Wikipedista:K.hatrikova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

{{Súfismus}}

Súfismus neboli Tasawwuf je islámský mysticismus nebo také duchovní cesta či spiritualita islámu.[1] Rozmanitý pojem zahrnující v sobě etiku, estetiku, vzory chování, působí i na poli hospodářském, politickém či vojenském.[2] Zachází až za hranice běžného chápání mystiky. Na vztahy k bohu a okolí se odvolává šarí´a,[3] súfismus dává šarí´i duchovní postoj, pomoci něhož věřící vykonávají světské povinnosti.

Jeho stoupenci jsou jak v sunnitské, tak i v šíitské větvi islámu.

Související informace naleznete také na stránce Korán.

Pojetí súfismu vychází z Koránu a následného historického vývoje. Súfismus se také někdy vyjadřuje geometrickými prvky. Obvod kruhu představuje náboženské právo (muslimská obec), poloměry poukazují na cestu (taríqa) [4] směřující do středu, jenž tvoří pravda (haqíqa), [5] která je všude a nikde a v metafyzické rovině tvoří taríqu i šarí´u.

Nejstarší zmínky súfismu nalezneme v islámské středověké filozofii, falsafě,[6] čerpající také z řeckého novoplatónství a některých esoterických nauk.V průběhu dějin se mísil s křesťanstvím a indickými naukami. Súfismus zobrazuje morální uvolnění a světskost umajjovského dvora v Damašku.[7] První zmínky súfismu pocházejí z Turecka a to hlavně z města Konya, Jiho-iránské Kúfy a Bagdádu.[8]

Související informace naleznete také na stránce Džaláleddín Balchí Rúmí.

Za zakladatele súfijského učení je považován Džaláluddín Balchí Rúmí, který se zapsal do dějin jako jeden ze zakladatelů řádů Tancujících dervišů, také jako mystik a nejvýznamnější perský básník. Svým přínosem obohatil literaturu, umění a filozofii. Ale o rozšiřování súfismu se zasloužil sultán Veled.

V součastné době najdeme příznivce súfismu v místech jeho vzniku např. Egypt, Irák, Persie, Turecko a Indie. Za povšimnutí stojí i rozšíření a rostoucí zájem o súfismus obyvatel Maghribu.[9]

Související informace naleznete také na stránce Mauláwíja (tančící dervišové).

Charakteristické pro súfismus je tanec (samá) od kterého se odvozuje název pro jeho členy-dervišové. Jednotlivci z řádu bratrstva jsou povinni řídit se určitými pravidly meditace, modliteb, rituálu. Jejich řád nastoluje pravidelné zúčastňování setkání svých taríqv.[10]

Mezi hlavní postavy súfismu patří např. Rumi, Omar Khayyám, Ibn Sina [11], al-Muhasibi [12]a Al-Ghazali.[13]

Teologie[editovat | editovat zdroj]

Pokora před bohem

Pojem súfismus znamená cestu či stezku, která se dá chápat jako cesta duše k bohu. Tato cesta zahrnuje různé etapy[14] od doslovné praxe zjeveného zákona k božské realitě[15] a současně obsahuje souhrn rituálů, které jsou potřebné pro osvojení súfiské nauky.

S rozšiřováním islámu dochází k rozkvětu súfismu. Jeho přívrženci se sdružují do bratrstev, neboli oddělených komunit, které jsou založené na dodržování určitých zásad a jsou vedeny mistrem.

Členové bratrstev se uchylovali do klášterů, kde se uchýlili na dobu určenou k osvojení si nauk. Členové řádu mohli uzavírat sňatky. [16] Súfismus byl od počátku naukou o lásce, pokoře, milosrdenství a upřímnosti. Tedy vlastnostmi Proroka islámu.

Ve třetím století islámu vzniká většina sufíských zásad. [17]

Po mystické cestě odříkání a sebe- ukázněnosti prochází adept víry určitými duchovními etapami (mukámat), přičemž nejprve se stává hledačem, poté poutníkem a svůj duchovní stav završí rolí zasvěcence.[18]

KLASICKÉ SCHÉMA ETAPY CESTY:[editovat | editovat zdroj]

