Wikipedista:Jirka Dl/Konferenz zur Zukunft Europas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Konference o budoucnosti Evropy (anglicky: Conference on the Future of Europe, francouzsky: Conférence sur l'avenir de l'Europe) je politický orgán, který na konci roku 2019 svolaly společně Evropská komise a Evropský parlament. Má být diskusní platformou, která by měla rozhodnout o dalším vývoji Evropské unie, a významná je především tím, že do ní mají být silně zapojeni občané EU.[1]

Oficiálně byla zahájena 9. května 2021 (na Den Evropy). Během jednoho roku by měla by formulovat budoucnost evropské demokracie a nastínit další kroky v evropské integraci.[2][3]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Konference byla ústředním tématem evropské liberální strany ALDE a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona (Obnovte Evropu) při jednáních o vytvoření nové Evropské komise po evropských volbách v roce 2019.[4] Francouzský prezident předložil řadu reformních návrhů již ve svém projevu na Sorbonně v roce 2017, ale většina z nich zůstala tehdy nevyslyšena.[5]

Cílem konference je projednat se všemi institucemi EU, členskými státy a občany EU, jak by měla vypadat budoucnost Evropské unie 17 let po Konventu u budoucnosti Evropy. Důraz je kladen na institucionální reformy s cílem napravit dosud existující demokratické deficity a zajistit, aby byla EU, která má nyní 27 členských států, byla schopnější jednat. Potřeba změn se ukazuje za nezbytnou, v neposlední řadě s ohledem na odchod Spojeného království z Unie, selhání principu tzv. „Spitzenkandidaten“ v roce 2019 a nedostatek shody mezi národními vládami v naléhavých otázkách, jako je uprchlická krize, zahraniční politika a změna klimatu.

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen poté Konferenci zahrnula do svého politického programu. Ve svém projevu o politických směrech pro budoucí Komisi popsala Konferenci takto:[3]

„Chci, aby se občané mohli vyjádřit na Konferenci o budoucnosti Evropy, která začne v roce 2020 a bude trvat dva roky. Cílem této konference je spojit Evropany a dát našim mladým lidem, občanské společnosti a evropským institucím silný hlas rovnocenných partnerů. Musí být dobře připravena: s jasně definovaným rámcem a jasnými cíli, které byly předem schváleny Parlamentem, Radou a Komisí. Jsem připravena pokračovat v tom, co bylo dohodnuto, v případě potřeby včetně legislativních opatření. Jsem také otevřená změnám Smlouvy.“

Historie[editovat | editovat zdroj]

Německo-francouzský neoficiální dokument[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2019 navrhla francouzská a německá vláda ve svém „neoficiálním dokumentu následující harmonogram Konference:[6][7][8]

  • 12.–13. prosince 2019 – první diskuse na zasedání Evropské rady
  • leden 2020 – stanovení konceptu a institucionálního mandátu Konference
  • únor 2020 – zahájení 1. fáze (zejména nadnárodní seznamy, systém vedoucích kandidátů, otázky týkající se účasti občanů v institucích / záležitostech EU)
  • červenec 2020 – Zahajovací konference 2. fáze v Bruselu
  • druhá polovina roku 2020 – zahájení celounijních setkání odborníků a dialogů s občany (orgány EU a členskými státy)
  • 2021 – Tematické a střednědobé hodnotící konference
  • první polovina roku 2022 – závěrečná konference

V dokumentu byla rovněž vyjádřena očekávání konkrétních výsledků: „Konference by se již měla zavázat v interinstitucionálním mandátu k dosažení jasných a konkrétních výsledků. Závěrečný dokument s doporučeními by měl být předložen k projednání a realizaci Evropské radě."

