Wikipedista:Aryon48/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úžitečné[editovat | editovat zdroj]

~~~~ vygeneruje podpis vč. data v diskuzi

  • Toto je Odkaz 1. Stačí dát slovo do [[xxx]]
  • Šablona překlad se přidává ve formátu {{Překlad|První jazyk, např. en|Název prvního článku, např. Wanhua District|Revize prvního článku, např. 877098976|Druhý jazyk, např. de|Název druhého článku, např. Wanhua|Revize prvního článku, např. 185319924}}. Revizi článku zjistíš pomocí volby Trvalý odkaz u dané jazykové verze, např. https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wanhua_District&oldid=877098976.
  • Udělátko HotCat (Nastavení -> udělátka -> HotCat -> uložit). Umožní jednoduchou kategorizaci, viz wp:HotCat

Test Další[editovat | editovat zdroj]

Pískoviště
Toto je pískoviště.

Text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text.

Test citací[editovat | editovat zdroj]

Online: Slyšel jsem, že jsem slyšel.[1]

Offline: Tohle jsem ale četl v jedné knížce.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Meteorologové varují před silným větrem, na horách se může změnit ve vichřici. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-10-29]. (česky) 
  2. NĚKDO, Něčí. Článek: Podtitul. Moon Fungus. 2018-10-29, roč. 2018, čís. 4, s. 48. 


tchajwanské kinematografie.[1] V roce 2000 získal v Cannes za film Yi Yi cenu za nejlepší režii.[2]


Wanli Ufo village[editovat | editovat zdroj]

Ve čtvrti Wan-li města Nová Tchaj-pej na Tchaj-wanu se nachází částečně opuštěné letovisko s více jak 30 domy typu Futuro a Venturo. Většina domů je opuštěna a ve špatném stavu, část objektů je ale obývána a dokonce doplněna o různé přístavby. V jiné části Nové Tchaj-peje, ve čtvrti San-č' (Sanzhi) se nacházel podobný komplex, avšak zdejší objekty byly navrženy jako dvoupatrové shluky domů Futuro. Komplex byl v roce 2010 zbourán.

Komplex v San-č' (Sanzhi)


Tchaj-wan[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Název Současný text Kam
{{Administrativní dělení Tchaj-wanu}}

diskuse, seznam

libovolně
do článku


New Power Party[editovat | editovat zdroj]

New Power Party
時代力量
Shídài Lìliàng
Zkratka NPP
Datum založení 25. ledna 2015
Předseda Chiu Hsien-chih
Sídlo Tchaj-pej, Tchaj-wan
Ideologie Progresivismus, Sociální demokracie, Tchajwanizace, Nezávislosti Tchaj-wanu, Environmentalismus, Přímá demokracie
Politická pozice středolevicelevice
Barvy žlutá, černá
Oficiální web www.newpowerparty.tw

New Power Party (tradiční znaky: 時代力量; hanyu pinyin: Shídài Lìliàng; tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok; český přepis: Š'-taj Li-liang; v překladu Strana nové moci) je politická strana působící na Tchaj-wanu (Čínská republika).

Strana vzešla ze Slunečnicové revoluce, což bylo protestní hnutí organizované převážně studenty proti vládnoucímu Kuomintangu [ref]. Důvodem demonstrací byla obchodní dohoda (The Cross Strait Service Trade Agreement) usnadňující příliv investic (v sektoru služeb) mezi Tchaj-wanem a ČLR. Demonstranti se obávali, že se Tchaj-wan prostřednictvím těchto dohod stane ekonomicky a politicky více závislým na ČLR a postupně tím ztratí svrchovanost. Netransparentní a urychlené kroky vlády[3] k prosazení dohody byly kritizovány a protestující studenti následně na téměř měsíc obsadili budovu parlamentu (budova Legislativní dvora) za účelem zabránění ratifikace dohody.

