Wikipedie:WikiProjekt Dokumentace ohrožených památek/Návody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jak správně fotit architekturu[editovat | editovat zdroj]

Focení architektury bývá složité, zejména kvůli značným vzdálenostem a nevyhovujícím světelným podmínkám. Je tak třeba do plánu focení zahrnout i odhad, kdy hlavní fasáda či prvky stavby budou v dobrém světle a mít k dispozici kvalitní optiku s dlouhými objektivy. Obecně u staveb se vyžaduje udělat několik fotek celkového pohledu, fotku celé stavby v okolním kontextu a pak fotit jednotlivé detaily stavby včetně interiéru. Pozor na to, že autorská díla v interiéru jsou chráněna autorských zákonem a nelze je bez souhlasu autora, nebo držitele práv na Wikipedii nahrávat.

Focení umění v exteriéru[editovat | editovat zdroj]

U focení umění v exteriéru nastávají podobné problémy jako v případě architektury, dají se ale řešit teleskopickou tyčí na který se posadí fotoaparát pokud je objekt zájmu moc vysoko, nebo dodatečným bleskem pro osvícení sochy. Vedle celkových fotek je dobré fotit taktéž detaily. Umělecká díla v exteriéru nepodléhají autorskoprávní ochraně a je možné je volně nahrávat.

Focení umění v interiéru[editovat | editovat zdroj]

Jak nahrát fotky na Wikimedia Commons[editovat | editovat zdroj]

Videotutoriál

Fotografie, které máte pro Wikipedii se nenahrávají do Wikipedie ale na Wikimedia Commons, kde jsou všechny fotografie, videa a další soubory ve skutečnosti uloženy. Je nutné podotknout, že do Wikimedia Commons není možné kopírovat fotografie z webu – dochází tím k porušování autorských práv a takové fotografie budou stejně smazány. Fotografie tak musí být vaše, nebo k nim musíte držet autorská práva, nebo jsou pod svobodnou licencí kompatibilní s tou na Wikimedia Commons.

Před nahráním fotografie upravte, odstraňte ty se špatnou kvalitou a duplicity. Pro nahrávání menšího počtu fotografií se používá nástroj UploadWizard[p 1]. Nejprve se Vám objeví informace o autorském právu. Úplně dole vpravo kliknete na modré tlačítko dál. Následně musíte vybrat fotografii pro nahrání a zase dole kliknete na dál. V další fázi uvedete, jestli jste autoři a jdete dál. Nastává fáze popisu fotografií.

Postupujte dle návodu a pokud budete žádat o podporu do ostatních informací vložit šablonu {{Dokumentace ohrožených památek|Grant/Název akce}}. Důležité je uvést kategorii v angličtině, pokud nevíte jak to přeložit použijte český název. To že kategorie neexistuje nevadí, přesto ji vložte. Dva soubory nemohou mít stejný název. Pokud by jste chtěli uvést více informací, můžete uvést více informací. Pokud máte text pouze anglicky, úplně nahoře vedle svého uživatelského jména si navolte češtinu (přepínání chvíli trvá). Můžete každý soubor popsat jednotlivě, nebo informaci rozkopírovat dál. Následně přejdete na poslední okno, které můžete přeskočit.

Jak přidat fotky do Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

Jak vložit fotku do Wikidat[editovat | editovat zdroj]

Editování[editovat | editovat zdroj]

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Editor by si měl uvědomit, že Wikipedie jako encyklopedie je zdroj terciální. Mezi terciální zdroje patří encyklopedie a jsou vyrobeny na základě zdrojů sekundárních. Sekundárními zdroji je populárně naučná literatura, která jednoduchou a záživnou formou podává výsledky primární literatury – vědeckých článků. Wikipedie tedy nejčastěji čerpá ze sekundární literatury a někdy i z primární.

Články na Wikipedii pak vznikají kompilací zdrojů. Kompilace znamená, že si pisatel přečte co o dané věci píší jednotlivé zdroje a pak vytvoří vlastní text a za každý úsek uvede odkud čerpal. Nejedná se tedy o opisování informací, či kopírování odstavců, ale o tvorbu vlastního textu.

Jak editovat[editovat | editovat zdroj]

Před první editací je dobré se zaregistrovat. Není to povinné, ale je to vhodné a dává to větší možnosti. K registraci potřebujete pouze uživatelské jméno a heslo, vhodné je uvést i e-mail.

Před založením hesla zkontrolujete, jestli doposud neexistuje zadáním jeho názvu v infinitivu do vyhledávacího pole Hledat na Wikipedii vpravo nahoře a kliknete na ENTER. Pokud se nepřenesete přímo na článek, nebo neuvidíte v seznamu nic co by mu odpovídalo, můžete přistoupit k jeho vytvoření. Kliknete na červený název pod editačním oknem a editujete. Po dokončení je potřeba heslo uložit modrým tlačítkem vpravo nahoře.

Hesla by měla mít encyklopedický charakter. Témata by měla být encyklopedicky významná, tzn. že by o nich mělo být publikováno široce v literatuře. Text pište neutrálně a čleňte do odstavců po vzoru jiných hesel. Nebojte se začít špatně, ostatní editoři Vám po uložení heslo upraví, nebo Vám řeknou co opravit.

