Wikipedie:WikiProjekt Tramvajová síť v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajové tratě v Praze ve Wikimedia Commons

Postupem času snad budou zpracovány články pro všechny tramvajové tratě v Praze, podobně jako vznikají články o jednotlivých železničních tratích. Avšak zatímco u železničních tratí lze síť rozdělit na jednotlivé trati alespoň přibližně podle čísel traťových oddílů jízdního řádu, pražská tramvajová síť tvoří spletitou síť, v níž jednotlivé tratě nejsou zřetelně odděleny. Proto je vhodné ujasnit si hned zpočátku koncepci, podle níž budou články vytvářeny i pojmenovávány.

Článek Seznam tramvajových tratí v Praze prozatím obsahuje chronologické přehledy úseků podle data zprovoznění a podle data zrušení. Články o tratích je však vhodné tvořit i s příhlédnutím k celkové funkci tratí a dnešnímu stavu, t. j. pokud například někde byla trať přistavována postupně po krátkých úsecích, je lépe vytvořit článek o delším úseku nebo celé podoblasti.

Je možno vycházet z několika koncepcí:

  • jako jednotlivou trať pojmout každý úsek mezi dvěma tramvajovými křižovatkami nebo křižovatkou a obratištěm (nevýhodou je, že takových článků by bylo příliš mnoho, často jen o velmi krátkém úseku, a samotné křižovatky by pak vždy patřily k více článkům současně)
  • jako jednotlivou trať pojmout úsek, který byl najednou zprovozněn: každé další prodloužení pak pojmout jako samostatnou trať (to by znamenalo, že mnohé tratě, které provozně tvoří odedávna jeden celek, by bylo rozděleno do více článků, a na druhou stranu některé původně celistvé tratě jsou tvořeny úseky, které spolu dnes provozně téměř nesouvisí.
  • tvořit články o ucelenějších částech tramvajové sítě v určité oblasti Prahy
  • Vzhledem k tomu, že většina tramvajových tratí vede po nějaké významné ulici, je možné, aby jako články o dílčích tramvajových tratích sloužily zčásti nebo zcela oddíly v článcích o příslušných ulicích (protože rekonstrukce nebo změna stavebního uspořádání se často týká obojího najednou).
  • kombinovat různé přístupy

Hlavními zdroji k zapracování v současné době jsou články Seznam tramvajových tratí v Praze a Tramvajová doprava v Praze a kategorie Tramvajové tratě v Praze.

Seznam obratišť je v článku Tramvajová obratiště v Praze.

Úkoly[editovat | editovat zdroj]

  • diskuse o návrhu na rozdělení tratí do článků (rozdělení do kratších úseků, sloučení více článků atd.)
  • vytvořit základní infoboxy, šablony a vzory článků o tratích
  • vytvořit alespoň jeden ukázkový článek o tramvajové trati, který by byl vzorem pro další
  • vytvořit alespoň pahýly o všech tratích a postupně je zdokonalovat a propojovat
  • sledovat kvalitu jednotlivých článků a systematicky ji dorovnávat

Tratě[editovat | editovat zdroj]

Centrum[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová trať Národní divadlo - Národní třída

  • trať Národní divadlo – Perštýn (Národní třída). Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin jako součást tratě koňky do Karlína. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 28. září 1899. (Ulice Národní)

Tramvajová trať Národní třída - Karlovo náměstí

  • trať Perštýn – Karlovo náměstí zprovozněna 4. února 1898 jako součást trati pokračující na dnešní náměstí Míru. (Ulice Spálená, Karlovo náměstí)

Tramvajová trať Na Poříčí - Lazarská

  • trať Státní nádraží – Dlážděná – Jindřišská – Vodičkova – Myslíkova. Zprovozněna jako část trasy koňky od Státního nádraží k Andělu v červnu 1883. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Trať elektrifikována od 18. prosince 1900. (Ulice Havlíčkova, Dlážděná, Jindřišská, Vodičkova, Lazarská, Spálená.)

