Wikipedista:Jfblanc/Infobox pro gramatiky

Okcitánská gramatika

Okcitánská gramatika
Typ jazyka
Typ jazyka:	Flektivní jazyk s prvky analytického (analytické je např. skloňování podstatných jmen)
Slovosled
Druh slovosledu:	SVO
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny:	U otázek tvořených tázacím zájmenem může chybět podmět či předmět, resp. může být nahrazen tázacím zájmenem
Člen
Člen určitý:	Člen určitý stojí před podstatným jménem a má několik tvarů: v jednotném čísle mužského rodu tvar „lo“ („le“ Toulouse, „so“ Grasse, „eth“ Luchon) v množném čísle mužského rodu tvar „los“ („les“ Toulouse, „sos“ Grasse, „eths“/„es“ Luchon/Aran) v jednotném čísle ženského rodu tvar „la“ („la“ Toulouse, „sa“ Grasse, „era“ Luchon) v množném čísle ženského rodu tvar „las“ („las“ Toulouse, „sas“ Grasse, „eras“/„es“ Luchon/Aran) před samohlásku má určitý člen tvar v jednotném čísle mužského rodu tvar „l´“ (l+apostrof) (resp. „s'“, „eth“, „er“) v jednotném čísle ženského rodu tvar l´ (resp. „s'“, „era“, „era“)
Člen neurčitý:	* v mužském rodě „un“ v ženském rodě „una“, „ua“ (gask.) v množném čísle se neužívá
Člen dělivý:	* vyjadřuje neurčitou část celku či neurčité množství předmětů nahrazuje neurčitý člen v množném čísle pojí se vždy s množným číslem v mužském rodě má tvar „de“
Bez členu:	Bez členu jsou pouze vlastní jména
Numerativ
Numerativ:	Numerativ se v italštině neužívá.
Podstatná jména
Rozlišují se:	* dva gramatické rody, mužský a ženský (většinou končí podstatná jména mužského rodu na –o a podstatná jména ženského rodu na –a, -i či –ù, výjimky jsou většinou cizí slova) dvě gramatická čísla, jednotné a množné čtyři pády, nominativ, genitiv, dativ a akuzativ, které se tvoří pomocí předložek
Duál:	neužívá se
Triál:	neužívá se
Plurál:	* pokud maskulinum v singuláru končí na –o, končí plurál na –i pokud femininum v singuláru končí na –a, plurál končí na –e pokud jakékoli slovo (maskulinum i feminimum) v singuláru končí na –e, plurál končí na -i pokud maskulinum v singuláru končí na -a, končí plural na -i pokud maskulinum v singuláru končí na -è, končí plural také na è pokud femininum v singuláru končí na -à, plural končí také na -à pokud femininum v singuláru končí na -o, plural končí na -i slova na –cio a –gio mají plurál na –ci a –gi slova na –co a –go mají plurál buď na -ci a –gi, pokud kmen slova končí na samohlásku nebo –chi a –ghi, pokud kmen slova končí na souhlásku slova na –cia a –gia mají plurál na: -cie a –gie, pokud kmen slova končí na samohlásku nebo –ce a –ge, pokud kmen slova končí na souhlásku
Skloňování:	Italština skloňuje pomocí předložek: genitiv se tvoří předložkou „di“ dativ se tvoří předložkou „a“ nominativ a akuzativ je bezpředložkový
Slovesa
Časování:	* slovesa se časují podle tří vzorů: parlare (slovesa v infinitivu končící na –are), leggere (slovesa v infinitivu končící na –ere) a partire (slovesa v infinitivu končící na –ire) takto: oznamovací způsob: {}
Zápor slovesa:
Otázka:	Otázka se tvoří buď tázacím zájmenem, které se klade na místo větného členu, na nějž se tážeme.
Přídavná jména
Skloňování:	Adjektiva stojí převážně za podstatným jménem, k němuž se váže, a má stejnou koncovku jako podstatné jméno.
Přivlastňovací přídavná jména:	{{{Přivlastňovací přídavná jména}}} }}
Stupňování:	* komparativ se tvoří částicí più, která se klade před přídavné jméno superlativ se tvoří tak, že se k částici přidá určitý člen il, tedy il più absolutní superlativ se tvoří tak, že se kromě il più přidá k přídavnému jménu jako koncovka –issimo.
Příslovce
Stupňování:	Příslovce se stupňují stejně, jako přídavná jména.
Tvoření:	Příslovce se tvoří koncovkou –mente, která se připojí k přídavnému jménu.
Zájmena
Skloňování osobních zájmen:	{
Číslovky
Skloňování číslovek:	Číslovky jsou nesklonné
Tvorba číslovek řadových:	nepravidelná