Wikipedista:Jan Polák/Lázně Libverda

Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda, anglicky Spa Libverda) je lázeňská obec nacházející se v Libereckém kraji (v okrese Liberec), na severních úpatích Jizerských hor, ve vzdálenosti asi 18 km od krajského města. V obci je kromě zámečku a dalších lázeňských budov i mateřská a základní škola a též hasičská zbrojnice. Ve směru z východu na západ protéká obcí Libverdský potok. Severně od obce ve vzdálenosti asi 0,5 kilometru se nachází výletní restaurace Obří sud.

Historie

První písemná zmínka o obci, která se tehdy jmenovala Lybenwerde, se objevuje v roce 1381 v urbáři frýdlantského panství (urbář obsahoval soupis povinností poddaných vůči vrchnosti). Tento urbář je dnes uložen ve státním archivu v Děčíně. Tehdejšími obyvateli obce byli patrně pastýři. Na konci 14. století se začaly šířit zprávy o léčivých účincích zdejšího pramene a to přispělo k široké známosti obce. Pramen využívali k osvěžení především poutníci přicházející z Lužice do mariánského poutního kostela Navštívení Panny Marie v blízkých Hejnicích. Vodě se v té době přezdívalo „Boží voda“. a jímala se do lipového špalku.

Obec se úspěšně rozvíjela a v polovině 16. století již měla asi 40 usedlostí. Ty obývalo 21 sedláků, 1 zahradník, 10 podruhů a 8 domkářů. V obci tou dobou stály mlýn, tři kovárny a pila. Tou dobou se šířil i věhlas zdejší vody. Do Drážďan si ji nechával v soudcích dovážet saský kurfiřt August I. a na svá válečná tažení si ji nechal dopravovat také majitel zdejšího panství Albrecht z Valdštejna. Začátkem 17. století dala léčivá voda vzniknout malým lázním, které však během třicetileté války (1618 –1648) takřka zanikly.

Majitelé zdejšího panství, rod Clam-Gallasů, ale začaly během druhé poloviny 18. století opět ožívat. Roku 1760 nechali vystavět nový lázeňský dům a mezi roky 1786 a 1818 došlo k odkrytí dalších pramenů, které postupně dostávaly názvy podle členů Clam-Gallasovské rodiny (Mariin, Josefinin, Kristiánův, Vilémův a Eduardův). Starou Boží vodu nechali zasypat. Majitelé panství si v obci nechali postavit také malý zámeček. Roku 1807 se v lázních léčila ruská princezna a velkokněžna, švagrová ruského cara Anna Fjodorovna a během roku 1814 také hudební skladatel Carl Maria von Weber, který zde údajně zkomponoval operu Čarostřelec. Léčit se sem jezdil i český jazykovědec Josef Jungmann.

Roku 1910 se začalo s plněním zdejší kyselky do lahví a vyvážela se především do Německa. Roku 1936 byl obci udělen statut lázní.

Hlavním zdrojem jsou dnes dva vydatné prameny navrtané během padesátých let 20. století. V lázních se léčí především nervové onemocnění, únava, vyčerpanost, potíže kloubů, oběhového ústrojí, srdce či cév. Při léčebných kúrách jsou aplikovány koupele, slatinné lázně, vodoléčba a elektroléčba.

V parku se dochovalo několik cenných objektů: dřevěný hudební pavilon z roku 1803, dále pavilon nad Mariánským pramenem z roku 1808, klasicistní zámeček, patrový klasicistní objekt čp. 82 z roku 1800 a jiné. Areál doplňuje lázeňský ústav Nový dům.

V roce 1651 byl proveden soupis poddaných podle víry a z něj vyplývá, že v obci v té době žilo 113 osob, a také, že v obci stál jeden vodní mlýn s jedním strojem, jež ovšem občas neměl ke svému provozu dostatek vody.

---

http://www.laznelibverda.cz/cs/informace-o-obci/historie-obce/nejstarsi-historie.html V roce 1771 proběhlo, stejně jako v jiných obcích, číslování domů. Číslo jedna většinou připadlo hospodě. V obci v tu dobu bylo 68 domů. Do roku 1786 stoupl počet na 78. Pomalu začínal rozvoj obce a to díky léčivým pramenům. Po smrti hraběte Filipa Josefa Gallase v roce 1757 je ustanoven za dědice frýdlantského panství jeho synovec Kristián Filip Clam s podmínkou, že on i jeho potomci připojí ke svému jménu také jméno Gallas a budou užívat také Gallasovský erb. Tak vzniká nová rodová větev Clam-Gallasů. Tento majitel frýdlantského panství je považován za zakladatele dnešních lázní.

