Wikipedista:DRobert/Pískoviště/Srdeční instalatéřina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

https://www.wikiskripta.eu/w/Koron%C3%A1rn%C3%AD_pr%C5%AFtok

https://www.wikiskripta.eu/w/Perkut%C3%A1nn%C3%AD_translumin%C3%A1ln%C3%AD_angioplastika

https://www.wikiskripta.eu/w/Srde%C4%8Dn%C3%AD_katetrizace

https://int2.lf1.cuni.cz/1LFIK-59.html#10

https://www.stefajir.cz/koronarografie

https://www.kntb.cz/userfiles/Informace-pro-pacienty-ke-koronarografickemu-vysetreni.docx

https://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2011/03/02.pdf

https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/intervencni-kardiologie-ohlednuti-do-historie-167131

světová historie, spousta špeků

https://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2017/02/01.pdf

světová historie, spousta lépe popsaných špeků viz níže

https://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=txt141

http://www.cesradiol.cz/dwnld/CesRad_1402_97_106.pdf

https://www.solen.cz/pdfs/kar/2020/01/02.pdf

Hradec Kr., nic moc

https://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2017/02/01.pdf

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Coronary_artery_disease

Bulvár pro tabloid[editovat | editovat zdroj]

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-3/katetrizacni-lecba-cevnich-onemocneni.html

HIStoRIE KAtEtRIzAčNíCH tECHNIK vE 20. StoLEtí


Historie revaskularizace myokardu – cesta k první perkutánní koronární angioplastice a dáleke 40. výročí první koronární angioplastiky Andreas Grüntzig z polyvinylchloridových trubiček získaných z elektrických izolací si začal doma v kuchyni vyrábět balonkové katétry a ty používal v experimentech na psech" strávil dva roky chozením po vybraných průmyslových závodech při hledání vhodného materiálu, za obzvláště prospěšné označil zisk hedvábné síťoviny z továrny na tka- ničky do bot (4). Výrazně mu v tom v té době pomohl Heinrich Hopff, emeritní profesor orga- nické chemie na Federálním Technickém Institutu (ETH) v Curychu a expert na výrobu a zpracová- ní polyvinylchloridových (PVC) materiálů, kte- rý doporučil Grüntzigovi PVC jakožto materiál s vysokou rigiditou, který by mohl být vhodný pro výrobu dilatačních balonků (6). Grüntzig si přečetl jeho knihu o organických materiálech a získal polyvinylchloridový materiál používaný k výrobě elektrických izolací, ten nahříval na urči- tých omezených úsecích a formoval pomocí stla- čeného vzduchu a vyráběl na hadičkách „drobná aneuryzmata“ – balonky, které bylo možné teku- tinou nafouknout a pod určitým tlakem upravit