Tramvajová trať Myslíkova - Jiráskovo náměstí - Palackého náměstí

  • trať Myslíkova – Náplavní - Palackého náměstí. Zprovozněna jako část trasy koňky od Státního nádraží k Andělu v červnu 1883. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Trať elektrifikována od 18. prosince 1900. (Ulice Myslíkova, Náplavní, Jiráskovo náměstí, Rašínovo nábřeží.)
  • trať Myslíkova – Mánes – Jiráskovo náměstí, zprovozněna 30. října 1907 (původní trať vedla Náplavní ulicí) (Myslíkova, Masarykovo nábřeží.)

Tramvajová trať Jiráskovo náměstí - Čechův most

Tramvajová trať Malostranská - Staroměstská

Tramvajová trať Jiráskovo náměstí - Karlovo náměstí

  • trať Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí, zprovozněna 14. září 1924, zrušena 15. května 1978 (Resslova ulice)

Zrušené tramvajové tratě v centru Prahy

  • trať Křižovnické náměstí – Platnéřská – Mariánské náměstí – Staroměstské náměstí – Celetná – Prašná brána. Zprovozněna v prosinci 1883 jako součást tratě koňky na Žižkov. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 26. srpna 1901.
  • trať Prašná brána – Hybernská – Bulhar. Zprovozněna v prosinci 1883 jako součást tratě koňky od Karlova mostu na Žižkov. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 26. srpna 1901. Úsek Opletalova – Bulhar a dále Husitskou byl zrušen 27. června 1977. Úsek Prašná brána – Opletalova zrušen 4. července 1985. (Hybernská ulice)
  • trať Právnická fakulta – Staroměstské náměstí, zprovozněna 28. června 1908, zrušena 1. ledna 1960 (Pařížská ulice, Staroměstské náměstí)
  • trať Perštýn – náměstí Republiky. Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin jako součást tratě koňky od Národního divadla do Karlína. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 28. září 1899. Úsek Perštýn – náměstí Republiky zrušen 4. července 1985. (Národní, 28. října, Na příkopě)
  • trať Můstek – Muzeum. Zprovozněna 1884 jako součást trati koňky na Zvonařku. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 14. května 1900. Zrušena 13. prosince 1980. Viz článek Tramvajová trať na Václavském náměstí.
  • úsek Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar postavila Praha (pražské plynárny, z nichž se pak odštěpily Elektrické podniky) jako součást Okružní dráhy Praha – Žižkov – Královské Vinohrady, provoz byl zahájen 18. září 1897. V roce 1909 byla přeložena ze středu pozdější Wilsonovy ulice k jejímu severozápadnímu kraji. (Ulice Wilsonova, U Bulhara.) Roku 1972 byl zrušen kvůli Severojižní magistrále, do roku 1978 nahrazen tratí v Opletalově ulici.
  • trať Muzeum – Washingtonova – Opletalova – Hybernská (přeložka zrušené trati kolem Fantovy budovy), zprovozněna 26. června 1972, zrušena 25. března 1978. (Ulicemi Wilsonova, Washingtonova (v prodloužení Růžové), Opletalova.)
  • trať Bolzanova – Hybernská (Opletalovou ulicí). Kolejová spojka v provozu od 19. listopadu 1903, zrušena 17. listopadu 1925, obnovena jednokolejně 18. dubna 1947, zdvojkolejněna 26. června 1972. Zrušena 4. července 1985 současně s tratí v Hybernské ulici.

Holešovice a Severní Město[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová trať Letenský zámeček - horní vchod Královské obory - Místodržitelský letohrádek

Tramvajová trať Náměstí Republiky - Královská obora

  • trať Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce) byla zprovozněna jako koňka 1884, v roce 1885 prodloužena až do Královské obory. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. 8. září 1898 byla jako první z tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku vybudována smyčka. (Náměstí Republiky, Revoluční, Štefánikův most, nábřeží Kapitána Jaroše, Dukelských hrdinů, bezejmenná pěší komunikace ve Stromovce.)