---

Přírodní léčivé zdroje

Vše je ze zdroje: Přírodním zdrojem je přírodní prostá železitá kyselka obsahující zvýšený obsah kyseliny metakřemičité, hypotonická, s obsahem CO₂. Prameny Hubert a Christians Brunch a také vhodné působí velice příhodné podhorské klima.

K nejznámějším pramenům minulosti a současnosti patří:

• Boží voda (Bierborn, Bierwasser)
• Mariin (Marienquelle, býval stáčen)
• Ocelový (od 1768, též Železitý, užíval se k pití)
• Kristián (od 1793, Christiansbrunn, užíval se ke koupelím)
• Josefína (od 1793/1805, Josephinenquelle, užíval se k pití)
• Wilhelm (od 1806, Wilhelmsbrunn)
• Eduard (od 1818, užíván dodnes ke koupelím)
• Kristián (Christians Brunch býval kdysi stáčen)
• Stahlbrunn
• Nová Marie (užíván dodnes k pití)
• Nový Kristián (užíván dodnes k pití)
• Hubert (nejnovější v provozu)

Indikace (= určení choroby a následné předepsání vhodné léčby (vhodného výkonu) při určité nemoci): V lázních se léčí nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí a duševní poruchy.

Léčba: komplexní lázeňská léčba nemocí kardiovaskulárních, chorob pohybového ústrojí a neuróz.

Lázeňské objekty a zařízení:

• Lázeňský ústav Nový dům
• lázeňské domy Frýdlant, Haná a Moravěnka
• komplementární objekty Zámeček, Jizera, Ostrava

Historie:

• první tištěná zmínka o libverdských zřídlech je z roku 1604, kdy jsou uvedeny ve spise Stirpium et fossilium Silesiae catalogus slezského lékaře Caspara Schwenckfelda z Hirschbergu
• Němci nazývali v té době nejvydatnější pramen Bierborn (Bierwasser), a to podle hnědého zbarvení železitého okru. Češi mu říkali Boží voda
• o pramenech kolovaly četné legendy vztahující se k zázračným uzdravením
• dobrá chráněná poloha a léčivá zřídla známá nejpozději od 16. století vedly majitele panství Kristiána Filipa Clam-Gallase k založení lázní po roce 1782. Hrabě nechal roku 1785 provést chemickou analýzu pramenů od dr. J. H. Bauera a postavit u nich hostinec, lázeňská zařízení a park.
• roku 1811 proslulý bílinský lékař F. A. Reuss provádí novou analýzu zřídel
• někdejší letní zámeček hrabat Clam-Gallasů od sklonku 18. století postupně přebudován na lázně
• v letech 1786 až 1818 postupně navrtány prameny Mariin, Kristiánův a Eduardův. Později zdejší hlavní prameny nesly jména Marienquelle, Josephinenquelle a Stahlbrunn
• 1793 – některý zřídla byla znehodnocena, a tak došlo k navrtání dvou nových pramenů zvaných až do roku 1945 Christiansbrunn a Wilhelmsbrunn
• novodobé jímání libverdských vod provedeno v letech 1912 až 1914. V téže době byly postaveny nové lázeňské a ubytovací budovy
• prameny Kristián a Marie se exportovaly až do roku 1952

Z dobových pramenů:

• 1831 – Josefiin a Železitý pramen se užívá k pití, od roku 1793 se užívá pramen Christianův, hlavně ke koupelím mužů, čtvrtý pramen – Wilhelmův – je znám od roku 1805
• 1837 – prameny byly užívány již kolem roku 1600, je zde velké množství pramenů, čtyři hlavní vývěry jsou Pitný pramen, Josefiin pramen, Ocelový pramen a Vilémův pramen. Pití, koupele a sprchy, pití vody smíchané s oslím mlékem; indikace: dýchací potíže, astma, ledvinové nemoci, potíže močových cest, poruchy menstruace, revmatismus, dna
• 1895 – alkalické kyselky Christian a Ocelový pramen, železitá kyselka, vodoléčba; indikace: nemoci cest dýchacích, tuberkulóza, choroby žaludku, ženské nemoci, chudokrevnost
• 1899 – klimatické a ocelité lázně
• 1920 – dva prameny prostých kyselek (Kristián a Eduard), pitná a taktéž koupelová léčba, dále Mariánský pramen na export 200 000 lahví ročně. Kompletní lázeňský dům; indikace: nemoci zažívacího ústrojí a nemoci krevního oběhu, chudokrevnost, ženské nemoci, nemoci nervové. Majitel lázní (hrabě) Filip Clam-Gallas.
• 1931 – lázně pro nemoci srdce, rašelinné lázně, železité prameny, silně mineralizované peloidy, radioaktivní alkalické kyselky Christian a Eduard, mnoho druhů koupelí; indikace: nemoci srdce, chudokrevnost, dna, revmatismus, ženské nemoci, neuróza
• 1949 – prameny Kristiánův, Eduardův, Mariánský, železnaté kyselky, kapacita lázní 260 lůžek
• 1999 – lázně při úpatí Jizerských hor, dnes pět pramenů uhličitých vod, prameny jsou známé od 14. století; léčba: choroby srdce, cév a pohybového ústrojí

Dnes se využívají kromě nejmladšího pramene Eduard z nových vrtů S1 a S2 k pitným kúrám prameny Nová Marie a Nový Kristián.

