Wikipedista:Aryon48/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úžitečné[editovat | editovat zdroj]

~~~~ vygeneruje podpis vč. data v diskuzi

  • Toto je Odkaz 1. Stačí dát slovo do [[xxx]]
  • Šablona překlad se přidává ve formátu {{Překlad|První jazyk, např. en|Název prvního článku, např. Wanhua District|Revize prvního článku, např. 877098976|Druhý jazyk, např. de|Název druhého článku, např. Wanhua|Revize prvního článku, např. 185319924}}. Revizi článku zjistíš pomocí volby Trvalý odkaz u dané jazykové verze, např. https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wanhua_District&oldid=877098976.
  • Udělátko HotCat (Nastavení -> udělátka -> HotCat -> uložit). Umožní jednoduchou kategorizaci, viz wp:HotCat

Test citací[editovat | editovat zdroj]

Online: Slyšel jsem, že jsem slyšel.[1]

Offline: Tohle jsem ale četl v jedné knížce.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Meteorologové varují před silným větrem, na horách se může změnit ve vichřici. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-10-29]. (česky) 
  2. NĚKDO, Něčí. Článek: Podtitul. Moon Fungus. 2018-10-29, roč. 2018, čís. 4, s. 48. 


tchajwanské kinematografie.[1] V roce 2000 získal v Cannes za film Yi Yi cenu za nejlepší režii.[2]


Wanli Ufo village[editovat | editovat zdroj]

Ve čtvrti Wan-li města Nová Tchaj-pej na Tchaj-wanu se nachází částečně opuštěné letovisko s více jak 30 domy typu Futuro a Venturo. Většina domů je opuštěna a ve špatném stavu, část objektů je ale obývána a dokonce doplněna o různé přístavby. V jiné části Nové Tchaj-peje, ve čtvrti San-č' (Sanzhi) se nacházel podobný komplex, avšak zdejší objekty byly navrženy jako dvoupatrové shluky domů Futuro. Komplex byl v roce 2010 zbourán.

Komplex v San-č' (Sanzhi)

Bununové[editovat | editovat zdroj]

Bununové
Jazyk(y)
taoština, standardní čínština
Náboženství
animismus, křesťanství, buddhismus

Bununové (znaky: 布農; pchin-jin: Bùnóng), historicky též Vonum, jsou jednou ze šestnácti celostátně oficiálně uznávaných etnických skupin původních obyvatel Tchaj-wanu. Hovoří bununštinou, která se zapisuje latinkou. Na rozdíl od jiných domorodých tchajwanských etnik jsou Bununové široce rozptýleni po centrálním pohoří i jiných částech Tchaj-wanu. In the year 2000, the Bunun numbered 41,038. This was approximately 8% of Taiwan's total indigenous population, making them the fourth-largest indigenous group. Děli se na pět podskupin: Takbunuaz, Takituduh, Takibaka, Takivatan a Isbukun.

Taové[editovat | editovat zdroj]

Taové
Tao6.jpg
Tchaj-wan Tchaj-wan4,629 (2018)
Jazyk(y)
taoština, standardní čínština
Náboženství
animismus, křesťanství, buddhismus

Taové (tradiční znaky: 達悟), jiným názvem Yami, jsou jednou ze šestnácti celostátně oficiálně uznávaných etnických skupin původních obyvatel Tchaj-wanu. Patří k austronéským národům, od ostatních domorodých etnických skupin na Tchaj-wanu se ale odlišují.

Významní Taové[editovat | editovat zdroj]

Wu Čuo-liou[editovat | editovat zdroj]

Wu Zhuo-liu
Narození28. června 1900
Sin-pchu, Tchaj-wan, Japonské císařství
Úmrtí7. října 1976 (76 let)
Tchaj-wan Tchaj-pej, Tchaj-wan
Povoláníspisovatel, novinář, publicista
Literární hnutíx
Chybí svobodný obrázek.

