Wikipedista:Běla Iblová/Pískoviště
| Wikipedista:Běla Iblová/Pískoviště | |
|---|---|
 Pavilon KČT s bludištěm |
| Wikipedista:Běla Iblová/Pískoviště | |
|---|---|
Pavilon KČT s bludištěm |
Petřínské bludiště je oblíbená dětská a turistická atrakce v zahradě U rozhledny na vrchu Petřín v Praze, v bezprostředním sousedství Petřínské rozhledny.
Pavilon českých turistů[editovat | editovat zdroj]
Bludiště tvoří součást dřevěného pavilonu, kterým se na Jubilejní zemské výstavě roku 1891 prezentoval Klub českých turistů.[1] Je to napodobenina někdejší gotické brány na Vyšehradě zvané Špička, podle návrhu stavitele a architekta Quido Bělského.[2] Autorem návrhu výstaviště Jubilejní zemské výstavy a umístění pavilonu v areálu byl významný architekt české neorenesance Antonín Wiehl, se kterým Bělský spolupracoval na řadě staveb. Pavilon postavil pražský tesařský mistr a stavitel Matěj Bílek. Střecha pavilonu je vyzdobena devíti korouhvičkami. Památkou na jednotlivé řemeslníky jsou vyražená křestní jména na vlaječkách umístěných na korouhvičkách.
Po ukončení výstavy byl pavilon rozebrán a v roce 1892 znovu postaven poblíž Petřínské rozhledny, která byla spolu s lanovou dráhou také postavena z iniciativy Klubu českých turistů při příležitosti Jubilejní zemské výstavy.
Zrcadlové bludiště a diorama[editovat | editovat zdroj]
Při konání Jubilejní zemské výstavy bylo v přední místnosti instalováno kruhové panoráma s dvaceti průzory pro sledování stereoskopických diapozitivů zajímavých obrazů z Čech. Po následném přestěhování pavilonu v roce 1893 bylo v této přední části bludiště instalováno 35 velkých zrcadel. Stěny chodbiček, které jsou obohaceny o tato velká zrcadla udivují návštěvníka několikanásobným pohledem na jeho samého. Inspirací pro zrcadlovou chodbu mělo být zrcadlové bludiště ve vídeňském Prátru. Pakliže v síti chodbiček a množství zrcadel návštěvník nezabloudí, ocitne se v prostřední části pavilonu.
Zde se nachází dioráma (obraz v popředí doplněný reálnými kulisami). Velký obraz znázorňuje obranu Staroměstské mostecké věže na Karlově mostě jezuitou Plachým v roce 1648 při švédském dobývání Prahy. Obraz je od malířů Adolfa a Karla Liebscherových , Vojtěcha Bartoňka a Karla Štapfera. Plátno o velikosti 80 metrů čtverečních vyrobila dieseldorfská tkalcovna a malíři po zavěšení tohoto plátna na půlkruhový dřevěný rám obraz namalovali za pouhých 50 dní. Po namalování váží 120 kg. Na obraze je zajímavé vidět, jak vypadal levý břeh Vltavy v polovině 17.století.
Další změna vnitřního vybavení byla provedena v roce 1911, kdy ve třetí místnosti bylo instalováno čtrnáct různě zkreslujících zrcadel.
V roce 1975 provedla Pražská stavební obnova a Ústředí uměleckých řemesel generální rekonstrukci tohoto objektu.
Od 1. 1. 2021[zdroj?] má na starosti provoz Zrcadlového bludiště na Petříně Prague City Tourism.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Diorama Klubu českých turistů. Národní listy. 13. 5. 1891, s. 6. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 622.
- ↑ Zrcadlové bludiště Petřín [online]. Prague City Tourism [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- J. Nouza, Petřínská rozhledna a další pražské vyhlídkové stavby. Liberec: Nakladatelství 555 2000
- KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha: Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.
- Zkreslující zrcadla a labyrint : mezi fyzikální hříčkou a metafyzikou. In Zneklidňující svět zrcadel. Praha: Malvern 2010
- ZAVŘEL, Jan. Pražský vrch Petřín Jan Zavřel a kolektiv 2. rozšířené vydání. druhé. vyd. Praha: Paseka, 2012. 264 s. ISBN 978-80-7432-244-0.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Petřín
- Petřínská rozhledna
- Antonín Wiehl
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Běla Iblová/Pískoviště na Wikimedia Commons - Oficiální stránky petřínského bludiště Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.