Slavní návštěvníci a pacienti:

• 1840–1843 Josef Jungmann (má v Libverdě desku)
• nejvýznamnějším byl Carl Maria von Weber, který zde údajně zkomponoval svou operu Čarostřelec a Libverdu miloval
• malíř Josef Führich
• přírodovědec Alexander von Humboldt

Významné budovy a plastiky:

• dochovaný dům čp. 114, bývalý letní zámeček hrabat Clam-Gallasů z roku 1816, dnes hlavní léčebný ústav. Klasicistní budova postavená podle projektu A. Otty von F. Thuna. Jako protějšek byl ve stejném roce vybudován objekt čp. 113
• ředitelství lázní z doby kolem roku 1800
• pavilon nad Mariánským pramenem původně z roku 1808
• dřevěný osmiboký hudební pavilon z roku 1803
• u aleje obelisk z roku 1803
• na konci aleje památník s vázou z roku 1798

Obecní správa a politika

Zastupitelstvo obce

Související informace naleznete také na stránce Volby do zastupitelstva obce Lázně Libverda.

Obecní úřad v Lázních Libverdě

Obec má do od roku 1998 devítičlenné zastupitelstvo (do té doby bylo pouze sedmičlenné), v jehož čele je starosta. Jím od roku 2002 je Jan Pospíšil, jenž vystřídal Jaroslava Havránka. Ve volbách v roce 2010 kandidovala dvě uskupení. Ze „Sdružení pro Libverdu“ se do zastupitelstva dostalo šest kandidátů, zbylí tři zastupitelé kandidovali za uskupení „Libverda 2010“.

Ve volbách roku 1994 se do zastupitelstva dostali čtyři kandidáté „Sdružení nezávislých kandidátů“, jež doplnili tři nezávislí, kteří se voleb účastnili každý samostatně. Vedle nich ještě samostatnou kandidátku postavila Komunistická strana Čech a Moravy, jejíž člen (Vladimír Pastyřík) se ovšem do zastupitelstva nedostal. O čtyři roky později kandidovalo do zastupitelstva jedno tříčlenné „Sdružení nezávislých kandidátů“ a dále devět samostatně kandidujících nezávislých. Všichni samostatně nezávislí kandidáté se do zastupitelstva obce dostali, ze sdružení mandát nezískal nikdo. Pro obecní volby roku 2002 byly sestaveny kandidátky dvou sdružení (pojmenované „Sdružení pro Libverdu“ a „Sdružení Libverda“) a dále se jich účastnili čtyři samostatně kandidující nezávislí kandidáté (Josef Forman, Jiří Kellner, Ladislav Jeřábek a Vlastimil Řezníček). Do zastupitelstva se dostalo šest kandidátů „Sdružení pro Libverdu“ a tři ze „Sdružení Libverda“). Z nezávislých neprošel nikdo. Ve volbách v roce 2006 kandidovalo v obci jedno devítičlenné uskupení „Sdružení pro Libverdu“, jehož všichni členové získali mandát obecního zastupitele.

Obecní symboly

Dne 18. března 2003 převzali zástupci obce z rukou tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomíra Zaorálka na základě rozhodnutí číslo 17 znak a vlajku obce. Na znaku je v modrém poli zlatě vyvedené zřídlo se dvěma stříbrnými prameny přeložené červeným srdcem. Po pramenech kráčí kohout s červenou zbrojí. Vlajka (mající poměr šířky ku délce listu 2:3) má modrožlutě šikmo dělený list s bílým šikmým pruhem, jehož šířka činí jednu čtvrtinu délky listu. Horní okraj tohoto pruhu tvoří úhlopříčku listu. V modrém žerďovém poli je žlutě zbarvený kráčející kohout s červenou zbrojí. Přes bíle a žlutě zbarvené pole je umístěno červené srdce.

Členství ve sdruženích

Lázně Libverda jsou členem euroregionu Nisa sdružující obce z České republiky, Polska a Německa v příhraničních oblastech Frýdlantského i Šluknovského výběžku, jehož snahou je podpora a rozvoj této oblasti. Obec je také členem dvou mikroregionů. Jedním je Frýdlantsko, jenž podporuje vzájemnou spolupráci a koordinaci činnosti svých členů v oblasti rozvoje regionu, a dále je zakládajícím členem Svazku obcí SMRK, který se snaží o rozvoj cestovního ruchu v oblasti (vybudoval například Singltrek pod Smrkem).

