Wikipedie:WikiProjekt Československo 1948–1989/Soutěž

    Přidat odkazy
    Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

    WikiProjekt Československo 1948–1989 Soutěžte s námi! O čem psát Minulé ročníky

    Zapoj se do soutěže Československo 1948‒1989! Napiš článek k tématu, rozšiř stávající nebo nahraj fotku související s obdobím 1948–1989 v Československu a vyhraj ceny!

    Od sametové revoluce uplynulo více než 30 let. Pojmy jako Socialismus s lidskou tváří, Poučení z krizového vývoje nebo Několik vět jsou pro řadu z nás známé. Za více než čtyřicet let totality se toho však stalo mnohem více a na české Wikipedii přitom stále spousta témat chybí! Oslavme naši svobodu tím, že dobře popíšeme totalitu, která jí předcházela, a zachovejme toto povědomí pro další generace!

    Soutěž vám ve videu představí Anatol Svahilec
    • Soutěž trvá od 28. října 2022 do 18. prosince 2022.
    • První stovka účastníků získá ponožky a členství od Klubu pánů z Ponožkovic.
    • Šest vítězů, které vybere pověřená porota, si odnese Wiki upomínkové předměty.
    • Zapojit se může každý, kdo má přístup k internetu.

    Soutěž pořádá spolek Wikimedia Česká republika a finančně ji podpořilo velvyslanectví USA v Praze v rámci programu Small Grants. Za odměny pro účastníky děkujeme Klubu Pánů z Ponožkovic. V případě dotazů můžete napsat na diskusní stránku.


    Děkujeme za vaši účast a za všechny nově přidané informace!

    Chci v soutěži napsat nové články nebo rozšířit stávající![editovat | editovat zdroj]

    1. Jaký článek byste chtěli napsat/rozšířit? Zvolit můžete jakékoliv téma z uvedeného období – a nemusí jít jen o historii nebo politiku. I řada kulturních, technických, vědeckých a dalších témat si svůj článek zaslouží. Seznam chybějících a stručných článků níže berte jako inspiraci, ne jako povinnost.

    2. Pokud chcete napsat článek nový, nejprve ho zkuste vyhledat, ať zbytečně nepíšete něco, co už existuje. Červeně zvýrazněné tipy níže jsou články chybějící. Modré si říkají o rozšíření. Klikněte na odkaz – a začněte editovat!

    Nevíte jak editovat? Přijďte na náš editaton a my vás to zdarma naučíme! Nebo

    Kam vložit hashtag

    3. Při psaní článku nezapomeňte používat věrohodné zdroje.

    4. Do políčka „Shrnutí editace“ napište hashtag

    #soutezceskoslovensko2022

    (viz obr. vpravo). Pomocí tohoto hashtagu pak vaše příspěvky najdeme.

    Výsledky podle nástroje Hashtag

    Text musí mít minimálně 2 kB, aby se počítal do soutěže a článek by měl být v souladu s pravidly Wikipedie a principy Wikipedie Články musí souviset s obdobím 1948–1989 a měly by být encyklopedicky významné. Šance na vaše zvolení vítězem zvýšíte tak, že rozšíříte více článků nebo založíte nové. Níže najdete články, které jsou příliš stručné a zasloužily by si rozšířit, nebo články, které byste mohli založit. Hesla vytipoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a spolek Wikimedia Česká republika. Samozřejmě si můžete zvolit vlastní.

    Výstupy byly aktualizované do dvou týdnů po skončení výzvy na stránkách nástroje hashtag.

    V porotě soutěže zasedli wikipedisté: KPX8, Nadkachna a garant projektu Romanvysansky.

    Vyhodnocení soutěže Československo 1948–1989 (2022)[editovat | editovat zdroj]

    Níže jsou uvedeny výsledky hodnocení poroty. Příspěvky byly napsány nebo rozšířeny od 28. října do 18. prosince 2022 a byly popsány hashtagem (#soutezceskoslovensko2022) nebo přidány na nástěnku projektu.

    Soutěže se zúčastnilo celkem 36 editorů, celkem vytvořili 63 nových článků a rozšířili 22 článků týkajících se tohoto historického období. Porota vybrala 6, kteří vytvořili nejhodnotnější obsah. V porotě zasedli tři zkušení wikipedisté: KPX8, Nadkachna a Romanvysansky.