Tramvajová trať Malostranská - Dělnická - Elektrárna Holešovice

Tramvajová trať Výstaviště - Elektrárna Holešovice

Tramvajová trať Těšnov - Vltavská - Dukelských hrdinů

  • trať Těšnov – Štvanice – nádraží Bubny - Veletržní, zprovozněna 10. října 1901, úsek Bubenskou a Veletržní ulicí zrušen 2. října 1978. (Ulice Těšnov, Wilsonova, Hlávkův most, pův. dále Bubenská, Veletržní – původně trať vedla na Štvanici po provizorních dřevěných mostech, v letech 1908–1911 nahrazených Hlávkovým mostem.
  • trať Strossmayerovo náměstí – Bubenská, zprovozněna 5. června 1932 (Antonínská, Strossmayerovo náměstí)
  • přeložka na severním předmostí Hlávkova mostu (mimoúrovňová křižovatka), 1980

Tramvajová trať Palmovka - Vozovna Kobylisy

  • Palmovka – Libeň (Libušák, dnes U kříže), v provozu od 4. října 1896 jako odbočná trať Křižíkovy dráhy. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. (Zenklova.)
  • trať Libeň, u Kříže – Vychovatelna, zprovozněna 25. května 1910 (Zenklova.)
  • přeložka u Vychovatelny (mimoúrovňová křižovatka), 1980
  • trať Vychovatelna – Kobylisy, zprovozněna 14. září 1924 (Zenklova, Klapkova.)
  • trať Ke Stírce – Veltěžská zprovozněna 24. dubna 1937 (Klapkova)
  • trať Veltěžská – Vozovna Kobylisy, zprovozněna 29. dubna 1939 (Klapkova)

Tramvajová trať Kobylisy - Sídliště Ďáblice

  • trať Střelničná – Sídliště Ďáblice, zprovozněna 3. ledna 1971 (Střelničná, samost. těleso podél Ďáblické)

Tramvajová trať Dělnická - Palmovka

Tramvajová trať Plynární - Vychovatelna

Tramvajová trať Partyzánská – Ke Stírce

Severovýchod[editovat | editovat zdroj]

Tramvajové tratě Nové Město - Balabenka

  • trať náměstí Republiky – Karlín (Šaldova). Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin jako součást tratě koňky od Národního divadla. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 14. května 1900. (Dnešní Sokolovská ulice.)
  • úsek Státní (dnes Masarykovo) nádraží – Karlínské varieté v provozu jako součást Křižíkovy dráhy od 21. prosince 1896. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. Úsek byl zrušen 18. září 1927. Ulicí Na Florenci byla znovu zavedena trať 25. dubna 1948 a opět zrušena 8. března 1983. (Dnešní ul. Na Florenci a Křižíkova)
  • spojovací trať Těšnov – Na Poříčí, zprovozněna 1. června 1900, zrušena 8. března 1983 (zrušena též v období 1927–1948?) (Ul. Na Florenci.)
  • trať Těšnov – Masarykovo nádraží, zprovozněna 25. dubna 1948, částečně v trase původní Křižíkovy dráhy (21. prosince 1896 až 18. září 1927). Trať opět zrušena 8. března 1983. (Ul. Na Florenci.)
  • úsek Karlínská vozovna – Karlínské varieté v provozu jako součást Křižíkovy dráhy od 5. září 1896. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. 18. září 1927 byl tento úsek v dnešní Křižíkově ulici, souběžný s elektrifikovanou koňkou v dnešní Sokolovské, zrušen. (Ul. Křižíkova, Šaldova.)
  • Úsek Karlínská vozovna – Balabenka byl zprovozněn jako součást Křižíkovy dráhy 19. března 1896, 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. (Dnešní ul. Sokolovská.)
  • trať Palmovka – Na Žertvách – U Balabenky, zprovozněna 23. listopadu 1990 (Ul. Na žertvách, U Balabenky.)

