Wikipedista:Jfblanc/Infobox pro gramatiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Okcitánská gramatika[editovat | editovat zdroj]

Okcitánská gramatika
Typ jazyka
Typ jazyka: Flektivní jazyk s prvky analytického (analytické je např. skloňování podstatných jmen)
Slovosled
Druh slovosledu: SVO
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: U otázek tvořených tázacím zájmenem může chybět podmět či předmět, resp. může být nahrazen tázacím zájmenem
Člen
Člen určitý: Člen určitý stojí před podstatným jménem a má několik tvarů:
  • v jednotném čísle mužského rodu tvar „lo“ („le“ Toulouse, „so“ Grasse, „eth“ Luchon)
  • v množném čísle mužského rodu tvar „los“ („les“ Toulouse, „sos“ Grasse, „eths“/„es“ Luchon/Aran)
  • v jednotném čísle ženského rodu tvar „la“ („la“ Toulouse, „sa“ Grasse, „era“ Luchon)
  • v množném čísle ženského rodu tvar „las“ („las“ Toulouse, „sas“ Grasse, „eras“/„es“ Luchon/Aran)
  • před samohlásku má určitý člen tvar
  • v jednotném čísle mužského rodu tvar „l´“ (l+apostrof) (resp. „s'“, „eth“, „er“)
  • v jednotném čísle ženského rodu tvar l´ (resp. „s'“, „era“, „era“)
Člen neurčitý: * v mužském rodě „un“
  • v ženském rodě „una“, „ua“ (gask.)
  • v množném čísle se neužívá
Člen dělivý: * vyjadřuje neurčitou část celku či neurčité množství předmětů
  • nahrazuje neurčitý člen v množném čísle
  • pojí se vždy s množným číslem
  • v mužském rodě má tvar „de“
Bez členu: Bez členu jsou pouze vlastní jména
Numerativ
Numerativ: Numerativ se v italštině neužívá.
Podstatná jména
Rozlišují se: * dva gramatické rody, mužský a ženský (většinou končí podstatná jména mužského rodu na –o a podstatná jména ženského rodu na –a, -i či –ù, výjimky jsou většinou cizí slova)
  • dvě gramatická čísla, jednotné a množné
  • čtyři pády, nominativ, genitiv, dativ a akuzativ, které se tvoří pomocí předložek
Duál: neužívá se
Triál: neužívá se
Plurál: * pokud maskulinum v singuláru končí na –o, končí plurál na –i
  • pokud femininum v singuláru končí na –a, plurál končí na –e
  • pokud jakékoli slovo (maskulinum i feminimum) v singuláru končí na –e, plurál končí na -i
  • pokud maskulinum v singuláru končí na -a, končí plural na -i
  • pokud maskulinum v singuláru končí na -è, končí plural také na è
  • pokud femininum v singuláru končí na -à, plural končí také na -à
  • pokud femininum v singuláru končí na -o, plural končí na -i
  • slova na –cio a –gio mají plurál na –ci a –gi
  • slova na –co a –go mají plurál buď na
  • -ci a –gi, pokud kmen slova končí na samohlásku
  • nebo –chi a –ghi, pokud kmen slova končí na souhlásku
  • slova na –cia a –gia mají plurál na:
  • -cie a –gie, pokud kmen slova končí na samohlásku
  • nebo –ce a –ge, pokud kmen slova končí na souhlásku
Skloňování: Italština skloňuje pomocí předložek:
  • genitiv se tvoří předložkou „di“
  • dativ se tvoří předložkou „a“
  • nominativ a akuzativ je bezpředložkový
Slovesa
Časování: * slovesa se časují podle tří vzorů: parlare (slovesa v infinitivu končící na –are), leggere (slovesa v infinitivu končící na –ere) a partire (slovesa v infinitivu končící na –ire) takto:
  • oznamovací způsob:

{}

Zápor slovesa:
Otázka: Otázka se tvoří buď tázacím zájmenem, které se klade na místo větného členu, na nějž se tážeme.
Přídavná jména
Skloňování: Adjektiva stojí převážně za podstatným jménem, k němuž se váže, a má stejnou koncovku jako podstatné jméno.
Přivlastňovací přídavná jména: {{{Přivlastňovací přídavná jména}}} }}
Stupňování: * komparativ se tvoří částicí più, která se klade před přídavné jméno
  • superlativ se tvoří tak, že se k částici přidá určitý člen il, tedy il più
  • absolutní superlativ se tvoří tak, že se kromě il più přidá k přídavnému jménu jako koncovka –issimo.
Příslovce
Stupňování: Příslovce se stupňují stejně, jako přídavná jména.
Tvoření: Příslovce se tvoří koncovkou –mente, která se připojí k přídavnému jménu.
Zájmena
Skloňování osobních zájmen: {
Číslovky
Skloňování číslovek: Číslovky jsou nesklonné
Tvorba číslovek řadových: nepravidelná