Wu Čuo-liou také Wu Zhuo-liu (znaky 吳濁流, pinyin Wú zhuóliú, rodným jménem Wu Jiantian 吳建田; 28. června 1900 Sin-pchu, Tchaj-wan, Japonské císařství7. října 1976 Tchaj-pej, Tchaj-wan) byl významný tchajwanský spisovatel, novinář a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům Wu Čuo-lioua v Sin-pchu, okres Sin-ču

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Svůj první román Sirotek Asie pojednává o


Vybraná bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Sirotek Asie (1945) - 亞細亞的孤兒, Orphan of Asia
  • Fíkovník (1967, 1970) - 無花果, The Fig Tree
  • Tchajwanská zlatice (1975, 1987) - 台灣連翹, Taiwanese Forsythia

Krátké povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Měsíc nad vodou - 水月


Politický systém[editovat | editovat zdroj]

Tchaj-wan (Čínská republika) je zastupitelská demokracie, poloprezidentská republika. Vláda se dělí na pět Yuanů (dvorů): Exekutivní Yuan (výkonná moc), Legislativní Yuan (zákonodárná moc), Soudní Yuan, Examinační Yuan, and Kontrolní Yuan. Hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident, který je volen v přímé volbě na maximálně dvě čtyřleté funkční období.[3] Příští volby prezidenta a Legislativního Yuanu se konají v roce 2024.

Demokraticky zvolení prezidenti Tchaj-wanu v přímé volbě (od roku 1996)
Pořadí Ve funkci Portrét Jméno*
(narození–úmrtí)
Volby Strana Poznámka
1. 20. květen 1996

20. květen 2000
Li Teng-chuej Li Teng-chuej
(Lee Teng-hui)
李登輝
(* 1923)
1996 Kuomintang Li úřadoval jako prezident již v období 1988-1996, do této funkce ale byl dosažen v tehdejším systému vlády jedné strany (Kuomintangu). Teprve v roce 1996 se konal první demokratické a přímé volby prezidenta, ve kterých Li s výsledkem 54,0% hlasů svůj post obhájil.[4]
2. 20. květen 2000

20. květen 2008
Čchen Šuej-pien Čchen Šuej-pien
(Chen Shui-bian)
陳水扁
(* 1950)
2000 Demokratická pokroková strana Historicky první zvolený kandidát opoziční strany, jehož nástup do úřadu znamenal konec více jak půl století trvající nadvlády nacionalistů.[4]
2004
3. 20. květen 2008

20. květen 2016
Ma Jing-ťiou Ma Jing-ťiou
(Ma Ying-jeou)
馬英九
(* 1950)
2008 Kuomintang -
2012
4. 20. květen 2016

úřadující
Cchaj Jing-wen Cchaj Jing-wen
(Tsai Ing-wen)
蔡英文
(* 1956)
2016 Demokratická pokroková strana Současná prezidentka a první žena v historii tohoto úřadu.[5]
2020
* Jméno je uvedeno v pořadí: 1) český přepis 2) běžně užívaný přepis v angličtině 3) na Tchaj-wanu používané tradičný znaky

Administrativní dělení Tchaj-wanu[editovat | editovat zdroj]

popsat speciální obce, města, okresy. Zmínit bývalé prov

List[editovat | editovat zdroj]

ISO Vlajka Název Anglický název Znaky Type Počet obyvatel 2020 Rozloha (km2) Population density (/km2) Počet obyvatel 2010 Hustota osídlení Subdivision count Administrativní sídlo
NWT Flag of New Taipei City.svg Nová Tchaj-pej New Taipei 新北市 speciální obec 4 023 620 2 052,57 1 960,29 3 897 367 +126 253 29 Pan-čchiao
TPE Flag of Taipei City.svg Tchaj-pej Taipei 臺北市 speciální obec 2 635 286 271,80 9 695,69 2 618 772 +16 514 12 Sin-i
TAO Flag of Taoyuan County.svg Tchao-jüan Taoyuan 桃園市 speciální obec 2 254 363 1 220,95 1 846,39 2 002 060 +252 303 13 Tchao-jüan
TXG Taichung City flag.svg Tchaj-čung Taichung 臺中市 speciální obec 2 816 667 2 214,90 1 271,69 2 648 419 +168 248 29 Západní čtvrť
TNN Flag of Tainan City.svg Tchaj-nan Tainan 臺南市 speciální obec 1 879 115 2 191,65 857,40 1 873 794 +5 321 37 An-pching, Sin-jing
KHH Kaohsiung flag.svg Kao-siung Kaohsiung 高雄市 speciální obec 2 773 984 2 951,85 939,74 2 773 483 +501 38 Feng-šan
ILA Yilan County flag.svg Okres I-lan Yilan County 宜蘭縣 okres 453 951 2 143,63 211,77 460 486 -6 535 12 I-lan
