Wikipedista:Juandev/Pískoviště 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Změnou účelu léčiva se rozumí změna účelu schváleného léčiva pro léčbu jiného onemocnění nebo zdravotního stavu, než pro který byl lék původně vyvinut.[1] Jedna linie vědeckého výzkumu se k prosinci 2021 stále zabývá hledáním schválených léků, které by pomohly vyvinout bezpečnou a účinnou léčbu nemoci covid-19.[2][3] Mezi další výzkumné směry patří vývoj vakcíny proti nemoci covid-19[4] a antiséra.[5]

Několik existujících antivirových léků dříve vyvinutých nebo používaných k léčbě těžkého akutního respiračního syndromu (SARS), respiračního syndromu na Středním východě (MERS), HIV/AIDS a malárie bylo zkoumáno kvůli potenciální léčbě nemoci covid-19, přičemž některé z nich se dostaly do fáze klinického testování.[6][7][8]

V prohlášení pro časopis Nature Biotechnology v únoru 2020 šéf jednotky pro virovou ekologii amerického Národního institutu zdraví Vincent Munster uvedl: „Obecné rozložení genomu, obecná kinetika replikace a biologické znaky virů MERS, SARS a SARS-CoV-2 jsou velmi podobné, takže testování léků, které se zaměřují na relativně generické části těchto koronavirů, je logickým krokem.“[2]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Propuknutí nově se objevujících infekcí, jako je nemoc covid-19, představuje velkou výzvu, pokud jde o nalezení léčby vhodné pro klinické použití, a to kvůli malému množství času, který je k dispozici pro objevování účinných léčiv.[9] Vzhledem k tomu, že se očekávalo, že proces vývoje a licencování potenciálního nového léku na nemoc covid-19 bude trvat velice dlouho, výzkumníci mezitím podrobují testům existující schválená antivirotika a další léky pro použití proti nemoci covid-19, protože z hlediska času a nákladů se jedná o efektivnější strategii.[9] Začátkem roku 2020 zahájily stovky nemocnic a univerzit své vlastní zkoušky existujících bezpečných léků s potenciálem použití těchto léčiv proti covidu-19.[10]

Změna účelu použití léku obvykle vyžaduje tři kroky, než se lék může použít při léčbě jiného onemocnění, než pro který byl původně určen: rozpoznání správného léku, systematické hodnocení účinku léčiva v klinických modelech a odhad užitečnosti ve fázi II klinických studií.[11]

Jedním z používaných přístupů je hledání léků, které působí prostřednictvím cílů, na které se zaměřuje samotný virus, například genom RNA (tj. remdesivir). Další přístup se týká léků působících prostřednictvím polypeptidového balení (tj. lopinavir).[9]

Spěch k publikování článků o pandemii vyústil v několik skandálů s nepřesnými vědeckými zjištěními.[12]

Monoklonální protilátky[editovat | editovat zdroj]

Monoklonální protilátky, které jsou předmětem zkoumání pro opětovné použití, zahrnují anti-IL-6 látky (tocilizumab)[13] a anti-IL-8 (BMS-986253).[14] (Zkoumány paralelně s novými monoklonálními protilátkami vyvinutými speciálně pro covid-19.)

Mavrilimumab je lidská monoklonální protilátka, která tlumí lidský receptor faktoru stimulujícího kolonie granulocytů a makrofágů (GM-CSF-R).[15][16] Bylo zkoumáno, zda může zlepšit prognózu pacientů s pneumonií a systémovým hyperzánětem způsobených covidem-19. Jedna malá studie odhalila některé příznivé účinky léčby na lidech mavrilimumabem ve srovnání s těmi, kterým tato látka podávána nebyla.[17]

V lednu 2021 vydala Národní zdravotnická služba Spojeného království doporučení, že léky upravující imunitu tocilizumab a sarilumab byly prospěšné, když byly okamžitě podávány lidem s nemocí covid-19 přijatým do intenzivní péče. Toto doporučení vydala na základě výzkumu, který zjistil snížení rizika úmrtí o 24 %.[18]

Tocilizumab[editovat | editovat zdroj]

Tocilizumab je inhibitor cytokinu interleukin-6 schválený k použití u několika onemocnění, včetně revmatoidní artritidy, obrovskobuněčné arteritidy, systémové juvenilní idiopatické artritidy a těžkého syndromu uvolnění cytokinů.[19] Jeho použití bylo studováno v řadě klinických studií.

Hoffmann-La Roche a WHO provedly samostatné studie závažných případů nemoci covid-19.[20] Společnost Roche dne 29. července 2020 oznámila, že její randomizovaná, dvojitě zaslepená studie týkající se použití tocilizumabu pro léčbu pneumonie u pacientů s covidem neprokázala žádné přínosy.[21]

Studie REMAP-CAP ve Spojeném království zjistila, že tocilizumab byl prospěšný u dospělých s těžkým průběhem onemocnění covid-19, kteří byli v kritickém stavu a byla jim poskytována podpora respiračních nebo kardiovaskulárních orgánů na jednotce intenzivní péče, když byla léčba zahájena do 24 hodin od zavedení pomocné podpory orgánů.[19] Použití tocilizumabu a jeho pozice v terapii byly aktualizovány britským NICE, oddělením NHS, v lednu 2021.[19]

Jednalo se o součást velké studie s názvem RECOVERY Trial ve Spojeném království.[13] Publikované výsledky byly zhodnoceny jako úplně definitivní důkaz řešící spor o to, zda by měl být tocilizumab zahrnut do léčby pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19.[22] Více než 4000 dospělých bylo náhodně přiřazeno k léčbě tocilizumabem a obvyklé péči; tento počet je několikanásobně vyšší než celkový počet v předchozích randomizovaných studiích; většina pacientů dostávala systémové kortikosteroidy. Úmrtnost během 28 dnů byla 31 % u pacientů léčených tocilizumabem a 35 % u pacientů, kteří dostávali obvyklou péči (poměr četnosti 0,85; p=0,0028). Pravděpodobnost propuštění z nemocnice do 28 dnů byla také vyšší u pacientů léčených tocilizumabem.[22]

V červnu 2021 vydal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolení k nouzovému použití (EUA) tocilizumabu k léčbě covid-19 u hospitalizovaných lidí ve věku 2 let a starších, kteří dostávají systémové kortikosteroidy a potřebují doplňkový kyslík, neinvazivní nebo invazivní mechanickou ventilaci nebo extraci (ECMO).[23][24][25]

K srpnu 2021 Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vyhodnocovala tocilizumab za účelem použití pro léčbu hospitalizovaných dospělých se závažným průběhem onemocnění covid-19, kteří již dostávají léčbu kortikosteroidy a potřebují extra kyslík nebo mechanickou ventilaci (dýchání s asistencí dýchacím přístrojem).[26]

Antivirotika[editovat | editovat zdroj]

Výzkum se zaměřuje na možnosti použití schválených antivirových léků, které byly dříve vyvinuty proti jiným virům, jako je MERS-CoV, SARS-CoV a západonilský virus.[27] Patří mezi ně favipiravir,[27] remdesivir,[28] ribavirin,[29] triazavirin[30] a umifenovir.[31]

Bylo zjištěno, že kombinace artesunát/pyronaridin má potlačující účinek na testy SARS-CoV-2 in vitro s použitím buněk Hela. Artesunát/pyronaridin vykázal po 24 hodinách míru potlačení titru viru o 99 % nebo více, cytotoxicita byla také snížena.[32] Předtisk zveřejněný v červenci 2020 uvádí, že pyronaridin a artesunát vykazují antivirovou aktivitu proti SARS-CoV-2 a virům chřipky pomocí lidských plicních epiteliálních (Calu-3) buněk.[33] V září 2020 byl ve fázi II klinické studie v Jižní Koreji[34][35][36] a v Jižní Africe.[37]

GS-441524 je nukleosid remdesiviru ProTide. Bylo prokázáno, že vyléčí kočky infikované kočičí infekční peritonitidou (FIP), kočičí formou koronaviru, s 96% úspěšností.[38][39] Studie ukázaly, že když je remdesivir podáván, je GS-441524 převládajícím metabolitem cirkulujícím v séru v důsledku rychlé hydrolýzy prekurzorů remdesiviru, po které následuje defosforylace.[40][41][42][43] Někteří výzkumníci navrhli jeho využití při léčbě nemoci covid-19,[40][44][45][46][47] upozornili na snadnější syntézu, nedostatečný metabolismus při prvním průchodu játry, větší hydrofilitu a formování trifosfátů v buněčné typy bez ohledu na expresi CES1 a CTSA, enzymy potřebné k bioaktivaci remdesiviru.

Molnupiravir je lék vyvinutý k léčbě chřipky. V září 2020 byl ve fázi III klinických testů zkoumajících tento lék za účelem léčby nemoci covid-19.[48][49][50][51][52] V prosinci 2020 vědci oznámili, že antivirotikum molnupiravir vyvinuté pro léčbu chřipky může zcela potlačit přenos SARS-CoV-2 do 24 hodin u fretek, u kterých se zjistilo, že přenos covidu-19 se velmi podobá šíření SARS-CoV-2 u mladších dospělých lidí.[53][54] Klinická studie, která nebyla k 1. říjnu 2021 přezkoumána, naznačuje, že perorálně užívaný molnupiravir může snížit riziko hospitalizace a zabránit úmrtí u pacientů s diagnózou covid-19. Aby byl lék účinný, musí být podán včas.[55][56]

Niclosamid byl identifikován jako kandidátní antivirotikum ve screeningovém testu in vitro prováděném v Jižní Koreji.[57]

Inhibitory proteázy, které se specificky zaměřují na proteázu 3CLpro, jako jsou CLpro-1, GC376 a Rupintrivir, jsou zkoumány a vyvíjeny v laboratoři.[58][59][60]

Koronavirové druhy mají vnitřní rezistenci k ribavirinu.[61]

Favipiravir[editovat | editovat zdroj]

Favipiravir je antivirotikum schválené pro léčbu chřipky v Japonsku.[62][27] Existují omezené důkazy, které naznačují, že ve srovnání s jinými antivirotiky může favipiravir zlepšit stav u lidí, kteří onemocněli covidem-19, ale než bude možné vyvodit jakékoli závěry, jsou zapotřebí důkladnější studie.[63]

Čínské klinické studie konající se ve Wu-chanu a Šen-čenu prokázaly, že favipiravir byl „zcela prokazatelně účinný“.[64] Z 35 pacientů v Šen-čenu byl test negativní v mediánu 4 dnů, zatímco délka nemoci byla 11 dnů u 45 pacientů, kteří jej nedostali.[65] Ve studii provedené ve Wu-chanu na 240 pacientech s pneumonií byl polovině podáván favipiravir a polovině umifenovir. Výzkumníci zjistili, že pacienti se rychleji zotavili z kašle a horečky, když byli léčeni favipiravirem, ale že se nezměnilo množství pacientů v každé skupině, kteří se dostali do pokročilejších stadií onemocnění a byla u nich potřeba napojení na plicní ventilátor.[66]

Dne 22. března 2020 Itálie schválila lék pro experimentální použití v léčbě nemoci covid-19 a začala provádět testy ve třech regionech nejvíce postižených touto nemocí.[67] Italská farmaceutická agentura připomněla veřejnosti, že existující důkazy na podporu léku jsou nedostatečné a předběžné.[68]

Dne 30. května 2020 schválilo ruské Ministerstvo zdravotnictví generickou verzi favipiraviru s názvem Avifavir, která se v první fázi klinických studií ukázala jako vysoce účinná.[69][70][71]

V červnu 2020 schválila Indie použití generické verze favipiraviru s názvem FabiFlu, vyvinuté společností Glenmark Pharmaceuticals, při léčbě mírných až středně závažných případů nemoci covid-19.[72]

Dne 26. května 2021 systematická revize zjistila o 24 % větší šanci na zlepšení stavu pacienta při podávání v prvních sedmi dnech hospitalizace, ale nezjistila žádné statisticky významné snížení úmrtnosti u žádné ze skupin, a to ani u hospitalizovaných pacientů a pacientů s mírnými nebo středně těžkými příznaky.[73][74]

Lopinavir/ritonavir[editovat | editovat zdroj]

Genom SARS-CoV-2: šedé klíny ukazují, kde 3CLpro, hlavní proteáza koronaviru, štěpí polyprotein

V březnu 2020 byla hlavní proteáza (3CLpro) viru SARS-CoV-2 identifikována jako cíl pro léky, které se podávají již nakaženým pacientům. Enzym je nezbytný pro zpracování polyproteinu souvisejícího s replikací. K nalezení enzymu vědci použili genom publikovaný čínskými vědci v lednu 2020 jako nástroj k izolaci hlavní proteázy.[75] Pro inhibitory proteáz schválené pro léčbu HIV virů – lopinavir a ritonavir – existují předběžné důkazy o účinnosti proti koronavirům SARS a MERS.[6][76] Jako potenciální kombinovaná terapie se používají společně ve dvou větvích klinické globální studie fáze III projektu Solidarity 2020 zaměřující se na covid-19.[76][77] Předběžná studie kombinovaného lopinaviru a ritonaviru v Číně neprokázala žádný účinek u lidí hospitalizovaných s covidem-19.[78]

Jedna studie ohledně lopinaviru/ritonaviru (Kaletra), což je kombinace antivirotik lopinavir a ritonavir, dospěla k závěru, že „nebyl pozorován žádný přínos“.[78][79] Léky byly navrženy tak, aby omezovaly replikaci HIV vazbou na proteázu. Tým výzkumníků z University of Colorado se snaží upravit léky tak, aby se dokázaly vázat na proteázu SARS-CoV-2.[80] Ve vědecké komunitě se objevují kritiky ohledně nasměrování zdrojů na přepracování léků speciálně vyvinutých pro HIV/AIDS, protože takové léky pravděpodobně nebudou účinné proti viru, kterému chybí specifická proteáza HIV-1, na kterou se primárně zaměřují.[2] WHO zahrnula lopinavir/ritonavir do mezinárodní studie s názvem Solidarity.[81]