Evropský parlament[editovat | editovat zdroj]

16. října 2019 zřídil Evropský parlament pracovní skupinu pro Konferenci o budoucnosti Evropy. Pracovní skupina se skládá z předsedy Evropského parlamentu, jednoho zástupce z každé politické skupiny EP a jednoho zástupce z Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO), konkrétně:[2][9][10]

Úkolem pracovní skupiny bylo vypracovat návrh pozic Parlamentu s ohledem na rámec, dobu trvání, vedení, strukturu, zúčastněné strany, cíle a očekávané výsledky Konference.[2][10] V tomto ohledu rovněž konzultuje s ostatními institucionálními aktéry EU, jako je např. Výbor regionů[11][12], jakož i se zástupci občanské společnosti. Na konci prosince 2019 vypracovala pracovní skupina první návrh struktury konference.[13] Mimo jiné požadovala následující body:

  • Evropský parlament má hrát vedoucí úlohu.
  • Ústřední roli má hrát až šest občanských shromáždění – v nich by zástupci z celé Evropy měli vypracovat doporučení, která budou následně předána orgánům EU. Na těchto shromážděních by mělo být přibližně 200 účastníků, kteří budou debatovat o dříve stanoveném politickém tématu. Setkání se mají konat v různých evropských městech za účasti občanů ze všech členských států.
  • Konferenci povede řídící výbor složený ze zástupců Evropské komise, Evropské rady a sedmi politických skupin v Evropském parlamentu.
  • Instituce EU by měly návrhy implementovat v konkrétních legislativních projektech nebo dokonce ve změnách smlouvy o EU – zástupci Komise EU, Rady, Evropského parlamentu a národních parlamentů, všech politických orgánů, které se budou podílet na (možné) ratifikaci. Měli by být také zapojeni zástupci regionálních parlamentů a občanské společnosti.
  • Vyjednané legislativní návrhy mají být znovu předloženy občanským shromážděním tak, aby odpovídaly jejich představám.
  • Instituce EU by se měly zavázat k provedení doporučení do zákonů nebo změn smluv.
  • Předsedové skupiny schválili návrh pracovní skupiny. Bude o něm hlasováno jako o usnesení na lednovém plenárním zasedání a bude projednáno s Evropskou komisí a Radou.
  • Konference měla začít 9. května 2020.

Usnesení Evropského parlamentu bylo odhlasováno na plenárním zasedání v lednu 2020.[13]

Rada Evropské unie[editovat | editovat zdroj]

Rada EU dlouho Konferenci o budoucnosti Evropy odmítala projednávat. Teprve když 18. června 2020 Evropský parlament „důrazně“ požádal Radu, aby se ke Konferenci o budoucnosti Evropy konečně vyjádřila, přijala Rada EU 24. června 2020 stanovisko ke Konferenci. V něm Rada požadovala, aby konference začala co nejdříve a měla by se zaměřit zejména na digitální formáty. Ve stanovisku Rada uvedla, že by Konference měla by zahrnovat co nejvíce zúčastněných stran (včetně všech institucí EU a členských států) a zabývat se mnoha tématy. Jako klíčová byly označeny témata koronavirové krize a změny klimatu, sociální výzvy, inovace, digitální transformace a mezinárodní spolupráce. Zároveň však Rada ve stanovisku uvádí, že Konference není úmluvou, a proto nemůže rozhodovat o změnách Smlouvy o EU. Podle členských států by výsledky Konference měly být shrnuty pouze ve společném prohlášení. To by znamenalo, že z Konference nebudou vyplývat žádné přímé legislativní iniciativy ani závazky. Rada v prohlášení rovněž zdůraznila, že výsady všech orgánů musí zůstat nedotčeny.[14]

Výsledná jednání[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. března 2020 podepsali tři předsedové společné prohlášení, které je základem Konference. Jako důležitá součást Konference byly stanoveny tzv. občanská fóra, která by měla ukazovat názory reprezentativního průřezu populace a měla by být organizována digitálně a vícejazyčně. Jako důležitá součást byla také uvedena online Platforma,[15] na které by si občané mohou vyměňovat své návrhy a diskutovat o nich. Rovněž je stanoveno, že výkonný výbor by měl sestávat ze tří zástupců a až čtyř náhradníků z každé ze tří institucí, jakož i zástupců Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru jako pozorovatelů. Průběžné výsledky by měly být projednány na společném plenárním zasedání nejméně jednou za šest měsíců. Byla stanovena také hlavní témata Konference.[15]

