaloku, který osvětluje boží oko umístěno v oltáři. Z interiéru je toto prosklení zcela skryto za oltářem. Okénko východně od kruchty je okosené lomené. Trojice okének na severní části lodi tvoří velmi úzká špaletová okénka, jednoduchá bez kružby s vysekaným ostěním.

Střecha je sedlová s dvěma štíty pokryta ručně štípaným šindelem. Na jejím hřebeni je zvonicová vížka ukončena cibulí s makovicí, která byla do střešního krovu vložena až po jeho dokončení. Věžička má konstrukci z bukového dřeva. Ve zvonici se nachází zvon, který je pouze replikou ranně barokního původního zvonu.


POPIS INTERIÉRU[editovat | editovat zdroj]

Loď o obdélných rozměrech 13x8,5 metrů má dřevěný trámový strop s viditelným dvojitým záklopem o výšce 8 metrů. Strop presbyteria je asi o metr nižší. Ve vstupní části lodi se nachází kůr dřevěné konstrukce, přístupný malým točitým schodištěm. Presbyterium je odděleno od lodi triumfálním obloukem, který má výšku 6m, na němž se nachází malby kruhových medailonů s vyobrazením proroků. Obdélné presbyterium má půdorys o rozměrech 7,5x5,5m, je zaklenuto křížovou klenbou ve dvou polích s okrouhlými svorníky. Žebra mají klínový, jednoduše vyžlabený profil a jsou na nich zbytky maleb. Sbíhají se na ostře osekané konzoly ve výšce 3,5m, které jsou umístěné po obvodu. Na oválných terčových svornících jsou dva motivy. Na východním svorníku je reliéf beránka a na západním je kamenná modulace trojlistu. Trojlist by mohl souhlasit s erbem vladyků z počátku 14. století, tudíž bychom mohli tomuto rodu připisovat zaklenutí kněžiště. Tímto vladykem byl roku 1307 Bohuněk z Tečovic, který měl tři syny - Milíče, Radka a Bohuňka, ti pak roku 1350 prodali Tečovice spolu s pěti dalšími obcemi Čeňku z Bechyně.[5]

Jako výzdoba lodi i kněžiště jsou zde původní fresky z roku 1350. Výzdoba lodi je tvořena ručně vyřezávanými obrazy. Znázorňuje Křížovou cestu a obsahuje celkem 14 výjevů. V lodi je také umístěna pieta Panny Marie Bolestné. Kněžiště dominuje barokní oltář z třetí čtvrtiny 17. století s obrazem sv. Jakuba Většího. Celý oltář je umístěn na podiu s korintskými sloupy a symbolem božího okna nahoře, které je prosvětleno trojlistem. Obsahuje také prvky přidané v 19. století. V presbyteriu je též socha ukřižování Krista. Zajímavá součást interiéru je masivní kamenná křtitelnice o průměru 83cm z konce 13. století zhotovena ze světlého pískovce. Pro její velikost se dnes již nepoužívá a je ponechaná v přední části lodi. Sakristie je obdélníková, malých rozměrů, taktéž s křížovou klenbou, která je zde velmi zjednodušená a nevyzdobena. Sakristie je dnes zmodernizovaná.

MALBY[editovat | editovat zdroj]

Malby byly zhotoveny z tehdy běžně používaných pigmentů. Na bílou barvu bylo použito vápno, na žlutou přírodní a tmavý okr, na červenou pálené světlé i tmavé okry a rumělka, na zelenou měděnka. Malby však nebyly původní součástí kostela. Jsou provedeny do vlhkého vápenného nátěru, jehož tloušťka je proměnlivá. Byly zhotoveny, až když byla hotová architektonická podoba kostela, pravděpodobně po poškození stavby požárem. Roku 1350 se ujal Tečovic Čeněk z Bechyně[6], poničení kostela ho vedlo k zadání nové rozsáhlé malířské výzdoby. Nová dekorace zakryla zbytky jednoduché staré výzdoby, kterou tvořil pouze žlutooranžový pruh 5cm, který lemoval nároží článků z červeného pískovce. Technika všech maleb je stejná, ale výtvarné pojetí se velmi liší. Jsou dva různé typy. Malby vytvořeny z velkých barevných ploch (např. výjev Zmrtvýchvstání Krista, vyobrazení Panny Marie a Jana Křtitele) a na druhé straně malby, vyznačující se detaily a vypracovaností (Zvěstování, Smrt Panny Marie, Lodníci). Odhadem na malbách pracovali až 4 umělci.

Kruhové medailony na vítězném oblouku jsou osově rozděleny podle jeho vrcholu. Na severním půloblouku je 16 medailonů, na jižním 14. Medailony mají namodralé pozadí, které bylo docíleno směsí černě a vápna. Barva tvořená měděnkou zde na několika místech zhnědla. Na medailonech jsou už pouze pozůstatky poprsí proroků, každý z nich obsahuje pásek se jménem, ale dochovalo se jen pár písmen, ze kterých nelze jednoznačně určit, o kterého proroka se jedná. Nejlépe zachovalá freska je postava sv. Jiří s drakem, která je umístěna na jižní stěně kněžiště.

NOVÉ ÚPRAVY[editovat | editovat zdroj]

Na kostelu byla opravena šindelová střecha a znovu natřena vnější fasáda, proti vzlínání vlhkosti byla provedena elektroosmóza.

  1. Obec Tečovice. Příroda a památky v okolí Machové [online]. Dostupné online. 
  2. Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Dostupné online. 
  3. LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. 1. vyd. Praha: Unicornis, 2001. 16 s. 
  4. ŠOPÍKOVÁ, Kristýna. Filiální kostel sv.Jakuba Většího v Tečovicích: historie památkového objektu a rekonstrukce v posledním století. Tečovice: Obecní úřad Tečovice, 2001. 16 s. 
  5. ŠOPÍKOVÁ, Kristýna. Filiální kostel sv.Jakuba Většího v Tečovicích: historie památkového objektu a rekonstrukce v posledním století. Tečovice: Obecní úřad Tečovice, 2001. 16 s. 
  6. ŠOPÍKOVÁ, Kristýna. Filiální kostel sv.Jakuba Většího v Tečovicích: historie památkového objektu a rekonstrukce v posledním století. Tečovice: Obecní úřad Tečovice, 2001. 16 s.