Dne 29. června hlavní výzkumníci ze studie UK RECOVERY Trial oznámili, že použití lopinaviru-ritonaviru nemělo žádný přínos u 1 596 lidí hospitalizovaných s těžkým průběhem infekce covid-19 po dobu 28 dnů léčby.[82][83]

Studie zveřejněná v říjnu 2020, která zkoumala konkrétní léky schválené FDA, které se zaměřují na SARS-CoV-2 spike (S) protein, zmínila, že současná nevyvážená kombinace lopinaviru může ve skutečnosti narušovat blokující aktivitu ritonaviru zaměřenou na receptor vázající doménu – lidský angiotensin a měnit interakci enzymu-2 (RBD-hACE2), čímž se efektivně omezuje jeho terapeutický přínos v případech covid-19.[84]

Remdesivir[editovat | editovat zdroj]

Remdesivir, prodávaný pod značkou Veklury,[85][86] je širokospektrální antivirový lék vyvinutý biofarmaceutickou společností Gilead Sciences.[87] Podává se nitrožilně.[88][89] Během pandemie nemoci covid-19 byl remdesivir schválen nebo povolen pro nouzové použití k léčbě nemoci covid-19 ve zhruba 50 zemích.[90] Aktualizované pokyny Světové zdravotnické organizace v listopadu 2020 obsahují podmíněné doporučení proti použití remdesiviru k léčbě covid-19.[91]

Remdesivir byl původně vyvinut k léčbě hepatitidy C[92] a následně byl zkoumán v souvislosti s potenciální léčbou nemoci Ebola a infekce virem Marburg předtím,[93] než byl studován jako potenciální léčba nemoci covid-19.[94]

Nejčastějším nežádoucím účinkem u zdravých dobrovolníků je zvýšená hladina jaterních enzymů v krvi (příznak jaterních problémů).[85] A nejčastějším vedlejším účinkem u lidí s nemocí covid-19 je nevolnost.[85] Nežádoucí účinky mohou zahrnovat zánět jater a nevolnost jako reakci související s infuzí, nízký krevní tlak a pocení.[95]

Remdesivir je proléčivo, které má umožnit doručení monofosfátu GS-441524 do nitra buňky a následnou biotransformaci na trifosfát GS-441524, ribonukleotidový analogový inhibitor virové RNA polymerázy.[96]

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jej považuje za lék nejvyšší kvality.[97] Šablona:Excerpt

Antiparazitika[editovat | editovat zdroj]

Znovu se zrodila myšlenka přeměnit hostitelsky zaměřené léky na antivirovou terapii.[98] V některých případech výzkum poukázal na zásadní omezení jejich použití při léčbě akutních infekcí RNA virem.[99] Antiparazitika, která byla zkoumána, zahrnují chlorochin,[100] hydroxychlorochin,[101] meflochin,[102][103] ivermektin[104] a atovachon.[105]

Chlorochin a hydroxychlorochin[editovat | editovat zdroj]

Infografika SZO uvádí, že hydroxychlorochin nebrání onemocnění covidem-19 nebo úmrtí na něj

Chlorochin a hydroxychlorochin jsou antimalarika, která se také používají proti některým autoimunitním onemocněním.[106] Chlorochin byl spolu s hydroxychlorochinem ranou experimentální léčbou nemoci covid-19.[107] Žádný z těchto léků nezabraňuje infekci SARS-CoV-2.[108][109][110][111][112]

Několik zemí zpočátku používalo chlorochin nebo hydroxychlorochin k léčbě osob hospitalizovaných s nemocí covid-19 (k březnu 2020), ačkoli tento lék nebyl formálně schválen prostřednictvím klinických studií.[113][114] Od dubna do června 2020 existovalo povolení k nouzovému použití pro tyto léky ve Spojených státech,[115] a používaly se tedy pro potenciální léčbu této nemoci.[116] Dne 24. dubna 2020 zveřejnil úřad FDA s odkazem na riziko „vážných problémů se srdečním rytmem“ varování před používáním těchto léků proti nemoci covid-19 „mimo nemocniční prostředí nebo klinickou studii“.[117]

Jejich použití pro léčbu nemoci covid-19 bylo úplně zrušeno, když se v mezinárodních studiích s názvem Solidarity a UK RECOVERY Trial ukázalo, že nemají žádný přínos pro hospitalizované pacienty s těžkým průběhem onemocnění covid-19.[118][119] Dne 15. června FDA zrušila své povolení k nouzovému použití s ​​tím, že „již není rozumné věřit“, že lék je účinný proti onemocnění covid-19 nebo že jeho přínosy převažují nad „známými a potenciálními riziky“.[120][121][122] Na podzim roku 2020 americký Národní institut pro zdraví vydal pokyny k léčbě nemoci covid-19, které doporučují nepoužívat hydroxychlorochin, s výjimkou případů, kdy je použití součástí klinických studií.[106]

V roce 2021 byl hydroxychlorochin součástí doporučené léčby mírných případů v Indii.[123] Šablona:Excerpt

Ivermektin[editovat | editovat zdroj]

In vitro má ivermektin antivirové účinky proti několika odlišným jednovláknovým RNA virům s pozitivní polaritou, včetně SARS-CoV-2.[124] Následné studie zjistily, že ivermektin může zabraňovat replikaci SARS-CoV-2 v opičí ledvinné buněčné kultuře s IC50 2.2-2.8 μM.[104][125] Na základě těchto informací by však pro antivirový účinek byly nutné dávky mnohem vyšší, než jsou maximální schválené a bezpečné pro použití u lidí.[126][127] Kromě praktických obtíží se na takové vysoké dávky nevztahují současná schválení léku pro použití na lidech, a takové dávky by navíc byly toxické, protože se má za to, že antivirový účinek je způsoben potlačením buněčného procesu hostitele,[126] konkrétně potlačením jaderného transportu importinem α/β1.[128][129] Výsledkem samoléčby vysoce koncentrovanými dávkami určenými pro koně byly zprávy o hospitalizacích a dvou úmrtích, pravděpodobně v důsledku interakce s jinými léky.[130][131] K vyřešení nejistot u předchozích malých nebo nekvalitních studií probíhají k červnu 2021 ve Spojených státech a Spojeném království rozsáhlé klinické testy.[132][133]

Mnoho studií o ivermektinu pro covid-19 má vážná metodologická omezení, která mají za následek velmi nízkou jistotu důkazů.[129][134][135][136] Několik publikací, které podporovaly účinnost ivermektinu na covid-19, bylo staženo kvůli chybám, neověřitelným údajům a etickým obavám,[137][138][139] včetně zavádějících „metaanalytických“ webových stránek popisujících nestandardní metody vyhodnocování dat.[140][141] V důsledku toho se několik organizací veřejně vyjádřilo, že neexistují dostatečné důkazy o účinnosti v prevenci nebo léčbě nemoci covid-19, a nedoporučuje se užívání tohoto léku pro neschválené účely. V únoru 2021 společnost Merck, vývojář léku, vydala prohlášení, že neexistuje žádný solidní důkaz, že je ivermektin účinný proti covidu-19, a že pokus o jeho použití k samoléčbě může být nebezpečné.[142][143] Po přezkoumání důkazů o ivermektinu zaujala Evropská léková agentura (EMA) stanovisko proti jeho použití v prevenci nebo léčbě nemoci covid-19, a to kvůli tomu, že „dostupné údaje nepodporují použití ivermektinu při léčbě nemoci covid-19 kromě dobře navržených klinických studií“.[144] Pokyny pro léčbu covid-19 amerického Národního institutu zdraví uvádějí, že pro ivermektin není takový dostatek důkazů, aby bylo možné doporučit nebo vydat stanovisko proti jeho použití.[145] Ve Spojeném království národní poradní tým pro léčbu nemoci covid-19 rozhodl, že důkazní základna a věrohodnost ohledně ivermektinu jako léčiva na nemoc covid-19 jsou nedostatečné, a tým další zkoumání tohoto potenciálního léčiva nedoporučuje.[146] Ivermektin není schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro použití při léčbě jakýchkoli virových onemocnění a není povolen pro použití k léčbě nemoci covid-19 v rámci Evropské unie.[145][144] WHO také uvedla, že ivermektin by se neměl používat k léčbě nemoci covid-19 s výjimkou klinických studií.[147] Brazilská Zdravotní regulační agentura, brazilská Společnost pro infekční nemoci a brazilská Společnost hrudního koše vydaly stanoviska, která nedoporučují používat ivermektin k prevenci nebo léčbě raného stadia nemoci covid-19.[148][149][150]

Dezinformace, nižší stupeň důvěry a pocit zoufalství z rostoucího počtu případů a úmrtí vedly k nárůstu používání ivermektinu ve střední a východní Evropě, Latinské Americe[151][152] a Jižní Africe. V mnoha z těchto zemí, kde nebyl udělen oficiální souhlas k používání léku, se rozvinul černý trh.[153]

Virální dezinformace na sociálních sítích o ivermektinu si získaly zvláštní pozornost v Jižní Africe, kde antivakcinační skupina s názvem „Jižní Afrika má právo na ivermektin“ lobbovala za to, aby byl lék dostupný na předpis.[146] Další skupina s názvem „Ivermectin Interest Group“ zahájila soudní řízení proti jihoafrickému úřadu pro regulaci zdravotních produktů (SAHPRA), v důsledku čehož byla tomuto léku udělena výjimka a povolení v rámci programu „použití ze soucitu“. SAPHRA v dubnu 2021 uvedla, že „v současné době neexistují žádné schválené způsoby léčby infekce covid-19“.[146]

Navzdory absenci vysoce kvalitních důkazů, které by naznačovaly jakoukoli účinnost, a navzdory protichůdným doporučením některé vlády povolily výjimečné použití tohoto léku pro prevenci a léčbu nemoci covid-19. Mezi země, které udělily takové oficiální schválení pro ivermektin, patří Česká republika,[153] Slovensko,[153] Mexiko,[154] Peru (později zrušeno)[155][156] a Indie[157][158] (později zrušeno).[159]

Antikoagulancia[editovat | editovat zdroj]

K léčbě byly navrženy léky zaměřené na prevenci srážení krve a zdá se, že antikoagulační léčba nízkomolekulárním heparinem je spojena s lepšími výsledky u těžkého průběhu onemocnění covid-19 se známkami koagulopatie (zvýšený D-dimer).[160] V Itálii bylo testováno několik antikoagulancií, přičemž nízkomolekulární heparin se široce používá k léčbě pacientů, což přimělo Italskou lékovou agenturu k vydání pokynů pro jeho použití.[161][162]

Vědci identifikovali schopnost heparinu vázat se na spike protein viru SARS-CoV-2 a neutralizovat jej. Na základě toho navrhli tento lék jako možné antivirotikum.[163]

V Itálii byla dne 14. dubna oznámena multicentrická studie na 300 pacientech zkoumající použití sodné soli enoxaparinu v preventivní zdravotní péči a terapeutických dávkách.[164]

Antikoagulant dipyridamol byl navržen jako léčba nemoci covid-19[165] a v únoru 2020 začala klinická studie.[166]

Imunosupresiva[editovat | editovat zdroj]

K červenci 2021 vyhodnocuje Evropská léková agentura (EMA) žádost o rozšíření používání léku anakinra (Kineret) k léčbě nemoci covid-19 u dospělých se zápalem plic, u kterých existuje riziko těžkého respiračního selhání (neschopnost plic řádně pracovat).[167]

Interferony[editovat | editovat zdroj]

Mezi léky s imunomodulačními účinky, které se mohou ukázat jako užitečné při léčbě nemoci covid-19, patří interferony typu I, jako je interferon-β, peginterferon alfa-2a a peginterferon alfa-2b.[168][169]

V otevřené randomizované kontrolované klinické studii bylo prokázáno, že IFN-β 1b v kombinaci s lopinavirem/ritonavirem a ribavirinem významně snižuje virovou zátěž, zmírňuje symptomy a snižuje cytokinové odpovědi ve srovnání s účinkem samotného lopinaviru/ritonaviru. <Lancet 2020;395(10238):1695-1704> IFN-β bude zahrnut do mezinárodní studie s názvem Solidarity Trial a také REMAP-CAP[169] v kombinaci s HIV léky Lopinavir a Ritonavir.[168] Finská biotechnologická firma Faron Pharmaceuticals pokračuje ve vývoji interferonů-beta proti syndromu akutní dechové tísně a je zapojena do celosvětových iniciativ proti nemoci covid-19, včetně klinické studie s názvem Solidarity.[170] Britská biotechnologická firma Synairgen začala provádět testy IFN-β, léku, který byl původně vyvinut k léčbě chronické obstrukční plicní nemoci.[81]

Steroidy[editovat | editovat zdroj]

Dexametazon[editovat | editovat zdroj]

Lahvička dexametazonu pro injekci

Dexametazon je kortikosteroidní lék používaný pro různé obtíže, jako jsou mimo jiné revmatické problémy, kožní onemocnění, astma a chronická obstrukční plicní nemoc.[171] Multicentrická, randomizovaná kontrolovaná studie dexametazonu jako prostředku k léčbě syndromu akutní respirační tísně (ARDS), publikovaná v únoru 2020, ukázala sníženou potřebu mechanické ventilace a snížení mortality.[172] Dexametazon je užitečný pouze u lidí vyžadujících doplňkový kyslík. Po analýze sedmi randomizovaných studií[173] WHO doporučuje použití systémových kortikosteroidů v pokynech pro léčbu lidí s těžkým nebo kritickým průběhem onemocnění a nedoporučuje použít je u lidí, kteří nesplňují kritéria pro definici těžkého průběhu onemocnění.[174]

Dne 16. června 2020 vydala Oxfordská univerzita tiskovou zprávu na základě studie RECOVERY Trial. Oznámila předběžné výsledky, že lék by mohl snížit úmrtnost asi o třetinu u lidí na ventilátorech a asi o pětinu u lidí na kyslíku; lék neprospíval pacientům, kteří nepotřebovali podporu dýchání. Vědci odhadli, že léčba dexametazonem zachránila z 8 pacientů na ventilátorech jeden život a z 25 pacientů na kyslíku jeden život.[175] Několik odborníků požadovalo rychlé zveřejnění úplného souboru dat, aby bylo možné výsledky analyzovat v širším měřítku.[176][177] Předtisk vyšel 22. června[178] a recenzovaný článek vyšel 17. července.[179]