Příklad první věty hesla:

„Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je největší domestikovaná šelma a jedno z nejstarších domestikovaných zvířat vůbec“…

Čili vysvětlujete určitý pojem a píšete k němu to, co najdete v literatuře. Pokud by byl text dlouhý, rozdělí se do částí a každé části se dá název. V momentě, kdy jste dopsali, překontrolujte text, jestli je správně, a heslo zformátujte. Úvodní věta by po zformátování vypadala takto:

Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je největší domestikovaná šelma a jedno z nejstarších domestikovaných zvířat vůbec“…

Termín, který vysvětlujete, se píše vždy tučně. Jinak se tučné písmo v textu spíše nepoužívá, ke zvýraznění se použije kurziva. Vědecký název je kurzivou, což je obvyklé i v populárně naučné a odborné literatuře. Modrá část textu jsou odkazy. Pokud by odkazovaný článek textu neexistoval, text bude červený. Odkazy se dávají všude tam, kde si myslíte, že je potřeba vysvětlit nějaký pojem. Odkazuje se na infinitiv pojmu.

Jak se heslo člení do odstavců s nadpisy a podnadpisy, si všimněte v hesle Pes domácí. Do hesla je dále vhodné vkládat zdroje svých tvrzení. Tzn. že každá část textu by měla pocházet z nějakého zdroje. Ne tak, že to přesně opíšete, ale tak, že to napíšete svými slovy a pak na ten text odkážete. To se dělá tak, že umístíte kurzor za daný segment textu, kliknete na Citace a dle URL, nebo ISBN si necháte vygenerovat citaci. Pak ještě musíte kliknout na modré tlačítko vložit. Objeví se číslíčko. Aby vše fungovalo, musíte dolů vložit podnadpis 1 nazvaný Reference a do něj Seznam referencí (klikněte na Vložit v nástrojové liště, pak Více a pak Seznam referencí). Podnadpis Reference je pod nadpisem Odkazy. Pokud je z jednoho zdroje více odstavců, obvykle se za každý odstavec dá ta samá citace.

Dále si můžete povšimnout obrázků. Ty se vkládají většinou doprava nebo do galerie. Pro vložení obrázku kliknete na Vložit: Obrázky a média a čekáte, než se vám vygenerují náhledy obrázků na téma. Případně téma upravíte. Pak si vyberete tak, že na obrázek kliknete, přidáte Popisek a obrázek se vloží. V případě vkládání galerie je potřeba založit nadpis Galerie, někam dolů pod text, a tam vložit tag galerie přes Vložit:Více:Galerie.

V neposlední řadě se heslo vkládá do kategorie, aby se neztratilo. Kliknete na tři podélné čáry, vyberete možnost Kategorie. Následně píšete kategorie. U psa by to byly kategorie Domestikovaná zvířata, u tématů umění například Stavby v Praze, Sochy v Brně apod.

Hledání zdrojů a posuzování literatury[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie jakožto kompilát je tvořena hlavně sekundárními a primárními zdroji. Při tvorbě hesel preferujeme hlavně zdroje sekundární kam patří třeba populárně naučná literatura. Pokud tyto zdroje chybí, tak se může přistoupit ke zdrojům primárním, kam patří odborná literatura. Text wikipedistického článku, by měl ale zůstat jednoduchý, tedy přístupný i pro nevzdělané lidi, jinak řečeno, neměl by používat odborný, ale pro všechny srozumitelný jazyk (např. cizí výrazy běžné ve vědecké práci by měly být nahrazeny českými).

Na webu hledáme zdroje zadáním klíčových slov či různých podmínek. Často stačí zadat klíčová slova, která se rovnají určitému tématu, o kterém chceme psát. Hledáme hlavně ty zdroje, které se široce rozepisují o našem tématu. Pokud jich je dost, vidíme, že naše téma je encyklopedicky významné a může být na Wikipedii. V opačném případě nemusí být encyklopedicky významné. Zdroje, které se široce rozepisují o našem tématu, použijeme k vytvoření základní kostry článku. V následných fázích pak již hledáme doplňující literaturu, která by nám pomohla rozšířit určité oblasti článku. Nezapomínáme ani na zahraniční zdroje, protože většina hesel na Wikipedii je globálních. Ještě je potřeba uvést, že ze sebraných zdrojů vyřazujeme například ty bulvární, které mohou být nepřesné, či ty placené, protože jsou nedostupné. Vyřazují se také zdroje od původce, kvůli určitému zaujetí, které může způsobovat nepřesnosti.

Na místo Googlu doporučujeme používat vyhledávač DuckDuckGo, protože Google před vámi zatají určité výsledky vyhledávání. Případně to můžete obejít přes Startpage, který hledá přes Google anonymně tak, že by měly být výsledky kompletní. Dalšími dobrými vyhledávači jsou Yippy, které zobrazuje tzv. uzly což jsou de facto různé kategorie vašeho vyhledávaného řetězce a Swisscows, který se dá využít pro dohledání klíčových slov.

Oborovými zdroji jsou pak weby a489.cz pro architekturu Prahy, Brněnský architektonický manuál pro architekturu Brna, vetrelciavolavky.cz pro sochy a umění ve veřejném prostoru a pro stejný obor i databáze Sochy a města. Z online zdrojů, lze ještě uvést Národní digitální knihovnu, která nabízí malou část svých svých sbírek v digitální podobě a zdigitalizované sbírky jiných knihoven. Přístup je možné zřídit přes Národní knihovnu, jiné regionální knihovny, nebo univerzity.

Při hledání v populárně naučné literatuře se postupuje trochu jinak. Pokud máme k dispozici online text, můžeme hledat stejně jako výše, dle klíčových slov. Pokud bychom hledali bez online přístupu, musíme si natipovat klíčová slova názvů knih, nebo klíčových slov, v těch hledat a pak sledovat, do jaké hloubky je v této literatuře zpracován náš text. To souvisí i s vhodnou knihovnou i archivem. Dobrým zdrojem může být Národní technická knihovna či vyhledávač Můj-antikvariat, který vyhledává ve sbírkách antikvariátů.

Jak založit položku[editovat | editovat zdroj]

  1. Pro více fotografií si stáhněte nástroj VicuñaUploader.