na požadovaný průměr. Potom na tyto hadičky vyráběl druhotné zevní hadičky o průměru 4 mm, které zajišťovaly předem určené rozepětí balon- ku. Grüntzig popisuje, že po stovkách pokusů většinou provedených v jeho vlastní kuchyni, byl schopen vytvořit katétr s roztažitelným „saus- age-shaped“ balonkem zpevněným hedvábnou síťovinou. Později zjistil, že balonek na distální části katétru je natolik odolný, že hedvábná síťovina není potřebná, toto poznání vedlo k výraznému zeštíhlení profilu balonkového katétru. Špička to- hoto jednoluminového katétru byla zapečetěna, aby mohl být balonek přilepený a zavázaný nití z obou stran ke katétru a poté nafouknut na tlak několika atmosfér. Balonky byly připevňovány ručně chirurgickými stehy na ručně vyráběné katétry do poloviny roku 1975, kdy firma Cook a později Schneider začaly vyrábět Grüntzigovy balonkové katétry (obrázek 1) (4). I při průmyslové výrobě velkého množství balonkových katétrů však byla i nadále ve specializovaných firmách používána jemná ruční práce. Dne 12. února 1974 Grüntzig poprvé pou- žil jím vyrobený „single-lumen“ dilatační katétr s 4mm balonkem u šedesátisedmiletého ne- mocného Otto Fritze k úspěšné dilataci a. fe- moralis. V té době Andreas Grüntzig pracoval na Poliklinice Kantonspital Zurich u profesora Wilhelma Rutishausera, ale nadále prováděl an- gioplastiky na radiologickém oddělení Univerzitní nemocnice. Je pozoruhodné, že Grüntzig nena- zýval svoji metodu balonkovou dilatací, ale „mo- difikací Dotterovy transluminální rekanalizace stenóz a okluzí” (7). V roce 1974 začal Grüntzig vyrábět cévky velikostí vhodné pro dilataci koro- nárních tepen. Grüntzig s podporou švédského kardiochirga Åke Senninga (obrázek 2) a mladého chorvatského kardiochirurga Marco Turiny – na- vzdory zákazu tehdejších šéfů kardiochirurgie v Univerzitní nemocnici Curych – Siegenthalera a Krayenbühla – začal testovat koronární balonky na velkých zvířatech a lidských kadaverech. První, avšak neúspěšný pokus o dilataci u člo- věka provedl Grüntzig v Curychu 22. března 1977 u polymorbidního inoperabilního nemocného v kritickém stavu. Po tomto neúspěšném pokusu u komplikovaného nemocného začal hledat pro první koronární výkony ideální nemocné. V rámci svého cílevědomého úsilí používat svoji metodu i u nemocných s koronárním posti- žením Andreas Grüntzig znovu požádal kardiochi- rurgy v Curychu Siegenthalera, Krayenbühla a Hans-Ulrich Buffa o to, zda by mohl perope- račně dilatatovat koronární stenózy retrográdní cestou. Chirurgové tuto možnost odmítli s pou- kazem na možné zhoršení průchodnosti bypassů v případě úspěšné dilatace zúžených tepen. Peroperační retrográdní dilatace věnčitých tepen se podařilo Grüntzigovi provést až později, když na pozvání Richarda K. Mylera odletěl do San Franciska, kde společně získali podporu kardiochi- rurga Eliase Hanny a provedli začátkem května 1977 několik peroperačních balonkových dilatací retro- grádní cestou přes koronární arteriotomii a před zavedením mimotělního oběhu. Po návratu z USA dne 16. 9. 1977 díky podpoře kardiochirurgů Åke Senninga a Marco Turiny v Curychu provedl Andreas Grüntzig první dilataci u nemocného s postižením ramus interventricularis anterior levé věnčité tepny. Následně během krátké doby provedl v Curychu úspěšnou dilataci u řady dalších nemocných

Gruentzig also had a cardiac catheterization done on himself by hifellows Hal 'Whit' Whitworth and Gary S. Roubin in 1985. Gruentzig dressed himself 20 minutes after the procedure was done, headed back to his office and resumed his work while applying pressure to the puncture site with his hand in his pocket. He felt that if "knowing the coronary anatomy via angiography was good for his patients it would be good for himself".[1]


Obr. 1. První prodejní místo koronárních angioplastických balonků firmy Schneider Medintag koncem 70. let ve sklepě budovy v Curychu. Reprodukováno se souhlasem nakladatelství Iatric Press and The European Society of Cardiology z kapitoly Meier B. The first coronary angioplasty in Zurich. In: Bertrand ME ed. The evolution of cardiac catheterization and interventional cardiology. Iatric Press and The European Society of Cardiology, St Albans 2006, 230 s. Richard K. Myler ve svých vzpomínkách uvedl, že když si před odletem z workshopu chtěl v neděli dopoledne u tohoto okénka koupit první balonky na koronární angioplastiky, nemohl platit americkými dolary, ale musel si je vyměnit za švýcarské franky na nádraží ve směnárně www.iakardiologie.cz / Interv Akut Kardiol 2017; 16(2): 51–55 / INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE 53


Ulomený katetr v indii

https://www.hsinjurylaw.com/blog/cardiac-catheterization-personal-injury-or-wrongful-death.cfm

  1. Gary S. Roubin, MD, PHD, "The First Balloon-Expandable Coronary Stent, an Expedition that changed Cardiovascular Medicine, a memoir."