Na základě těchto předběžných výsledků byla léčba dexametazonem doporučena americkým Národním institutem pro zdraví (NIH) pro pacienty s covidem-19, kteří jsou na mechanické ventilaci nebo kteří potřebují doplňkový kyslík, ale nejsou mechanicky ventilováni. NIH nedoporučuje používat dexametazon u těch pacientů s covidem-19, kteří nepotřebují umělý přísun kyslíku.[180] V červenci 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že pokyny pro léčbu nemoci covid-19 jsou v procesu aktualizace a mají zahrnovat dexametazon a jiné steroidy.[181]

Tým americké společnosti pro infekční choroby (IDSA) navrhuje použití glukokortikoidů u pacientů se závažným onemocněním covid-19, kde závažný průběh nemoci je definován tak, že pacienti mají saturaci kyslíkem (SpO2) ≤ 94 % na vzduchu v místnosti a vyžadují doplňkový kyslík, mechanickou ventilaci nebo mimotělní membránovou oxygenaci (ECMO).[182] IDSA nedoporučuje používání glukokortikoidů u pacientů s nemocí covid-19 bez hypoxémie vyžadující doplňkový kyslík.[182]

V červenci 2020 začala Evropská léková agentura (EMA) přezkoumávat výsledky části studie RECOVERY, která zahrnovala použití dexametazonu v léčbě pacientů s onemocněním covid-19 přijatých do nemocnice, aby mohla poskytnout stanovisko k výsledkům. Zaměřila se zejména na potenciální využití léku pro léčbu dospělých s onemocněním covid-19.[183]

V září 2020 vydala WHO aktualizované pokyny k používání kortikosteroidů při léčbě onemocnění covid-19.[184] WHO doporučuje použít systémové kortikosteroidy spíše pro léčbu lidí se závažným a kritickým průběhem onemocnění covid-19 (silné doporučení založené na důkazech se střední jistotou).[184] WHO doporučuje nepoužívat kortikosteroidy při léčbě lidí s nezávažnou formou onemocnění covid-19 (podmíněné doporučení založené na důkazech s nízkou jistotou).[184]

V září 2020 schválila Evropská léková agentura (EMA) používání dexametazonu u dospělých a dospívajících (od 12 let a vážících alespoň 40 kg), kteří potřebují doplňkovou kyslíkovou terapii.[185] Dexametazon lze podat perorálně nebo jako injekci či infuzi (kapání) do žíly.[185]

Hydrokortison[editovat | editovat zdroj]

V září 2020 metaanalýza zveřejněná pracovní skupinou rychlého hodnocení důkazů pro léčbu nemoci covid-19 WHO zjistila, že hydrokortison je účinný při snižování úmrtnosti kriticky nemocných pacientů s onemocněním covid-19 ve srovnání s jinou obvyklou péčí nebo placebem.[186]

Užívání kortikosteroidů může u lidí se strongyloidózou způsobit závažný a smrtelný syndrom „hyperinfekce“, což může být skrytá hrozba pro populace vystavené parazitovi jménem hádě střevní (Strongyloides stercoralis). Toto riziko lze zmírnit prvotním podáním ivermektinu před léčbou steroidy.[187]

Budesonid[editovat | editovat zdroj]

Bylo zjištěno, že včasné podávání tohoto inhalačního steroidu v průběhu infekce covid-19 snižuje pravděpodobnost potřeby naléhavé lékařské péče a zkracuje dobu zotavení.[188][189] Další studie k dubnu 2021 probíhají.[189] V dubnu 2021 byl budesonid schválen úřady ve Spojeném království pro výjimečné použití při léčbě nemoci covid-19 na bázi posuzování případ od případu.[190]

Další[editovat | editovat zdroj]

Ciklesonid, inhalační kortikosteroid na astma, byl identifikován jako kandidátní antivirotikum ve screeningovém testu in vitro prováděném v Jižní Koreji.[57] Používá se k léčbě „předpříznakových“ pacientů s nemocí covid-19 a v prosinci 2020 byl zaregistrován do klinických studií.[191]

Antidepresiva[editovat | editovat zdroj]

Mnoho antidepresiv má protizánětlivé účinky. Pozorovací studie v nemocnicích v oblasti Paříže zjistila, že ti pacienti s covidem-19, kteří byli přijati do nemocnice a kteří již užívali antidepresiva, měli o 44 % nižší riziko intubace nebo úmrtí.[192][193]

Fluvoxamin[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2021 velká klinická studie v Brazílii oznámila, že léčba vysoce rizikových nehospitalizovaných pacientů s včasnou diagnózou nemoci covid-19 pomocí 100 mg fluvoxaminu dvakrát denně po dobu 10 dnů snížila až o 65 % riziko hospitalizace. Účinek byl snížen na asi 32 % při nízké adherenci, pravděpodobně v důsledku intolerance. Při vysoké adherenci došlo také ke snížení počtu úmrtí až o cca 90 %. Lék byl studován kvůli svým protizánětlivým účinkům, ale mechanismus účinku proti nemoci covid-19 zůstává nejistý.[194][195][196]

Vitamíny[editovat | editovat zdroj]

Vitamín C[editovat | editovat zdroj]

Dodatečný přísun mikroživin, včetně vitamínu C, byl navržen jako součást podpůrné léčby onemocnění covid-19, protože hladiny vitamínu C v séru a leukocytech jsou v akutní fázi infekce vyčerpány v důsledku zvýšených metabolických nároků.[197] Bylo studováno použití vysokých dávek vitamínu C podávaných nitrožilně.[197] Podle webu ClinicalTrials.gov existuje 50 dokončených nebo probíhajících klinických studií včetně studie zaměřené na vitamin C, které byly dokončeny nebo přijímají hospitalizované a těžce nemocné lidi s onemocněním covid-19.[198]

Metaanalýza šesti randomizovaných klinických studií zahrnujících léčbu vitamínem C s použitím dávek v rozmezí od 50 mg/kg/den do 24 g/den, podávaných perorálně nebo nitrožilně, uvádí výsledky týkající se úmrtnosti, délky hospitalizace, trvání intenzivní péče a potřeby ventilace.[199] Na základě této metaanalýzy se dospělo k názoru, že podávání vitamínu C nemělo žádný vliv na hlavní zdravotní výsledky u pacientů infikovaných covidem-19 ve srovnání s placebem nebo standardní terapií. Analýzy podskupin založené na dávkování, způsobu podávání a závažnosti onemocnění neprokázaly žádné pozorovatelné přínosy vitamínu C.[199]

V pokynech pro léčbu nemoci covid-19 Národního institutu pro zdraví (NIH) se uvádí, že „neexistuje dostatek důkazů, aby tým zabývající se pokyny pro léčbu nemoci covid-19 doporučil nebo se postavil proti používání vitamínu C k léčbě nemoci covid-19 kriticky nemocných pacientů nebo pacientů s mírnějším průběhem“.[200]

Vitamín D[editovat | editovat zdroj]

Tablety vitamínu D

Během pandemie covid-19 byl zájem o vitamín D a další doplňky, a to vzhledem k významné spojitosti faktorů způsobujících závažný průběh onemocnění covid-19 a nedostatku vitamínu D.[201] Patří mezi ně obezita, vyšší věk a černošský nebo asijský etnický původ. Je pozoruhodné, že nedostatek vitamínu D je u těchto skupin lidí velmi běžný.[201]

Pokyny Národního institutu pro zdraví (NIH) pro léčbu covid-19 uvádí, že „neexistuje dostatek důkazů pro nebo proti doporučení užívání vitamínu D k prevenci nebo léčbě onemocnění covid-19“.[202]

Bylo zveřejněno obecné doporučení zvážení užívání doplňků obsahujících vitamín D, zejména s ohledem na úrovně nedostatku vitamínu D u západní populace.[203] V únoru 2021 anglický Národní institut pro zdraví a péči (NICE) stále doporučoval malé dávky vitamínu D jako doplňku stravy pro lidi s malou expozicí slunečnímu záření, ale bylo také doporučeno, aby lékaři nenabízeli vitamín D jako doplněk výhradně k prevenci nebo léčbě nemoci covid-19, s výjimkou případů, kdy se jedná o součást klinické studie.[203]

Mnoho studií uvádí souvislosti mezi již existujícím nedostatkem vitamínu D a závažností průběhu onemocnění. Několik jejich systematických přehledů a metaanalýz ukazuje, že nedostatek vitamínu D může být spojen s vyšší pravděpodobností infikování covidem-19, a jasně prokázaly, že existují významné souvislosti mezi nedostatkem vitamínu D a těžším průběhem onemocnění, včetně relativního zvýšení počtu hospitalizací a úmrtnosti kolem 80 %.[204][205][206] Kvalita některých zahrnutých studií byla zpochybněna a také bylo zpochybňováno, zda prokazují přímý vztah mezi těmito souvislostmi.[207]

Probíhá nebo již bylo dokončeno mnoho klinických studií hodnotících perorální užívání vitamínu D a jeho metabolitů, jako je kalcifediol, pro prevenci nebo léčbu infekce covid-19, zejména u lidí s nedostatkem vitamínu D.[208][209][201][210]

Účinky perorálního podání vitamínu D jako doplňku v prevenci přeložení hospitalizovaných pacientů na jednotku intenzivní péče (JIP) a mortalitu byly předmětem metaanalýzy.[211] Mnohem nižší míra přijetí na JIP byla zjištěna u pacientů, kteří dostávali vitamín D, bylo to pouze 36 % ve srovnání s pacienty bez podávání doplňkového vitamínu D (p<0,0001).[211] V této metaanalýze nebyly zjištěny žádné významné účinky, co se týká mortality.[211] Jistota těchto analýz je omezena heterogenitou ve studiích, které zahrnují jak vitamín D3 (cholekalciferol), tak kalcifediol, ale tato zjištění naznačují potenciální roli při snižování závažnosti průběhu nemoci covid-19, přičemž k prokázání jakýchkoli účinků na úmrtnost jsou zapotřebí rozsáhlejší údaje.[211][212]

Kalcifediol, což je 25-hydroxyvitamin D, se aktivuje rychleji[213] a byl použit v několika studiích.[209] Přehled publikovaných výsledků naznačuje, že suplementace kalcifediolem může mít ochranný účinek před přijetím pacientů s nemocí covid-19 na JIP.[207]

Minerály[editovat | editovat zdroj]

Zinek[editovat | editovat zdroj]

Pokyny Národního institutu pro zdraví (NIH) pro léčbu covid-19 uvádí, že „neexistuje dostatek důkazů pro nebo proti doporučení používání zinku k léčbě nemoci covid-19“ a že „tým nedoporučuje přijímat doplňky zinku v množství nad doporučenou denní dávku pro prevenci nemoci covid-19, s výjimkou klinických studií (fáze III)“.[214]

Další[editovat | editovat zdroj]

Klinická studie formy angiotensin-konvertujícího enzymu 2 fáze II, k dubnu 2020, sháněla 200 hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, kteří měli být vybráni v Dánsku, Německu a Rakousku, aby se určila účinnost léčby pomocí tohoto léku.[215][216]

Některá antibiotika, která byla identifikována jako potenciálně použitelná při léčbě onemocnění covid-19[217][218] jsou teikoplanin,[219] oritavancin,[220] dalbavancin,[220] monensin[220] a azithromycin.[221] Stát New York zahájil dne 24. března 2020 zkoušky antibiotika azithromycin.[221]

Dne 31. července 2020 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil společnosti Revive Therapeutics přikročit k randomizovanému, dvojitě zaslepenému, placebem kontrolovanému potvrzovacímu protokolu klinické studie fáze III s cílem vyhodnotit bezpečnost a účinnost antirevmatika bucilaminu u pacientů s mírným až středně těžkým průběhem onemocnění covid-19.[222]

Perorálně podávaný JAK inhibitor baricitinib je také zkoumán v souvislosti s léčbou onemocnění covid-19.[223] V listopadu 2020 úřad FDA udělil povolení k nouzovému použití baricitinibu, který má být podáván určitým lidem hospitalizovaným s podezřením na onemocnění covid-19 nebo s potvrzeným covidem-19 (konkrétně dospělí a děti ve věku 2 let nebo starší vyžadující doplňkový kyslík, mechanickou ventilaci nebo mimotělní membránovou oxygenaci), ale pouze ve spojení s remdesivirem.[224] V jediné klinické studii se ukázalo, že tato kombinovaná terapie má malý, ale statisticky významný účinek na výsledky pacientů ve srovnání se samostatným podáváním remdesiviru.[225] V dubnu 2021 začala Evropská léková agentura (EMA) vyhodnocovat rozšířené používání baricitinibu tak, aby zahrnovalo léčbu onemocnění covid-19 u hospitalizovaných pacientů ve věku 10 let a starších, kteří potřebují doplňkový kyslík.[226] V červenci 2021 revidovala FDA povolení pro nouzové použití pro baricitinib a nyní, k listopadu 2021, jej povoluje k léčbě onemocnění covid-19 jako samostatný lék u hospitalizovaných lidí ve věku 2 let nebo starších vyžadujících doplňkový kyslík, neinvazivní nebo invazivní mechanickou ventilaci nebo mimotělní membránovou oxygenaci (ECMO).[227][228][229] Podle revidovaného povolení k nouzovému použití (EUA) již není vyžadováno podávání baricitinibu společně s remdesivirem.[229]

Důležitost hledání existujících léčiv pro použití k léčbě nemoci covid-19 vedla v roce 2021 k založení širokospektrálních terapeutik.[230] Širokospektrální terapeutika jsou účinná proti mnoha typům patogenů.[231] Takové léky byly navrženy jako potenciální nouzová léčba při výskytu budoucích pandemií.[232][233]

Antagonista receptoru H2 histaminu je předmětem výzkumu. Lék cimetidin byl navržen k léčbě nemoci covid-19.[165] Lék famotidin byl navržen k léčbě onemocnění covid-19[165] a v dubnu 2020 probíhala klinická studie tohoto léku.[234]

Vědci z institutu Montreal Heart Institute v Kanadě zkoumají roli kolchicinu při redukci zánětu a plicních komplikací u pacientů trpících mírnými příznaky covid-19.[235] Studie nazvaná COLCORONA zahrnovala 6 000 dospělých ve věku 40 let a starších, kterým byl diagnostikován covid-19 a měli mírné příznaky nevyžadující hospitalizaci.[235][236] Ženy, které byly těhotné nebo kojící nebo které neměly účinnou metodu antikoncepce, nebyly pro studii způsobilé. Výsledky testů jsou příznivé, ale neprůkazné.[236]

Léky fenofibrát a bezafibrát byly navrženy pro léčbu život ohrožujících příznaků nemoci covid-19.[165][237] Na základě výsledků izraelské studie snížil fenofibrát markery závažného progresivního zánětu u hospitalizovaných pacientů s nemocí covid-19 během 48 hodin od zahájení léčby.[238] Jednalo se o extrémně slibné výsledky vzhledem k tomu, že lék redukuje v těle replikaci koronaviru.[239]

Ve Spojeném království byla v dubnu 2020 zahájena studie nazvaná „Liberate“, která měla určit účinnost ibuprofenu při snižování závažnosti a progrese poškození plic, které má za následek dýchací potíže u pacientů s onemocněním covid-19. Subjekty měly dostat, kromě běžné léčby, tři dávky speciálního složení léku – lipidového ibuprofenu.[240][241]

Klinická skupinová studie v Brazílii zjistila, že pacienti s nemocí covid-19, kteří nedávno dostali vakcínu proti chřipce, potřebovali méně intenzivní péči a méně invazivní respirační podporu a bylo u nich menší riziko úmrtí.[242]

nanoFenretinid je fenretinid velikosti nanočástic a přepracované onkologické léčivo schválené pro léčbu lymfomu.[243] Byl identifikován jako kandidátní antivirotikum ve screeningovém testu in vitro prováděném v Jižní Koreji.[57] Klinický bezpečnostní profil fenretinidu z něj také činí ideálního kandidáta v kombinovaných režimech podání.

