Wikipedie:WikiProjekt Biografie/Osobnosti 19. století

Smyslem této stránky wikiprojektu Biografie je nabídnout tipy a nápady pro psaní a úpravu životopisů (a případně i dalších článků) vztahujících se k 19. století. Najdete tu náměty, o kom psát, odkud čerpat historická data a kde získat volný portrét dané osobnosti. O „19. století“ se tu mluví jen pro zjednodušení; vzhledem k použitým zdrojům se postup dá využít pro osobnosti aktivní po roce 1861 s datem úmrtí nejpozději v roce 1940. Stejný postup se může hodit i mimo Wikipedii, např. při psaní seminární práce či článku do místních novin.

Proč zrovna toto období?

• Na Wikipedii není dosud dostatečně zpracováno. Například v kategorii Narození v roce 1830 je 82 článků, kdežto v kategorii o sto let mladší je jich již 518 (stav k 29. červnu 2014). Že by byli naši předkové tak neschopní?
• Po lidech z této doby je v českých městech pojmenována řada ulic, mají pomníky, občas se s nimi setkáme v galeriích, starožitnostech, antikvariátech. Získat o nich informace online (přes Google, Seznam apod.) bývá ovšem obtížné.
• Knihy, noviny a časopisy z let 1861–1940 jsou dostupné na webu Národní knihovny a Akademie věd a dají se na slušné úrovni zpracovat, aniž byste museli vstát od počítače.

Jak na to?

O kom psát?

Významných lidí je (resp. bylo) nepřeberné množství. Následující body vám mohou usnadnit výběr a ušetřit čas:

• Seznamy lidí, kteří byli pro naše předky zajímaví do té míry, že umístili jejich portrét do celostátního časopisu, najdete např. na stránkách Seznam portrétů Jana Vilímka nebo Digitalizované portréty. Sesterskému projektu Wikizdroje pro změnu pomůžete, pokud na Wikipedii doplníte chybějící životopis některého z jejich autorů.
• Ověřte si, zda už článek někdo nenapsal pod jiným jménem. Například František Studnička už existuje jako František Josef Studnička. V tom případě prosím opravte odkaz. Rovněž je vhodnější psát o obyvatelích Česka než o cizincích. U cizince se mnohem snáze stane, že na něj čeští novináři zapomenou a budete mít problém získat nejen podrobnosti, ale i základní informace ze závěru života, kdy už české publikum tolik nezajímal.
• Zkuste najít základní životopisná data:
  • V Autoritní databázi Národní knihovny
  • Na webu (Seznam, Google apod.)
• Pokud neuspějete (např. nenajdete datum úmrtí nebo bude po r. 1940 – stává se zvlášť u herců a zpěváků, kteří byli slavní v mládí a pak se na ně zapomnělo), bude nejlépe dotyčného vynechat a vybrat si stejným postupem někoho jiného.

Zdroje

Při psaní životopisů z tohoto období je docela praktický následující postup. Pokud to půjde,