    Všem výhercům gratulujeme a všem účastníkům děkujeme za účast!

    autor/ka
    1 MojmirChuravy
    2 TheSubterranean
    3 Aktron
    4 JanaJin
    5 Naďa Čel
    6 Naughty Dava

    Nejčtenější články, které byly zařazeny do soutěže, byly následující: Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a CZ 75.

    Další podrobnosti o tom, jak proběhla soutěž Československo 1948–1989 (2022), se dozvíte na našem blogu.

    Recese, Praha, 60. léta

    Chci do soutěže nahrát fotky![editovat | editovat zdroj]

    Jak vložit šablonu během uploadu

    Na Wikimedia Commons je žalostně málo svobodných fotek souvisejících s obdobím 1948–1989 v Československu. Máte doma nějaké v šuplících či rodinných albech? Pokud ne vy, tak určitě vaši (pra)rodiče. Kromě fotografií můžete přidávat i dobové plakáty a jiné grafické materiály (dokonce i videa či zvuky). Nahrajte je na Commons a ke každé fotce/obrázku apod. během uploadu vložte do pole „Další informace“ tento kód:

    {{Soutěž Československo 1948 - 1989|2022}}

    Díky tomu je obrázek zařazen do soutěžní kategorie a my vidíme všechny pohromadě. Jak vložit kód (říkáme mu šablona), vidíte na ilustraci vpravo. Alternativně můžete fotku prvně nahrát a až poté na její stránce kliknout na „editovat“ a do pole stránky vložit kód: {{Soutěž Československo 1948 - 1989|2022}}

    Fotky a obrázky, které mohou ilustrovat články na Wikipedii, můžete získat nejen od jejich autorů, ale i měst, archivů, muzeí, nakladatelství... Fotky musí souviset s obdobím 1948–1989 a měly by být encyklopedicky významné (alespoň tak, aby mohly ilustrovat nějaký článek). Šance na vaše zvolení vítězem zvýšíte tak, že nahrajete více obrázků.

    1. Pokud jste autory vhodných fotek, nahrajte je na Commons.

    2. Pokud nejste autory fotek, musíte navíc získat svolení autora (držitele autorských majetkových práv) s jejich nahráním na Commons, resp. uvolněním pod svobodnou licencí. Skutečný autor musí souhlasit se zveřejněním svých fotek pod svobodnou licencí, což potvrdí jedním e-mailem. Vzor tohoto svolení vám pošleme, kontaktujte natalia.szelachowska@wikimedia.cz.

    Mateřská škola, Flora, Praha, 50. léta

    Pro zajímavost: zde jsou fotky z Československa již nahrané na Commons:

    Ponožky pro prvních 100 účastníků soutěže![editovat | editovat zdroj]

    Partnerem letošního ročníku soutěže Československo 1948-89 je Klub Pánů z Ponožkovic. Pro prvních 100 wikipedistů a wikipedistek nám Pánové z Ponožkovic darovali jedny ponožky v československých barvách a dvouměsíční členství v klubu (tzn. další dvoje ponožky, které vám přijdou do schránky).

    Tuto výhru může získat každý, kdo:

    1. Vytvoří nový tematický článek,
    2. nebo rozšíří stávající článek alespoň o 5kB obsahu,
    3. nebo nahraje alespoň jednu dobovou fotku
    4. a následně vyplní ponožkový formulář mezi prvními 100 účastníky.

    Každý může „ponožkový formulář“ vyplnit jen jednou, to mu ale nebrání v přidávání dalších článků nebo fotek do výzvy.

    Účastníkem soutěže se stává každá fyzická osoba starší 15 let s doručovací adresou v ČR, která pravdivě vyplní a odesláním „ponožkového formuláře” akceptuje podmínky této soutěže.

    Organizátor soutěže si vyhrazuje právo zrušit soutěž či změnit její pravidla. Tyto skutečnosti budou účastníkům oznámeny uveřejněním příslušné informace na internetové adrese soutěže.

    Organizátor soutěže si vyhrazuje právo ve sporných případech rozhodnout s konečnou platností dle vlastního uvážení.

    Organizátor si vyhrazuje právo vyřadit ze soutěže články nebo fotky z různých důvodů (nedostatečná kvalita, nesplnění pravidel Wikipedie či soutěže, aj.).