Sildenafil, běžněji známý pod obchodním názvem Viagra, je navržen pro léčbu nemoci covid-19[165] a k listopadu 2021 je ve fázi III klinické studie.[244]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku covid-19 drug repurposing research na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Repurposing Drugs [online]. U.S. Department of Health & Human Services, National Institutes of Health, 7 November 2017 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Harrison C. Coronavirus puts drug repurposing on the fast track. Nature Biotechnology. April 2020, s. 379–81. DOI 10.1038/d41587-020-00003-1. PMID 32205870. S2CID 213394680. 
  3. ↑ Sleigh SH, Barton CL. Repurposing Strategies for Therapeutics. Pharmaceutical Medicine. 2010, s. 151–59. DOI 10.1007/BF03256811. S2CID 25267555. 
  4. ↑ covid-19 Vaccine Frontrunners [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ Duan K, Liu B, Li C, Zhang H, Yu T, Qu J, Zhou M, Chen L, Meng S, Hu Y, Peng C, Yuan M, Huang J, Wang Z, Yu J, Gao X, Wang D, Yu X, Li L, Zhang J, Wu X, Li B, Xu Y, Chen W, Peng Y, Hu Y, Lin L, Liu X, Huang S, Zhou Z, Zhang L, Wang Y, Zhang Z, Deng K, Xia Z, Gong Q, Zhang W, Zheng X, Liu Y, Yang H, Zhou D, Yu D, Hou J, Shi Z, Chen S, Chen Z, Zhang X, Yang X. Effectiveness of convalescent plasma therapy in severe covid-19 patients. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. April 2020, s. 9490–96. DOI 10.1073/pnas.2004168117. PMID 32253318. 
  6. ↑ a b Li G, De Clercq E. Therapeutic options for the 2019 novel coronavirus (2019-nCoV). Nature Reviews. Drug Discovery. March 2020, s. 149–50. DOI 10.1038/d41573-020-00016-0. PMID 32127666. 
  7. ↑ covid-19 treatment and vaccines tracker (Choose tab of interest, apply filters to view select data) [online]. Milken Institute, 2 June 2020 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Sanders JM, Monogue ML, Jodlowski TZ, Cutrell JB. Pharmacologic Treatments for Coronavirus Disease 2019 (covid-19): A Review. JAMA. April 2020, s. 1824–36. DOI 10.1001/jama.2020.6019. PMID 32282022. 
  9. ↑ a b c Singh TU, Parida S, Lingaraju MC, Kesavan M, Kumar D, Singh RK. Drug repurposing approach to fight covid-19. Pharmacological Reports. December 2020, s. 1479–1508. DOI 10.1007/s43440-020-00155-6. PMID 32889701. 
  10. ↑ ZIMMER, Carl. How the Search for covid-19 Treatments Faltered While Vaccines Sped Ahead. The New York Times. 30 January 2021. Dostupné online. 
  11. ↑ Kirtonia A, Gala K, Fernandes SG, Pandya G, Pandey AK, Sethi G, Khattar E, Garg M. Repurposing of drugs: An attractive pharmacological strategy for cancer therapeutics. Seminars in Cancer Biology. January 2021, s. 258–78. DOI 10.1016/j.semcancer.2020.04.006. PMID 32380233. S2CID 218556384. 
  12. ↑ Carbone M, Lednicky J, Xiao SY, Venditti M, Bucci E. Coronavirus 2019 Infectious Disease Epidemic: Where We Are, What Can Be Done and Hope For. Journal of Thoracic Oncology. April 2021, s. 546–71. DOI 10.1016/j.jtho.2020.12.014. PMID 33422679. 
  13. ↑ a b RECOVERY Trial [online]. [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Anti-Interleukin-8 (Anti-IL-8) for Patients With covid-19 [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Anti-Interleukin-8 (Anti-IL-8) for Patients With covid-19 [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Burmester GR, Feist E, Sleeman MA, Wang B, White B, Magrini F. Mavrilimumab, a human monoclonal antibody targeting GM-CSF receptor-α, in subjects with rheumatoid arthritis: a randomised, double-blind, placebo-controlled, phase I, first-in-human study. Annals of the Rheumatic Diseases. September 2011, s. 1542–49. DOI 10.1136/ard.2010.146225. PMID 21613310. 
  17. ↑ De Luca G, Cavalli G, Campochiaro C, Della-Torre E, Angelillo P, Tomelleri A, Boffini N, Tentori S, Mette F, Farina N, Rovere-Querini P, Ruggeri A, D'Aliberti T, Scarpellini P, Landoni G, De Cobelli F, Paolini JF, Zangrillo A, Tresoldi M, Trapnell BC, Ciceri F, Dagna L. GM-CSF blockade with mavrilimumab in severe covid-19 pneumonia and systemic hyperinflammation: a single-centre, prospective cohort study. The Lancet Rheumatology. 16 June 2020, s. e465–73. DOI 10.1016/S2665-9913(20)30170-3. PMID 32835256. 
  18. ↑ Arthritis drugs effective in improving survival in sickest covid-19 patients [online]. National Institute of Health Research, 7 January 2021. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c Product overview [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ WHO and Roche launch trials of potential coronavirus treatments. SwissInfo.Ch. 20 March 2020. Dostupné online [cit. 8 August 2020]. 
  21. ↑ Roche provides an update on the phase III COVACTA trial of Actemra/RoActemra in hospitalised patients with severe covid-19 associated pneumonia [online]. 29 July 2020 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b Gupta S, Leaf DE. Tocilizumab in covid-19: some clarity amid controversy. Lancet. May 2021, s. 1599–1601. DOI 10.1016/S0140-6736(21)00712-1. PMID 33933194. 
  23. ↑ Coronavirus (covid-19) Update: FDA Authorizes Drug for Treatment of covid-19 [online]. 24 June 2021 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ Tocilizumab Emergency Use Authorization (EUA) [online]. June 2021. Dostupné online. 
  25. ↑ Frequently Asked Questions on the Emergency Use Authorization for Actemra (tocilizumab) for Treatment of covid-19 [online]. July 2021. Dostupné online. 
  26. ↑ EMA starts evaluating use of RoActemra in hospitalised adults with severe covid-19 [online]. 16 August 2021 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.  Text was copied from this source which is © European Medicines Agency. Reproduction is authorized provided the source is acknowledged.
  27. ↑ a b c Dong L, Hu S, Gao J. Discovering drugs to treat coronavirus disease 2019 (covid-19). Drug Discoveries & Therapeutics. 2020, s. 58–60. DOI 10.5582/ddt.2020.01012. PMID 32147628. 
  28. ↑ Wang Y, Zhang D, Du G, Du R, Zhao J, Jin Y, Fu S, Gao L, Cheng Z, Lu Q, Hu Y, Luo G, Wang K, Lu Y, Li H, Wang S, Ruan S, Yang C, Mei C, Wang Y, Ding D, Wu F, Tang X, Ye X, Ye Y, Liu B, Yang J, Yin W, Wang A, Fan G, Zhou F, Liu Z, Gu X, Xu J, Shang L, Zhang Y, Cao L, Guo T, Wan Y, Qin H, Jiang Y, Jaki T, Hayden FG, Horby PW, Cao B, Wang C. Remdesivir in adults with severe covid-19: a randomised, double-blind, placebo-controlled, multicentre trial. Lancet. May 2020, s. 1569–78. DOI 10.1016/S0140-6736(20)31022-9. PMID 32423584. 
  29. ↑ Lu CC, Chen MY, Lee WS, Chang YL. Potential therapeutic agents against covid-19: What we know so far. J Chin Med Assoc. 2020, s. 534–36. DOI 10.1097/JCMA.0000000000000318. PMID 32243270. 
  30. ↑ Wu X, Yu K, Wang Y, Xu W, Ma H, Hou Y, Li Y, Cai B, Zhu L, Zhang M, Hu X, Gao J, Wang Y, Qin H, Zhao M, Zhang Y, Li K, Du Z, Yang B. The Efficacy and Safety of Triazavirin for covid-19: A Trial Protocol. Engineering (Beijing). July 2020, s. 1199–204. DOI 10.1016/j.eng.2020.06.011. PMID 32837750. 
  31. ↑ Lu H. Drug treatment options for the 2019-new coronavirus (2019-nCoV). Bioscience Trends. March 2020, s. 69–71. DOI 10.5582/bst.2020.01020. PMID 31996494. 
  32. ↑ 'Pyramax' drug repurposing?... targets covid-19 treatment. Doctor's News. Dostupné online [cit. 25 June 2020]. 
  33. ↑ Bae JY, Lee GE, Park H, Cho J, Kim YE, Lee JY, Ju C, Kim WK, Kim JI, Park MS. Pyronaridine and artesunate are potential antiviral drugs against covid-19 and influenza. bioRxiv. 2020. DOI 10.1101/2020.07.28.225102. S2CID 220885187. 
  34. ↑ covid-19: Pyramax Enters Phase II Clinical Trial in South Korea. www.pharmanewsonline.com. Dostupné online [cit. 17 June 2020]. 
  35. ↑ A Multi-center, Randomized, Double-blind, Parallel, Placebo-Controlled, Phase II Clinical Trial to Evaluate Efficacy and Safety of Pyramax in Mild to Moderate covid-19 Patients [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 
  36. ↑ The Efficacy and Safety of Pyramax in Mild to Moderate covid-19 Patients [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  37. ↑ covid-19 Treatment in South Africa [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  38. ↑ ZHANG, Sarah. A Much-Hyped covid-19 Drug Is Almost Identical to a Black-Market Cat Cure [online]. 8 May 2020. Dostupné online. 
  39. ↑ Pedersen NC, Perron M, Bannasch M, Montgomery E, Murakami E, Liepnieks M, Liu H. Efficacy and safety of the nucleoside analog GS-441524 for treatment of cats with naturally occurring feline infectious peritonitis. Journal of Feline Medicine and Surgery. April 2019, s. 271–81. DOI 10.1177/1098612X19825701. PMID 30755068. 
  40. ↑ a b Yan VC, Muller FL. Advantages of the Parent Nucleoside GS-441524 over Remdesivir for covid-19 Treatment. ACS Medicinal Chemistry Letters. July 2020, s. 1361–66. DOI 10.1021/acsmedchemlett.0c00316. PMID 32665809. 
  41. ↑ Warren TK, Jordan R, Lo MK, Ray AS, Mackman RL, Soloveva V, Siegel D, Perron M, Bannister R, Hui HC, Larson N, Strickley R, Wells J, Stuthman KS, Van Tongeren SA, Garza NL, Donnelly G, Shurtleff AC, Retterer CJ, Gharaibeh D, Zamani R, Kenny T, Eaton BP, Grimes E, Welch LS, Gomba L, Wilhelmsen CL, Nichols DK, Nuss JE, Nagle ER, Kugelman JR, Palacios G, Doerffler E, Neville S, Carra E, Clarke MO, Zhang L, Lew W, Ross B, Wang Q, Chun K, Wolfe L, Babusis D, Park Y, Stray KM, Trancheva I, Feng JY, Barauskas O, Xu Y, Wong P, Braun MR, Flint M, McMullan LK, Chen SS, Fearns R, Swaminathan S, Mayers DL, Spiropoulou CF, Lee WA, Nichol ST, Cihlar T, Bavari S. Therapeutic efficacy of the small molecule GS-5734 against Ebola virus in rhesus monkeys. Nature. March 2016, s. 381–85. DOI 10.1038/nature17180. PMID 26934220. Bibcode 2016Natur.531..381W. 
  42. ↑ Sheahan TP, Sims AC, Graham RL, Menachery VD, Gralinski LE, Case JB, Leist SR, Pyrc K, Feng JY, Trantcheva I, Bannister R, Park Y, Babusis D, Clarke MO, Mackman RL, Spahn JE, Palmiotti CA, Siegel D, Ray AS, Cihlar T, Jordan R, Denison MR, Baric RS. Broad-spectrum antiviral GS-5734 inhibits both epidemic and zoonotic coronaviruses. Science Translational Medicine. June 2017, s. eaal3653. DOI 10.1126/scitranslmed.aal3653. PMID 28659436. 
  43. ↑ Williamson BN, Feldmann F, Schwarz B, Meade-White K, Porter DP, Schulz J, van Doremalen N, Leighton I, Kwe Yinda C, Pérez-Pérez L, Okumura A, Lovaglio J, Hanley PW, Saturday G, Bosio CM, Anzick S, Barbian K, Cihlar T, Martens C, Scott DP, Munster VJ, de Wit E. Clinical benefit of remdesivir in rhesus macaques infected with SARS-CoV-2. bioRxiv. April 2020, s. 2020.04.15.043166. DOI 10.1101/2020.04.15.043166. PMID 32511319. 
  44. ↑ Gilead should ditch remdesivir and focus on its simpler ancestor [online]. 14 May 2020 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  45. ↑ Yan VC, Muller FL. Gilead should ditch remdesivir and focus on its simpler and safer ancestor [online]. 14 May 2020. Dostupné online. 
  46. ↑ WESTGATE, James. Vet science 'being ignored' in quest for covid-19 drug [online]. 7 May 2020 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  47. ↑ GMBH, Avoxa-Mediengruppe Deutscher Apotheker. Verwandtschaft ersten Grades: Remdesivir-Metabolit noch schärfere Waffe gegen covid-19? [online]. Dostupné online. (DE) 
  48. ↑ Study of MK-4482 for Prevention of Coronavirus Disease 2019 (covid-19) in Adults (MK-4482-013) [online]. 25 June 2021 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  49. ↑ Efficacy and Safety of Molnupiravir (MK-4482) in Hospitalized Adult Participants With covid-19 (MK-4482-001). ClinicalTrials.gov. 5 October 2020. Dostupné online [cit. 18 October 2021]. 
  50. ↑ Efficacy and Safety of Molnupiravir (MK-4482) in Non-Hospitalized Adult Participants With covid-19 (MK-4482-002) [online]. 5 October 2020 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  51. ↑ A Safety, Tolerability and Efficacy of EIDD-2801 to Eliminate Infectious Virus Detection in Persons With covid-19 [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  52. ↑ The Safety of EIDD-2801 and Its Effect on Viral Shedding of SARS-CoV-2 (END-COVID) [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  53. ↑ Oral drug blocks SARS-CoV-2 transmission. medicalxpress.com. Dostupné online [cit. 16 January 2021]. 
  54. ↑ Cox RM, Wolf JD, Plemper RK. Therapeutically administered ribonucleoside analogue MK-4482/EIDD-2801 blocks SARS-CoV-2 transmission in ferrets. Nature Microbiology. January 2021, s. 11–18. DOI 10.1038/s41564-020-00835-2. PMID 33273742. 
  55. ↑ Covid antiviral pill can halve risk of hospitalisation BBC
  56. ↑ Covid antiviral pill halves hospitalisations and deaths, maker says The Guardian
  57. ↑ a b c Jeon S, Ko M, Lee J, Choi I, Byun SY, Park S, Shum D, Kim S. Identification of antiviral drug candidates against SARS-CoV-2 from FDA-approved drugs. Antimicrobial Agents and Chemotherapy. American Society for Microbiology, May 2020. DOI 10.1128/aac.00819-20. PMID 32366720. 
  58. ↑ Morse JS, Lalonde T, Xu S, Liu WR. Learning from the Past: Possible Urgent Prevention and Treatment Options for Severe Acute Respiratory Infections Caused by 2019-nCoV. ChemBioChem. March 2020, s. 730–38. DOI 10.1002/cbic.202000047. PMID 32022370. 
  59. ↑ Liu C, Zhou Q, Li Y, Garner LV, Watkins SP, Carter LJ, Smoot J, Gregg AC, Daniels AD, Jervey S, Albaiu D. Research and Development on Therapeutic Agents and Vaccines for covid-19 and Related Human Coronavirus Diseases. ACS Central Science. March 2020, s. 315–31. DOI 10.1021/acscentsci.0c00272. PMID 32226821. 