Pamětihodnosti

---

Z průvodce pro zloděje: Dům č. p. 113 Postaven současně se zámkem, tvoří jeho protějšek. Trojkřídlý na podkovovitém půdorysu, patrový.

Budova ředitelství lázní Z doby kolem roku 1800. Klasicistní, patrová, členěná obdélníkovými okny v rámcích (v patře s obdélníkovými parapety) a obdélníkovým portálem se segmentovým záklenkem a ukončená kladím s triglyfovým vlysem.

Pavilón nad Mariánským pramenem Z roku 1808, dřevěný, osmiboký, na sloupech.

Hudební pavilón Z roku 1803, postaven zednickým mistrem F. Thunem, kruhový, dřevěný, na sloupech.

Obelisk Poblíže aleje - z roku 1803. Původní reliéf J. Malínského odstraněn.

Památník Na konci aleje - z roku 1798. S vázou ve vrcholu.

---

POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 2. 1.. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. (Umělecké památky Čech; sv. 2). Heslo Lázně Libverda, s. 212-213. 

Radan Květ

• kyselka: uhličitá, hydrogenuhličitanověhořečnatovápenatá voda
• historie lázní začíná nenápadně v 16. století obezděním pramene kyselky
• je pravděpodobné, že zdroj byl využíván od osídlení již ve 14. století
• koncem 18. století založeny skutečné lázně
• v průběhu 19. století se výstavba lázní rozvinula, ale v poslední třetině století ustala a poklesla také návštěvnost lázní
• až ve 20. století přes válečná běsnění v jeho prvé polovině se lázně opět těší přízni pacientů
• zdroje kyselek pro lázně v současné době poskytují tři vrty. Jeden z nich – S-1a – zajišťuje přítok do pavilonu s pítkem (pramenní vázou) a další dva – S-2a, BJ-5 – slouží jak pro koupele, tak pro pitnou kúru
• ostatní starší prameny již byly opuštěny
• libverdská kyselka byla už v 19. století plněna do lahví, ale provoz plnírny byl v roce 1952 zastaven

Lázeňští Asklépiové a jejich pacienti

• v lázních po dobu 25 let působil na pozici vedoucího lékaře MUDr. Jan Sláma. Měl podíl na zvelebení lázní a byl prvním z lékařů, kteří u nás prováděli akupunkturu. Sám s touto metodou dosahoval vynikajících výsledků.
• v používání akupunktury po MUDr. Slámovi po jeho úmrtí pokračoval MUDr. Vojtěch Kotek
• po úmrtí primáře Jana Slámy na jeho místo v Libverdě nastoupil MUDr. Josef Suchomel
• MUDr. Josef Suchomel byl několik roků v Libverdě primářem
• MUDr. Zdeněk Kopal byl v Libverdě primářem. Nad obcí stojí vyhlášený Obří sud. Na vrchu sudu byl nápis restaurace vyveden neonovými písmeny. Jednou se stalo, že písmeno „S“ přestalo svítit

Tajemná místa Jizerských hor a Českého ráje

Prameny v Lázních Libverdě sloužily už zřejmě obyvatelům hradiště na Chlumu. Toto hradiště bylo osídleno od doby bronzové až po Slovany.

Již odtěžená skalka východně od libverdského hřbitova sloužila jako údajné místo čarodějných sabatů (tedy kultovních obřadů pohanů, kteří byli v očích křesťanů ďábly). Lidé se zde prý mohli potkat i s trpaslíky, vílami a dalšími elementárními bytostmi. Podobně jako u Hradce zde dochází k prolínání hranice mezi sférami a světy. – docházelo tak zde zřejmě k okultistickým akcím/seancím/…

Toulavá kamera

• původně pastevecká obec
• díky rozvoji lázeňství se změnila na rekreační letovisko
• hlavní lázeňská budova vznikla v roce 1964
• součástí lázeňského areálu je i anglický park
• Obří sud po požáru na Javorníku je jedinou stavbou toho druhu v ČR

„	Ve dnech 10. až 30. července 1814 pobýval v Lázních Libverda zakladatel německé romantické opery, tehdy sedmadvacetiletý Carl Maria von Weber. Přijel z Prahy, kde působil od roku 1813 jako ředitel německé opery, a cestou přenocoval v libereckém hotelu U Zlatého beránka na dnešním Sokolovském náměstí. Traduje se, že ho romantické skály Ořešníku a Divé Maří inspirovaly při psaní opery Čarostřelec. Ta však měla premiéru až o sedm let později. To už Weber šéfoval drážďanské opeře a stejně tak ho mohlo inspirovat neméně krásné Českosaské Švýcarsko. Devadesát let po jeho návštěvě byla na zdi lázeňského hotelu Helm odhalena pamětní deska. Hotel v říjnu 1911 vyhořel a na jeho místě byla postavena nová budova nazývaná dnes Ostrava. Zejména péčí německého státu a sdružení Hematkreisverband Friedland e. V. na ní byla osazena nová deska připomínající pobyt světoznámého romantického skladatele.	“
— Roman Karpaš