Tramvajová trať Balabenka - Nový Hloubětín - Starý Hloubětín

  • úsek z Balabenky k vysočanské lékárně jako součást Křižíkovy dráhy od roku 1898, 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. (Dnešní ul. Sokolovská.)
  • trať Vysočany - náměstí OSN, zprovozněna 13. června 1912 (Dnešní ul. Sokolovská, náměstí OSN.)
  • trať náměstí OSN – Nový Hloubětín, zprovozněna 7. října 1948 (Kolbenova ulice.)
  • trať Nový Hloubětín – Starý Hloubětín (v Kbelské ulici), zprovozněna postupně v roce 1951. V roce 1987 trať zrušena a nahrazena přeložkou na druhé straně vozovny. (Kbelská ulice.)
  • přeložka Nový Hloubětín – Starý Hloubětín, zprovozněna 2. července 1987 (Samostatná trať, zčásti souběžná s ulicí Na obrátce.)

Tramvajová trať Balabenka - Harfa - Starý Hloubětín

  • úsek z Balabenky do Českomoravské ulice k továrně v provozu jako součást Křižíkovy dráhy od 30. března 1903. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. (Českomoravská)
  • trať Českomoravská – Harfa, zprovozněna 13. července 1925 (Českomoravská, bloková smyčka U Harfy, Čerpadlová, Poděbradská.)
  • trať Harfa – Hloubětín, zprovozněna 23. května 1931 (Poděbradská)

Tramvajová trať Starý Hloubětín - Lehovec

  • trať Hloubětín – Černý Most, zprovozněna 30. června 1976 (Poděbradská)

Vinohrady, Žižkov, Nové Strašnice[editovat | editovat zdroj]

Zrušené tramvajové tratě na Žižkově (Husitskou a Koněvovou ulicí, včetně odbočky Prokopovou ulicí)

  • trať Bulhar – Husitská – Prokopova – Rokycanova – vozovna Chelčického (Žižkov, u usedlosti Bezovka). Zprovozněna v prosinci 1883 jako součást tratě koňky od Karlova mostu přes Staré Město a Hybernskou ulici. V roce 1893 byla prodloužena Chelčického ulicí do Nákvasovy ulice, k dnešnímu jižnímu konci Prokopovy ulice. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 28. října 1901, část trati byla přeložena do části Lupáčovy ulice. Úsek Prokopovou ulicí přestal být používán v roce 1910, manipulačně sloužil ještě asi do roku 1927. Zbytek trati byl zrušen 27. června 1977. [2] (Ul. Husitská, Prokopova, Rokycanova, Chelčického, Lupáčova.)
  • trať křiž. Husitská/Prokopova – Ohrada, zprovozněna 4. prosince 1910 (současně s pokračováním na Vápenku). Úsek Bulhar – Ohrada byl zrušen 27. června 1977. (Husitská, Koněvova)

Tramvajová trať Ohrada - Spojovací (Koněvova ul.)

  • úsek Ohrada – Vápenka byl zprovozněn 4. prosince 1910 (navazoval na současně otevřený úsek dnešní Koněvovou ulicí od křižovatky s Prokopovou ulicí)
  • trať Vápenka – Hrdlořezy, Spojovací, zprovozněna 9. srpna 1931

Tramvajová trať Senovážné náměstí - Nákladové nádraží Žižkov

  • trať Hybernská – Bolzanova, zprovozněna 19. listopadu 1903 (Opletalova)
  • spojka Senovážné náměstí – Bolzanova zprovozněna 24. ledna 1926 (Senovážné náměstí)
  • koleje v Bolzanově ulici byly jako obratiště odbočující z ulice U Bulhara zprovozněny 17. června 1901
  • přeložka Bulhar (podjezd Bolzanova – Seifertova), zprovozněna 27. června 1977
  • úsek Bulhar – Seifertova – Olšanské náměstí – Flora postavila Praha (pražské plynárny, z nichž se pak odštěpily Elektrické podniky) jako součást Okružní dráhy Praha – Žižkov – Královské Vinohrady, provoz byl zahájen 18. září 1897. (Seifertova, Táboritská)
  • trať Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov, zprovozněna 1. července 1936 (Olšanská)