  60. ↑ Ramajayam R, Tan KP, Liang PH. Recent development of 3C and 3CL protease inhibitors for anti-coronavirus and anti-picornavirus drug discovery. Biochemical Society Transactions. October 2011, s. 1371–75. DOI 10.1042/BST0391371. PMID 21936817. 
  61. ↑ Tao K, Tzou PL, Nouhin J, Bonilla H, Jagannathan P, Shafer RW. SARS-CoV-2 Antiviral Therapy. Clinical Microbiology Reviews. July 2021, s. e0010921. DOI 10.1128/CMR.00109-21. PMID 34319150. S2CID 236472654. 
  62. ↑ Zhang Y, Tang LV. Overview of Targets and Potential Drugs of SARS-CoV-2 According to the Viral Replication. J Proteome Res. January 2021, s. 49–59. DOI 10.1021/acs.jproteome.0c00526. PMID 33347311. 
  63. ↑ Shrestha DB, Budhathoki P, Khadka S, Shah PB, Pokharel N, Rashmi P. Favipiravir versus other antiviral or standard of care for covid-19 treatment: a rapid systematic review and meta-analysis. Virol J. September 2020, s. 141. DOI 10.1186/s12985-020-01412-z. PMID 32972430. 
  64. ↑ Japanese flu drug 'clearly effective' in treating coronavirus, says China. www.theguardian.com. 18 March 2020. Dostupné online. 
  65. ↑ Coronavirus: Japanese anti-viral drug effective in treating patients, Chinese official says. The Independent. Dostupné online. 
  66. ↑ Which covid-19 drugs work best? [online]. MIT Technology Review. Dostupné online. 
  67. ↑ Coronavirus, il Veneto sperimenta l'antivirale giapponese Favipiravir. Ma l'Aifa: "Ci sono scarse evidenze scientifiche su efficacia" [online]. 22 March 2020 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. (italsky) 
  68. ↑ AIFA precisa, uso favipiravir per covid-19 non autorizzato in Europa e USA, scarse evidenze scientifiche sull'efficacia [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. (italsky) 
  69. ↑ Russian Ministry of Health approves the first covid-19 drug Avifavir produced by JV of RDIF and ChemRar. RDIF. 30 May 2020. Dostupné online [cit. 31 May 2020]. 
  70. ↑ Russian Health Ministry approves anti-coronavirus drug Avifavir. BNN Bloomberg. 31 May 2020. Dostupné online [cit. 31 May 2020]. 
  71. ↑ Russia plans coronavirus vaccine clinical trials in two weeks. Reuters. 30 May 2020. Dostupné online [cit. 31 May 2020]. 
  72. ↑ Glenmark's FabiFlu approved for coronavirus treatment in India, costs Rs 103 per tablet. India Today. 20 June 2020. Dostupné online [cit. 30 June 2020]. 
  73. ↑ SWIFT, Rocky. Fujifilm's Avigan shows no significant benefit on covid-19 mortality: study. Redakce Feast. Reuters. Tokyo: 18 February 2021. Dostupné online [cit. 25 April 2021]. 
  74. ↑ Hassanipour S, Arab-Zozani M, Amani B, Heidarzad F, Fathalipour M, Martinez-de-Hoyo R. The efficacy and safety of Favipiravir in treatment of covid-19: a systematic review and meta-analysis of clinical trials. Scientific Reports. 26 May 2021, s. 11022. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-021-90551-6. PMID 34040117. Bibcode 2021NatSR..1111022H. 
  75. ↑ Zhang L, Lin D, Sun X, Curth U, Drosten C, Sauerhering L, Becker S, Rox K, Hilgenfeld R. Crystal structure of SARS-CoV-2 main protease provides a basis for design of improved α-ketoamide inhibitors. Science. March 2020, s. 409–12. DOI 10.1126/science.abb3405. PMID 32198291. Bibcode 2020Sci...368..409Z. 
  76. ↑ a b Kupferschmidt K, Cohen J. WHO launches global megatrial of the four most promising coronavirus treatments. Science Magazine. 22 March 2020. Dostupné online [cit. 27 March 2020]. DOI 10.1126/science.abb8497. S2CID 216325781. 
  77. ↑ Mullard A. Flooded by the torrent: the covid-19 drug pipeline. Lancet. April 2020, s. 1245–46. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30894-1. PMID 32305088. 
  78. ↑ a b Cao B, Wang Y, Wen D, Liu W, Wang J, Fan G, Ruan L, Song B, Cai Y, Wei M, Li X, Xia J, Chen N, Xiang J, Yu T, Bai T, Xie X, Zhang L, Li C, Yuan Y, Chen H, Li H, Huang H, Tu S, Gong F, Liu Y, Wei Y, Dong C, Zhou F, Gu X, Xu J, Liu Z, Zhang Y, Li H, Shang L, Wang K, Li K, Zhou X, Dong X, Qu Z, Lu S, Hu X, Ruan S, Luo S, Wu J, Peng L, Cheng F, Pan L, Zou J, Jia C, Wang J, Liu X, Wang S, Wu X, Ge Q, He J, Zhan H, Qiu F, Guo L, Huang C, Jaki T, Hayden FG, Horby PW, Zhang D, Wang C. A Trial of Lopinavir-Ritonavir in Adults Hospitalized with Severe covid-19. The New England Journal of Medicine. March 2020, s. 1787–99. DOI 10.1056/nejmoa2001282. PMID 32187464. 
  79. ↑ Antiviral Drug Combo Ineffective Vs. Coronavirus [online]. 20 March 2020. Dostupné online. 
  80. ↑ BROWN, Jennifer. Colorado researchers are racing to find an antiviral drug that could save people with the new coronavirus. coloradosun.com. 20 March 2020. Dostupné online. 
  81. ↑ a b DEVLIN, Hannah; SAMPLE, Ian. What are the prospects for a covid-19 treatment?. The Guardian. 19 March 2020. Dostupné online. 
  82. ↑ No clinical benefit from use of lopinavir-ritonavir in hospitalised covid-19 patients studied in Recovery [online]. Recovery Trial: Statement from the Chief Investigators, 29 June 2020 [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. 
  83. ↑ Horby PW, Mafham M, Bell JL, Linsell L, Staplin N, Emberson J, Palfreeman A, Raw J, Elmahi E, Prudon B, Green C, Recovery Collaborative Group. Lopinavir-ritonavir in patients admitted to hospital with covid-19 (Recovery): a randomised, controlled, open-label, platform trial. Lancet. October 2020, s. 1345–52. DOI 10.1016/S0140-6736(20)32013-4. PMID 33031764. S2CID 222135901. 
  84. ↑ Bagheri M, Niavarani A. Molecular dynamics analysis predicts ritonavir and naloxegol strongly block the SARS-CoV-2 spike protein-hACE2 binding. Journal of Biomolecular Structure & Dynamics. October 2020, s. 1–10. DOI 10.1080/07391102.2020.1830854. PMID 33030105. S2CID 222217607. 
  85. ↑ a b c Veklury EPAR [online]. 23 June 2020 [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 
  86. ↑ Business Wire. Gilead Announces Approval of Veklury (remdesivir) in Japan for Patients With Severe covid-19 [online]. Gilead Sciences, 7 May 2020 [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 
  87. ↑ Scavone C, Brusco S, Bertini M, Sportiello L, Rafaniello C, Zoccoli A, Berrino L, Racagni G, Rossi F, Capuano A. Current pharmacological treatments for covid-19: What's next?. British Journal of Pharmacology. April 2020, s. 4813–4824. DOI 10.1111/bph.15072. PMID 32329520. 
  88. ↑ Remdesivir [online]. 20 April 2020 [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  89. ↑ Mehta N, Mazer-Amirshahi M, Alkindi N, Pourmand A. Pharmacotherapy in covid-19; A narrative review for emergency providers. The American Journal of Emergency Medicine. July 2020, s. 1488–1493. DOI 10.1016/j.ajem.2020.04.035. PMID 32336586. 
  90. ↑ U.S. Food and Drug Administration Approves Gilead's Antiviral Veklury (remdesivir) for Treatment of covid-19 [online]. 22 October 2020 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  91. ↑ World Health Organization. Therapeutics and covid-19: living guideline, 20 November 2020 [online]. 2020. Dostupné online. WHO/2019-nCov/remdesivir/2020.1. 
  92. ↑ STEPHENS, Bret. The Story of Remdesivir. The New York Times. 18 April 2020, s. A23. Dostupné online [cit. 11 May 2020]. 
  93. ↑ Warren TK, Jordan R, Lo MK, Ray AS, Mackman RL, Soloveva V, Siegel D, Perron M, Bannister R, Hui HC, Larson N, Strickley R, Wells J, Stuthman KS, Van Tongeren SA, Garza NL, Donnelly G, Shurtleff AC, Retterer CJ, Gharaibeh D, Zamani R, Kenny T, Eaton BP, Grimes E, Welch LS, Gomba L, Wilhelmsen CL, Nichols DK, Nuss JE, Nagle ER, Kugelman JR, Palacios G, Doerffler E, Neville S, Carra E, Clarke MO, Zhang L, Lew W, Ross B, Wang Q, Chun K, Wolfe L, Babusis D, Park Y, Stray KM, Trancheva I, Feng JY, Barauskas O, Xu Y, Wong P, Braun MR, Flint M, McMullan LK, Chen SS, Fearns R, Swaminathan S, Mayers DL, Spiropoulou CF, Lee WA, Nichol ST, Cihlar T, Bavari S. Therapeutic efficacy of the small molecule GS-5734 against Ebola virus in rhesus monkeys. Nature. March 2016, s. 381–5. DOI 10.1038/nature17180. PMID 26934220. Bibcode 2016Natur.531..381W. 
  94. ↑ Kupferschmidt K, Cohen J. WHO launches global megatrial of the four most promising coronavirus treatments. Science Magazine. 22 March 2020. Dostupné online [cit. 27 March 2020]. DOI 10.1126/science.abb8497. 
  95. ↑ Fact Sheet for Patients And Parent/Caregivers Emergency Use Authorization (EUA) Of Remdesivir For Coronavirus Disease 2019 (covid-19) [online]. U.S. Food and Drug Administration (FDA) [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  96. ↑ YAN, Victoria C.; MULLER, Florian L. Gilead should ditch remdesivir and focus on its simpler and safer ancestor [online]. Boston Globe Media Partners, 14 May 2020. Dostupné online. 
  97. ↑ New Drug Therapy Approvals 2020 [online]. 31 December 2020 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  98. ↑ Zumla A, Rao M, Wallis RS, Kaufmann SH, Rustomjee R, Mwaba P, Vilaplana C, Yeboah-Manu D, Chakaya J, Ippolito G, Azhar E, Hoelscher M, Maeurer M. Host-directed therapies for infectious diseases: current status, recent progress, and future prospects. The Lancet. Infectious Diseases. April 2016, s. e47–63. DOI 10.1016/S1473-3099(16)00078-5. PMID 27036359. 
  99. ↑ Sourimant J, Aggarwal M, Plemper RK. Progress and pitfalls of a year of drug repurposing screens against covid-19. Current Opinion in Virology. August 2021, s. 183–193. DOI 10.1016/j.coviro.2021.06.004. PMID 34218010. 
  100. ↑ Wang M, Cao R, Zhang L, Yang X, Liu J, Xu M, Shi Z, Hu Z, Zhong W, Xiao G. Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro. Cell Research. March 2020, s. 269–271. DOI 10.1038/s41422-020-0282-0. PMID 32020029. 
  101. ↑ Gautret P, Lagier JC, Parola P, Hoang VT, Meddeb L, Mailhe M, Doudier B, Courjon J, Giordanengo V, Vieira VE, Dupont HT, Honoré S, Colson P, Chabrière E, La Scola B, Rolain JM, Brouqui P, Raoult D. Hydroxychloroquine and azithromycin as a treatment of covid-19: results of an open-label non-randomized clinical trial. International Journal of Antimicrobial Agents. March 2020, s. 105949. DOI 10.1016/j.ijantimicag.2020.105949. PMID 32205204. 
  102. ↑ Weston S, Coleman CM, Haupt R, Logue J, Matthews K, Li Y, Reyes HM, Weiss SR, Frieman MB. Broad Anti-coronavirus Activity of Food and Drug Administration-Approved Drugs against SARS-CoV-2 In Vitro and SARS-CoV In Vivo. J Virol. October 2020. DOI 10.1128/JVI.01218-20. PMID 32817221. 
  103. ↑ ФМБА России: доказана противовирусная активность "Мефлохина" в отношении возбудителя covid-19 [online]. Federal Biomedical Agency, 10 April 2020 [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (rusky) 
  104. ↑ a b Caly L, Druce JD, Catton MG, Jans DA, Wagstaff KM. The FDA-approved drug ivermectin inhibits the replication of SARS-CoV-2 in vitro. Antiviral Research. April 2020, s. 104787. DOI 10.1016/j.antiviral.2020.104787. PMID 32251768. 
  105. ↑ Atovaquone and Azithromycin Combination for Confirmed covid-19 Infection [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  106. ↑ a b Chloroquine or Hydroxychloroquine [online]. National Institutes of Health [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Coronavirus (covid-19) Update: Daily Roundup March 30, 2020 [online]. 30 March 2020. Dostupné online. 
  108. ↑ Smit M, Marinosci A, Agoritsas T, Calmy A. Prophylaxis for covid-19: a systematic review. Clinical Microbiology and Infection. April 2021, s. 532–537. DOI 10.1016/j.cmi.2021.01.013. PMID 33476807. 
  109. ↑ Meyerowitz EA, Vannier AG, Friesen MG, Schoenfeld S, Gelfand JA, Callahan MV, Kim AY, Reeves PM, Poznansky MC. Rethinking the role of hydroxychloroquine in the treatment of covid-19. FASEB Journal. May 2020, s. 6027–6037. DOI 10.1096/fj.202000919. PMID 32350928. 
  110. ↑ Juurlink DN. Safety considerations with chloroquine, hydroxychloroquine and azithromycin in the management of SARS-CoV-2 infection. CMAJ. April 2020, s. E450–E453. DOI 10.1503/cmaj.200528. PMID 32269021. 
  111. ↑ Assessment of Evidence for covid-19-Related Treatments: Updated 4/3/2020 [online]. American Society of Health-System Pharmacists [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  112. ↑ Yazdany J, Kim AH. Use of Hydroxychloroquine and Chloroquine During the covid-19 Pandemic: What Every Clinician Should Know. Annals of Internal Medicine. June 2020, s. 754–755. DOI 10.7326/M20-1334. PMID 32232419. 
  113. ↑ Information for clinicians on therapeutic options for covid-19 patients [online]. US Centers for Disease Control and Prevention, 21 March 2020 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  114. ↑ Hinton DM. Request for Emergency Use Authorization For Use of Chloroquine Phosphate or Hydroxychloroquine Sulfate Supplied From the Strategic National Stockpile for Treatment of 2019 Coronavirus Disease [online]. U.S. Food and Drug Administration (FDA), 28 March 2020 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. 
  115. ↑ Coronavirus Disease 2019 (covid-19) [online]. 11 February 2020 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  116. ↑ Kalil AC. Treating covid-19-Off-Label Drug Use, Compassionate Use, and Randomized Clinical Trials During Pandemics. JAMA. May 2020, s. 1897–1898. DOI 10.1001/jama.2020.4742. PMID 32208486. 
  117. ↑ FDA cautions against use of hydroxychloroquine or chloroquine for covid-19 outside of the hospital setting or a clinical trial due to risk of heart rhythm problems [online]. 24 April 2020. Dostupné online. 
  118. ↑ Mulier T. Hydroxychloroquine halted in WHO-sponsored covid-19 trials. Bloomberg. 2020-06-17. Dostupné online [cit. 2020-06-17]. 