Posun Konference kvůli pandemii[editovat | editovat zdroj]

Kvůli covidové pandemii, která vypukla počátkem roku 2020, byl původní harmonogram Konference odložen. Nakonec došlo ke spuštění digitální diskusní platformy konference 19. dubna 2021 a samotná konference byla slavnostně zahájena na Den Evropy 9. května 2021.[16]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Konferenci předsedají předsedové tří hlavních orgánů EU:

Členové výkonného výboru[editovat | editovat zdroj]

Výkonný výbor jako správní řídící orgán konference se skládá z:

Příjmení země Skupina EP funkce
Za Evropský parlament:
Guy Verhofstadt BelgieBelgie Belgie RE Spolupředseda (předseda jmenovaný parlamentem)
Manfred Weber NěmeckoNěmecko Německo EPP Zástupce (vedoucí skupiny)
Iratxe García Pérez ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko S&D Zástupce (vedoucí skupiny)
Za Radu EU:
Ana Paula Zacarias PortugalskoPortugalsko Portugalsko S&D Státní tajemník pro Evropu (spolupředseda do konce portugalského předsednictví v Radě EU v polovině roku 2021)
Gašper Dovžan SlovinskoSlovinsko Slovinsko EPP Státní tajemník pro Evropu (spolupředseda od poloviny roku 2021 za slovinské předsednictví v Radě EU )
Clement Beaune FrancieFrancie Francie RE Státní tajemník pro Evropu (spolupředseda od začátku roku 2022 za francouzské předsednictví v Radě EU)
Za Evropskou komisi:
Dubravka Šuica ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko EPP Spolupředseda (místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii)
Maroš Šefčovič SlovenskoSlovensko Slovensko S&D Zástupce (místopředsedkyně Komise pro interinstitucionální vztahy )
Věra Jourová ČeskoČesko Česko RE Zástupce (místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost)

Zasedání výkonného výboru se dále účastní pozorovatelé z Evropského parlamentu, Rady EU, Výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru, podnikatelského svazu BusiennesEurope a odborové konfederace ETUC.[17]

Plenární zasedání Konference[editovat | editovat zdroj]

Jádrem Konference budou plenární zasedání, které se skládá z: [18]

  • 108 poslanců Evropského parlamentu,
  • 54 zástupců Rady (2 za každý členský stát),
  • 3 členů Evropské komise,
  • 108 zástupců ze všech národních parlamentů
  • 108 občanů „k diskusi o nápadech z občanských fór a vícejazyčné digitální platformy“ - z toho:
    • 80 zástupců z panelů evropských občanů, z nichž alespoň třetina (27) je mladší 25 let
    • 27 z národních občanských fór nebo národních Konferencí (1 za členský stát)
    • předseda Evropského fóra mládeže

Do diskuse mohou být přizváni také zástupci klíčových zúčastněných subjektů.

Plenární zasedání konference bude genderově vyvážená.

Témata debat by měla vycházet z doporučení občanských fór a příspěvků vícejazyčné digitální Platformy. Tato Platforma by měla být ústředním místem, kde se shromažďují, hodnotí a zveřejňují příspěvky ze všech akcí souvisejících s konferencemi.

Témata jsou rozdělena do 10 kategorií:

  • změna klimatu a životní prostředí,
  • zdraví,
  • silnější ekonomika, sociální spravedlnost a pracovní místa,
  • EU ve světě,
  • hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost,
  • digitální transformace,
  • evropská demokracie,
  • migrace,
  • vzdělání, kultura, mládež a sport,
  • jiné nápady.