• Najděte k dané osobnosti co nejvíc informací z internetu (seznam, google). Nemusí být věrohodné a doložené, hlavně pokud obsahují záchytné body, zejména data či letopočty.
• Zjistěte základní životopisná data (hlavně datum úmrtí) v autoritní databázi NK ČR.
• Najděte osobnost na stránkách Seznam portrétů Jana Vilímka a Digitalizované portréty a otevřte si příslušné číslo časopisu (podle obsahu). Ve stejném čísle jako portrét bývá zpravidla i stručný životopis. (Nebojte se Humoristických listů – medailonky tam psal Jan Neruda velmi seriózně.)
• V Národní knihovně existují dva základní zdroje, které by se měly stát jádrem článku:
  • Národní listy – vycházely od r. 1861 do r. 1940. Všechna čísla jsou veřejně dostupná po internetu.
  • Národní politika – konkurence k Národním listům. Vycházely od r. 1884 a na internetu jsou do konce roku 1940.
• V těchto časopisech můžete vyhledávat. Zadejte příjmení (musí být přesně) do okénka po levé straně a zaklikněte „hledat v aktuálním titulu“. Pokud vám vypadne příliš mnoho výsledků, vyhledávejte jen v důležitých ročnících (např. v roce úmrtí nebo důležité události – viz záchytné body výše). Odkazy na zajímavé stránky si ukládejte (pozor – nikoliv odkaz z horního okna vyhledávače, ale pouze ten uvedený na stránce jako URI). Pokud Vám naopak vyjde málo výsledků, je vhodné vyhledat i různé varianty jména (nejen např. "Kredba", ale také "Kredby", "Kredbovi" apod.), popř. předpokládané OCR chyby (Hubner a Húbner místo Hübner) - vyhledávač je sám od sebe nenabídne.
• V některých případech je vhodné využít i další specializované zdroje:
  • Jestliže autoritní záznam v NK ČR začíná na "jk", je daný autor zahrnut do kartotéky Jaroslava Kunce. Ta obsahuje základní informace o autorovi (narození, úmrtí, povolání apod.), seznam jeho prací a seznam životopisných textů o něm, což může usnadnit další pátrání. Příklad použití: Josef Schreyer. (Lépe je samozřejmě neodkazovat na samotnou kartotéku, ale vyhledat a využít zdroje v ní citované - jenže to pochopitelně není vždy možné.)
  • Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let (pokud byl „předmět článku“ učitelem literárně činným před rokem 1885). Příklad reference: {{citace monografie | jméno = Vojtěch | příjmení = Kryšpín | odkaz na autora = | titul = Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/10677236 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = M. Knapp | místo = Praha | rok = 1885 | počet stran = 422 | kapitola = Hrdý Jan | strany = 118 |}} Použito např. v článcích: Jan Hrdý, Vojtěch Lešetický, Václav Kredba.
  • Almanach českých lékařů – veřejně či literárně činní lékaři známí v r. 1911. Velmi podrobné životopisy. Příklad reference: {{citace monografie | jméno = Michal | příjmení = Navrátil | odkaz na autora = Michal Navrátil | titul = Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých | odkaz na titul = | url = http://kramerius.medvik.cz/search/handle/uuid:fbd1f672-6a61-11e3-ab2b-d485646517a0 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = M. Navrátil | místo = Praha | rok = 1913 | počet stran = 387 | kapitola = Deyl Jan Dr. | strany = 39 | }} Použito např. v článcích Jan Deyl, Štěpán Pučálka a Josef Reinsberg.
  • Ottův slovník naučný – osobnosti známé v letech 1888–1908. Příklad reference: {{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Sojka Jan Erazim | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Ottův slovník naučný | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok vydání = 1905 | svazek = 23 | url = http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni47ottogoog#page/n676/mode/2up | strany = 612}} Odkaz na oskenované díly slovníku je zde. Použito např. v článku Jan Erazim Sojka nebo pro vysvětlení méně známého pojmu v článcích Alfred Waldau a Primus Sobotka.
  • Dalším vhodným zdrojem jsou Lidové noviny. Vycházely v letech 1893-1945. Specifikem tohoto titulu je, že pražská Národní knihovna v nich umožňuje textové vyhledávání (viz odkaz na titul), ale nikoliv zobrazení celých stránek. Naopak, brněnská knihovna umožňuje zobrazení celých stránek (až do roku 1943 - viz např. tento odkaz), ale má velmi špatné textové vyhledávání. Řešením tedy je, vyhledat informace v pražské NK (stejným způsobem jako v Nár. listech nebo Nár. politice) a pak si příslušnou stránku otevřít v Brně. Příklad použití: Ferdinand Pečírka, Ondřej Schrutz. Obdobný postup se dá použít i u jiných periodik (např. Ženské listy, použito v čl. Petr Mužák) a v některých jiných knihovnách.
• Máte-li čas, můžete vyhledávat i „nazdařbůh“ – vraťte se na hlavní stránku a zadejte příjmení do okénka. Pak prohlédněte odkazy např. na prvních pěti nebo deseti stránkách výsledků – mohou mezi nimi být zajímavosti, které doboví životopisci přehlédli či nepokládali za vhodné připomínat (nezdvořilé poznámky lékaře Josefa Hamerníka, mladistvá opilecká výtržnost Josefa Ladislava Turnovského, pokus o podplacení Bohuše Lepaře).
• Až získáte dostatek zdrojů, otevřte jeden po druhém (podle seznamu, který jste si udělali) a vypište z nich fakta pro napsání článku. Pokud jste předtím na internetu nalezli nějaký méně důvěryhodný zdroj, snažte se ke každému údaji tam uvedenému najít v historických novinách potvrzení.
• Nakonec napište článek a doplňte obrázkem. Všechny zdroje je nutné uvést, a to nejlépe pomocí citačních šablon (periodikum, monografie, sborník). Ukázky viz níže.
• Každý životopisný článek by měl také obsahovat, pokud to jde:
  • Šablonu {{NK ČR}} nebo {{ID autority}}. Na stránce aut.nkp.cz vložte do vyhledávacího pole příjmení (popř. celé jméno) osoby a na seznamu výsledků otevřte záznam osobnosti, o které jste napsali článek. Zkopírujte identifikační číslo (u starších českých autorů zpravidla začíná na "jk"; např. Alois Jirásek má jk01051816) a vložte do šablony NK ČR (např. {{NK ČR|jk01051816}}), kterou umístíte do sekce "Externí odkazy". Zobrazte náhled stránky (před uložením), klikněte pravým tlačítkem na vytvořený odkaz (Seznam děl…) a otevřte ho v novém okně. Pokud se zobrazí alespoň jedno dílo, umístěte před šablonu hvězdičku (položka v seznamu). Pokud se naopak prokliknete na vyhledávací stránku (viz např. Antonín Vincenc Šlechta, jk01130447), použijte neviditelnou šablonu ID autority (příklad: {{ID autority|nkp=jk01130447}}). Umožníte tím pozdější propojení článku s knihovními databázemi.
  • Kategorie "Narození" a "Úmrtí" jak pro den, tak pro rok (např. Kategorie:Narození v roce 1845, Kategorie:Narození 15. ledna, Kategorie:Úmrtí v roce 1937, Kategorie:Úmrtí 4. srpna). Pokud tyto údaje výjimečně neznáte, uvedete Kategorie:Osoby s nejistým datem narození, popř. Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí. (Pro úplnost, u žijících lidí se uvádí Kategorie:Žijící lidé.)
  • Neviditelné kategorie Kategorie:Muži nebo Kategorie:Ženy.
• Až článek uložíte, nezapomeňte na něj odkázat:
  • z článků pro den a rok narození a úmrtí (např. 1845, 15. leden, 1937, 4. srpen)
  • z rozcestníku, pokud má tato osobnost shodné příjmení s dalšími významnými lidmi (příklad: Pečírka).
  • z článku o rodné obci a obcích, kde osobnost dlouhodobě významně působila, pokud to není hlavní či krajské město (příklad: Heřmanův Městec, Blovice, Valteřice (Výprachtice))

