Wikipedista:Dvorakova.maj/Pískoviště
Štěchovický poklad[editovat | editovat zdroj]
Štěchovický poklad je součást pokladů třetí říše, které se v závěru 2. světové války měly přepravit z Berlína přes Madrid do Argentiny. Tato zásilka obsahovala 540 beden. Spekuluje se o tom, že by součástí mohl být originál smlouvy Ribbentrop-Molotov nebo Jantarová komnata[1], poslední stopa mizí v roce 1945, kdy je komnata rozebrána a v bednách opouští Výmar.Ovšem objevuje se i názor, že celý poklad je jen legenda[2].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na počátku roku 1945 bylo v Německu jisté, že válka je prohraná[3]. Šlo tak o to, jak zachránit co nejvíce odkazů třetí říše, aby její myšlenky přetrvaly i po válce a v budoucnu je bylo možné oživit. Zásilka 540 beden, jejichž obsah není znám zcela přesně- měly obsahovat říšské zlato, ukradené umělecké předměty, cenné papíry,bankovky, tajné materiály vojenského výzkumu,archivy, některé teorie říkají, že bedny mohly obsahovat navíc i přístupová hesla ke kontům nacistických pohlavárů, kteří před koncem války převedli svůj majetek do švýcarských bank. Rychlý vývoj války způsobil to, že tyto materiály nebyly v čas přepraveny a nacisté museli hledat náhradní řešení. Poklad se tak dostal na území Protektorátu Čechy a Morava, které nacisté pokládali za bezpečné před bombardováním. Pro uložení pokladu si vybírali místa s velmi omezeným přístupem např. špatně přístupné skály, štoly lesy.
Ukládání pokladu[editovat | editovat zdroj]
Úkolem je pověřen plk. Emil Klein, velitel ženijní (specializované) školy SS v Hradištku[4].Bedny jsou z Berlína přepraveny pomocí vlaku, nákladních aut a letounů do Prahy, kam se celý náklad dostává 22. dubna 1945, a posléze jsou bedny přesunuty do Hradištka k připravené štole. Francouzští a ruští zajatci z nedalekého koncentračního tábora je zakopávají a maskují, posléze jsou strážnými SS postříleni. Skupinka těchto šesti strážných je zlikvidována E. Klienem a jeho pobočníkem Steigem.
Hledači pokladu[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejznámější hledače patří Helmut Gaesel[5], který již v roce 1968 jednal s úřady o vyzvednutí Štěchovického pokladu. Po příjezdu okupačních vojsk však Gaensel opouští Československo. V jižní Americe pátrá po nacistických prominetech, kteří emigrovali z Německa. Gaensel se domnívá, že další součástí pokladu by mohlo být: Návrhy tajných zbraní například letadla diskového tvaru, které se údajně vyvíjelo v Avii Čakovice. Druhým známým hledačem je Josef Mužík,[6] který o pokladu dokonce vydal trilogii. Po letech pátrání tvrdí, že v okolí Hradištka/Štěchovic se nachází sedm úložišť a ještě tři zbývá prozkoumat. Zatím však je jeho pátrání téměř neúspěšné[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ STRENK, Michal, Miloš CALDA, Jan VALEŠKA, , Jaroslav VEIS, Jan ČERMÁK, Kateřina HILSKÁ a Jan ŠULC. Velké záhady minulosti. Praha: Výběr Reader's Digest, 1995. ISBN 80-900065-2-3.
- ↑ HRUŠKA, Emil. Nacisté a české poklady. Epocha, 2016.
- ↑ Armyweb, 2013. [https://www.armyweb.cz/clanek/stechovicky-poklad-mytus-nebo-pravda === Text nadpisu === Dostupné online].
- ↑ Novinky.cz [online]. 8. května 2014. Dostupné online.
- ↑ Lovecpokladu.cz. Dostupné online.
- ↑ MUŽÍK, Josef. Štěchovický poklad- Mýtus nebo Skutečnost?. Český Těšín: Schwank, 1995.
- ↑ Idnes.cz [online]. 15. listopadu. Roč. 2017. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
http://promuze.blesk.cz/clanek/pro-muze-historie/373809/tajna-akce-americke-armady-cechum-ukradli-stechovicky-poklad.html https://www.denik.cz/stredocesky-kraj/gaensel-veri-ze-stechovicky-poklad-existuje-proto-mluvil-s-mladym-kleinem-201406.html http://extrastory.cz/co-se-ukryli-nemci-ve-stechovicich-tajne-zbrane-nebo-jantarovou-komnatu.html