HSQ Hsinchu County flag.svg Okres Sin-ču Hsinchu County 新竹縣 okres 565 272 1 427,54 395,98 513 015 +52 257 13 Ču-pej
MIA Miaoli County flag.svg Okres Miao-li Miaoli County 苗栗縣 okres 544 762 1 820,31 299,27 560 968 -16 206 18 Miao-li
CHA Flag of Changhua County.svg Okres Čang-chua Changhua County 彰化縣 okres 1 271 015 1 074,40 1 183,00 1 307 286 -36 271 26 Čang-chua
NAN Seal of Nantou County.svg Okres Nan-tchou Nantou County 南投縣 okres 493 403 4 106,44 120,15 526 491 -33 088 13 Nan-tchou
YUN Yunlin County flag.svg Okres Jün-lin Yunlin County 雲林縣 okres 680 050 1 290,83 526,83 717 653 -37 603 20 Tou-liou
CYQ Chiayi County flag.svg Okres Ťia-i Chiayi County 嘉義縣 okres 502 007 1 903,64 263,71 543 248 -41 241 18 Tchaj-pao
PIF Pingtung County flag.svg Okres Pching-tung Pingtung County 屏東縣 okres 817 193 2 775,60 294,42 873 509 -56 316 33 Pching-tung
TTT Taitung County flag.svg Okres Tchaj-tung Taitung County 臺東縣 okres 216 308 3 515,25 61,53 230 673 -14 365 16 Tchaj-tung
HUA Flag of Hualien County.svg Okres Chua-lien Hualien County 花蓮縣 okres 325 706 4 628,57 70,37 338 805 -13 099 13 Chua-lien
PEN Flag of Penghu County.svg Okres Pcheng-chu Penghu County 澎湖縣 okres 105 117 126,86 828,58 96 918 +8 199 6 Ma-kung
KEE Flag of Keelung City.svg Ťi-lung Keelung City 基隆市 autonomní město 371 878 60,03 4 455,97 384 134 -12 256 7 Čung-čeng
HSZ Hsinchu City flag.svg Sin-ču Hsinchu City 新竹市 autonomní město 448 207 151,66 922,82 415 344 +32 863 3 Severní čtvrť
CYI Flag of Chiayi City.svg Ťia-i Chiayi City 嘉義市 autonomní město 270 254 28,80 452,57 272 390 -2 136 2 Západní čtvrť
KIN Kinmen County flag.svg Okres Ťin-men Kinmen County 金門縣 okres 127 723 132,76 2 777,91 97 364 +30 359 6 Ťin-čcheng
LIE Lienchiang County flag.svg Okres Lien-ťiang Lienchiang County 連江縣 okres 12 716 104,15 4 315,06 9 944 +2 772 4 Nan-kan

Wenhu Line (linka metra Tchaj-pej)[editovat | editovat zdroj]

Wenhu
Stát Tchaj-wan Tchaj-wan
Město Tchaj-pej
Síť metra Metro v Tchaj-peji
Datum otevření 1996
Počet cestujících 211 400 denně
Barva na mapě hnědá
Technické informace
Typ linky podzemní
Počet stanic 24
Délka 25,7 km
Depa Stonebridge Park
London Road
Queen's Park
Soupravy 1972
Mapa linky
Bakerloo Line.svg
Vstup do metra ve stanici Charing Cross

Wenhu Line je jedna z linek metra v Tchaj-peji. Označuje se hnědou barvou. Protíná Tchaj-pej z jihovýchodu k severovýchodu. Linka má celkem 24 stanic, všechny nadzemní.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Bakerloo vznikl z názvů míst na trase linky, ulice Baker Street a nádraží Waterloo. Původní název dráhy na této lince byl Baker Street and Waterloo Railway. Jejím zkrácením vznikl lidový název Bakerloo, který se brzy po otevření v roce 1906 stal oficiálním názvem trasy.[6]

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Wenhu Line 2015.png
náhled


Národní parky Tchaj-wanu[editovat | editovat zdroj]

Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice se nachází devět národních parků.[7] Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Pro národní parky se užívá zkratka NP.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Taiwan location map.svg
NP Kenting
NP Yushan
NP Yangmingshan
NP Taroko
NP Shei-Pa
NP Kinmen
NP Taijiang
NP Dongsha
NP Penghu
Tchajwanské národní parky
Název Znaky Datum vyhlášení Rozloha (km²) OpenStreetMap Poznámka
Národní park Kenting 墾丁國家公園 19840101a1. ledna 1984 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“332,9
Národní park Yushan 玉山國家公園 19850406a6. dubna 1985 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“1 031,2
Národní park Yangminshan 陽明山國家公園 19850916a16. září 1985 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“113,4
