Wikipedista:Daniel Forst/Pískoviště
| Depo Bakov nad Jizerou | |
|---|---|
 | |
| Stát | Česká republika |
| {{{pojem celku}}} | Středočeský |
| {{{status obce}}} | Podhrádí |
| Souřadnice | 50°28′25,29″ s. š., 14°55′32,35″ v. d. |
| Tratě | 070, 080, 063 |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| V provozu od | 1917 |
| Dopravní koleje | 5 |
 multimediální obsah v galerii na Commons | |
Železniční depo v Bakově nad Jizerou sloužilo pro deponaci a údržbu parních a motorových lokomotiv a vozů. Po konci parní trakce v pravidelném provozu bylo depo opuštěno a dodnes chátrá.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nádraží a železnice[editovat | editovat zdroj]
První železnicí na Bakovsku se stala tzv. Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (T.K.P.E.), na které byl zahájen provoz dne 15.10. 1865 slavnostním vlakem vedeným lokomotivou Arnošt. Vlak jako ve všech stanicích slavnostně přivítali obyvatelé obce. Malé nádraží bylo postaveno v místech dnešní odbočky Zálučí, kde se dnes od trati 070 odpojuje trať 063. Při Prusko-rakouské válce byla část trati demontována a provoz byl přerušen. V roce 1867 je zahájen provoz na trati Bakov n. J. - Česká Lípa, která patřila České severní dráze (B.C.B). Díky tomu se postavila nová stanice v místech, kde stojí dnes. 31. 12. 1882 se společnost T.K.P.E., která zajišťovala trať do Turnova, sloučila s výše zmiňovanou B.C.B. To znamenalo zrušení stanice v Zálučí. Jako poslední byla v roce 1883 otevřena trať Bakov n. J. - Kopidlno. V roce 1890 byla vybudovaná zastávka Bakov nad Jizerou-Město, která existuje dodnes.
Výtopna[editovat | editovat zdroj]
Železniční stanice Bakov n. J. byla nejdříve umístěna v místech dnešní odbočky Zálučí, později se přesunula do míst, kde stojí dodnes. Stanice byla důležitým dopravním uzlem, proto byla pod tamějšími skalami naproti výpravní budově vystavěna lokomotivní výtopna a na turnovském zhlaví vozová remíza. V roce 1917 se stanice potřebovala rozšířit a výtopna musela být zbourána. Na místě, kde stála vozová remíza, která se musela také zbourat, bylo postaveno nové lokomotivní depo, které sloužilo pro železniční hnací vozidla až do konce parních lokomotiv v pravidelném provozu. S depem byla ve stanici také vybudována nová vodárna. Po vybudování velkého depa v České Lípě začal objekt pozbývat významu. Depo bylo opuštěno přibližně s koncem parních lokomotiv v pravidelném provozu, což znamená kolem roku 1980.
Vybavení depa[editovat | editovat zdroj]
Depo tvoří 3 koleje, jedna točna, stavědlo a výtopna. Kdysi zde stála i vodárna, ta už dnes ale neexistuje.
Kolejiště a točna[editovat | editovat zdroj]
Kolej vedená od staniční budovy se před vjezdem do depa větví na tři. První zleva, dnes již nepoužitelná, vede kolem stavědla a kdysi se napojovala na trať 070 ve směru na Mnichovo Hradiště. Další dvě koleje vedou do depa. Na prostřední koleji je před vraty odstaven nákladní vůz Zt, kde se také nachází i prohlídková jáma. Za vraty leží točna, na které se lokomotivy otáčely nebo se přes ní dostávaly na deponaci či údržbu do výtopny. Za točnou jsou položeny 4 koleje: Jedna je položená kolem levé části výtopny, je kusá a jsou na ní odstaveny 2 osobní vozy. Pravděpodobně se jedná o vozy Bc a Ce. Ostatní 3 paprskovitě se rozbíhající koleje vedou do výtopny. Pravá odstavná kolej je také přehrazena vraty, za kterými stojí vůz Ce přestavený do služební verze. Na odstavné koleji blíže ke stanici stojí další historický vůz, který je ovšem v tak špatném stavu, že se nedá rozeznat typ vozu. Pravděpodobně je to přestavěný vůz Ce.
Výtopna[editovat | editovat zdroj]
Budova výtopny sloužila pro krátkou deponaci a údržbu lokomotiv či vozů. Vozidla se do ní dostávala ze stanice díky točně, ze které se větví 3 koleje. Budova dodnes stojí, od pohledu jde ale vidět, že je ve velmi špatném stavu. Vstup do ní je pro nepovolané osoby zakázán, proto nemůžeme zjistit, zda je v ní nějaké drážní vozidlo deponováno.
Vodárna[editovat | editovat zdroj]
Vodárna sloužila pro přivedení a rozdělení vody ve stanici. Voda se pak díky vodním jeřábům doplňovala do parních lokomotiv, probíhalo tzv. zbrojení. Vodárna byla zbourána, vodní jeřáby se dochovaly dodnes. Nejen díky tomu se ve stanici občas vyskytnou filmaři. Naposledy to bylo v roce 2019, kdy se ve stanici natáčel film Past.
Stavědlo[editovat | editovat zdroj]
Stavědlo ve stanici funguje dodnes, což se na takto vytížených tratích moc nevidí. Návěstidla ovládá počítač, pořád zde ale působí výhybkář, který staví vlakovou cestu.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V dnešní době nemá depo až na výše zmiňované odstavení vozů žádné využití a chátrá. V některých místech je zarostlé vysokým porostem a je oploceno. V budoucnosti bude se stavbou koridoru z Prahy do Liberce pravděpodobně zbouráno.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RACHOTA, Jan. Československé státní dráhy před půlstoletím. [s.l.]: SAXI, 2012. 206 s. ISBN 9788090476752.