Strana je součástí politického jevu známého jako "třetí síla" (第三 勢力), ve kterém se nové politické strany snaží nabídnout alternativu k tradičnímu uspořádání tchajwanské politiky ovládané Pan-zeleným táborem v čele s DPP a Pan-modrým táborem vedeném Kuomintangem.[4] Volební program se však v některých oblastech např. v otázce Nezávislosti Tchaj-wanu shoduje s agendou Pan-zeleného tábora a proto NPP s DPP v těchto otázkách často spolupracuje.

Ve volbách do Legislativního dvora (nejvyšší zákonodárná moc) v lednu 2016 strana získala 5/113 mandátu. Mezi zvolenými kandidáty byl i zakládající člen strany Freddy Lim, který předem působil jako ředitel pro tchajwanskou pobočku Amnesty International a který je známý jako zpěvák tchajwanské blackmetalové kapely Chthonic.

Taové[editovat | editovat zdroj]

Taové
Tao6.jpg
Tchaj-wan Tchaj-wan 4,629 (2018)
Jazyk(y)
taoština, standardní čínština
Náboženství
animismus, křesťanství, buddhismus

Taové (tradiční znaky: 達悟), jiným názvem Yami, jsou jednou ze šestnácti celostátně oficiálně uznávaných etnických skupin původních obyvatel Tchaj-wanu. Patří k austronéským národům, od ostatních domorodých etnických skupin na Tchaj-wanu se ale odlišují.

Významní Taové[editovat | editovat zdroj]

Kelung[editovat | editovat zdroj]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Území dnešního Ťi-lungu obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan. V roce 1626 zde Španělé začali na ostrově Heping (Palm) budovat pevnost San Salvador, a Ťi-lung se tak stal spolu s později vybudovanou pevností Santo Domingo v dnešním Tamshui jednou ze dvou osad Španělské Východní Indie na Tchaj-wanu. Již v roce 1642 Holanďané, křeří ovládali část jihozápadního pobřeží ostrova, pevnost dobyli a přejmenovali na Noort Hollant. V roce 1661, kdy Koxinga se svým vojskem dobil hlavní osadu Holanďanů pevnost Zeelandia (dnešní Tchaj-nan), Holanďané vzdali i pevnost v Ťi-lungu.[5]

V roce 1863 Čchingská říše otevřela přístav zahraničnímu obchodu a město se začalo rychle rozvíjet, i díky zlata a uhlí, které se v oblasti těžilo. Město bylo známé pod názvem Ke-lang, což nejspíše pocházelo od tchajwanské výslovnosti, jakým Chanové označovali lidé Ketagalan. Koncem 19. století bylo město přejmenováno z Ke-Lang na na Kelung/Kilong.[5] První železniční trať na Tchaj-wanu se začala budovat roku 1887 a vedla z Ťi-lungu do Sin-ču.[6]

V roce 1895, kdy Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, zde na přelomu května a června téhož roku přistálo japonské okupační vojsko. Za dob japonské kolonizace se Ťi-lung stal hlavním přístavem ostrova a zajišťoval spojení s Japonským souostrovím. Kvůli své vojenské i ekonomické důležitosti se přístav stal terčem amerických náletů za druhé světové války a byl skoro celý zničen.[5]

Po válce město i přístav postupně nabyly opět na významu, v roce 1984 byl Ťi-lungský přístav světově sedmým největším přístavem kontejnerové námořní dopravy.[5]

