Ali paša Janinský[editovat | editovat zdroj]

Ali Paša Janinský (Tepelenský), (1740-24. ledna 1822) byl paša, který vládl v nikdy neuznaném Janinském pašalíku, který zahrnoval Trikalski pašalík a město Janina v Osmanské říši. Pokoušel se vládnout nezávisle na sultánovi za pomoci Ruska a Francie. Roku 1822 byl v Janině zajat a zabit.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesnici Bečiště, která se nachází u města Tepelen, na dnešním území Albánie. Je považován národností za Albánce, nicméně jeho rodina má kořeny v Anatolii. Jeho otec Vali byl begem, nicméně ztratil své politické postavení a roku 1758 zabit, ještě když bylo Alimu 18 let. Po vraždě manžela, Aliova matka Hanka dala dohromady skupinu povstalců, do jejichž čela se brzy postavil sám mladý Ali. Co se týče fyzického vzhledu, traduje se, že byl blonďatý a modrooký, relativně nízkého vzrůstu. Se svou družinou pomáhal pašovi z ostrova Euboia uhasit povstání ve Skadaru. Roku 1768 se Ali oženil s dcerou paši, který spravoval Delvinský sandžak a stal se jeho spojencem. Ali zatím spadal pod vládu Rumelijského paši, ale v rámci zásluh ve válce s Rakouskem mu byl roku 1787 udělen do správy Trikalský pašalík (území v dnešní Thessálii). Roku 1788 převzal kontrolu nad Janinou, která byla následných 33 let jeho sídlem. Celou oblast rozšířil ještě o část Albánie, západní Řecko a Peloponéz.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Ali-paša vládl polonezávisle ve vztahu k Osmanské říši. Pragmaticky viděno, uzavřel by spojenectví s každým, kdo by mu umožnil rozšířit oblast, které vládl. Uzavřel spojenectví s Napoleonem I. Bonapartem, toto však porušil uzavřením následného spojenectví se Spojeným královstvím roku 1807. Toho roku byl podepsán Tilzitský mír, jímž Napoleon zamýšlel rozdělit Osmanskou říši. Toto spojenectví bylo uzavřeno s posvěcením Vysoké Porty.

Lord Byron roku 1809 navštivil dvůr Ali Paši v Janině. Je zřejmé, že měl z tohoto zážitku rozporuplné pocity. Na jednu stranu byl ohromen bohatstvím Janiny, ale naproti tomu se zhrozil Aliovy ukrutnosti.

Islamizace Epiru[editovat | editovat zdroj]

Když byl Ali paša vládcem v Epiru, obyvatelé mnoha tamních vesnic byli donuceni konvertovat k islámské víře. Existují však případy, kdy si mohli jednotlivci ponechat křesťanská jména a v opravdu vyjímečných případech bylo ženám v islamizovaných rodinách povoleno vyznávat křesťanství. V těch částech Epiru, kde tvořili Řekové většinu, si obyvatelé zachovali jak svůj jazyk, tak křesťanskou víru.

Dobývání a vyvražďování[editovat | editovat zdroj]

Ali-Paša byl v celé oblasti známý svou krutostí, která je zmiňována i v písních a folklóru.

Gardik je vesnice, která kdysi existovala poblíž Gjirokastra (čti džirokastra). Hormova je vesnice mezi Gjirokastrem a Tepelenem, která dodnes existuje. Existují vyprávění o tom, že skupina obyvatel těchto dvou vesnic obklíčila Aliovu matku a sestru a každou noc docházelo k jeich znásilňování. Čtyřicet let po této události dal Ali paša zabít 739 mužských potomků obyvatel oné zmiňované skupiny.

Roku 1788 napadl Ali paša město Moskopolje, které bylo centrem Arumunů a čítalo asi 60 000 obyvatel. Moskopolje bylo během 18. století terčem útoků albánských povstalců kesedžijů, ale njevětím a osudným útokem byl právě ten provedený roku 1788, při kterém zahynula většina obyvatel.

Ali paša dále se svojí družinou potlačil povstání v nezávislém městě Suli. Toto město mělo celkem jedenáct částí a v té době čítalo kolem 13 000 obyvatel, kteří se všichni aktivně účastnili obrany města. Obyvatelé Suli vydrželi bránit město 15 let, toto hrdinství se pak stalo známým případem řeckého boje za nezávislost. Aby unikli porobení a odvedení do otroctví, páchali ženy se svými dětmi hromadné sebevraždy skokem z hradeb.

Mírem v Campo Formio bylo město Preveza odevzdáno Francii. Ali paša získal město zpět roku 1798, během dobývání nechal povraždit Řeky, kteří bránili město spolu s Francouzi. Příkladem může být mučení klefta Kacantonise, bojovníka za nezávislost Řecka, kterému byly na náměstí lámány kosti kladivem.

Mladé Řekyně z Janiny byly obviněné z cizoložství, svázané do pytle a utopeny v jezeru Pamvotida, známém jako Janinské jezero.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Roku 1820 nařídil Ali paša zabít svého soka v Istanbulu. Sultán Mahmud II., který se snažil o upevnění moci Porty, využil tento čin k odstranění Ali paši. Ali odmítl uposlechnout nařízení Porty, aby se vzdal funkce, a tak na něj Porta poslala vojsko, které mělo vyvinout tlak, aby příkaz uposlechl. Ali k obraně uzavřel spojenectví s Řeky, klefty a Sulioty a hlavním představitelem města Suli, Markosem Bocarisem. Vojsko Ali paši se spolu s 20 000 Řeky dva roky bránilo proti Osmanským vojskům. Tato událost je chápána v podstatě jako další případ boje za nezávislost Řecka.

Roku 1822 se osmanským špionům podařilo zavražit Ali pašu při jeho pobytu v chrámu sv. Pantaleona na břehu Janinského jezera. Byl proboden meči zpod místnosti, kde pobýval. Díry od mečů jsou dnes v chrámu populární turistickou atrakcí. Hlava Ali paši byla poslána do Istanbulu.

Je pohřben v mauzoleu u jedné z hlavních Janinských mešit. V chrámu svatého Pantaleona se dnes nachází muzeum zasvěcené Ali pašovi, ve kterém jsou umístěny jeho osobní věci.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ali-paša Janjinski na srbské Wikipedii.