Etapy cesty
Tělesná duše Napomínající duše Inspirovaná duše Zklidněná duše Uspokojená duše Přijatá duše Realizovaná duše
Cesta k Bohu Cesta cestou Boha Cesta o Bohu Cesta s Bohem Cesta dovnitř Boha Cesta od Boha Cesta v Bohu
Svět smyslů Svět přechodný Svět duchů Svět reality Svět principů Svět neviditelna Svět mnohostí a jednoty
Stav tužeb Stav lásky Stav vášně Stav jednoty Stav přechodu Stav okouzlení Stav trvání v Bohu
Sídlo: prsa Sídlo: srdce Sídlo: mysl Sídlo: tajemství (srdce) Sídlo: tajemství Sídlo: hloubky Sídlo: podstata tajemství

Cílem je snaha přiblížit se k Bohu, Bůh pak promlouvá ústy zasvěcence. Existuje tolik individuálních cest k Bohu, kolik je hledajících Boha. Proto by se Korán měl číst tak, jako by nám byl právě v danou chvíli sdělován. Konečným nejvyšším stádiem je poznání a následné rozprostření se v Bohu. Dle súfíské literatury lze dosáhnout cílené jednoty pomocí prostředníka mezi žákem a Bohem.[19] Proto na cestě k bohu není sám, je veden svým duchovním vůdcem, kterého si sám vybral, a jemuž je zcela oddán. Teologie v sufismu zahrnuje šarí´a (zákon) jehož dodržování je formálně předepsáno, taríqa (cesta) a haqíqa (nejvyšší soucno). Těmto 3 náboženským základům odpovídají kořen, větev a plod duchovní cesty z nichž vycházejí 4 sféry bytí.

Sféry bytí[editovat | editovat zdroj]

  • ´álam an-násút-svět lidí-vnímaný smysly
  • ´álam al-mala kút- svět moci- neviditelný, duchovní, andělský svět, vnímaný intuicí a duchovními schopnostmi
  • ´álam al-džabarút- svět síly- nebeský svět, svět božích jmen a přívlastků
  • ´álam al-lahút- svět božství, jenž není vnímán, protože co je fenomenální je pohlceno v jednotě

Sufíjská cesta a sféry[editovat | editovat zdroj]

  • Nasút- běžný lidský stav, kdo se podřizuje šarí´i
  • Malakút- andělský stav, kterého se snažíme dosáhnout cestou očišťování
  • Džabarút- stav síly, jenž se snažíme dosáhnout cestou osvícení

Toto úplné vzájemné oddání nemůže být nikdy přetrhnuto, protože se jedná o nejvyšší vzájemný duchovní svazek uzavřený v nebi. Duchovní učitel doprovází svého žáka na cestě při odevzdání se duchovnímu vlivu a poznání božské aspirace (baraka). Adept se nazývá vůdcovým synem. Ostatní adepty nazývá svými bratry, a miluje je jako svého učitele.

Praxe[editovat | editovat zdroj]

Tančící dervišové

Súfismus jako směr, který se formoval na základě mnohých dějinných události do dnešní doby přetrval v určité specifické podobě. Jedná se o variaci vyjádření základní lidské touhy po duchovním rozvoji.[20]I v dnešní době lze pozorovat napjaté vztahy mezi jednotlivými súfíjskými řády.[21]

Ortodoxie vytýká súfismu, že nedodržuje šarí´u. Další sporným bodem je otázka : Kdo je nejvyšší autoritou islámu? Konfrontace se postupně rozšířily na věrouky a způsoby provádění obřadů. Došlo k zákazům projevu náklonnosti a úcty vůčí učitelům.