Citační šablony

• Periodikum (noviny, časopisy): Např. <ref name="NarLis19111005">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Ignát Wurm | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 51 | číslo = 275 | datum = 1911-10-05 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8527470 | datum přístupu = 2011-01-09}}</ref>
• Monografie (kniha, jednoho autora či spoluautorů): <ref name="Horica">{{citace monografie | jméno = Ignát | příjmení = Hořica | odkaz na autora = Ignát Hořica| titul = O poměrech Čechů a Němců v zemích českých i v Rakousku se zřetelem k událostem v roce 1897 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11444365 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Edv. Beaufort | místo = Praha | rok = 1898 | počet stran = 27 | kapitola = | strany = | }}</ref>
• Sborník (kniha, do níž přispívají různí autoři): <ref name="Slovnik">{{Citace sborníku | příjmení = Kredba | jméno = Václav | autor = | odkaz na autora = Václav Kredba (učitel) | titul = Ústřední Matice školská v Praze | příjmení sestavitele = Klika | jméno sestavitele = Josef | odkaz na sestavitele = Josef Klika | sborník = Stručný slovník paedagogický | vydavatel = Odbor literárně-paedagogický při Ústředním spolku jednot učit. v Čechách | místo = Praha | rok vydání = 1895 | svazek = Díl 3, Kongressy vychovatelské - Nápodoba | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20777856 | strany = 861-863}}</ref>
• Pokud určitý zdroj používáte opakovaně k doložení několika tvrzení na různých místech článku, uvedete tento dlouhý odkaz jen při prvním užití a pak už jen opakujete jeho název, např. <ref name=Slovnik />. Jeden název (v tomto případě „Slovnik“) se samozřejmě nesmí použít v jednom článku pro více různých zdrojů.
• Na konci článku pak vytvoříte sekci Reference a umístíte šablonu <references />,čímž se odkazy zobrazí čtenářům.
• Výsledek s použitím uvedených příkladů by vypadal takto:

Další užitečné zdroje

• Riegrův slovník naučný z let 1860–90 – vhodný jako zdroj životopisů i vysvětlení zastaralých výrazů, se kterými se setkáte (např.: Kdo byl faktor? Nebo městský fysik? Co to znamená, když někdo zemřel na marasmus?). Nevýhoda: vyhledávání často nefunguje kvůli špatnému OCR při skenování v NK; možná budete muset listovat. Příklad použití: Václav Vilém Trnobranský.
• Bohemia resp. Deutsche Zeitung Bohemia, pražský německý list, s řadou biografických informací zejména o sudetských Němcích. Příklady: Eduard Wenisch, Antonie di Giorgi. Obdobné informace nabízí i Reichenberger Zeitung
• V časopise Osvěta vycházela rubrika "Nové rovy" s nekrology známých osobností. Pokud vás sem nasměruje Kuncova kartotéka či jiný zdroj, zkuste si příslušné číslo otevřít pomocí odkazu na stránce časopisu (Osvěta - směřuje na web NK ČR) nebo jejího redaktora (Václav Vlček (spisovatel) - směřují na web archive.org, tudíž tam nejsou omezení kvůli autorským právům). Příklad: Bedřich Bernau, Marianna Pečírková.
• Rakouská národní knihovna nabízí velký výběr historických časopisů, s kvalitními reprodukcemi a možností textového vyhledávání téměř ve všech ročnících do r. 1918. Obsahuje i časopisy z dnešní ČR, např. Prager Abendblatt, Prager Tagblatt, Teplitz-Schönauer Anzeiger, český klerikální list Čech aj. Příklady použití: Theodor Altschul, Peter Brukner.
• Soupis pražských domovských příslušníků v Archivu hl. m. Prahy. Obsahuje karty se základními údaji lidí, kteří měli v Praze domovské právo a žili zde cca v letech 1830 - 1914. Velmi vhodné pro ověřování (či zjišťování) dat narození a úmrtí, povolání, příbuzenských vztahů apod. Neobsahuje žádné údaje o "přespolních" (těch, kdo sice v Praze bydleli, ale domovské právo měli jinde) ani o obyvatelích tehdy samostatných předměstí (Vinohrady, Smíchov apod.). Vyhledávat lze jen podle "hlavy domácnosti" (prvního na příslušné kartě). Využito např. v článcích Jan Hendrich nebo Jan Antoš.
• Pražské policejní přihlášky (konskripce) v Národním archivu. Obsahují obdobné informace jako výše uvedený Soupis, ale na jednu stranu se širším záběrem (nejen "domovské příslušníky", ale všechny, kdo v Praze bydleli; nejen "vnitřní" Prahu, ale i některá předměstí, např. Vinohrady, Smíchov, Vršovice, Žižkov a Nusle), na druhou stranu méně pečlivě vedené (chybějí např. přesná data narození) a psané německy švabachem, což zhoršuje čitelnost. Vyhledávat se dá podle všech jmen na seznamech. Využito např. v článku Hana Dumková.
• Matriky: Velmi vhodné pro ověřování nebo dokonce zjišťování chybějích dat narození a úmrtí. Podle zákona jsou matriky narozených tajné 100 let od uzavření, matriky oddaných a zemřelých 75 let od uzavření (tj. od posledního záznamu). Pak je matriční úřady (tj. obce) předávají státním archivům, které je postupně digitalizují. Archivy jsou organizovány podle bývalých krajů (1960-90) a jsou to: Archiv hl. m. Prahy, SOA Praha (pro Středočeský kraj), SOA Litoměřice, SOA Plzeň, SOA Třeboň, SOA Zámrsk (VČ), Moravský zemský archiv Brno a Zemský archiv Opava. Židé mají matriky v Národním archivu. Na stránkách každého z nich najdete pomůcky k orientaci. Zpravidla je nutné znát obec a alespoň přibližný čas "matriční události" (narození, sňatek, úmrtí), podle nich si pokud možno najít jméno dotyčného v indexu a pak následně ve vlastní matrice. V Praze bylo matričních (farních) úřadů mnoho, takže je tam potřeba si nejdřív najít v policejních konskripcích či Soupisu domovských příslušníků adresu pobytu a podle ní pak příslušný úřad a knihu. Více viz Sbírka matrik a Soupis matrik (oboje jen pro Prahu). Vkládáním odkazů na matriční záznamy se systematicky zabývá kolega Martin Wolf (s ukázkami na své stránce), další příklady použití: Moses Popper (židovská), Alois Rašín (Praha), Alfred Knoll (SOA Plzeň).