Tramvajová trať Želivského - Ohrada

Tramvajová trať Ohrada - Palmovka

  • trať Ohrada – Palmovka, zprovozněna 23. listopadu 1990 (samostatná trať, v částečném souběhu s ulicemi Pod Krejcárkem a Pod plynojemem)

Tramvajová trať Muzeum - Otakarova

  • trať Muzeum – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (Zvonařka). Zprovozněna 1884 jako součást tratě koňky od Můstku. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 23. června 1900 a přitom prodloužena odbočením pod Nuselské schody. Úsek Tylovo náměstí – Deminka – Mezibranská (Anglickou ulicí) byl zrušen 17. dubna 1928, úsek Tylovo náměstí – Deminka pak znovu obnoven roku 1938. Úsek Muzeum – křiž. Anglické s Mezibranskou byl zrušen roku 1969. Zakončení na Zvonařce bez pravidelného provozu od roku 1906, formálně zrušeno 1986, ale v roce 1993 zrekonstruováno a obnoveno pro příležitostné použití při výlukách. (Mezibranská, Žitná, Anglická, Bělehradská, Šafaříkova, Záhřebská)
  • trať Muzeum - Tylovo náměstí, obnova 29. května 1938 (Bělehradská, Škrétova)
  • trať Nuselské schody – nádraží Vinohrady, zprovozněna 30. září 1904 (Bělehradská)
  • trať nádraží Vinohrady – náměstí Bratří Synků, zprovozněna 21. listopadu 1914 (Bělehradská)

Tramvajová trať Mezibranská - Karlov

  • trať Mezibranská – I. P. Pavlova – Karlov, zprovozněna 24. listopadu 1912, zrušena 1. července 1966, úsek Anglická – I. P. Pavlova zrušen 1969. (Sokolská, Boženy Němcové

Tramvajová trať Muzeum - Náměstí Míru - Flora

Tramvajová trať Karlovo náměstí - Náměstí Míru

Tramvajová trať Muzeum - Ústřední dílny Dopravního podniku

Jihovýchod - Nusle, Vršovice, Krč, Záběhlice...[editovat | editovat zdroj]

Tramvajové tratě Karlovo náměstí - Vyšehrad - Otakarova (včetně spojek na souběžnou trať)

  • trať Karlovo náměstí – Vyšehrad, radnice, zprovozněna 8. září 1898. Úsek Svobodova – Vyšehrad radnice (pod viaduktem) byl zrušen 20. června 1927. Úsek Botanická zahrada - Svobodova (Vyšehradskou ulicí) byl 25. června 1931 zrušen a nahrazen tratí v ulici Na Slupi. (Vyšehradská, Vratislavova)
  • odbočka Moráň - nemocnice, zprovozněna 2. září 1914, zrušena 14. března 1928 (U nemocnice)
  • trať Moráň – Palackého náměstí, zprovozněna 29. července 1968 (Na Moráni, Palackého náměstí)
  • trať Botanická zahrada – nádraží Vyšehrad, zprovozněna 25. června 1931 (Na slupi)
  • trať Výtoň – Vyšehradská, zprovozněna 20. června 1927 (Svobodova)
  • trať Vyšehrad – Nusle (Fričova), zprovozněna 6. ledna 1910 (Svobodova, Na slupi, Jaromírova
  • trať Nusle (Fričova) – Otakarova, zprovozněna 1. listopadu 1925 (Sekaninova, Křesomyslova, Otakarova)

Tramvajová trať Náměstí Míru - Čechovo náměstí

Tramvajová trať Otakarova - Vinice

  • trať Otakarova – Vršovice (cca Oblouková), zprovozněna 1. nebo 6. června 1926,[3], 23. října 1977 byl přeložen úsek ze staré Otakarovy ulice do nové. (Otakarova, Vršovická)
  • Čechovo náměstí – Minská – Oblouková, zprovozněna 20. června 1913 (Minská, Vršovická)
  • jednokolejná bloková smyčka Čechovo náměstí (objezd dnešní Moskevskou a Vršovickou ulicí) od 1. června 1926, 6. ledna 1935 zdvojkolejněn úsek Vršovickou ulicí, 23. října 1956 i úsek Moskevskou ulicí
  • trať Čechovo náměstí – vozovna Strašnice, zprovozněna 6. ledna 1935 (Moskevská, Vršovická, Kubánské náměstí, V olšinách, Starostrašnická)