Národní park Taroko 太魯閣國家公園 19861126a26. listopadu 1986 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“920,0
Národní park Shei-Pa 雪霸國家公園 19920701a1. července 1992 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“768,5
Národní park Kinmen 金門國家公園 19951018a18. října 1995 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“35,3
Národní park atol Dongsha 東沙環礁國家公園 20071004a4. října 2007 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“3 536,7
Národní park Taijiang 臺江國家公園 20091228a28. prosince 2009 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“393,1
Národní park Jižní Pcheng-chu 澎湖南方四島國家公園 20141018a18. října 2014 &Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „,“358,4

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Edward Yang. IMDb [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  2. Raz dva (Yi yi) — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. (česky) 
  3. 2019-2020 Taiwan at a Glance [online]. 2011-12-13 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Timeline: Taiwan's road to democracy. Reuters. 2011-12-13. Dostupné online [cit. 2019-07-25]. (anglicky) 
  5. ČTK. První žena v čele Tchaj-wanu. Prezidentské i parlamentní volby vyhrála vůdkyně opozice. Hospodářské noviny [online]. 2016-01-16 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (česky) 
  6. London Underground
  7. Zvláště chráněná území (§14): Národní parky [online]. AOPK ČR [cit. 2010-10-27]. Dostupné online. 
{{Portály|Doprava}}
[[Kategorie:Linky metra v Londýně]]

Hnutí divoké lilie[editovat | editovat zdroj]

Popis

Hnutí divoké lilie (anglicky: Wild Lily Movement, znaky: 野百合學運, pchin-jin: Yě bǎihé xué yùn, český přepis: Jie paj-che süe jün, tchajwansky: Iá-pek-ha̍p ha̍k-ūn) bylo ...konalo se od 16. - 22. března 1990. Hnutí bylo iniciováno studenty a profesory z Národní tchajwanské univerzity a rychle se rozrostlo do počtu desítek tisíc lidí. Účastníci požadovali přímé volby prezidenta a konec vlády jedné strany, autoritativního Kuomintangu.

Po smrti Chiang Ching-kua v 1988, syna diktátora Čankajška, prezidenta dosazovala strana, a zemi fakticky vládlo Národní shromáždění, ve kterém zasedali jen členové do něj zvoleného v roce 1947, křeří s Čankajškem přišli na Taiwan.

Prezidentem v té době byl reformám otevřený Li Teng-chuej, který byl také prvním předsedou Kuomintangu, který pocházel přímo z Taiwanu. Lee se setkal se studenty, a slíbil prosadit požadavky. Jako výsledek se na Taiwanu v roce 1996 konali první přímé a svobodné prezidentské volby. Rok po demonstrací se dále, poprvé od roku 1947 (kdy ještě zasedal v Číně), konali volby do Národního shromáždění, a později byla postupně odebrána moc této instituci a převedena na taiwanský parlament, Legislativní dvůr. 

Po tchajwanizaci politických orgánů a vyslyšení demonstrantů Hnutí Wild Lily požadující přímé volby prezidenta a členů Národního shromáždění a Legislativního dvora vedl či umožnil Li politické reformy vedoucí zemi k pluralitní demokracii.[1]

Na počest Hnutí Wild Lily a demokratizaci Taiwanu bylo náměstí, dříve zasvěcené autoritativnímu vládci Čankajškovi, přejmenováno na "Náměstí svobody" (Liberty Square) a každý rok se 22. března konají připomínkové akce.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název byl inspirován tchajwanskou divokou lilií, (znaky: 台灣野百合, Lilium formosanum), symbolizující statečnosti. Název později inspiroval další sociální hnutí, Slunečnicovou revoluci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. LIŠČÁK, Vladimír. Taiwan - stručná historie států. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 142 s. ISBN 80-7277-097-7. S. 97, 98.