Náklady a přínosy

• Napsání jednoho článku trvá, podle kvality zdrojů, asi 3–5 hodin. Pokud vás ale baví skládat informační puzzle, nebudete litovat. Zajímavostí, na které narazíte – nejen těch, které se nakonec dostanou do článků – je totiž spousta.

Víte, že:

• Sedlák Alfons Ferdinand Šťastný nesměl vykonávat funkci porotce u soudu, protože odmítl přísahat na Boha?
• Humorista Bedřich Moser byl odsouzen do vězení, když popsal fiktivní kočovnou hereckou společnost tak, že se v ní poznal český i rakouský parlament?
• Malíř Karel Javůrek zažil barvité historky v revoluci 1848?
• Nezvěstný dramatik Emanuel Bozděch odmítal psát články do českých novin a psal jen do německých?
• Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský, Tomáš Burian, Moric Fialka a Ferdinand Čenský byli považováni za příkladné české vlastence pro svou vzornou službu v rakouské armádě?
• Lékař a spisovatel Josef Bojislav Pichl musel roku 1848 narychlo utéci z Pardubic, kde mu starostův syn vyhrožoval smrtí?
• Spisovatelce Marii Čacké v mládí omylem v novinách uveřejnili nekrolog?
• Kněz a etnograf Ignát Wurm kvůli nákaze po píchnutí perem přišel o ruku?
• Jazykovědec Čeněk Šercl ve 23 letech prokázal před řadou významných osobností znalost třiceti světových jazyků a získal tak přezdívku „český Mezzofanti“?
• Dřevorytec Jan Vilím se vypracoval na ředitele významného grafického závodu, jehož zásluhy ocenil jak císař František Josef, tak prezident T. G. Masaryk?
• Malíř Gabriel Max se v mládí bavil kreslením lidí z pražského podsvětí?
• Právník Michal Navrátil sepsal několik tisíc životopisů lékařů, učitelů, právníků a poslanců (které nyní využíváme ve Wikipedii)?
• Středoškolský profesor Franz Pauly měl nezdárného syna, který kradl knihy ve skladě, kde byl zaměstnán?
• Výtvarník Karel Štapfer byl ve společnosti oblíbený pro svou nápaditost při vytváření artefaktů i vymýšlení nejrůznějších žertů?
• „Galantní“ životopisci z konce 19. století uváděli u spisovatelek Hany Dumkové a Antonie di Giorgi pozdější rok narození?

Tolik malý výběr z informací, které se podařilo získat postupem uvedeným výše. Pokud máte čas a chuť, určitě najdete spoustu dalších zajímavostí. Nevšímejte si těchto pravidel a editujte s odvahou!

Související informace

• Příklad využití různých zdrojů k získání informací o (v tomto případě) „encyklopedicky nikoliv významném“ obyvateli Prahy (*1836 †1913)
• s:Wikizdroje:Informace pro Autority NKP - iniciativa k doplnění chybějících životopisných dat, zpravidla data úmrtí, do autoritních záznamů Národní knihovny (již zmíněné http://aut.nkp.cz ). Dá se využít jako inspirace k psaní životopisných článků, ovšem většina zdrojových textů je velmi stručná (osobnosti jsou zpravidla na hraně významnosti nebo pod ní) a navíc často dostupná jen v prostorách knihovny.