    Účastník soutěže prohlašuje, že je autorem nebo osobou oprávněnou k užití díla, jímž se do soutěže kvalifikuje. Organizátor neodpovídá za možná porušení práv třetích osob účastníkem soutěže.

    Partner soutěže poskytuje výhry svým jménem a na své náklady, zajišťuje jejich doručení i případné reklamace. Na výhru nevzniká právní nárok. Výměna výher za peněžitou částku není možná.

    O čem psát[editovat | editovat zdroj]

    Níže najdete témata, která by si zasloužila mít článek na Wikipedii (nebo ho mají ale je moc stručný). Vytipoval je Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a spolek Wikimedia Česká republika. Samozřejmě si můžete vybrat téma vlastní.

    Prokomunističtí agitátoři v roce 1947
    Šátek z XI. všesokolského sletu v Praze v roce 1948
    Oldřich Pecl během procesu s Miladou Horákovou v roce 1951
    Spartakiáda v Plzni roku 1960
    Dukla Praha vyhrává nad Ajaxem 2:1. Vpravo Josef Masopust (1967)
    Alexander Dubček, hlavní tvář Pražského jara, v roce 1968
    Emil Zátopek na besedě o Pražském jaru na Fakultě sociálních věd a publicistiky, podzim 1968.
    Dům u Hybernů v roce 1975
    Přijímání do Pionýra (1979)
    Držitel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert v roce 1981
    Sametová revoluce v Brně (1989)
    Volební lístek Občanského fóra do Sněmovny Národů v roce 1990

    Osobnosti (političtí vězni, odbojáři i agenti StB, umělci...)[editovat | editovat zdroj]

