Wikipedista:Halef/Pískoviště/Disneyland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o zábavním parku v Anaheimu. Další významy jsou uvedeny na stránce Halef/Pískoviště/Disneyland (rozcestník).
Disneyland
Sleeping Beauty Castle, 2013
PolohaAnaheim, USA
Souřadnice
Stavv provozu
TémaDisney filmy a postavy, Divoká západ, sci-fi, Star Wars
Roční návštěvnost17 943 000 (2016)
Rekreační oblastDisneyland Resort
Začátek výstavby21. 7. 1954
Otevření17. 7. 1955
VlastníkThe Walt Disney Company
Cena výstavby17 mil. dolarů
Oficiální webové stránky

Disneyland je tematický zábavní park v Anaheimu, Kalifornie, USA. Byl otevřen 17. července 1955. Park provozuje společnost The Walt Disney Company. V roce 2016 jej navštívilo 17,9 milionu lidí.[1] Celková návštěvnost od otevření přesáhla 650 milionů. Park má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vytvořen na 200 akrech podle 69. verze "master planu". Srov. Florida - 7. verze, 28 tis akru str. 14

Adventurlenad Jungle River cruise inspired by Africká královna (str. 15).

Matterhorn 1/100 , 1959, 2175 ocelových nosníků str. 29

Definoval základní prvky pro další obdobné parky (Magic Kingdom, Tokio, Paříž). Parní vlak kolem parku. Násep, oddělující park od okolního světa. Vysoký zámek. Hlavní ulici, vedoucí k ústřednímu náměstí, ze kterého je přístup do ostatních oblastí parku. 29/30

Zdroje inspirace pro park

V roce 1941 natočil Disney film Nerozhodný drak (The Reluctant Dragon). Děj filmu se částečně odehrává v jeho filmovém studiu v Burbanku, a jde o první náznak budoucího Disneylandu - ideální svět, kde se dějí kouzla. Šlo také o způsob, jakým umožnit divákům Disneyho filmů prohlídku zákulisí. str. 39

Jedním z faktorů byl neúspěch filmu Fantasia, pokusu zařadit se mezi „opravdové umělce“.

V roce 1939 navštívil Walt Disney výstavu Golden Gate International Exposition v San Franciscu. Zde byly mimo jiné vystavovány miniaturní pokoje Thorne Room Miniatures. Šlo o 32 velmi detailních modelů místností, o rozměrech cca 60x90x45 cm. V každé místnosti byl navíc náznak příběhu - otevřená skříň, odložené noviny nebo posunutá židle. Disney po návratu ze San Francisca začal sbírat, a také vyrábět, miniatury.

Dalším z Disneyho koníčků, které se postupně rozvinuly až v Disneyland, byly vláčky. Nejdříve ve stolním měřítku, ale o Vánocích 1949 se konala první zkušební jízda vlaku v měřítku 1:8, který uvezl lidi. Disney si postavil trať na zahradě svého domu na Carolwood Avenue. Tam Disney vybudoval násep, aby sousedy nerušil provoz vlaků - stejný prvek, násep oddělující park od zbytku světa, později použil v Disneylandu. str. 40

Ve třicátých letech 20. století plánoval Walt Disney postavit malý zábavní park v sousedství svých studií v Burbanku, na pozemku o rozloze asi tří hektarů (osm akrů). Plán byl odložen vinou druhé světové války. V roce 1953 začal Disney hledat vhodnou lokalitu, tentokrát už s požadovanou rozlohou 100 akrů (40 ha). Pozemek měl být v metropolitní oblasti Los Angeles, dosažitelný po dálnici. Vybraný a zakoupený pozemek u Anaheimu, pomerančový sad, měl nakonec rozlohu 160 akrů (65 ha). Výstavba parku na něm byla zahájena 21. července 1954, a stála 17 milionů dolarů. Disney pro park navrhl pět tématicky odlišných oblastí:

  • Main Street USA, americká ulice z přelomu 19. a 20. století
  • Adventureland, exotická tropická oblast
  • Frontierland, americký západ v době pionýrských výprav a osidlování
  • Fantasyland, pohádková oblast se zámkem
  • Tomorrowland, který měl obsahovat „divy budoucnosti“

Disney osobně na výstavbu dohlížel, a staveniště navštěvoval několikrát týdně. Když zjistil, že návrh ostrova Toma Sawyera neodpovídá jeho představám, osobně plány plány přepracoval.

Park byl slavnostně otevřen 17. července 1955. Do roku 1965 ho navštívilo 50 milionů lidí.

Další parky provozované Walt Disney Company[editovat | editovat zdroj]

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

MARLING, Karal Ann. Designing Disney's theme parks: the architecture of reassurance. Paříž: Flammarion, 1997. 223 s. ISBN 2-08013-639-9.