Tramvajová trať Otakarova - Spořilov

  • spojovací trať Na Zámecké, zprovozněna 1. dubna 1957 jako jednokolejná, roku 1986 zdvojkolejněná
  • trať náměstí Bratří Synků – Michle, zprovozněna 17. června 1923 (náměstí Bratří Synků, Nuselská)
  • trať Michle – Chodovská, zprovozněna 1. března 1928 (Nuselská)
  • trať Chodovská – Spořilov, zprovozněna 12. října 1929. V roce 1986 přeložena smyčka Spořilov blíže sídlišti. (U plynárny, Chodovská, pův. Bratislavské náměstí)
  • přeložka na Spořilově, zprovozněna 1. září 1986
  • trať Chodovská – Záběhlice, zprovozněna 1. ledna 1956. Zrušena 1971, poslední zbytky kolejí odstraněny v roce 1988. (v místech dnešní Záběhlické ulice)

Tramvajové tratě Nusle - Pankrác - Krč

  • trať Nusle – Pankrác, zprovozněna 20. července 1925. V roce 1970 přeložena trať k vozovně Pankrác objezdem vozovny. (Vladimírova, Táborská, 5. května ?)
  • přeložka u vozovny Pankrác, zprovozněna 27. září 1970 (Na Pankráci, Na Veselí, Soudní)
  • trať Pankrác – Kačerov (Jihlavskou ulicí), zprovozněna 29. května 1930. V úseku Budějovické náměstí – Kačerov zrušena 19. října 1970, kvůli Severojižní magistrále. Úsek Pražského povstání – Budějovické náměstí zrušen 10. května 1974 kvůli souběhu s metrem, kolejové těleso je z velké části kromě smyčky zachováno, uvažuje se i o znovuobnovení. (Budějovická, Jihlavská ?)
  • trať Budějovické náměstí – Ryšánka, zprovozněna 13. listopadu 1938, provoz dočasně a dosud přerušen 19. října 1970, uvažuje se o obnovení (ul. Budějovická, Antala Staška, trojúhelník do ul. Na strži)

Tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař

  • trať Průběžná – Zahradní Město, zprovozněna 18. října 1936 (Průběžná, náměstí Mezi zahrádkami)
  • trať Zahradní Město – Hostivař, nám. Marata, zprovozněna 3. ledna 1954 (Švehlova)
  • prodloužení Hostivařské náměstí – Nádraží Hostivař, zprovozněno 4. října 1982 (samost. zahloubené těleso ve středu Průmyslové)

Palackého náměstí - Modřany[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová trať Palackého náměstí - Sídliště Modřany

  • trať Palackého náměstí – Podolí, zprovozněna 31. července 1910 (Rašínovo nábřeží, Podolské nábřeží, Podolská
  • trať Podolí – Cementárna (dnes plavecký stadion), zprovozněna 25. června 1922. 15. června 1956 přeložena z Podolské ulice na Podolské nábřeží. (pův. Podolská, nově Podolské nábřeží)
  • přeložka Podolská vodárna – Cementárna (z Podolské ulice na Podolské nábřeží), 15. června 1956
  • trať Cementárna – Braník, zprovozněna 15. srpna 1924. Úsek Cementárna – Dvorce byl v roce 1952 přeložen. Roku 1986 přeložen na samostatné těleso navazující úsek Přístaviště – Nádraží Braník. (pův. Podolská, nově Podolské nábřeží, Modřanská, samost. trať souběžně s Modřanskou.)
  • přeložka Cementárna – Dvorce (z Podolské ulice na Podolské nábřeží), zprovozněna 21. května 1952
  • trať Braník – Ledárny Braník, zprovozněna 6. ledna 1933. Roku 1986 přeložen na samostatné těleso úsek Přístaviště – Nádraží Braník.
  • trať Ledárny – Braník nádraží, zprovozněna 2. července 1959. Roku 1986 přeložena trať na samostatné těleso.
  • přeložka v Braníku (Přístaviště – Nádraží Braník), zprovozněna 8. listopadu 1986
  • trať Nádraží Braník – Sídliště Modřany, zprovozněna 26. května 1995 (samostatná trať souběžně s ul. Modřanskou a Generála Šišky, část trati vede středem ul. Generála Šišky)