Výsledky, zpráva[editovat | editovat zdroj]

„V pravý čas“ předloží plénum Konference své návrhy výkonnému výboru, který s plénem připraví zprávu, která bude zveřejněna na vícejazyčné digitální platformě. Konečné výsledky konference budou shrnuty ve zprávě. Tyto tři orgány - Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU mají poté „rychle v rámci svých příslušných oblastí pravomocí a v souladu se Smlouvami prozkoumají, jak by měla být po zprávě přijata další účinná opatření“.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Online účast (od dubna 2021)[editovat | editovat zdroj]

Dialog s občany začal 19. dubna 2021 spuštěním on-line platformy na adrese futureu.europa.eu, na které lze předkládat a diskutovat o reformních návrzích.[19] Kromě toho je v Evropě již plánováno mnoho online akcí. [20]

Zahajovací ceremoniál (9. května 2021)[editovat | editovat zdroj]

U příležitosti Dne Evropy 2021, během portugalského předsednictví Rady, byla konference slavnostně zahájena v Evropském parlamentu. Mluvilo to mezi ostatními Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen a francouzský předseda Emmanuel Macron. Ten zejména zdůraznil význam „velkých snů a ambicí“.

V době zahájení konference stále nebylo jasné, kdo přesně by měl být zastoupen v ústředním „plenárním zasedání“ pro 433 osob. V pozadí stojí zejména pokračující spor mezi evropskými institucemi a členskými státy o tom, jak rozsáhlý by měl být vliv konference a kdo by měl nakonec rozhodnout o jejích výsledcích. Zatímco zejména Evropský parlament by chtěl iniciovat co nejširší možné slovo pro občany a zahájit reformy, národní vlády by tomu spíše zabránily.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konferenz zur Zukunft Europas na německé Wikipedii.

  1. Co víme o Konferenci o budoucnosti Evropy?. www.euroskop.cz [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  2. a b c Preparing the Conference on the Future of Europe - Think Tank. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b VON DER LEYEN, Ursula. Unie, která si klade vyšší cíle – Moje agenda pro Evropu [online]. Evropská komise, 2019 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „:1“ použit vícekrát s různým obsahem
  4. GOTEV, Georgi. Macron makes EU-wide appeal ‘for European renewal’ [online]. Euractiv, 2019-03-05 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Ein Jahr Zukunftsdebatte: Neuer Aufbruch für Europa? Reformkonferenz beginnt. www.rnz.de [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (německy) 
  6. Conference on the Future of Europe Franco-German non-paper on key questions and guidelines [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  7. CHALMERS, John. France and Germany propose EU overhaul after Brexit upheaval. Reuters. 2019-11-26. Dostupné online [cit. 2021-05-29]. (anglicky) 
  8. EU gears up for post-Brexit renovation. EUobserver [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Členové | Úvodní stránka | AFCO | Výbory | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  10. a b Konference předsedů - Zápis z řádné schůze konané ve středu 16. října 2019 [online]. Brusel: Evropský parlament, 2019-10-16 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  11. „Utváření budoucnosti EU je společným úkolem a společnou odpovědností“. cor.europa.eu [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Lambertz trifft sich mit von der Leyen. GrenzEcho [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. a b Europaparlament will Bürgerversammlungen im EU-Reformprozess [online]. 2019-12-20 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (německy) 
  14. Conference on the Future of Europe - Council agrees its position. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  15. a b Participativní procesy - Conference on the Future of Europe. futureu.europa.eu [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  16. Konference o budoucnosti Evropy. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  17. WORK BEGINS ON THE CONFERENCE ON THE FUTURE OF EUROPE [online]. 2021-04-24 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  18. Konferenz zur Zukunft Europas: Verschaffen Sie sich Gehör, Europäische Kommission, Pressemitteilung, Brüssel, 9. Mai 2021
  19. Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Aktuálně pořádané akce - Conference on the Future of Europe. futureu.europa.eu. Dostupné online [cit. 2021-05-29]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. (en) Preparing the Conference on the Future of Europe, EPRS European Parliamentary Research Service, Author: Silvia Kotanidis, Members' Research Service, PE 644.202 – December 2019, auf europarl.europa.eu