Petřínské bludiště je oblíbená dětská a turistická atrakce v zahradě U rozhledny na vrchu Petřín v Praze, v bezprostředním sousedství Petřínské rozhledny.
Pavilon českých turistů[editovat | editovat zdroj]
Bludiště tvoří součást dřevěného pavilonu, kterým se na Jubilejní zemské výstavě roku 1891 prezentoval Klub českých turistů.[1] Je to napodobenina někdejší gotické brány na Vyšehradě zvané Špička, podle návrhu stavitele a architekta Quido Bělského.[2] Autorem návrhu výstaviště Jubilejní zemské výstavy a umístění pavilonu v areálu byl významný architekt české neorenesance Antonín Wiehl, se kterým Bělský spolupracoval na řadě staveb. Pavilon postavil pražský tesařský mistr a stavitel Matěj Bílek. Střecha pavilonu je vyzdobena devíti korouhvičkami. Památkou na jednotlivé řemeslníky jsou vyražená křestní jména na vlaječkách umístěných na korouhvičkách.
Po ukončení výstavy byl pavilon rozebrán a v roce 1892 znovu postaven poblíž Petřínské rozhledny, která byla spolu s lanovou dráhou také postavena z iniciativy Klubu českých turistů při příležitosti Jubilejní zemské výstavy.
Zrcadlové bludiště a diorama[editovat | editovat zdroj]
Při konání Jubilejní zemské výstavy bylo v přední místnosti instalováno kruhové panoráma s dvaceti průzory pro sledování stereoskopických diapozitivů zajímavých obrazů z Čech. Po následném přestěhování pavilonu v roce 1893 bylo v této přední části bludiště instalováno 35 velkých zrcadel. Stěny chodbiček, které jsou obohaceny o tato velká zrcadla udivují návštěvníka několikanásobným pohledem na jeho samého. Inspirací pro zrcadlovou chodbu mělo být zrcadlové bludiště ve vídeňském Prátru. Pakliže v síti chodbiček a množství zrcadel návštěvník nezabloudí, ocitne se v prostřední části pavilonu.
Zde se nachází dioráma (obraz v popředí doplněný reálnými kulisami). Velký obraz znázorňuje obranu Staroměstské mostecké věže na Karlově mostě jezuitou Plachým v roce 1648 při švédském dobývání Prahy. Obraz je od malířů Adolfa a Karla Liebscherových , Vojtěcha Bartoňka a Karla Štapfera. Plátno o velikosti 80 metrů čtverečních vyrobila dieseldorfská tkalcovna a malíři po zavěšení tohoto plátna na půlkruhový dřevěný rám obraz namalovali za pouhých 50 dní. Po namalování váží 120 kg. Na obraze je zajímavé vidět, jak vypadal levý břeh Vltavy v polovině 17.století.
Další změna vnitřního vybavení byla provedena v roce 1911, kdy ve třetí místnosti bylo instalováno čtrnáct různě zkreslujících zrcadel.
V roce 1975 provedla Pražská stavební obnova a Ústředí uměleckých řemesel generální rekonstrukci tohoto objektu.
Od 1. 1. 2021[zdroj?] má na starosti provoz Zrcadlového bludiště na Petříně Prague City Tourism.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Diorama Klubu českých turistů. Národní listy. 13. 5. 1891, s. 6. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 622.
- ↑ Zrcadlové bludiště Petřín [online]. Prague City Tourism [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- J. Nouza, Petřínská rozhledna a další pražské vyhlídkové stavby. Liberec: Nakladatelství 555 2000
- KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha: Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.
- Zkreslující zrcadla a labyrint : mezi fyzikální hříčkou a metafyzikou. In Zneklidňující svět zrcadel. Praha: Malvern 2010
- ZAVŘEL, Jan. Pražský vrch Petřín Jan Zavřel a kolektiv 2. rozšířené vydání. druhé. vyd. Praha: Paseka, 2012. 264 s. ISBN 978-80-7432-244-0.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Petřín
- Petřínská rozhledna
- Antonín Wiehl
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Běla Iblová/Pískoviště na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky petřínského bludiště Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.