  119. ↑ No clinical benefit from use of hydroxychloroquine in hospitalised patients with covid-19 [online]. Recovery Trial, Nuffield Department of Population Health, University of Oxford, UK, 5 June 2020 [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. 
  120. ↑ Coronavirus (covid-19) Update: FDA Revokes Emergency Use Authorization for Chloroquine and Hydroxychloroquine. U.S. Food and Drug Administration (FDA). 15 June 2020. Dostupné online [cit. 15 June 2020]. 
  121. ↑ Berkeley Lovelace Jr. FDA revokes emergency use of hydroxychloroquine. CNBC. 15 June 2020. Dostupné online. 
  122. ↑ Frequently Asked Questions on the Revocation of the Emergency Use Authorization for Hydroxychloroquine Sulfate and Chloroquine Phosphate [online]. 15 June 2020 [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  123. ↑ Clinical Management Protocol for covid-19 (in Adults) [online]. 24 May 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ↑ Heidary F, Gharebaghi R. Ivermectin: a systematic review from antiviral effects to covid-19 complementary regimen. The Journal of Antibiotics. September 2020, s. 593–602. DOI 10.1038/s41429-020-0336-z. PMID 32533071. 
  125. ↑ Şimşek Yavuz S, Ünal S. Antiviral treatment of covid-19. Turkish Journal of Medical Sciences. April 2020, s. 611–9. DOI 10.3906/sag-2004-145. PMID 32293834. 
  126. ↑ a b Bray M, Rayner C, Noël F, Jans D, Wagstaff K. Ivermectin and covid-19: A report in Antiviral Research, widespread interest, an FDA warning, two letters to the editor and the authors' responses. Antiviral Research. June 2020, s. 104805. DOI 10.1016/j.antiviral.2020.104805. PMID 32330482. 
  127. ↑ López-Medina E, López P, Hurtado IC, Dávalos DM, Ramirez O, Martínez E, Díazgranados JA, Oñate JM, Chavarriaga H, Herrera S, Parra B. Effect of Ivermectin on Time to Resolution of Symptoms Among Adults With Mild covid-19. JAMA. 4 March 2021, s. 1426–35. Dostupné online. ISSN 0098-7484. DOI 10.1001/jama.2021.3071. PMID 33662102. 
  128. ↑ Yang SN, Atkinson SC, Wang C, Lee A, Bogoyevitch MA, Borg NA, Jans DA. The broad spectrum antiviral ivermectin targets the host nuclear transport importin α/β1 heterodimer. Antiviral Research. May 2020, s. 104760. Dostupné online. DOI 10.1016/j.antiviral.2020.104760. PMID 32135219. S2CID 212565030. 
  129. ↑ a b Garegnani LI, Madrid E, Meza N. Misleading clinical evidence and systematic reviews on ivermectin for covid-19. BMJ Evidence-Based Medicine. 22 April 2021. Dostupné online. ISSN 2515-446X. DOI 10.1136/bmjebm-2021-111678. PMID 33888547. 
  130. ↑ Why You Should Not Use Ivermectin to Treat or Prevent covid-19 [online]. 5 March 2021 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 
  131. ↑ New Mexico links 2 deaths to ivermectin misuse [online]. 5 March 2021 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 
  132. ↑ SCHRAER, Rachel. Covid: Ivermectin to be studied as possible treatment in UK. www.bbc.co.uk. BBC News, 23 June 2021. Dostupné online [cit. 23 June 2021]. 
  133. ↑ covid-19 Therapeutics Prioritized for Testing in Clinical Trials [online]. 21 July 2020 [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  134. ↑ Bartoszko JJ, Siemieniuk RA, Kum E, Qasim A, Zeraatkar D, Ge L, Han MA, Sadeghirad B, Agarwal A, Agoritsas T, Chu DK, Couban R, Darzi AJ, Devji T, Ghadimi M, Honarmand K, Izcovich A, Khamis A, Lamontagne F, Loeb M, Marcucci M, McLeod SL, Motaghi S, Murthy S, Mustafa RA, Neary JD, Pardo-Hernandez H, Rada G, Rochwerg B, Switzer C, Tendal B, Thabane L, Vandvik PO, Vernooij RW, Viteri-García A, Wang Y, Yao L, Ye Z, Guyatt GH, Brignardello-Petersen R. Prophylaxis against covid-19: living systematic review and network meta-analysis. BMJ. April 2021, s. n949. DOI 10.1136/bmj.n949. PMID 33903131. 
  135. ↑ Roman YM, Burela PA, Pasupuleti V, Piscoya A, Vidal JE, Hernandez AV. Ivermectin for the treatment of covid-19: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Clinical Infectious Diseases. 28 June 2021. ISSN 1058-4838. DOI 10.1093/cid/ciab591. PMID 34181716. 
  136. ↑ Popp M, Stegemann M, Metzendorf M, Gould S, Kranke P, Meybohm P, Skoetz N, Weibel S. Ivermectin for preventing and treating covid-19. Cochrane Database of Systematic Reviews. 28 July 2021, s. CD015017. Dostupné online. ISSN 1465-1858. DOI 10.1002/14651858.cd015017.pub2. PMID 34318930. 
  137. ↑ Huge study supporting ivermectin as Covid treatment withdrawn over ethical concerns [online]. 15 July 2021 [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 
  138. ↑ Piller C, Servick K. Two elite medical journals retract coronavirus papers over data integrity questions. Science. 4 June 2020. Dostupné online [cit. 5 June 2020]. 
  139. ↑ Surgisphere Sows Confusion About Another Unproven covid-19 Drug [online]. 16 June 2020 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  140. ↑ Garegnani LI, Madrid E, Meza N. Misleading clinical evidence and systematic reviews on ivermectin for covid-19. BMJ Evidence-Based Medicine. April 2021. DOI 10.1136/bmjebm-2021-111678. PMID 33888547. 
  141. ↑ Molento MB. Ivermectin against covid-19: The unprecedented consequences in Latin America. One Health. December 2021, s. 100250. DOI 10.1016/j.onehlt.2021.100250. PMID 33880395. 
  142. ↑ Gorski DH. Ivermectin is the new hydroxychloroquine [online]. Science-Based Medicine, 15 April 2021. Dostupné online. 
  143. ↑ Merck Statement on Ivermectin use During the covid-19 Pandemic [online]. Merck, 4 February 2021. Dostupné online. 
  144. ↑ a b EMA advises against use of ivermectin for the prevention or treatment of covid-19 outside randomised clinical trials [online]. European Medicines Agency, 22 March 2021. Dostupné online. 
  145. ↑ a b The covid-19 Treatment Guidelines Panel's Statement on the Use of Ivermectin for the Treatment of covid-19 [online]. National Institutes of Health, 14 January 2020. Dostupné online. 
  146. ↑ a b c Wadvalla BA. covid-19: Ivermectin's politicisation is a warning sign for doctors turning to orphan treatments. BMJ. April 2021, s. n747. DOI 10.1136/bmj.n747. PMID 33795225. S2CID 232484313. 
  147. ↑ WHO advises that ivermectin only be used to treat covid-19 within clinical trials [online]. World Health Organisation, 31 March 2021. Dostupné online. 
  148. ↑ QUINTANILHA, Dayana de Oliveira. Anvisa se manifesta contra o uso da ivermectina na covid-19 [online]. 13 July 2020. Dostupné online. (Portuguese) 
  149. ↑ Atualizações e Recomendações sobre a covid-19 [online]. Sociedade Brasileira de Infectologia, 9 December 2020. Dostupné online. (Portuguese) 
  150. ↑ Posicionamento da Sociedade Brasileira de Pneumologia e Tisiologia Sobre o Colapso em Manaus e Tratamento Preventivo e Precoce da covid-19 [online]. Sociedade Brasileira de Pneumologia e Tisiologia, 17 January 2021 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (Portuguese) 
  151. ↑ Mega ER. Latin America's embrace of an unproven COVID treatment is hindering drug trials. Nature. October 2020, s. 481–2. DOI 10.1038/d41586-020-02958-2. PMID 33077974. Bibcode 2020Natur.586..481M. 
  152. ↑ Molento MB. covid-19 and the rush for self-medication and self-dosing with ivermectin: A word of caution. One Health. Elsevier BV, December 2020, s. 100148. DOI 10.1016/j.onehlt.2020.100148. PMID 32632377. 
  153. ↑ a b c The rise and fall of a coronavirus 'miracle cure' [online]. 30 March 2021 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  154. ↑ FERRER, Angélica. Médicos en CDMX suministran ivermectina y azitromicina para tratar pacientes con covid-19 [online]. 22 January 2021 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (španělsky) 
  155. ↑ FERRER, Angélica. Médicos en CDMX suministran ivermectina y azitromicina para tratar pacientes con covid-19 [online]. 22 January 2021 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (španělsky) 
  156. ↑ Ivermectina vuelve a ser incluida en tratamiento covid-19 [online]. Extra, 22 January 2021. Dostupné online. (španělsky) 
  157. ↑ MISHRA, Manas. Indian states turn to anti-parasitic drug to fight covid-19 against WHO advice. Reuters. 13 May 2021. Dostupné online [cit. 30 May 2021]. 
  158. ↑ Fact check: No link between India's falling covid-19 cases and hydroxychloroquine. www.usatoday.com. USA Today, 21 May 2021. Dostupné online [cit. 25 May 2021]. 
  159. ↑ MORDANI, Sneha. DGHS drops Ivermectin, Doxycycline from covid-19 treatment; ICMR rules unchanged [online]. [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. 
  160. ↑ Tang N, Bai H, Chen X, Gong J, Li D, Sun Z. Anticoagulant treatment is associated with decreased mortality in severe coronavirus disease 2019 patients with coagulopathy. Journal of Thrombosis and Haemostasis. May 2020, s. 1094–9. DOI 10.1111/jth.14817. PMID 32220112. 
  161. ↑ Medicines usable for treatment of covid-19 disease [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  162. ↑ Low molecular weight heparins in the treatment of adult patients with covid-19 [online]. AIFA Italian Medicines Agencty, 24 November 2020. Dostupné online. 
  163. ↑ WEINTRAUB, Arlene. How covid-19 could be crippled by an age-old blood thinner [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  164. ↑ Coronavirus, al via studio su eparina per 300 pazienti [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  165. ↑ a b c d e Rogosnitzky M, Berkowitz E, Jadad AR. Delivering Benefits at Speed Through Real-World Repurposing of Off-Patent Drugs: The covid-19 Pandemic as a Case in Point. JMIR Public Health and Surveillance. May 2020, s. e19199. DOI 10.2196/19199. PMID 32374264. 
  166. ↑ Chinese Clinical Trial Register (ChiCTR) – The world health organization international clinical trials registered organization registered platform [online]. Dostupné online. 
  167. ↑ EMA starts evaluating the use of Kineret in adult covid-19 patients at increased risk severe respiratory failure [online]. 16 July 2021 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.  Text was copied from this source which is © European Medicines Agency. Reproduction is authorized provided the source is acknowledged.
  168. ↑ a b WHO officials enroll first patients from Norway and Spain in 'historic' coronavirus drug trial. www.cnbc.com. CNBC, 27 March 2020. Dostupné online. 
  169. ↑ a b REMAP-CAP Trial [online]. Dostupné online. 
  170. ↑ Traumakine to be a part of WHO's Solidarity trial investigating potential covid-19 treatments [online]. Dostupné online. 
  171. ↑ Dexamethasone [online]. The American Society of Health-System Pharmacists [cit. 2015-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 August 2017. 
  172. ↑ Villar J, Ferrando C, Martínez D, Ambrós A, Muñoz T, Soler JA, Aguilar G, Alba F, González-Higueras E, Conesa LA, Martín-Rodríguez C, Díaz-Domínguez FJ, Serna-Grande P, Rivas R, Ferreres J, Belda J, Capilla L, Tallet A, Añón JM, Fernández RL, González-Martín JM. Dexamethasone treatment for the acute respiratory distress syndrome: a multicentre, randomised controlled trial. The Lancet. Respiratory Medicine. March 2020, s. 267–276. DOI 10.1016/s2213-2600(19)30417-5. PMID 32043986. 
  173. ↑ Sterne JA, Murthy S, Diaz JV, Slutsky AS, Villar J, Angus DC, Annane D, Azevedo LC, Berwanger O, Cavalcanti AB, Dequin PF, Du B, Emberson J, Fisher D, Giraudeau B, Gordon AC, Granholm A, Green C, Haynes R, Heming N, Higgins JP, Horby P, Jüni P, Landray MJ, Le Gouge A, Leclerc M, Lim WS, Machado FR, McArthur C, Meziani F, Møller MH, Perner A, Petersen MW, Savovic J, Tomazini B, Veiga VC, Webb S, Marshall JC. Association Between Administration of Systemic Corticosteroids and Mortality Among Critically Ill Patients With covid-19: A Meta-analysis. JAMA. October 2020, s. 1330–41. DOI 10.1001/jama.2020.17023. PMID 32876694. 
  174. ↑ Corticosteroids for covid-19. Living Guidance. WHO, 2 September 2020. Dostupné online [cit. 2 September 2020]. 
  175. ↑ Dexamethasone reduces death in hospitalised patients with severe respiratory complications of covid-19. University of Oxford. 16 June 2020. Dostupné online [cit. 16 June 2020]. 
  176. ↑ Steroid drug hailed as 'breakthrough' for seriously ill covid-19 patients. Reuters. 17 June 2020. Dostupné online [cit. 18 June 2020]. 
  177. ↑ DUCHARME, Jamie. A Low-Cost Steroid Shows Promise for Treating covid-19. But Take the News With a Grain of Salt. Time. Dostupné online [cit. 18 June 2020]. 
  178. ↑ Horby P, Lim WS, Emberson JR, Mafham M, Bell JL, Linsell L, Staplin N, Brightling C, Ustianowski A, Elmahi E, Prudon B. Effect of Dexamethasone in Hospitalized Patients with covid-19: Preliminary Report [online]. 22 June 2020. DOI 10.1101/2020.06.22.20137273. S2CID 219965377. 
  179. ↑ Horby P, Lim WS, Emberson JR, Mafham M, Bell JL, Linsell L, Staplin N, Brightling C, Ustianowski A, Elmahi E, Prudon B, Green C, Felton T, Chadwick D, Rege K, Fegan C, Chappell LC, Faust SN, Jaki T, Jeffery K, Montgomery A, Rowan K, Juszczak E, Baillie JK, Haynes R, Landray MJ. Dexamethasone in Hospitalized Patients with covid-19 – Preliminary Report. The New England Journal of Medicine. July 2020, s. 693–704. DOI 10.1056/NEJMoa2021436. PMID 32678530. 
  180. ↑ Corticosteroids (Including Dexamethasone) [online]. National Institutes of Health [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  181. ↑ Q&A: Dexamethasone and covid-19 [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  182. ↑ a b covid-19 Guideline, Part 1: Treatment and Management [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  183. ↑ EMA starts review of dexamethasone for treating adults with covid-19 requiring respiratory support [online]. 24 July 2020 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.  Text was copied from this source, copyrighted by the European Medicines Agency. Reproduction is authorized provided the source is acknowledged.