Jizerka Smědava (E 18777)

• strana 16 (Vlastimil Pilous, kapitola Geomorfologické poměry): u toku potoka Jizerky se nacházejí borkoviště, která ale byla v minulosti nevratně poškozena při těžbě rašeliny pro potřeby libverdských lázní.
• strana 19 (Vlastimil Pilous, kapitola Geomorfologické poměry): Borkoviště – jáma po těžbě rašeliny pro balneologické účely v Lázních Libverda. O používání rašeliny při léčbě máme nejstarší záznam už z roku 1842. V roce 1960 byla sice vyhlášena rezervace Rašeliniště Jizerky, ale lázně dostaly od Ministerstva školství a kultury, pod které tehdy ochrana přírody patřila, výjimku. Přesto v roce 1963 definitivně ustala. V současnosti na místo upozorňuje jedno ze zastavení naučné stezky Tři iseriny.
• strana 21 (Jarmila Sýkorová, kapitola Vznik a vývoj rašelinišť): do roku 1965 se na Jizerce těžila rašelina pro lázeňské potřeby a odvážela se do Lázní Libverdy ——— oproti předchozí poznámce je zde skutečně jiný rok
• strana 57 (Jiří Hušek, kapitola Ochrana přírody a krajiny): rašeliniště Jizerky bylo také jedním z míst v Jizerských horách, kde se těžila rašelina pro Lázně Libverda —— bylo jedním z míst
• strana 94 (kapitola Jizerka do roku 1918): v osmdesátých letech 19. století zažíval sklářský průmysl v Jizerských horách nebývalou konjunkturu a brusírny skla vznikaly i tam, kde nikdy předtím sklářský průmysl neexistoval, jako třeba v Lázních Libverda
• strana 95 a 96 (kapitola Jizerka do roku 1918): V letech 1893-1895 vybudovalo frýdlantské panství se zemskou peněžní podporou prodloužení silnice z Bílého Potoka na Smědavu. S pracemi se začalo 1. května 1893. Původní vozovou cestu připomíná především balvan s křížkem zvaný Brzda, s dodnes patrnými vytesanými iniciály stavitelů a letopočty 1816 a 1895 - daty stavby staré cesty a nové silnice. U něj se dříve vozkové pomodlili, přitáhli brzdy a teprve pak se pustili se svým nákladem příkře klesajícím úvozem dolů
• strana 115 (kapitola Jizerka mezi válkami): koncem dvacátých let jezdil vždy od poloviny května do poloviny října šestkrát denně autobus na lince Kořenov nádraží - Souš - Smědava - Bílý Potok - Hejnice - Lázně Libverda
• strana 170 (kapitola Horská služba): od 10. května 2014 přibyla další stanice horské služby v Bikecentru Lázně Libverda
• strana 179 (Miroslav Jech a Roman Karpaš, kapitola Stará Smědava): ve třicátých letech (20. století) provozoval hejnický autodopravce Brettschneider autobusovou linku z Lázní Libverda na Smědavu
• strana 181 (kapitola Nová Smědava): Nedlouho po válce byla původní autobusová linka z Lázní Libverda na Smědavu provozovaná ČSAD obnovena a prodloužena až do Harrachova. Autobus jel dvakrát denně, ráno a odpoledne. Autobusy byly vždy plné a mnoho lidí v nich dokonce stálo. Jednalo se zpravidla o pacienty z Lázní Libverda. Pokud byl autobus v opravě, jezdilo se dokonce i na korbě nákladního automobilu zakrytého plachtou a vybaveného jen dřevěnými lavicemi. Nezapomenutelný řidič pan Kobr z Libverdy celou cestu komentoval informacemi o krajině

Magdalena Dvořáková: Kam za živou vodou (E 18350)