Jihozápad: Malá Strana, Smíchov...[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová trať Malostranská - Hlubočepy (- Sídliště Barrandov) (včetně některých spojek na druhý břeh Vltavy)

  • trať Malostranské náměstí – Klárov, zprovozněna 24. června 1901 jako dvě jednokolejné tratě různými trasami. 4. června 1926 byla trať Tomášskou a Valdštejnskou ulicí zrušena a trať v Letenské ulici zobousměrněna. (Letenská, dříve též Tomášská, Valdštejnské náměstí, Valdštejnská)
  • trať Křižovnické náměstíKarlův mostMalostranské náměstí. Zprovozněna v létě 1883 jakou část trati koňky od Národního divadla. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Poslední pražská koňka tudy projela 12. května 1905 v 18 hodin, úsek byl elektrifikován 28. září 1905 spodním přívodem, avšak definitivně zde byl tramvajový provoz zrušen s koncem dubna 1908. (Mostecká, Karlův most, Křižovnické náměstí)
  • trať Újezd – Malostranské náměstí. V roce 1900 budována již pro elektrický provoz, ale zpočátku na něm provizorně jezdila koňka. Trať zprovozněna 22. prosince 1900. (ul. Újezd, Karmelitská)
  • trať Národní divadlo – Újezd, zprovozněna 17. června 1901 (most Legií, Vítězná)
  • Palackého náměstí – Anděl. Zprovozněna v červnu 1883 jako součást tratě koňky od dnešního Masarykova nádraží napříč Václavským náměstím. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Trať elektrifikována od 18. prosince 1900. (Palackého most, Lidická)
  • trať Újezd – Smíchovské nádraží. Zprovozněna jako koňka v květnu 1876. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Úsek Anděl – Smíchovské nádraží elektrifikován od 18. prosince 1900, současně byla trať prodloužena od úrovně dnešní zastávky Plzeňka zhruba k úrovni dnešní tramvajové smyčky. Úsek Anděl – Újezd elektrifikován od 17. června 1901, současně byla trať prodloužena od Újezda k Národnímu divadlu přes nový most (dnes most Legií). 15. dubna 1906 byla trať prodloužena do úrovně dnešní Moulíkovy ulice. (Újezd, náměstí Kinských, Štefánikova, Nádražní)
  • smyčka Smíchovské nádraží znovu postavena, 1998
  • trať Smíchovské nádraží – Lihovar, zprovozněna 16. července 1925 (Nádražní)
  • trať Lihovar – Hlubočepy, zprovozněna 20. července 1927 (Na Zlíchově)
  • trať Hlubočepy – Barrandov, zprovozněna 29. listopadu 2003 (samostatná trať, částečně souběžná s ulicemi K Barrandovu, Lamačova, Tréglova, Werichova)