  184. ↑ a b c ((World Health Organization)). Corticosteroids for covid-19: living guidance, 2 September 2020 [online]. World Health Organization, 2020. Dostupné online. WHO/2019-nCoV/Corticosteroids/2020.1. 
  185. ↑ a b EMA endorses use of dexamethasone in covid-19 patients on oxygen or mechanical ventilation [online]. 18 September 2020 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online.  Text was copied from this source, which is copyrighted by the European Medicines Agency. Reproduction is authorized provided the source is acknowledged.
  186. ↑ Sterne JA, Murthy S, Diaz JV, Slutsky AS, Villar J, Angus DC, Annane D, Azevedo LC, Berwanger O, Cavalcanti AB, Dequin PF, Du B, Emberson J, Fisher D, Giraudeau B, Gordon AC, Granholm A, Green C, Haynes R, Heming N, Higgins JP, Horby P, Jüni P, Landray MJ, Le Gouge A, Leclerc M, Lim WS, Machado FR, McArthur C, Meziani F, Møller MH, Perner A, Petersen MW, Savovic J, Tomazini B, Veiga VC, Webb S, Marshall JC. Association Between Administration of Systemic Corticosteroids and Mortality Among Critically Ill Patients With covid-19: A Meta-analysis. JAMA. October 2020, s. 1330–41. DOI 10.1001/jama.2020.17023. PMID 32876694. 
  187. ↑ A parasitic infection that can turn fatal with administration of corticosteroids [online]. WHO, 17 December 2021. Dostupné online. 
  188. ↑ Ramakrishnan S, Nicolau DV, Langford B, Mahdi M, Jeffers H, Mwasuku C, Krassowska K, Fox R, Binnian I, Glover V, Bright S, Butler C, Cane JL, Halner A, Matthews PC, Donnelly LE, Simpson JL, Baker JR, Fadai NT, Peterson S, Bengtsson T, Barnes PJ, Russell RE, Bafadhel M. Inhaled budesonide in the treatment of early covid-19 (STOIC): a phase 2, open-label, randomised controlled trial. The Lancet. Respiratory Medicine. April 2021, s. 763–772. DOI 10.1016/S2213-2600(21)00160-0. PMID 33844996. 
  189. ↑ a b Agusti A, Torres F, Faner R. Early treatment with inhaled budesonide to prevent clinical deterioration in patients with covid-19. The Lancet. Respiratory Medicine. April 2021, s. 682–683. DOI 10.1016/S2213-2600(21)00171-5. PMID 33844998. 
  190. ↑ CAS-ViewAlert [online]. [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  191. ↑ Deokar K, Agarwal M, Dutt N, Chauhan N, Niwas R, Shadrach BJ, Chawla G. A review of Ciclesonide in covid-19. Still a long way to go. Advances in Respiratory Medicine. 2021, s. 79–81. DOI 10.5603/ARM.a2020.0173. PMID 33471354. 
  192. ↑ LANDHUIS, Esther. Investigating Antidepressants’ Surprising Effect on COVID Deaths. Scientific American. 12 November 2021. Dostupné online [cit. 1 December 2021]. 
  193. ↑ Hoertel N, Sánchez-Rico M, Vernet R, Beeker N, Jannot A, Neuraz A, Salamanca E, Paris N, Daniel C, Gramfort A, Lemaitre G. Association between antidepressant use and reduced risk of intubation or death in hospitalized patients with covid-19: results from an observational study. Molecular Psychiatry. 2021-02-04, s. 5199–5212. Dostupné online. ISSN 1476-5578. DOI 10.1038/s41380-021-01021-4. 
  194. ↑ SIDIK, Saima May. Common antidepressant slashes risk of COVID death, study says. Nature. 2021-10-29. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-021-02988-4. 
  195. ↑ FOX, Maggie. Cheap, generic anti-depressant may reduce severe covid-19 disease, study finds. CNN. 28 October 2021. Dostupné online [cit. 22 November 2021]. 
  196. ↑ Reis G, Moreira-Silva EA, Silva DC, Thabane L, Milagres AC, Ferreira TS, dos Santos CV, de Souza Campos VH, Nogueira AR, de Almeida AP, Callegari ED, de Figueiredo Neto AD, Savassi LC, Simplicio MI, Ribeiro LB, Oliveira R, Harari O, Forrest JI, Ruton H, Sprague S, McKay P, Glushchenko AV, Rayner CR, Lenze EJ, Reiersen AM, Guyatt GH, Mills EJ. Effect of early treatment with fluvoxamine on risk of emergency care and hospitalisation among patients with covid-19: the TOGETHER randomised, platform clinical trial. The Lancet Global Health. 27 October 2021. Dostupné online. ISSN 2214-109X. DOI 10.1016/S2214-109X(21)00448-4. PMID 34717820. 
  197. ↑ a b Abobaker A, Alzwi A, Alraied AH. Overview of the possible role of vitamin C in management of covid-19. Pharmacological Reports. December 2020, s. 1517–28. DOI 10.1007/s43440-020-00176-1. PMID 33113146. 
  198. ↑ Search of: vitamin C | Recruiting, Completed Studies | covid-19 [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  199. ↑ a b Rawat D, Roy A, Maitra S, Gulati A, Khanna P, Baidya DK. Vitamin C and covid-19 treatment: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Diabetes & Metabolic Syndrome. October 2021, s. 102324. DOI 10.1016/j.dsx.2021.102324. PMID 34739908. 
  200. ↑ Dostupné online. 
  201. ↑ a b c Martineau AR, Forouhi NG. Vitamin D for covid-19: a case to answer?. The Lancet. Diabetes & Endocrinology. September 2020, s. 735–6. DOI 10.1016/S2213-8587(20)30268-0. PMID 32758429. 
  202. ↑ Vitamin D [online]. National Institutes of Health (NIH), 17 July 2020 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  203. ↑ a b covid-19 rapid guideline: vitamin D [online]. National Institute for Health and Care Excellence (NICE), December 2020 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. ISBN 978-1-4731-3942-8. NG187. 
  204. ↑ Damascena AD, Azevedo LM, Oliveira TA, Santana JD, Pereira M. Addendum to vitamin D deficiency aggravates covid-19: systematic review and meta-analysis. Critical Reviews in Food Science and Nutrition. August 2021, s. 1–6. Dostupné online. ISSN 1549-7852. DOI 10.1080/10408398.2021.1951652. PMID 34384300. S2CID 236997712. 
  205. ↑ Kazemi A, Mohammadi V, Aghababaee SK, Golzarand M, Clark CC, Babajafari S. Association of Vitamin D Status with SARS-CoV-2 Infection or covid-19 Severity: A Systematic Review and Meta-analysis. Advances in Nutrition. March 2021, s. 1636–1658. DOI 10.1093/advances/nmab012. PMID 33751020. 
  206. ↑ Petrelli F, Luciani A, Perego G, Dognini G, Colombelli PL, Ghidini A. Therapeutic and prognostic role of vitamin D for covid-19 infection: A systematic review and meta-analysis of 43 observational studies. The Journal of Steroid Biochemistry and Molecular Biology. March 2021, s. 105883. DOI 10.1016/j.jsbmb.2021.105883. PMID 33775818. 
  207. ↑ a b Bassatne A, Basbous M, Chakhtoura M, Zein OE, Rahme M, Fuleihan GE. The link between covid-19 and Vitamin D (VIVID): a systematic review and meta-analysis. Metabolism. March 2021, s. 154753. DOI 10.1016/j.metabol.2021.154753. PMID 33774074. 
  208. ↑ Evidence reviews for the use of vitamin D supplementation as prevention and treatment of covid-19 [online]. National Institute for Health and Care Excellence (NICE), December 2020. Dostupné online. 
  209. ↑ a b International clinical trials assessing vitamin D in people with covid-19 [online]. ClinicalTrials.gov [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. 
  210. ↑ Quesada-Gomez JM, Entrenas-Castillo M, Bouillon R. Vitamin D receptor stimulation to reduce acute respiratory distress syndrome (ARDS) in patients with coronavirus SARS-CoV-2 infections: Revised Ms SBMB 2020_166. The Journal of Steroid Biochemistry and Molecular Biology. September 2020, s. 105719. DOI 10.1016/j.jsbmb.2020.105719. PMID 32535032. 
  211. ↑ a b c d Shah K, Saxena D, Mavalankar D. Vitamin D supplementation, covid-19 & Disease Severity: A meta-analysis. QJM: Monthly Journal of the Association of Physicians. January 2021, s. 175–181. DOI 10.1093/qjmed/hcab009. PMID 33486522. 
  212. ↑ Stroehlein JK, Wallqvist J, Iannizzi C, Mikolajewska A, Metzendorf MI, Benstoem C, Meybohm P, Becker M, Skoetz N, Stegemann M, Piechotta V. Vitamin D supplementation for the treatment of covid-19: a living systematic review. The Cochrane Database of Systematic Reviews. May 2021, s. CD015043. DOI 10.1002/14651858.CD015043. PMID 34029377. S2CID 235202971. 
  213. ↑ Cesareo R, Falchetti A, Attanasio R, Tabacco G, Naciu AM, Palermo A. Hypovitaminosis D: Is It Time to Consider the Use of Calcifediol?. Nutrients. May 2019, s. 1016. DOI 10.3390/nu11051016. PMID 31064117. 
  214. ↑ Zinc [online]. National Institutes of Health (NIH), 21 April 2021 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. 
  215. ↑ ANSEDE, Manuel. Doscientos enfermos probarán un fármaco que ha bloqueado el coronavirus en minirriñones humanos. El País. 3 April 2020. Dostupné online [cit. 3 April 2020]. (španělsky) 
  216. ↑ Apeiron Biologics moves forward with APN01 for treatment of covid-19. www.thepharmaletter.com. Dostupné online [cit. 3 April 2020]. 
  217. ↑ Coronavirus: Scientists could repurpose drugs to treat infection [online]. 28 February 2020 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  218. ↑ Existing Drugs May Offer a First-Line Treatment for Coronavirus Outbreak [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  219. ↑ Baron SA, Devaux C, Colson P, Raoult D, Rolain JM. Teicoplanin: an alternative drug for the treatment of covid-19?. International Journal of Antimicrobial Agents. April 2020, s. 105944. DOI 10.1016/j.ijantimicag.2020.105944. PMID 32179150. 
  220. ↑ a b c Andersen PI, Ianevski A, Lysvand H, Vitkauskiene A, Oksenych V, Bjørås M, Telling K, Lutsar I, Dumpis U, Irie Y, Tenson T, Kantele A, Kainov DE. Discovery and development of safe-in-man broad-spectrum antiviral agents. International Journal of Infectious Diseases. April 2020, s. 268–276. DOI 10.1016/j.ijid.2020.02.018. PMID 32081774. 
  221. ↑ a b Amid Ongoing covid-19 Pandemic, Governor Cuomo Accepts Recommendation of Army Corps of Engineers for Four Temporary Hospital Sites in New York [online]. 22 March 2020. Dostupné online. 
  222. ↑ GlobeNewswire. Revive Therapeutics Announces U.S. FDA Approval of Confirmatory Phase 3 Clinical Trial for Bucillamine in covid-19 [online]. Revive Therapeutics Ltd, 31 July 2020 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  223. ↑ Favalli EG, Biggioggero M, Maioli G, Caporali R. Baricitinib for covid-19: a suitable treatment?. The Lancet. Infectious Diseases. September 2020, s. 1012–13. ISSN 1473-3099. DOI 10.1016/S1473-3099(20)30262-0. PMID 32251638. 
  224. ↑ Coronavirus (covid-19) Update: FDA Authorizes Drug Combination for Treatment of covid-19 [online]. FDA, 19 November 2020 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  225. ↑ Fact Sheet for Healthcare Providers Emergency Use Authorization (EUA) of Baricitinib [online]. Indianapolis: Ely Lilly and Company, 19 November 2020 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  226. ↑ EMA starts evaluating use of Olumiant in hospitalised covid-19 patients requiring supplemental oxygen [online]. European Medicines Agency (EMA), 29 April 2021 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  227. ↑ Baricitinib Emergency Use Authorization (EUA) [online]. July 2021. Dostupné online. 
  228. ↑ Fact Sheet for Baricitinib Emergency Use Authorization (EUA) [online]. July 2021. Dostupné online. 
  229. ↑ a b Coronavirus (covid-19) Update: July 30, 2021 [online]. 30 July 2021 [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  230. ↑ Firth A, Prathapan P. Broad-spectrum therapeutics: A new antimicrobial class. Current Research in Pharmacology and Drug Discovery. 1 January 2021, s. 100011. DOI 10.1016/j.crphar.2020.100011. 
  231. ↑ Firth A, Prathapan P. Azithromycin: The First Broad-spectrum Therapeutic. European Journal of Medicinal Chemistry. December 2020, s. 112739. DOI 10.1016/j.ejmech.2020.112739. PMID 32871342. 
  232. ↑ Biodefense Strategic Plan | NIH: National Institute of Allergy and Infectious Diseases [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  233. ↑ NIH funds development of new broad-spectrum therapeutics [online]. 18 September 2015 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  234. ↑ New York clinical trial quietly tests heartburn remedy against coronavirus. Science. 26 April 2020. Dostupné online. 
  235. ↑ a b ICI.RADIO-CANADA.CA, Zone Santé-. Début d'une étude clinique pour tester un médicament contre les effets de la COVID‑19 [online]. Dostupné online. 
  236. ↑ a b COLCORONA Clinical Trial [online]. Dostupné online. 
  237. ↑ Ehrlich A, Uhl S, Ioannidis K, Hofree M, tenOever BR, Nahmias Y. The SARS-CoV-2 Transcriptional Metabolic Signature in Lung Epithelium [online]. 14 July 2020. 
  238. ↑ Antiviral Drug Reduces covid-19 Inflammation In 48 Hours – Israel Study. nocamels.com. Dostupné online. 
  239. ↑ Cholesterol Drug May Downgrade covid-19 Threat - New Study [online]. 29 July 2020. Dostupné online. 
  240. ↑ LIBERATE Trial in covid-19 (LIBERATE) [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  241. ↑ Coronavirus: Ibuprofen tested as a treatment. BBC News Online. 3 June 2020. Dostupné online [cit. 4 June 2020]. 
  242. ↑ Fink G, Orlova-Fink N, Schindler T, Grisi S, Ferrer AP, Daubenberger C, Brentani A. Inactivated trivalent influenza vaccine is associated with lower mortality among covid-19 patients in Brazil (preprint) [online]. 1 July 2020. DOI 10.1101/2020.06.29.20142505. S2CID 220267530. 
  243. ↑ Phase 1 Trial of ST-001 nanoFenretinide in Relapsed/Refractory T-cell Non-Hodgkin Lymphoma. ClinicalTrials.gov. 5 March 2020. Dostupné online [cit. 10 September 2020]. 
  244. ↑ NING, Qin. A Pilot Study of Sildenafil in covid-19. ClinicalTrials.gov. 14 March 2020. Dostupné online [cit. 10 September 2020]. 