    • Štěpánka Baloušková (manželka vojáka a politického vězně Jana Balouška, pomáhala vězňům v pracovních táborech)
    • Josef Bogataj (zpravodajský kurýr, bratr Františka Bogataje)
    • Miloslav Čapek (politický vězeň a odsouzený kurýr americké tajné služby CIC)
    • Čestmír Čejka (politický vězeň, v roce 1950 odsouzen Státním soudem v Praze jako člen ilegální skupiny Eduard k 17 letům odnětí svobody)
    • Dagmar Eisnerová (dcera Pavla Eisnera, překladatelka z němčiny)
    • František Falerski (skaut, politický vězeň, činný v K-231)
    • Leopold Färber (skaut, protinacistický i protikomunistický odbojář, politický vězeň)
    • Oldřich Fiala (politický vězeň, popravený pravděpodobně v roce 1951)
    • Jiří Formánek (plukovník) (*1924, bojovník proti totalitě, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka)
    • Josef Fric (politický vězeň, popravený v roce 1952)
    • Bohumil Gruber (člen skupiny Bílá legie, popravený v roce 1953 a pohřben na Ďáblickém hřbitově)
    • Karel Hájek (odbojář) (protikomunistický odbojář, odsouzený v kauze „Josef Pavelka a spol.“ a popravený v roce 1952 ve svých 28 letech)
    • Petr Hauptmann (syn neúspěšného emigranta, šikanovaný komunistickou mocí a v roce 1983 odsouzen k odnětí svobody)
    • František Hejný (advokát, politický vězeň a politik za ČSNS)
    • Josef Hodic (profesor Vojenské politické akademie v Praze, falešný signatář Charty 77, agent StB)
    • Alois Hofman (český filolog, autor mnoha publikací)
    • Jan Horáček (protikomunistický odbojář, popraven roku 1951)
    • Josef Horák (exilový politik) (protinacistický i protikomunistický odbojář, politik ČSSD, později emigroval do USA)
    • Štěpán Hovorka (příslušník druhého a třetího odboje, spolupracovník Štěpána Gavendy)
    • Milan Hulík (advokát disidentů, např. Františka Stárka, Petra Cibulky, Petra Uhla nebo Jarmily Bělíkové)
    • Čestmír Huňát (politický vězeň, spoluzakladatel Unijazzu)
    • Václav Hyndrák (historik, signatář Charty 77, spolupracovník StB)
    • Jaroslav Chnápko (signatář Charty 77, představitel undergroundu)
    • Jiří Janouch (politický vězeň, popraven v roce 1950)
    • Miroslav Jebavý (protinacistický i protikomunistický odbojář, popraven v roce 1949)
    • Ľudovít Jendreják (architekt, např. provozní budovy Chemapolu v Bratislavě)
    • Břetislav Jeníček
    • Alois Jeřábek (četař pohraniční stráže, který se pokusil o útěk na západ. Oběšen roku 1953)
    • Alois Kalábek (prostějovský živnostník, po nepovedeném pokusu o emigraci byl zatčen. Ve vězení byl brutálně zbit a na následky zranění zemřel)
    • Ludvík Karl (ředitel státního podniku Preciosa, kde vězni pracovali v nelidských podmínkách. V současnosti jeden z nejbohatších Čechů)
    • Zdeněk Kašťák (signatář Charty 77, politický vězeň)
    • Jiří Kauer (kurýr exilové zpravodajské skupiny, popraven v roce 1952)
    • Ludvík Kavín (herec, režisér, scénárista a dramaturg, signatář Charty 77, v letech 1991–1992 ředitel Zemského divadla v Brně)
    • Martin Klíma (z uskupení Nezávislých studentů)
    • Josef Kmínek (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
    • Jarmila Kolářová (herečka)
    • Milo Komínek (vzdušný akrobat, protikomunistický odbojář, třikrát se pokusil emigrovat, politický vězeň, později emigrant do Kanady)
    • Tomáš Kořínek (odbojář) (spáchal atentát na komunistického funkcionáře Aloise Blažka, popraven 1951)
    • Vladimír Kořínek (bratr atentátníka Tomáše Kořínka, obviněn z objednání vraždy funkcionáře Aloise Blažka, popraven 1951)
    • Lubomír Koukal (politický vězeň, popraven 1951)
    • Zdeněk Kovařík (protikomunistický odbojář, skaut, politický vězeň, nucen pracovat v Jáchymovských dolech)
    • Jiří Krbec (lékař)
    • Bohumil Kruliš (spolupracovník vraha Tomáše Kořínka, popraven 1951)
    • Arnošt Kubík (protikomunistický odbojář, voják, politický vězeň, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka)
    • Alexej Kusák (publicista, přispěvatel do literárních a výtvarných časopisů, překladatel z němčiny, emigrant po roce 1968)
    • Vladimír Liberda (V roce 1963 odsouzen za hanobení prezidenta Novotného. Od 70. let 20. století rozšiřoval samizdatovou literaturu, za což byl v roce 1982 zatčen a odsouzen na 20 měsíců, signatář Charty 77)
    • Vladimír Lopaťuk (předseda Ústřední rady Svazu Pomocných technických praporů, v 50. letech v PTP strávil tři roky, nositel Řádu Tomáše Garrigue Masaryka)
    • Bedřich Lorenz (odbojář proti komunistickému režimu a agent západních zpravodajských služeb)
    • Klement Lukeš (nevidomý rozšiřovatel samizdatu, jeden z prvních signatářů Charty 77)
    • Jozef Macej (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