Tramvajová trať Anděl - Sídliště Řepy

  • Elektrická dráha Smíchov - Košíře, provozoval Matěj Hlaváček. V úseku Anděl – Klamovka zprovozněná 13. června 1897. 21. června 1900 ji odkoupily Elektrické podniky král. hl. m. Prahy. Na pražskou síť byla trať kolejově napojena až v roce 1907. (Plzeňská)
  • trať Klamovka – vozovna Košíře, zprovozněna 1. října 1902 (Plzeňská)
  • trať vozovna Košíře – Zámečnice, zprovozněna 1. září 1924 (Plzeňská)
  • trať Zámečnice – Vozovna Motol, zprovozněna 1. prosince 1937 (Plzeňská)
  • trať Vozovna Motol – Motol, zprovozněna 15. prosince 1946. Provoz zastaven 14. ledna 1974 pro nedostatek obousměrných vozů, v letech 1977–1979 využit v rámci manipulační dočasně tratě Motol – Vypich, obnoven při prodloužení trati do Řep roku 1988. (Plzeňská)
  • trať Vozovna Motol – Sídliště Řepy, zprovozněna 26. října 1988 (Plzeňská, Makovského)

Provizorní jednokolejná trať Motol – Vypich, v provozu 5. září 1977 až 12. listopadu 1979 (souběžně s Kukulovou ulicí)

Tramvajová trať Smíchov - Radlice (včetně spojek a odboček)

Severozápad[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora

  • trať Klárov – Pražský hrad, zprovozněna 30. ledna 1910 (Chotkova, Mariánské hradby)
  • trať Pražský hrad – Pohořelec, zprovozněna 22. prosince 1911. Od 1. dubna 1938 zrušen úsek Lumbeho zahrada (Brusnice) – Kanovnická – U kasáren – Loretánská – Pohořelec, který již od roku 1926 zdvojovala přímější trať Jelení ulicí. (Jelení, U Brusnice, Kanovnická, Hradčanské náměstí, Loretánská, Pohořelec)
  • trať Lumbeho zahrada (Brusnice) – Pohořelec (Jelení, Keplerova), zprovozněna 6. června 1926, od 6. prosince 1933 do 29. května 1938 z důvodu rozsáhlých terénních a směrových úprav provoz přerušen a poté úsek otevřen v nové trase. Od 29. prosince 1969 zprovozněna souběžná kusá kolej od Brusnice k zatáčce do Keplerovy, zrušená 15. června 2000.
  • trať Hládkov – Pohořelec, zprovozněna 6. června 1926 (ul. Hládkov)
  • trať Pohořelec – Břevnov, zprovozněna 16. srpna 1923 (ul. Dlabačov, Bělohorská)
  • trať Malovanka – Vypich, zprovozněna 1. srpna 1928 (Bělohorská)
  • trať Vypich – Bílá Hora, zprovozněna 17. října 1937 (Bělohorská, Karlovarská)

Spojky:

Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka

Tramvajová trať Vozovna Střešovice - Petřiny

Tramvajová trať Prašný most - Divoká Šárka

  • trať Prašný most – Dejvická (cca k dnešní zastávce Thákurova, Masarykova studentská kolej), zprovozněna 7. června 1926 (Svatovítská, Vítězné náměstí, Evropská)
  • trať Dejvická – Hadovka, zprovozněna 12. listopadu 1926 (Evropská)
  • trať Hadovka – Vokovice, zprovozněna 13. července 1930. Původně v úseku Bořislavka – Vokovice vedla trať Kladenskou ulicí. V roce 1967 byla přeložena do nové Leninovy (dnes Evropská).
  • trať Vokovice – Vozovna Vokovice, zprovozněna 6. ledna 1933 (koncem roku 1932 manipulačně) (Evropská)
  • přeložka na Červeném Vrchu, zprovozněna 17. července 1967 (Evropská)
  • trať Vozovna Vokovice – Divoká Šárka, zprovozněna 20. července 1946 (Evropská)

Tramvajová trať Vítězné náměstí - Podbaba

  • trať Dejvická – Podbaba, zprovozněna 19. prosince 1928 (Jugoslávských partyzánů)
  • prodloužení do smyčky Podbaba, 3. listopadu 1938

Související projekty[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Fojtík: Neuskutečněné tramvajové sny. DP kontakt 12/2003, Dopravní podnik hl. m. Prahy.
  2. Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, DP kontakt 6/2004, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22
  3. Křižovatka Otakarova, prazsketramvaje.cz