Další zdroje[editovat | editovat zdroj]

  •  Banday AH, Shameem SA, Ajaz SJ. Potential Repurposed Therapeutics and New Vaccines against covid-19 and Their Clinical Status.. SLAS Discov. 2020, s. 1097–107. DOI 10.1177/2472555220945281. PMID 32692266. S2CID 220671335. 
  •  Cantini F, Goletti D, Petrone L, Najafi Fard S, Niccoli L, Foti R. Immune Therapy, or Antiviral Therapy, or Both for covid-19: A Systematic Review. Drugs. October 2020, s. 1929–46. DOI 10.1007/s40265-020-01421-w. PMID 33068263. 
  •  Gordon DE, Jang GM, Bouhaddou M, Xu J, Obernier K, White KM, O'Meara MJ, Rezelj VV, Guo JZ, Swaney DL, Tummino TA, Hüttenhain R, Kaake RM, Richards AL, Tutuncuoglu B, Foussard H, Batra J, Haas K, Modak M, Kim M, Haas P, Polacco BJ, Braberg H, Fabius JM, Eckhardt M, Soucheray M, Bennett MJ, Cakir M, McGregor MJ, Li Q, Meyer B, Roesch F, Vallet T, Mac Kain A, Miorin L, Moreno E, Naing ZZ, Zhou Y, Peng S, Shi Y, Zhang Z, Shen W, Kirby IT, Melnyk JE, Chorba JS, Lou K, Dai SA, Barrio-Hernandez I, Memon D, Hernandez-Armenta C, Lyu J, Mathy CJ, Perica T, Pilla KB, Ganesan SJ, Saltzberg DJ, Rakesh R, Liu X, Rosenthal SB, Calviello L, Venkataramanan S, Liboy-Lugo J, Lin Y, Huang XP, Liu Y, Wankowicz SA, Bohn M, Safari M, Ugur FS, Koh C, Savar NS, Tran QD, Shengjuler D, Fletcher SJ, O'Neal MC, Cai Y, Chang JC, Broadhurst DJ, Klippsten S, Sharp PP, Wenzell NA, Kuzuoglu-Ozturk D, Wang HY, Trenker R, Young JM, Cavero DA, Hiatt J, Roth TL, Rathore U, Subramanian A, Noack J, Hubert M, Stroud RM, Frankel AD, Rosenberg OS, Verba KA, Agard DA, Ott M, Emerman M, Jura N, von Zastrow M, Verdin E, Ashworth A, Schwartz O, d'Enfert C, Mukherjee S, Jacobson M, Malik HS, Fujimori DG, Ideker T, Craik CS, Floor SN, Fraser JS, Gross JD, Sali A, Roth BL, Ruggero D, Taunton J, Kortemme T, Beltrao P, Vignuzzi M, García-Sastre A, Shokat KM, Shoichet BK, Krogan NJ. A SARS-CoV-2 protein interaction map reveals targets for drug repurposing. Nature. July 2020, s. 459–68. DOI 10.1038/s41586-020-2286-9. PMID 32353859. Bibcode 2020Natur.583..459G. 
  •  Guy RK, DiPaola RS, Romanelli F, Dutch RE. Rapid repurposing of drugs for covid-19. Science. May 2020, s. 829–30. DOI 10.1126/science.abb9332. PMID 32385101. Bibcode 2020Sci...368..829G. 
  •  Kotecha P, Light A, Checcucci E, Amparore D, Fiori C, Porpiglia F, Dasgupta P, Elhage O. Repurposing of drugs for covid-19: a systematic review and meta-analysis. Panminerva Med. October 2020. DOI 10.23736/S0031-0808.20.04024-0. PMID 33073552. 
  •  Lamontagne F, Agoritsas T, Siemieniuk R, Rochwerg B, Bartoszko J, Askie L, Macdonald H, Amin W, Bausch FJ, Burhan E, Cecconi M, Chanda D, Dat VQ, Du B, Geduld H, Gee P, Nerina H, Hashimi M, Hunt BJ, Kabra S, Kanda S, Kawano-Dourado L, Kim YJ, Kissoon N, Kwizera A, Leo YS, Mahaka I, Manai H, Mino G, Nsutebu E, Pshenichnaya N, Qadir N, Ranganathan SS, Sabzwari S, Sarin R, Sharland M, Shen Y, Souza JP, Stegemann M, Ugarte S, Venkatapuram S, Vuyiseka D, Preller J, Brignardello-Petersen R, Kum E, Qasim A, Zeraatkar D, Owen A, Guyatt G, Lytvyn L, Diaz J, Vandvik PO, Jacobs M. A living WHO guideline on drugs to prevent covid-19. British Medical Journal. 2 March 2021, s. n526. DOI 10.1136/bmj.n526. PMID 33649077. S2CID 232081225. 
  •  McCreary EK, Pogue JM. Coronavirus Disease 2019 Treatment: A Review of Early and Emerging Options. Open Forum Infectious Diseases. April 2020, s. ofaa105. DOI 10.1093/ofid/ofaa105. PMID 32284951. 
  •  Siemieniuk RA, Bartoszko JJ, Ge L, Zeraatkar D, Izcovich A, Kum E, Pardo-Hernandez H, Rochwerg B, Lamontagne F, Han MA, Liu Q, Agarwal A, Agoritsas T, Chu DK, Couban R, Darzi A, Devji T, Fang B, Fang C, Flottorp SA, Foroutan F, Heels-Ansdell D, Honarmand K, Hou L, Hou X, Ibrahim Q, Loeb M, Marcucci M, McLeod SL, Motaghi S, Murthy S, Mustafa RA, Neary JD, Qasim A, Rada G, Riaz IB, Sadeghirad B, Sekercioglu N, Sheng L, Sreekanta A, Switzer C, Tendal B, Thabane L, Tomlinson G, Turner T, Vandvik PO, Vernooij RW, Viteri-García A, Wang Y, Yao L, Ye Z, Guyatt GH, Brignardello-Petersen R. Drug treatments for covid-19: living systematic review and network meta-analysis. BMJ. July 2020, s. m2980. DOI 10.1136/bmj.m2980. PMID 32732190. 
  • VELASQUEZ-MANOFF, Moises. How Covid Sends Some Bodies to War With Themselves [online]. 11 August 2020. Dostupné online. 
  • ZIMMER, Carl. Old Drugs May Find a New Purpose: Fighting the Coronavirus [online]. 30 April 2020. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • covid-19 therapeutics tracker [online]. Dostupné online. 
  • STAT's covid-19 Drugs and Vaccines Tracker [online]. Dostupné online. 
  • Coronavirus Drug and Treatment Tracker. The New York Times. Dostupné online. 
  • JHMI Clinical Recommendations for Available Pharmacologic Therapies for covid-19 [online]. Dostupné online. 
  • World Health Organization. Therapeutics and covid-19: living guideline, 24 September 2021 [online]. World Health Organization (WHO), 2021. WHO/2019-nCoV/therapeutics/2021.3. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Juandev/Pískoviště_3&oldid=23506590“