Wikipedista:BederQ/Pískoviště/deck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iecuna Tokugawa
徳川 家綱
4. šógun Tokugawského šógunátu
Ve funkci:
1651 – 1681
PanovníkGo-Kómjó
Go-Sai
Reigen
PředchůdceIemicu Tokugawa
NástupceCunajoši Tokugawa

Narození7. září 1641
Edo, Šógunát Tokugawa
Úmrtí4. červen1681
PodpisIecuna Tokugawa 徳川 家綱, podpis

Iecuna Tokugawa (japonsky 徳川 家綱, Tokugawa Iecuna; 7. září 16414. červen1681) byl v pořadí čtvrtým šógunem Tokugawské dynastie, který vládl od 1651 do 1680 . Byl nejstarším synem Iemicua Tokugawy, vnukem Hidetady Tokugawy a pravnukem Iejasua Tokugawy.

Dětsví (1641 – 1651)[editovat | editovat zdroj]

Iecuna Tokugawa se narodil v roce 1641 jako nejstarší syn Iemicua Tokugawy. V době, kdy byl Iecunna ještě dítětem bylo z iniciativy jeho otce vyhlášeno několik velmi přísných, xenofobních protikřesťanských a proticizineckých nařízení po nevydařeném Šimabarském povstání v roce 1637. Iecuna byl křehké a vnímavé dítě, dostal výchovu typickou pro budoucího šóguna země, což znamenalo několikaleté studium čínské literatury, filozofie a konfuciánských textů.

Regentství (1651–1663)[editovat | editovat zdroj]

Iemicu Tokugawa zemřel začátkem roku 1651, před dovršením padesáti let. Po jeho smrti byla Tokugawská dynastie ve velkém riziku ztráty moci v zemi, protože dědic Iecuna měl pouhých deset let. I přes svůj věk se však Iecuna stal dalším šógunem v Kei'an 4 ( 1651 ). [1] Než dospěl, na vládě se podílelo, jeho otcem, určených pět regentů, po dosažení dospělosti šógun Iecuna přenechal péči o správu země svým regentům a věnoval se svým uměleckým zájmům, jako výstavbě okrasných zahrad, kaligrafii a poezii. Pět regentů, jimž svěřil vládu nad zemí byli Tadakacu Sakai, Tadakijo Sakai, Masanori Inaba, Nobucuna Macudaira (vzdálený člen rodu Tokugawa) a jeden další. První věc, kterou museli šógun Iecuna a regenti řešit, byla vzpoura róninů. Během vlády šóguna Iemicua, dva róninové, Šosecu Jui a Čuja Marubaši, plánovali povstání, ve kterém měl být vyvolán požár Eda a ve zmatku, který by ve městě následoval, by vůdci povstání se skupinou roninů obsadili hrad Edo, sídlo politické moci země, a včetně ostatních členů rodu Tokugawa a všech vysokých vládních úředníků by popravili. Podle stejného scénáře plánovali vzbouřenci postupovat i v Kjótu a Ósace . Jeden z vůdců vzbouřenců Šosecu uctíval osobu Hidejošiho Tojotomiho a svržení rodu Tokugawa měla být i pomsta za jeho odstranění Iejasuem Tokugawou.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iecuna Tokugawa na slovenské Wikipedii.

  1. Titsingh, I. Annales des empereurs du Japon, str. 412.