Praxe vychází z Koránu. Příslušníci súfismu se modli pětkrát denně, podobně jako muslimové, přispívají na charitu apod. Mezi vnější súfiskou tradici patří nošení šátků, zakládání nových modliteben a mešit.[22] Vnitřní súfíská tradice se projevuje pak čtením posvátných textů a poezie. Určitého pocitu extáze dosahují pomocí hudby. Mezi praktické cvičení žáků patří modlení se, vzývání Alláha, citování veršů z Koránu. K těmto činnostem dochází mezi jednotlivci i v kolektivu.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ The Logic of Emanationism and Ṣūfism in the Philosophy of Ibn Sīnā (Avicenna): Misconception 1 [online]. Journal of the American Oriental Society [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/598443 Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KROPÁČEK, Luboš. Súfismus : Dějiny islámské mystiky.. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-817-4. 
  3. ↑ Sharia In Wikipedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation [cit. 2010-04-04]. [http:// en.wikipedia.org/wiki/Sharia Dostupné online]. 
  4. ↑ Tariqah In Wikipedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation [cit. 2010-04-04]. [http:// en.wikipedia.org/wiki/ Tariqah Dostupné online]. 
  5. ↑ Haqiqa In Wikipedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation [cit. 2010-04-04]. [http:// en.wikipedia.org/wiki/ Haqiqa Dostupné online]. 
  6. ↑ Islamic philosophy In Wikipedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation [cit. 2010-04-04]. [http:// en.wikipedia.org/wiki/ Islamic_philosophy Dostupné online]. 
  7. ↑ KROPÁČEK, Luboš. Súfismus : Dějiny islámské mystiky.. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-817-4. 
  8. ↑ THREE BOOKS ON SUFISM : (Review article). [online]. Numen [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/3269878 Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ The Early History of Sufism in the Maghrib Prior to Al-Shādhilī [online]. Journal of the American Oriental Society [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ DE VITRAY-MEYEROVITCH, Eva. Rúmí a súfismus : Úvod do islámské mystiky.. Bratislava: CAD PRESS, 1993. ISBN 80-85349-32-9. 
  11. ↑ The Logic of Emanationism and Ṣūfism in the Philosophy of Ibn Sīnā (Avicenna): Misconception 1 [online]. Journal of the American Oriental Society [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/598443 Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ THREE BOOKS ON SUFISM : (Review article). [online]. Numen [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/3269878 Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ BBC : Sufism [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ THREE BOOKS ON SUFISM : (Review article). [online]. Numen [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/3269878 Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ DE VITRAY-MEYEROVITCH, Eva. Rúmí a súfismus : Úvod do islámské mystiky.. Bratislava: CAD PRESS, 1993. ISBN 80-85349-32-9. 
  16. ↑ DE VITRAY-MEYEROVITCH, Eva. Rúmí a súfismus : Úvod do islámské mystiky.. Bratislava: CAD PRESS, 1993. ISBN 80-85349-32-9. 
  17. ↑ DE VITRAY-MEYEROVITCH, Eva. Rúmí a súfismus : Úvod do islámské mystiky.. Bratislava: CAD PRESS, 1993. ISBN 80-85349-32-9. 
  18. ↑ DE VITRAY-MEYEROVITCH, Eva. Rúmí a súfismus : Úvod do islámské mystiky.. Bratislava: CAD PRESS, 1993. ISBN 80-85349-32-9. 
  19. ↑ The Logic of Emanationism and Ṣūfism in the Philosophy of Ibn Sīnā (Avicenna): Misconception 1 [online]. Journal of the American Oriental Society [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/598443 Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ THREE BOOKS ON SUFISM : (Review article). [online]. Numen [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/3269878 Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ KROPÁČEK, Luboš. Súfismus : Dějiny islámské mystiky.. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-817-4. 
  22. ↑ Sufism and the Indonesian Islamic Revival [online]. The Journal Of Asian Studies [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KROPÁČEK, Luboš. Súfismus : Dějiny islámské mystiky.. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-817-4. 
  • DE VITRAY-MEYEROVITCH, Eva. Rúmí a súfismus : Úvod do islámské mystiky.. Bratislava: CAD PRESS, 1993. ISBN 80-85349-32-9. 
  • THREE BOOKS ON SUFISM : (Review article). [online]. Numen [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/3269878 Dostupné online. (anglicky) 
  • The Logic of Emanationism and Ṣūfism in the Philosophy of Ibn Sīnā (Avicenna): Misconception 1 [online]. Journal of the American Oriental Society [cit. 2010-03-05]. jstor.org/stable/598443 Dostupné online. (anglicky) 
  • The Early History of Sufism in the Maghrib Prior to Al-Shādhilī [online]. Journal of the American Oriental Society [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Sharia In Wikipedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation [cit. 2010-04-04]. [http:// en.wikipedia.org/wiki/Sharia Dostupné online]. 
  • Tariqah In Wikipedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation [cit. 2010-04-04]. [http:// en.wikipedia.org/wiki/ Tariqah Dostupné online]. 
  • Haqiqa In Wikipedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation [cit. 2010-04-04]. [http:// en.wikipedia.org/wiki/ Haqiqa Dostupné online]. 
  • Islamic philosophy In Wikipedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation [cit. 2010-04-04]. [http:// en.wikipedia.org/wiki/ Islamic_philosophy Dostupné online]. 
  • BBC : Sufism [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Sufism and the Indonesian Islamic Revival [online]. The Journal Of Asian Studies [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:K.hatrikova&oldid=11504124“