• strana 94
  • Koncem 14. století se začaly šířit zvěsti o léčivých účincích zdejšího pramene a proudit sem davy poutníků, kteří měli primárně namířeno do poutního kostela v Hejnicích, ale cestou se nezapomněli osvěžit léčivou minerální vodou, které se již tehdy říkalo Boží voda. Historie lázeňství se datuje od roku 1782, kdy hrabě Christian Philipp z Clam-Galasů nechal založit první lázně. Lázně získaly takový věhlas, že je roku 1799 navštívil i císař Josef II., roku 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna a roku 1814 skladatel Carl Maria von Weber. Dokonce se říká, že cesta k Velkému Štolpišskému vodopádu ho inspirovala při psaní opery Čarostřelec. Lázně jsou dodnes oblíbeným cílem
• strana 95
  • a zaměřují se na nemoci kardiovaskulárního a pohybového aparátu.
  • A ještě pověst. Říká se, že za dávných časů se v místě dnešních lázní usadil salikvarda, tedy hajník, který střežil pohraniční stezku. Postavil si tu chaloupku a na dvorku měl nějaké to prasátko a houf slepic, kterým kraloval kohout. Jenže kohout najednou začal náramně tloustnout. Salikvardovi to přišlo divné, a tak začal kohouta sledovat. Zjistil, že nepije jako ostatní slepice z potoka, ale že se chodí napájet do mokřiska nedaleko stezky. Zkusil tedy i on pít stejnou vodu a skutečně i on začal přibírat na váze a být velmi zdravý. Příčinu nebylo možné tajit donekonečna, a tak za chvíli chodili k prameni všichni hajníci. Na památku pověsti můžeme spatřit na střeše Eduardova zřídla kohouta dodnes.

---

• Územní plán Lázní Libverdy - textová část: http://www.laznelibverda.cz/filemanager/files/file.php?file=19703
• Seznam nemovitých kulturních památek v Libverdě
• Zajímavé info o Lázních Libverdě: http://www.wowdaily.info/menhiry/a.asp?a=2002759&db=444
• v http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf na straně 267
• silnice:
  • silnice III/29015 (Hejnice – Ludvíkov pod Smrkem) [[|]]
  • roku 2000 — http://www.rsd.cz/doprava/scitani_2000/html/tab_li.htm
    • N1 = 43 — lehká nákladní vozidla (užitečná hmotnost do 3,5 t) [počet vozidel / 24 hod]
    • N2 = 7 — střední nákladní vozidla (užitečná hmotnost 3,5 - 10 t) [počet vozidel / 24 hod]
    • PN2 = 0 — přívěsy středních nákladních vozidel [počet vozidel / 24 hod]
    • N3 = 3 — těžká nákladní vozidla (užitečná hmotnost přes 10 t) [počet vozidel / 24 hod]
    • PN3 = 0 — přívěsy těžkých nákladních vozidel [počet vozidel / 24 hod]
    • NS = 0 — návěsové soupravy [počet vozidel / 24 hod]
    • A = 27 — autobusy [počet vozidel / 24 hod]
    • PA = 0 — přívěsy autobusů [počet vozidel / 24 hod]
    • TR = 3 — traktory [počet vozidel / 24 hod]
    • PTR = 1 — přívěsy traktorů [počet vozidel / 24 hod]
    • T = 84 — těžká motorová vozidla a přívěsy [počet vozidel / 24 hod]
    • O = 572 — osobní a dodávkové automobily [počet vozidel / 24 hod]
    • M = 8 — jednostopá motorová vozidla [počet vozidel / 24 hod]
    • S = 664 — součet všech motorových vozidel a přívěsů [počet vozidel / 24 hod]
    • TNV = 41 — těžká nákladní vozidla [počet vozidel / 24 hod] (0,1.N1+0,9.N2+PN2+N3+PN3+1,3.NS+A+PA)
    • C = 1 — traktory [počet vozidel / 24 hod]

• • roku 2005 — http://www.scitani2005.rsd.cz/html/tab_li.htm
    • T = 159 — celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel [počet vozidel / 24 hod]
    • O = 789 — celoroční průměrná intenzita osobních vozidel [počet vozidel / 24 hod]
    • M = 15 — celoroční průměrná intenzita motocyklů [počet vozidel / 24 hod]
    • S = 963 — celoroční průměrná intenzita všech vozidel [počet vozidel / 24 hod]

• • roku 2010 — http://scitani2010.rsd.cz/pages/results/section/default.aspx?l=Libereck%C3%BD%20kraj
    • TV = 82 – těžká motorová vozidla celkem (RPDI [počet vozidel / 24 hod])
    • O = 490 – osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy (RPDI [počet vozidel / 24 hod])
    • M = 19 – jednostopá motorová vozidla (RPDI [počet vozidel / 24 hod])
    • SV = 591 – všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel) (RPDI [počet vozidel / 24 hod])

• Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (2. díl), vydalo Libri v roce 2002, strana 333:
  • spis „Stirpium et fossilium Silesiae catalogus“ z roku 1604 upozorňuje na libverdská zřídla využívaná poutníky směřujícími do Hejnic
  • prameny byly podrobeny analýze:
    • roku 1785 hrabě Christian Philip Clam-Gallas
    • roku 1811 F. A. Reuss — lékař z Bíliny
  • existovala tu i stáčírna minerálních vod
• publikace „Encyklopedie lázní a léčebných pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“
• Počty obyvatel v Lázních Libverdě:
  • 1869: 924
  • 1880: 849
  • 1890: 780
  • 1900: 813
  • 1910: 795
  • 1921: 712
  • 1930: 719
  • 1950: 502
  • 1961: 478
  • 1970: 450
  • 1980: 388
  • 1991: 389
  • 2001: 456
• Počty domů v Lázních Libverdě:
  • 1869: 147
  • 1880: 151
  • 1890: 153
  • 1900: 160
  • 1910: 159
  • 1921: 160
  • 1930: 170
  • 1950: 172
  • 1961: 115
  • 1970: 110
  • 1980: 101
  • 1991: 94
  • 2001: 123
• V Liberci byla na počátku 90. let 19. století budována vojenská nemocnice (dnes základní škola Lesní). Nemocnice měla několik odloučených pracovišť a jedno z nich bylo i v Libverdě.

Šachová koncovka

Šachová koncovka v lázeňském parku

Odkazy

Reference

Co to je za partii?

	a	b	c	d	e	f	g	h
8									8
7									7
6									6
5									5
4									4
3									3
2									2
1									1
	a	b	c	d	e	f	g	h

Bílý na tahu vyhraje

	Frýdlant	Nové Město pod Smrkem
	Raspenava		Smrk
		Lázně Libverda
		Hejnice	Bílý Potok

Odkazy

Libverda

• Wikipedie:WikiProjekt České obce
• http://www.novinky.cz/cestovani/180797-lecivou-silu-pramenu-lazni-libverda-objevil-jako-prvni-kohout.html
• http://zpravy.idnes.cz/libverda-muze-prijit-po-povodnich-o-to-nejcennejsi-o-sve-lecive-prameny-1np-/domaci.aspx?c=A100813_1432490_liberec-zpravy_alh
• http://liberec.idnes.cz/voda-v-laznich-libverda-leci-dpx-/liberec-zpravy.aspx?c=A120905_1825190_liberec-zpravy_oks
• http://www.fobyma.net/clanky/archiv/archiv-clanku/archiv-clanku-rok-2012/2012-01-11-novy-pomnicek-na-medenci.html – zmínka o lípě u kavárny
• http://www.fobyma.net/fotoalbum/pomnicky--krizky-a-pamatky-jizerskych-hor/pomnik-zakladatelu/ – píše o dvou pomnících v lázeňském parku: „Pomník zakladatelů (Grüder Denkmal) nechal zřídit Christian Kryštof Clam Galles v hlavní aleji parku za zámečkem 22.7.1790. Jedná se o dva pomníky asi 200 metrů od sebe. (zdroj: A. Havránková – kronikářka obce Lázně Libverda“
• http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesu-zdar/Stranky/oaza-klidu-jmenem-libverda.aspx
• http://www.toulkypocechach.com/libverda.php
• http://www.rozhlas.cz/dvojka/jejakaje/_zprava/994169 – horská služba v Lázních Libverdě
• http://www.rozhlas.cz/liberec/informacezliberecka/_zprava/horska-sluzba-bude-mit-v-laznich-libverda-novou-sluzebnu-ohlida-singltrek-i-sever-jizerskych-hor--1310523 – horská služba si postaví pobočku v Lázních Libverdě
• http://www.toulkypocechach.com/libverda.php – pošta, porcelánka, ošetřovna za 1. světové války
• Frýdlantský Albrecht má dvojče v Libverdě (o duplicitní Valdštejnově soše)
• Jedna kandidátka a ještě neúplná. V Lázních Libverda moc na výběr nebylo (komunální volby 2014)
• Orientační běh s kohoutem a můrou – orientační běh v lázeňském parku během září 2006
• Dětský tábor „Na Vyhlídce“ (u Obřího sudu)
• O skryté síle obou Štolpichů – vodní mlýn v Libverdě
• na přelomu 19. a 20. století zkoumal botaniku v okolí Libverdy Eduard Kratzmann
• po druhé světové válce Frýdlantsko botanizoval Vladimír Jehlík, rodák z Lázní Libverdy
• Nešťastný a neveselý rok 1866 v údolí Smědé – z histoerie Lázní Libverdy
• kniha „Minerální vody Severočeského kraje“
• na konci 19. století se v Libverdě vybudoval meteorologický domek na kolonádě – Kapličky? Ne! Tohle jsou „domečky na počasí“
• Sport v přírodě a léčivé prameny. Lázně Libverda využívá i horská služba