    • Alois Macek (politický vězeň, později agent CIC, jeden ze zakladatelů K231, později emigroval do Rakouska)
    • Aleš Macháček (politický vězeň, činní v exilovém vydavatelství Palach Press)
    • Oldřich Mihola (spolupracovník vojenské rozvědky, v roce 1950 zatčen v SRN)
    • Karel Moudrý (novinář) (redaktor rádia Svobodná Evropa)
    • Jolyon Naegele (redaktor rádia Hlas Ameriky, hlásil pád totality ve Východní Evropě)
    • Otakar Nahodil (český profesor filologie, původně stalinista, později emigrant do Západního Německa a profesor na univerzitě ve Freiburgu)
    • Miloslav Nerad (zpravodajský kurýr, politický vězeň, nositel Medaile Za zásluhy)
    • Jan Nesládek (politický vězeň, autor Muklovského betléma)
    • Karel Nigrín (středoškolský pedagog, skaut, v roce 1949 odsouzen k doživotí)
    • Miroslav Novák (milicionář) (náčelník hlavního štábu Lidových milic)
    • Antonín Paleček (novinář a emigrant, člen redakce Rádia Svobodná Evropa)
    • Pavla Paloušová (manželka Martina Palouše a dcera Jiřího a Dany Němcových, signatářka Charty 77)
    • František Pergl (policista) (sadistický vyšetřovatel StB, správce nechvalně proslulého „Domečku“)
    • Čeněk Petelík (strážce v plzeňské věznici, usnadňoval život politickým vězňům, za to byl odsouzen k trestu smrti a roku 1950 popraven)
    • Tomáš Petřivý (básník a publicista, signatář Charty 77 a politický vězeň, zemřel za záhadných okolností v roce 1986)
    • Alois Peyr (politický vězeň, exulant)
    • Luboš Polák (disident) (signatář Charty 77)
    • Vladimír Popelář (1915–1997, automobilový designér spjatý se společností Tatra)
    • Karel Páral (*1921, politický vězeň, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka)
    • Alois Peyr (politický vězeň, exulant)
    • Hubert Procházka (skaut, člen ČSNS, protikomunistický odbojář a politický vězeň odsouzený k práci s uranem v Jáchymově)
    • Michael Randle (mírový aktivista, autor knihy Support Czechoslovakia)
    • Emil Ransdorf (poslední starosta spolku Všehrd před jeho zakázáním, emigrant)
    • František Rod (protikomunistický odbojář, za rozšiřování letáků odsouzen k trestu smrti a roku 1950 popraven)
    • Miloslav Růžička (v prosinci 1951 zatčen za rozšiřování ilegálních tiskovin a odsouzen na pět let těžkého žaláře)
    • Luboš Rychvalský (spoluzakladatel Společnosti za veselejší současnost)
    • Josef Römer (po neúspěšné emigraci byl odsouzen na třináct let vězení, které si odpykal v plné výši)
    • Dana Seidlová (roz. Guthová, signatářka Charty 77, skautka, publicistka, švýcarský exil)
    • Rudolf Smahel (přítel Jana Palacha, v sedmdesátých letech rozšiřovatel samizdatu, odsouzen k odnětí svobody)
    • Emil Sobička (advokát, protinacistický odbojář, v roce 1955 zatčen a odsouzen k odnětí svobody)
    • Oto Stehlík (posluchač ČVUT, odsouzen k 20 letům odnětí svobody, z čehož si odpykal 16 let)
    • Karel Strmiska (strážmistr SNB, protikomunistický odbojář, popraven roku 1952)
    • Jaroslav Suk (člen Hnutí revoluční mládeže, po roce 1968 odsouzen na dva roky, později byl v rámci akce Asanace donucen emigrovat)
    • Slavoj Šádek (protikomunistický odbojář, člen ČSNS, v roce 1949 byl popraven)
    • Karel Šobr (člen ČSNS, zajišťoval finanční prostředky pro bývalé spolustraníky, kteří se po únoru 1948 ocitli v existenční tísni, odsouzen k třiceti letům žaláře)
    • Jan Šrámek (odbojář) (*1922, protikomunistický odbojář, politický vězeň, nositel Medaile Za zásluhy)
    • Mirko Šťastný (skaut a sokol, člen ČSNS, politický vězeň a spoluzakladatel K 231)
    • Jaroslav Švestka (signatář Charty 77, politický vězeň)
    • Viktor Waidlich (příslušník 311. čs. perutě RAF, při zatýkání zastřelen příslušníky StB)
    • František Vaněček (původně redaktor Rudého práva, později signatář Charty 77, emigroval do Rakouska)
    • Dagmar Vaněčková (novinářka)
    • Josef Vávra-Stařík (protifašistický i protikomunistický odbojář, emigroval do Francie, byl podezřelý ze spolupráce s StB, popraven v roce 1953.
    • Jan Velík (veterán druhé světové války, po roce 1968 vrátil všechna sovětská vyznamenání, nositel Řádu Bílého lva)
    • Viktor Waidlich (příslušník RAF, zabit při zatýkání StB)
    • Zdeněk Zelený (skaut, odbojář, v roce 1951 zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu, podílel se na znovuobnovení Junáka)

    Obecné[editovat | editovat zdroj]

    Kultura[editovat | editovat zdroj]

    Literatura a časopisy[editovat | editovat zdroj]

    Hudba[editovat | editovat zdroj]

    Vzhůru do toho![editovat | editovat zdroj]

    Teď už byste měli vědět vše, co k soutěžení potřebujete. Tak vzhůru do toho!

    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:WikiProjekt_Československo_1948–1989/Soutěž&oldid=22831467“