Wikipedista:Kloin/pískoviště/Hrdliv

Hrdlív
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Slaný
Obec s rozšířenou působností	Slaný
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Základní informace
Rozloha	1,69 km²
Nadmořská výška	285 m n. m.
PSČ	273 06
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hrdlív 79; 27306 Libušín ; ou@hrdliv.vz
Starosta	Roman Janyš
	Oficiální web: www.hrdliv.cz
Další údaje
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Obec Hrdlív leží ve Středočeském kraji necelé 4 km jižně od Slaného a 7 km severozápadně od Kladna, na silnici II/118, spojující tato dvě města. Nadmořská výška okolní krajiny s lesy a poli je 300 m. Dnes žije v Hrdlívě ve 114 domech téměř 400 stálých obyvatel. Všechny komunikace v obci mají bezprašný povrch, obec má vodovod, dešťovou kanalizaci, plyn. Obec má vlastní mateřskou školu. V obci jsou dvě pohostinská zařízení, vyhledávaný psí hotel, zahrádkářská kolonie ČZS. Přímo v centru obce je rozsáhlý sportovní areál Sokola Hrdlív s krásným travnatým fotbalovým hřištěm. Dále je zde tréninkové škvárové hřiště, tenisový kurt s asfaltovým povrchem, dětské hřiště s prolézačkami a vodní nádrž, která je využívána jako přírodní koupaliště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci Hrdlív je v písemných historických pramenech činěna k roku 1316 a to nepřímo v přídomku Michala z Hrdlíva. Zřejmě šlo o držitele dvora. Vedle šlechtického majetku existoval ve vsi majetek církevní, protože v roce 1345 z pozůstalosti Přebora, probošta pražské kapituly, byla část vsi Hrdlív dána k oltáři sv. Diviše v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Církevní majetek v Hrdlívě nakonec patřil ke statku Budenice, který od Bohuslava z Rožďalovic v roce 1334 koupil Jan IV. z Dražic, pražský biskup. Ten Budenice určil jako nadání ke špitálu při klášteře augustiniánů v Roudnici nad Labem. Až do husitských válek zde vykonával vrchnostenská práva roudnický probošt. Po husitských válkách přišel snad právě tento majetek do držení nejvyššímu purkrabství. V roce 1420 císař Zikmund zapsal část vsi Hrdlív Janovi a Václavovi z Račiněvsi. Po husitských válkách je držení majetku v Hrdlívě nepřehledné. Z listiny z roku 1463 je zřejmé, že na základě Zikmundova majestátu patřila ves Hrdlív oltářníkům v chrámu sv. Víta v Praze. Část vsi byla v držení šlechtickém, protože v roce 1466 jistý Mikuláš z Hrdlíva zapsal manský statek v Hrdlívě Bořitovi z Martinic a jeho synům Markvartovi a Janovi. Ti se však v roce 1479 museli vzdát části nabytého majetku ve prospěch původního vlastníka, t. j. některé církevní instituce. Světský majetek v Hrdlívě však Martinicům zůstal a je trvale připomínán jako součást panství Smečno. Například v roce 1536, kdy se o dědictví dělili Volf z Martinic a toho synovec Jan. Na díl Janův připadlo Smečno a mezi příslušnými vesnicemi je i Hrdlív. Janův syn Jiří Bořita získal do držení celou ves Hrdlív. Jaroslavem hrabětem Bořitou z Martinic byl v roce 1633 zřízeno z panství Smečno rodinné svěřenství. Martinicové jako vlastnící panství Smečno, drželi i Hrdlív - a to až do vymření rodu v mužské posloupnosti Františkem Karlem hrabětem Bořitou z Martinic v roce 1789. Jeho jediná dcera Marie Anna dědila Smečno a Slaný. V roce 1791 se vdala za Karla Josefa hraběte z Clamu. Ten v roce 1792 obdržel císařovo svolení aby se mohl psát hrabě z Clam-Martinic. Clam-Martinicové byli vrchností v Hrdlívě až do konce patrimoniální správy v roce 1850, kdy správa vrchnostenská byla nahrazena správou státní zřízením okresních úřadů. Dr. Rudolf Koller ve své práci o regionálních dějinách u obce Hrdlív v kapitole zajímavosti zaznamenal, že se na Slánsku tradovalo, že na místních vinicích se vyskytovala vzácná planá žlutá růže. Vypráví se, že si ji před svou smrtí přál vidět malíř Josef Mánes. Po marném pátrání v Přelíci byla v roce 1954 nalezena v zahrádce Lomíčkových v Hrdlívě. Má květy jako každý jiný šípkový keř, ale jejich barva je svítivě žlutá (zlatavá).

Znak[editovat | editovat zdroj]

V červeném štítě zlatá růže na stonku se dvěma listy nad stříbrnými vykořeněnými lekny. Červený štít a stříbrná lekna jsou erbem Martiniců jako dominantních vlastníků obce. Zlatá růže má oporu ve skutečnosti, že v Hrdlívě rostla zcela mimořádná barevná mutace žluté plané růže.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Vlajka se shoduje s popisem: List tvoří svislý žerďový červený pruh, široký polovinu délky listu, a dva vodorovné pruhy, bílý a žlutý. V červeném pruhu žlutá růže na stonku s dvěma listy nad bílými vykořeněnými lekny. Svislý pruh opakuje podobu znaku, vodorovné pruhy jsou odvozeny od barevnosti figur.

Genealogie - info[editovat | editovat zdroj]

**matriky obce Hrdliv v Státním oblastním archivu v Praze**
Matrika	Narození	Oddaní	Zemřelí	Index	Poznámka
Pchery 1	1703-1723	1703-1723	1703-1723	Pchery 26	PC, film, katol.
Pchery 2	1724-1738	1724-1738	1724-1738	Pchery 26	PC, film, katol.
Pchery 3	1738-1751	1738-1751	1738-1751	Pchery 26	PC, film, katol.
Pchery 4	1752-1770	1752-1770	1752-1770	Pchery 26	PC, film, katol.
Pchery 5	1771-1823			Pchery 26
Pchery 6	1824-1831			Pchery 26, Pchery 27
Pchery 7	1832-1840			Pchery 27
Pchery 14		1771-1825		Pchery 26
Pchery 15		1829-1839		Pchery 26, Pchery 28
Pchery 17		1844-1867		Pchery 28
Pchery 20			1771-1827	Pchery 26, Pchery 29
Pchery 21			1830-1842	Pchery 26
Pchery 22			1843-1871	Pchery 29
Pchery 56			1871-1914	Pchery 29
Pchery 33	1840-1888			Pchery 27
Pchery 46		1870-1897		Pchery 28
Pchery 60		1897-1921		Pchery 28
čsl. Slaný 1		1922-1928			kniha

Indexy (jmenné rejstříky) jsou psány v době jiného číslování matrik. Matrika Pchery I se nedochovala, matrika Pchery II je nyní matrika Pchery 1, matriky narozených a oddaných měly dříve vlastní řadu dle římských číslic, ... Při hledání je tedy nutné dohledat podle roku nové číslo matriky.
V minulosti měla obec velmi úzké vztahy s obcí Saky, Třebichovice, Smečno, Kladno.
Spadala do panství smečenského, kladenského

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky obce Hrdlív
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kloin/pískoviště/Hrdliv na Wikimedia Commons