Frýdlantsko

• Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji. Okres Liberec, A-Le (ze stránky)
• http://www.mesto-frydlant.cz/cs/mesto-frydlant/uzemni-planovani/uzemne-analyticke-podklady.html
• Vursta P. a kol., 130 let Pardubicko-liberecké dráhy (NADAS, Praha 1989) – mají ji v ODISu
• seznam silnic na Frýdlantsku (barevný symbol před číslem silnice zobrazuje, zda byla komunikace zařazena do CSD 2010):
  • Vyřešeno I/13
  • Vyřešeno II/290
  • Vyřešeno II/291
  • Nevyřešeno III/0352
  • Nevyřešeno III/0353
  • Nevyřešeno III/0354
  • Nevyřešeno III/0355
  • Nevyřešeno III/0356
  • Nevyřešeno III/0357
  • Nevyřešeno III/0358
  • Nevyřešeno III/03510
  • Nevyřešeno III/03511
  • Nevyřešeno III/03512
  • Vyřešeno III/03513 (částečně)
  • Nevyřešeno III/03514
  • Nevyřešeno III/03515
  • Nevyřešeno III/2901
  • Nevyřešeno III/2902
  • Nevyřešeno III/2903
  • Vyřešeno III/2904
  • Nevyřešeno III/2909
  • Nevyřešeno III/29010
  • Vyřešeno III/29011 (částečně)
  • Nevyřešeno III/29013
  • Nevyřešeno III/29014
  • Vyřešeno III/29015 (částečně)
  • Nevyřešeno III/29016
  • Nevyřešeno III/2911
  • Nevyřešeno III/2912
  • Nevyřešeno III/2913
  • Nevyřešeno III/2914
  • Nevyřešeno III/2915
  • Nevyřešeno III/2916
  • Nevyřešeno III/2917
  • Vyřešeno III/2918
  • Nevyřešeno III/2919
  • Nevyřešeno III/29110
• z publikace Drama '38 (vypůjčeno z městské knihovny):
  • strana 106 (kapitola Vyvrcholení napětí):
    • odpoledne 15. září 1938 došlo ve Frýdlantě k pokusu obsadit okresní úřad, ale byl tam vyslán pohotovostní oddíl poručíka Kreissingera, který tvrdě zlikvidoval veškerý odpor
  • strana 107 (kapitola Vyvrcholení napětí):
    • 15. září 1938 opravoval liberecký automechanik František Gernet vůz vedoucího SdP z Libverdy. Vedoucí SdP se chlubil, že SdP v Libverdě je vyzbrojena tak, že o tom nikdo nemá ani tušení
    • 16. září odmítli dělníci pracovat v lomech poblíž Frýdlantu, které dodávaly materiál na opevňovací práce. Okresní úřad situaci rychle uklidnil.
  • strana 109 (kapitola Vyvrcholení napětí):
    • 16. září 1938 vláda oficiálně zrušila SdP. V reakci na to někteří přívrženci strany neskrývali odpor k republice a například povozníky z Raspenavy a Dětřichova museli vojáci donutit k práci pro armádu pod hrozbou násilí
    • 17. září 1938 vznikl Sudetendeutsches Freikorps (SF), ozbrojená organizace sudetských Němců, kteří z území Německa a s jeho podporou podnikali bojové akce proti Československu. Náčelníkem SF byl Konrád Heinlein a sídlo štábu bylo v Donndorfu v Bavorsku. SF vznikla z tisíců Němců, kteří v předchozích dnech prchali za hranice. Tito lidé byli vycvičeni instruktory z SA a vybaveni výstrojí a výzbrojí po rakouské armádě. Jejich úkolem bylo trvale narušovat klid u hranic a ve formě teroristických skupin podnikat menší akce proti československým orgánům a vojenským hlídkám.
• http://zpravy.idnes.cz/liberecko-ma-o-ctyri-kulturni-pamatky-mene-smetly-je-povodne-p5p-/domaci.aspx?c=A100908_173109_liberec-zpravy_alh – Frýdlantsko vlivem povodně přišlo o kulturní památky
• přejmenování obcí na Frýdlantsku:
  • pro osadu Philippsberg (místní obec Albrechtice) název Filipov
  • pro obec Bullendorf název Bulovka
  • pro obec Bunzendorf název Boleslav
  • pro obec a osadu Engelsdorf název Andělka
  • pro osadu Hohenwald (místní obec Kristiánov) název Vysoký
  • pro obec Mildenavu název Luh
  • pro obec a osadu Mildeneichen název Lužec
  • pro osadu Karolinthal, patřící k téže obci, název Peklo
  • pro obec Dittersbächel název Dětřichovec
  • pro obec Hegewald název Hajniště
  • pro obec Lusdorf pod Smrkem název Ludvíkov pod Smrkem
• přejmenování obcí na Frýdlantsku:
  • pro osadu Philippsthal (místní obec Andělka) název Filipovka
  • pro osadu Zahne (místní obec Andělka) název Saň
  • pro obec Ringenhain název Větrov
  • pro obec Schönwald název Krásný Les
  • pro obec Wustung název Poustka
  • pro obec Wünschendorf název Srbská