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Ťi-lung se dělí na sedm městských částí (區 čchü):

Mapa Český přepis Znaky Pinyin Tchajwansky Počet obyvatel Rozloha (km²)
Districts of Keelung-Taiwan.png Čung-čeng 中正區 Zhōngzhèng Tiong-chèng 52 689 10,21
Čung-šan 中山區 Zhōngshān Tiong-san 48 369 10,52
Žen-aj 仁愛區 Rén-ài Jîn-ài 45 563 4,23
Sin-i 信義區 Xìnyì Sìn-gī 51 621 10,67
An-le 安樂區 Ānlè An-lo̍k 81 298 18,03
Nuan-nuan 暖暖區 Nuǎn nuǎn Loán-loán 38 393 22,83
Čchi-tu 七堵區 Qī dǔ Chhit-tó͘ 54 086 56,27


Slunečnicové hnutí[editovat | editovat zdroj]

Slunečnicové hnutí či Slunečnicová revoluce nebo také Hnutí 318 (tradiční znaky: 太陽花學運; hanyu pinyin: Tàiyáng huā xué yùn; tchajwansky Thài-iông-hoe Ha̍k-ūn; český přepis: Tchaj-jang chua süe jün) bylo protestní hnutí na Tchaj-wanu organizované převážně studenty proti tehdy vládnoucímu Kuomintangu.[7] Hlavním důvodem demonstrací byla obchodní dohoda (The Cross Strait Service Trade Agreement) usnadňující příliv investic (v sektoru služeb) mezi Tchaj-wanem a ČLR. Demonstranti se obávali, že se Tchaj-wan prostřednictvím těchto dohod stane ekonomicky a politicky více závislým na ČLR a postupně tím ztratí svrchovanost. Netransparentní a urychlené kroky vlády[8] k prosazení dohody byly kritizovány a protestující studenti následně na téměř měsíc obsadili budovu parlamentu (budova Legislativního dvora) za účelem zabránění ratifikace dohody.[9]

Z hnutí později vzešla nová politická Strana nové síly (New Power Party), která je součástí politického jevu známého jako "třetí síla" (第三勢力), ve kterém se nové politické strany snaží nabídnout alternativu k tradičnímu uspořádání tchajwanské politiky ovládané zeleným táborem v čele s DPP a modrým táborem vedeném Kuomintangem.[10]


Tchaj-pej[editovat | editovat zdroj]

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Tchaj-pej se dělí na 12 městských částí (區 čchü):[11]

Mapa Městská část Počet obyvatel
(zdroje:[12])
Rozloha
(km2)
Český přepis Znaky Hanyu pinyin Tongyong pinyin Tchajwansky
Sung-šan 松山區 Sōngshān Songshan Siông-san 210 539 9,29
Sin-i 信義區 Xìnyì Sìnyì Sìn-gī 229 211 11,21
Ta-an 大安區 Dà'ān Dà-an Tāi-an 312 909 11,36
Čung-šan 中山區 Zhōngshān Jhongshan Tiong-san 231 286 13,68
Čung-čeng 中正區 Zhōngzhèng Jhongjhèng Tiong-chèng 158 814 7,61
Ta-tchung 大同區 Dàtóng Dàtóng Tāi-tông 130 929 5,68
Wan-chua 萬華區 Wànhuá Wànhuá Bān-hôa 189 052 8,85
Wen-šan 文山區 Wénshān Wúnshan Bûn-san 274 227 31,51
Nan-kang 南港區 Nángǎng Nángǎng Lâm-káng 121 134 21,84
Nej-chu 內湖區 Nèihú Nèihú Lāi-ô͘ 287, 861 31,58
Š'-lin 士林區 Shìlín Shìhlín Sū-lîm 290 682 62,37
Pej-tchou 北投區 Běitóu Běitóu Pak-tâu 255 713 56,82


Wu Čuo-liou[editovat | editovat zdroj]

Wu Zhuo-liu
Narození 28. června 1900
Sin-pchu, Tchaj-wan, Japonské císařství
Úmrtí 7. října 1976 (76 let)
Tchaj-wan Tchaj-pej, Tchaj-wan
Povolání spisovatel, novinář, publicista
Literární hnutí x
Chybí svobodný obrázek.

Wu Čuo-liou také Wu Zhuo-liu (znaky 吳濁流, pinyin Wú zhuóliú, rodným jménem Wu Jiantian 吳建田; 28. června 1900 Sin-pchu, Tchaj-wan, Japonské císařství7. října 1976 Tchaj-pej, Tchaj-wan) byl významný tchajwanský spisovatel, novinář a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům Wu Čuo-lioua v Sin-pchu, okres Sin-ču

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Svůj první román Sirotek Asie pojednává o


Vybraná bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Sirotek Asie (1945) - 亞細亞的孤兒, Orphan of Asia
  • Fíkovník (1967, 1970) - 無花果, The Fig Tree
  • Tchajwanská zlatice (1975, 1987) - 台灣連翹, Taiwanese Forsythia

Krátké povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Měsíc nad vodou - 水月


Prezidenti[editovat | editovat zdroj]

Chronologický přehled[editovat | editovat zdroj]

Demokraticky zvolení prezidenti Tchaj-wanu v přímé volbě (od roku 1996)
Pořadí Ve funkci Portrét Jméno*
(narození–úmrtí)
Volby Strana Poznámka
1. 20. květen 1996

20. květen 2000
Li Teng-chuej Li Teng-chuej
(Lee Teng-hui)
李登輝
(* 1923)
1996 Kuomintang Li úřadoval jako prezident již v období 1988-1996, do této funkce ale byl dosažen v tehdejším systému vlády jedné strany (Kuomintangu). Teprve v roce 1996 se konali první demokratické a přímé volby prezidenta, ve kterých Li s výsledkem 54,0% hlasů svůj post obhájil.[13]
2. 20. květen 2000

20. květen 2008
Čchen Šuej-pien Čchen Šuej-pien
(Chen Shui-bian)
陳水扁
(* 1950)
2000 Demokratická pokroková strana Historicky první zvolený kandidát opoziční strany, jehož nástup do úřadu znamenal konec více jak půl století trvající nadvlády nacionalistů.[13]
2004
3. 20. květen 2008

20. květen 2016
Ma Jing-ťiou Ma Jing-ťiou
(Ma Ying-jeou)
馬英九
(* 1950)
2008 Kuomintang -
2012
4. 20. květen 2016

úřadující
Cchaj Jing-wen Cchaj Jing-wen
(Tsai Ing-wen)
蔡英文
(* 1956)
2016 Demokratická pokroková strana První žena v historii tohoto úřadu.[14]

* Jméno je uvedeno v pořadí: 1) český přepis 2) běžně užívaný přepis v angličtině 3) na Tchaj-wanu používané tradičný znaky

  1. Edward Yang. IMDb [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  2. Raz dva (Yi yi) — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. (česky) 
  3. DIPLOMAT, J. Michael Cole, The. Taiwanese Occupy Legislature Over China Pact. The Diplomat [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DIPLOMAT, Linda van der Horst, The. The Rise of Taiwan’s ‘Third Force’. The Diplomat [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d History - Keelung City Government. www.klcg.gov.tw [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. NEWS, Taiwan. TRA celebrates 130 years of railway services .... Taiwan News [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  7. HORWITZ, Josh. Taiwan’s newest politicians include a rock star and an aboriginal activist. Quartz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. COLE, J. Michael. Taiwanese Occupy Legislature Over China Pact. The Diplomat [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. RAMZY, Austin. Students End Occupation of Taiwan’s Legislature [online]. 2014-04-10 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. VAN DER HORST, Linda. The Rise of Taiwan’s ‘Third Force’. The Diplomat [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Taipei City Government. Taipei City Government [online]. 2018-03-13 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. GOVERNMENT, Taipei City. Taipei City Government. Taipei City Government [online]. 2018-03-13 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (English) 
  13. a b Timeline: Taiwan's road to democracy. Reuters. 2011-12-13. Dostupné online [cit. 2019-07-25]. (anglicky) 
  14. ČTK. První žena v čele Tchaj-wanu. Prezidentské i parlamentní volby vyhrála vůdkyně opozice. Hospodářské noviny [online]. 2016-01-16 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (česky)